Napětí v amerických ulicích narůstá. Vlna demonstrací, která začala jako protest proti aktivitám federální imigrační agentury ICE, se rozšířila do řady měst napříč Spojenými státy. Protesty postupně přerostly v konfrontace s pořádkovými silami, přičemž úřady reagují tvrdě – nasazují slzný plyn, vyhlašují nezákonná shromáždění a posilují přítomnost bezpečnostních složek včetně armády. Situace vyvolává vzpomínky na nepokoje minulých let a podle mnohých svědčí o hlubokém rozdělení americké společnosti.
V centru Las Vegas zasáhla policie proti demonstrantům, kteří se shromáždili v okolí federálního soudu. Policie ve večerních hodinách vydala prohlášení, v němž oznámila, že protest byl prohlášen za nezákonný. Důvodem mělo být „nelegální jednání“ některých účastníků demonstrace. Zúčastnění byli vyzváni k okamžitému rozchodu, jinak jim hrozí zatčení nebo udělení pokuty.
„Na křižovatce Las Vegas Boulevard a Clark bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění kvůli nelegální činnosti demonstrantů. Byla vydána výzva k rozchodu. Pokud ji neuposlechnete, vystavujete se riziku zatčení nebo postihu,“ uvedla policie v oficiálním sdělení.
Podle amerického Severoamerického velitelství (US Northern Command) je situace v Los Angeles natolik vážná, že do oblasti bude během 48 hodin nasazeno přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty. Ti v posledních dnech absolvovali speciální výcvik zaměřený na zvládání davových nepokojů, deeskalaci konfliktů a pravidla použití síly.
„Příslušníci byli doplněni o odborníky na právo a vnitřní bezpečnost, aby byli připraveni čelit reálným scénářům,“ uvedl mluvčí velitelství. Podle generála Scotta M. Shermana se zároveň připravuje i další vlna posil – až 2 000 příslušníků Národní gardy bude připravena k zásahu během čtvrtečního odpoledne. Již nyní se v oblasti pohybuje stejný počet aktivně nasazených vojáků.
Přesto není zcela jasné, jakou roli mají ozbrojené síly v ulicích sehrát. Náčelník losangeleské policie Jim McDonnell pouze uvedl, že armádní přítomnost je součástí koordinované odpovědi na pokračující protesty, které trvají již šestý den.
Bouřlivé protesty se odehrávaly také v Seattlu, kde se stovky demonstrantů vydaly do ulic s transparenty a hesly namířenými proti ICE. Napětí postupně vyvrcholilo v blízkosti federální budovy, kde vypukl požár. Podle záznamů ze sociální sítě Citizen bylo na ulici vidět stoupající dým a plameny, do kterých demonstranti házeli různé předměty včetně dopravních kuželů a odpadků. V jednu chvíli byly do davu vrženy i pyrotechnické prostředky, což vyvolalo paniku a úprk části demonstrantů.
Policie na místě vyzývala k rozpuštění shromáždění. Podle záběrů televize KING došlo k zatýkání, při němž byli demonstranti spoutáváni a odváděni pryč. Někteří se pokusili vzdorovat, jiní si lehli na zem na znamení nenásilného odporu.
Starosta Bruce Harrell vyzval veřejnost k pokojnému projevu nesouhlasu a ostře se vymezil proti zásahům federálních složek. Zdůraznil, že Seattle nebude spolupracovat s federálními raziemi ani deportacemi.
Město Spokane ve státě Washington ve středu večer vyhlásilo stav nouze. Starostka Lisa Brown zároveň oznámila zavedení nočního zákazu vycházení, který začal platit od 21:30 a potrvá do páté hodiny ranní. Výjimku mají pouze obyvatelé dané oblasti, lidé mířící do práce, novináři a záchranné složky.
Protesty ve městě se soustředily zejména na budovu ICE. Demonstranti zde blokovali dopravu a vyzývali k ukončení deportací. Policie, vybavená plynovými maskami, na místo nasadila kouřové granáty a další prostředky k rozehnání davu. Videa místní televize KHQ zachycují zatýkání, nasazení SWAT jednotek i demonstranty spoutané plastovými pouty, sedící na chodníku.
Policie opakovaně varovala, že protest bude považován za nezákonný a že v případě neuposlechnutí výzvy bude použita síla. Kromě fyzické přítomnosti byly výzvy šířeny i prostřednictvím sociálních sítí a místních médií.
Protesty, které se v posledních dnech rozšířily do několika amerických měst, jsou odpovědí na agresivní postupy imigračních úřadů, ale i širší nespokojeností s politickou situací a reakcí federálních složek. Kritici vlády varují, že nasazování vojenských jednotek do ulic ohrožuje základní občanská práva. Odpůrci protestů naopak tvrdí, že tvrdý zásah je nezbytný k zajištění veřejného pořádku.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).