Bývalý guvernér Kalifornie a hvězda akčních filmů Arnold Schwarzenegger se ostře vyjádřil k aktuální situaci ve Spojených státech, zejména k vládním raziím imigrační služby ICE, které vyvolaly vlnu protestů v Los Angeles. Podle něj za celou eskalaci nese odpovědnost jak Republikánská, tak Demokratická strana, protože dlouhodobě selhávají v provedení skutečné imigrační reformy.
Na premiéře nové řady svého seriálu "Fubar" na Netflixu se Schwarzenegger otevřeně vyjádřil k rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa nasadit do ulic Los Angeles Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty – a to navzdory nesouhlasu kalifornského guvernéra Gavina Newsoma i starostky Los Angeles Karen Bassové.
„Tohle je důsledek toho, že demokraté a republikáni nebyli schopni se domluvit na imigrační reformě,“ řekl Schwarzenegger magazínu Variety. „Místo toho teď sledujeme tohle – razie, chaos, protesty. Kdyby politici konečně jednali, nemuseli bychom dnes vůbec nikoho zatýkat.“
Dále kritizoval nedostatečnou evidenci přistěhovalců ve Spojených státech: „Ani nevíme, kdo v téhle zemi vlastně je. Je to problém, který se desítky let zametá pod koberec, protože oběma stranám to vyhovuje. Jsou to politické loutky, ne veřejní služebníci.“
Trumpova administrativa nařídila rozsáhlé razie po celém Los Angeles, přičemž bylo nasazeno na 2 000 vojáků Národní gardy. Cílem zásahu bylo zadržení nelegálně pobývajících osob, přičemž razie vyvolaly rozsáhlé demonstrace a občanské nepokoje.
K situaci se vyjádřil i Gabriel Luna, Schwarzeneggerův kolega z „Fubaru“ a herec známý i ze seriálu The Last of Us. Podle něj jsou vládní zdroje nesprávně směřovány:
„Ti chlapi, co čekají ve čtyři ráno před Home Depotem na práci, nejsou ti, na které by se měla vláda zaměřovat. Ale právě ti končí v klepetech.“
Schwarzenegger, který byl kalifornským guvernérem v letech 2003–2011, již v minulosti opakovaně kritizoval pasivitu federální vlády vůči imigrační politice. Jeho výrok nyní znovu rozvířil debatu o tom, zda Spojené státy potřebují radikální změnu v přístupu k migraci – nikoliv jen bezpečnostní, ale především legislativní.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
