Bývalý guvernér Kalifornie a hvězda akčních filmů Arnold Schwarzenegger se ostře vyjádřil k aktuální situaci ve Spojených státech, zejména k vládním raziím imigrační služby ICE, které vyvolaly vlnu protestů v Los Angeles. Podle něj za celou eskalaci nese odpovědnost jak Republikánská, tak Demokratická strana, protože dlouhodobě selhávají v provedení skutečné imigrační reformy.
Na premiéře nové řady svého seriálu "Fubar" na Netflixu se Schwarzenegger otevřeně vyjádřil k rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa nasadit do ulic Los Angeles Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty – a to navzdory nesouhlasu kalifornského guvernéra Gavina Newsoma i starostky Los Angeles Karen Bassové.
„Tohle je důsledek toho, že demokraté a republikáni nebyli schopni se domluvit na imigrační reformě,“ řekl Schwarzenegger magazínu Variety. „Místo toho teď sledujeme tohle – razie, chaos, protesty. Kdyby politici konečně jednali, nemuseli bychom dnes vůbec nikoho zatýkat.“
Dále kritizoval nedostatečnou evidenci přistěhovalců ve Spojených státech: „Ani nevíme, kdo v téhle zemi vlastně je. Je to problém, který se desítky let zametá pod koberec, protože oběma stranám to vyhovuje. Jsou to politické loutky, ne veřejní služebníci.“
Trumpova administrativa nařídila rozsáhlé razie po celém Los Angeles, přičemž bylo nasazeno na 2 000 vojáků Národní gardy. Cílem zásahu bylo zadržení nelegálně pobývajících osob, přičemž razie vyvolaly rozsáhlé demonstrace a občanské nepokoje.
K situaci se vyjádřil i Gabriel Luna, Schwarzeneggerův kolega z „Fubaru“ a herec známý i ze seriálu The Last of Us. Podle něj jsou vládní zdroje nesprávně směřovány:
„Ti chlapi, co čekají ve čtyři ráno před Home Depotem na práci, nejsou ti, na které by se měla vláda zaměřovat. Ale právě ti končí v klepetech.“
Schwarzenegger, který byl kalifornským guvernérem v letech 2003–2011, již v minulosti opakovaně kritizoval pasivitu federální vlády vůči imigrační politice. Jeho výrok nyní znovu rozvířil debatu o tom, zda Spojené státy potřebují radikální změnu v přístupu k migraci – nikoliv jen bezpečnostní, ale především legislativní.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
