Napětí v amerických ulicích narůstá. Vlna demonstrací, která začala jako protest proti aktivitám federální imigrační agentury ICE, se rozšířila do řady měst napříč Spojenými státy. Protesty postupně přerostly v konfrontace s pořádkovými silami, přičemž úřady reagují tvrdě – nasazují slzný plyn, vyhlašují nezákonná shromáždění a posilují přítomnost bezpečnostních složek včetně armády. Situace vyvolává vzpomínky na nepokoje minulých let a podle mnohých svědčí o hlubokém rozdělení americké společnosti.
V centru Las Vegas zasáhla policie proti demonstrantům, kteří se shromáždili v okolí federálního soudu. Policie ve večerních hodinách vydala prohlášení, v němž oznámila, že protest byl prohlášen za nezákonný. Důvodem mělo být „nelegální jednání“ některých účastníků demonstrace. Zúčastnění byli vyzváni k okamžitému rozchodu, jinak jim hrozí zatčení nebo udělení pokuty.
„Na křižovatce Las Vegas Boulevard a Clark bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění kvůli nelegální činnosti demonstrantů. Byla vydána výzva k rozchodu. Pokud ji neuposlechnete, vystavujete se riziku zatčení nebo postihu,“ uvedla policie v oficiálním sdělení.
Podle amerického Severoamerického velitelství (US Northern Command) je situace v Los Angeles natolik vážná, že do oblasti bude během 48 hodin nasazeno přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty. Ti v posledních dnech absolvovali speciální výcvik zaměřený na zvládání davových nepokojů, deeskalaci konfliktů a pravidla použití síly.
„Příslušníci byli doplněni o odborníky na právo a vnitřní bezpečnost, aby byli připraveni čelit reálným scénářům,“ uvedl mluvčí velitelství. Podle generála Scotta M. Shermana se zároveň připravuje i další vlna posil – až 2 000 příslušníků Národní gardy bude připravena k zásahu během čtvrtečního odpoledne. Již nyní se v oblasti pohybuje stejný počet aktivně nasazených vojáků.
Přesto není zcela jasné, jakou roli mají ozbrojené síly v ulicích sehrát. Náčelník losangeleské policie Jim McDonnell pouze uvedl, že armádní přítomnost je součástí koordinované odpovědi na pokračující protesty, které trvají již šestý den.
Bouřlivé protesty se odehrávaly také v Seattlu, kde se stovky demonstrantů vydaly do ulic s transparenty a hesly namířenými proti ICE. Napětí postupně vyvrcholilo v blízkosti federální budovy, kde vypukl požár. Podle záznamů ze sociální sítě Citizen bylo na ulici vidět stoupající dým a plameny, do kterých demonstranti házeli různé předměty včetně dopravních kuželů a odpadků. V jednu chvíli byly do davu vrženy i pyrotechnické prostředky, což vyvolalo paniku a úprk části demonstrantů.
Policie na místě vyzývala k rozpuštění shromáždění. Podle záběrů televize KING došlo k zatýkání, při němž byli demonstranti spoutáváni a odváděni pryč. Někteří se pokusili vzdorovat, jiní si lehli na zem na znamení nenásilného odporu.
Starosta Bruce Harrell vyzval veřejnost k pokojnému projevu nesouhlasu a ostře se vymezil proti zásahům federálních složek. Zdůraznil, že Seattle nebude spolupracovat s federálními raziemi ani deportacemi.
Město Spokane ve státě Washington ve středu večer vyhlásilo stav nouze. Starostka Lisa Brown zároveň oznámila zavedení nočního zákazu vycházení, který začal platit od 21:30 a potrvá do páté hodiny ranní. Výjimku mají pouze obyvatelé dané oblasti, lidé mířící do práce, novináři a záchranné složky.
Protesty ve městě se soustředily zejména na budovu ICE. Demonstranti zde blokovali dopravu a vyzývali k ukončení deportací. Policie, vybavená plynovými maskami, na místo nasadila kouřové granáty a další prostředky k rozehnání davu. Videa místní televize KHQ zachycují zatýkání, nasazení SWAT jednotek i demonstranty spoutané plastovými pouty, sedící na chodníku.
Policie opakovaně varovala, že protest bude považován za nezákonný a že v případě neuposlechnutí výzvy bude použita síla. Kromě fyzické přítomnosti byly výzvy šířeny i prostřednictvím sociálních sítí a místních médií.
Protesty, které se v posledních dnech rozšířily do několika amerických měst, jsou odpovědí na agresivní postupy imigračních úřadů, ale i širší nespokojeností s politickou situací a reakcí federálních složek. Kritici vlády varují, že nasazování vojenských jednotek do ulic ohrožuje základní občanská práva. Odpůrci protestů naopak tvrdí, že tvrdý zásah je nezbytný k zajištění veřejného pořádku.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.