Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Čína se sice rétoricky zastala suverenity obou zemí a odsoudila americké snahy o změnu režimů, v praxi však pouze přihlíží, jak její geopolitický rival mění pravidla hry. Podle analytiků CNN za tím stojí tvrdý pragmatismus čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Pro Peking je totiž stabilita vztahů s USA, a zejména nadcházející summit s Trumpem, důležitější než osud íránské teokracie.
Odborníci popisují Čínu jako přítele do dobrého počasí – štědrého na slova, ale opatrného v činech. Přestože je Peking největším odběratelem íránské ropy, strategický význam Teheránu má své limity. Čína se snaží udržovat vyvážené vztahy s celým Blízkým východem, včetně íránských rivalů v Perském zálivu, a nechce ohrozit obchodní příměří s Washingtonem kvůli zemi, která pro ni není existenčně kritická.
Peking se dlouhodobě vyhýbá roli bezpečnostního garanta pro země globálního Jihu. Poučen americkými zkušenostmi z Afghánistánu a Iráku, nemá Si Ťin-pching zájem nechat se zatáhnout do vzdálených vojenských konfliktů. Tato zdrženlivost však vyvolává otázky u ostatních partnerů Číny, kteří se nyní mohou právem ptát, zda je Peking v případě krize neopustí stejně jako Madura nebo Chameneího.
Zásah USA v Íránu však přináší Pekingu i určité strukturální výhody. Hluboké vojenské zapojení Washingtonu na Blízkém východě nevyhnutelně odčerpává americké zdroje a pozornost od indopacifického regionu. To objektivně snižuje tlak na Čínu v její bezprostřední sféře vlivu. Navíc dlouhodobá kampaň může vyčerpat americké zásoby zbraní, jejichž doplňování může Čína zkomplikovat omezením vývozu vzácných kovů.
Krátkodobé otřesy v energetice jsou přesto pro Čínu nevyhnutelné. Íránská ropa tvoří asi 13 % čínského námořního dovozu. Tento obchod dosud probíhal přes síť prostředníků a malých nezávislých rafinérií, takzvaných „teapotů“, které využívaly temnou flotilu tankerů k obcházení sankcí. Trumpova administrativa se však nyní na tyto hráče zaměřila s nebývalou intenzitou.
Analytici se domnívají, že dopad na čínský trh bude zvládnutelný díky diverzifikaci zdrojů a možnosti navýšit odběr ruské ropy. Větší vrásky Pekingu dělá hrozící uzavření Hormuzského průlivu. Touto klíčovou cestou proudí třetina čínské poptávky po ropě, včetně dodávek ze Saúdské Arábie a Kuvajtu. Jakékoli narušení stability v této oblasti přímo ohrožuje čínskou energetickou bezpečnost.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning zdůraznila důležitost bezpečnosti v regionu a vyzvala k okamžitému příměří. Čína je však v tuto chvíli chráněna svými strategickými zásobami. Disponuje přibližně 1,2 miliardami barelů ropy na pevnině, což by při úplném zastavení námořních dodávek stačilo na pokrytí spotřeby po dobu zhruba 115 dnů.
Z diplomatického hlediska využije Peking americkou intervenci k posílení svého narativu mezi zeměmi globálního Jihu. Bude Washington vykreslovat jako hegemonní mocnost, která nerespektuje suverenitu jiných, zatímco sebe bude prezentovat jako zastánce politiky nevměšování. Tento přístup dává Číně větší flexibilitu a chrání ji před náklady spojenými se zajišťováním bezpečnosti spojenců.
Tento kalkul má však i svou odvrácenou stranu. Tím, že Čína nezasahuje, ztrácí schopnost ovlivňovat bezpečnostní výsledky v krizových situacích. Pasivita Pekingu může navíc povzbudit Donalda Trumpa k dalším riskantním krokům, u nichž bude předpokládat, že se mu Čína nepostaví do cesty.
Čínsko-íránské vztahy pravděpodobně přežijí i pád současného vedení, protože jakákoli budoucí vláda v Teheránu bude potřebovat čínskou ekonomickou sílu. Pro Si Ťin-pchinga je však současná krize především testem, jak vybalancovat podporu dlouholetého partnera s udržením funkčního vztahu s nepředvídatelným americkým prezidentem.
Zatímco se svět dívá na hořící Blízký východ, Peking se soustředí na konec března. Tehdy má proběhnout klíčové setkání s Trumpem, které může pro Čínu znamenat mnohem víc než osud íránského jaderného programu nebo budoucnost tamního teokratického režimu.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.