Napětí v amerických ulicích narůstá. Vlna demonstrací, která začala jako protest proti aktivitám federální imigrační agentury ICE, se rozšířila do řady měst napříč Spojenými státy. Protesty postupně přerostly v konfrontace s pořádkovými silami, přičemž úřady reagují tvrdě – nasazují slzný plyn, vyhlašují nezákonná shromáždění a posilují přítomnost bezpečnostních složek včetně armády. Situace vyvolává vzpomínky na nepokoje minulých let a podle mnohých svědčí o hlubokém rozdělení americké společnosti.
V centru Las Vegas zasáhla policie proti demonstrantům, kteří se shromáždili v okolí federálního soudu. Policie ve večerních hodinách vydala prohlášení, v němž oznámila, že protest byl prohlášen za nezákonný. Důvodem mělo být „nelegální jednání“ některých účastníků demonstrace. Zúčastnění byli vyzváni k okamžitému rozchodu, jinak jim hrozí zatčení nebo udělení pokuty.
„Na křižovatce Las Vegas Boulevard a Clark bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění kvůli nelegální činnosti demonstrantů. Byla vydána výzva k rozchodu. Pokud ji neuposlechnete, vystavujete se riziku zatčení nebo postihu,“ uvedla policie v oficiálním sdělení.
Podle amerického Severoamerického velitelství (US Northern Command) je situace v Los Angeles natolik vážná, že do oblasti bude během 48 hodin nasazeno přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty. Ti v posledních dnech absolvovali speciální výcvik zaměřený na zvládání davových nepokojů, deeskalaci konfliktů a pravidla použití síly.
„Příslušníci byli doplněni o odborníky na právo a vnitřní bezpečnost, aby byli připraveni čelit reálným scénářům,“ uvedl mluvčí velitelství. Podle generála Scotta M. Shermana se zároveň připravuje i další vlna posil – až 2 000 příslušníků Národní gardy bude připravena k zásahu během čtvrtečního odpoledne. Již nyní se v oblasti pohybuje stejný počet aktivně nasazených vojáků.
Přesto není zcela jasné, jakou roli mají ozbrojené síly v ulicích sehrát. Náčelník losangeleské policie Jim McDonnell pouze uvedl, že armádní přítomnost je součástí koordinované odpovědi na pokračující protesty, které trvají již šestý den.
Bouřlivé protesty se odehrávaly také v Seattlu, kde se stovky demonstrantů vydaly do ulic s transparenty a hesly namířenými proti ICE. Napětí postupně vyvrcholilo v blízkosti federální budovy, kde vypukl požár. Podle záznamů ze sociální sítě Citizen bylo na ulici vidět stoupající dým a plameny, do kterých demonstranti házeli různé předměty včetně dopravních kuželů a odpadků. V jednu chvíli byly do davu vrženy i pyrotechnické prostředky, což vyvolalo paniku a úprk části demonstrantů.
Policie na místě vyzývala k rozpuštění shromáždění. Podle záběrů televize KING došlo k zatýkání, při němž byli demonstranti spoutáváni a odváděni pryč. Někteří se pokusili vzdorovat, jiní si lehli na zem na znamení nenásilného odporu.
Starosta Bruce Harrell vyzval veřejnost k pokojnému projevu nesouhlasu a ostře se vymezil proti zásahům federálních složek. Zdůraznil, že Seattle nebude spolupracovat s federálními raziemi ani deportacemi.
Město Spokane ve státě Washington ve středu večer vyhlásilo stav nouze. Starostka Lisa Brown zároveň oznámila zavedení nočního zákazu vycházení, který začal platit od 21:30 a potrvá do páté hodiny ranní. Výjimku mají pouze obyvatelé dané oblasti, lidé mířící do práce, novináři a záchranné složky.
Protesty ve městě se soustředily zejména na budovu ICE. Demonstranti zde blokovali dopravu a vyzývali k ukončení deportací. Policie, vybavená plynovými maskami, na místo nasadila kouřové granáty a další prostředky k rozehnání davu. Videa místní televize KHQ zachycují zatýkání, nasazení SWAT jednotek i demonstranty spoutané plastovými pouty, sedící na chodníku.
Policie opakovaně varovala, že protest bude považován za nezákonný a že v případě neuposlechnutí výzvy bude použita síla. Kromě fyzické přítomnosti byly výzvy šířeny i prostřednictvím sociálních sítí a místních médií.
Protesty, které se v posledních dnech rozšířily do několika amerických měst, jsou odpovědí na agresivní postupy imigračních úřadů, ale i širší nespokojeností s politickou situací a reakcí federálních složek. Kritici vlády varují, že nasazování vojenských jednotek do ulic ohrožuje základní občanská práva. Odpůrci protestů naopak tvrdí, že tvrdý zásah je nezbytný k zajištění veřejného pořádku.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.