Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Čína se sice rétoricky zastala suverenity obou zemí a odsoudila americké snahy o změnu režimů, v praxi však pouze přihlíží, jak její geopolitický rival mění pravidla hry. Podle analytiků CNN za tím stojí tvrdý pragmatismus čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Pro Peking je totiž stabilita vztahů s USA, a zejména nadcházející summit s Trumpem, důležitější než osud íránské teokracie.
Odborníci popisují Čínu jako přítele do dobrého počasí – štědrého na slova, ale opatrného v činech. Přestože je Peking největším odběratelem íránské ropy, strategický význam Teheránu má své limity. Čína se snaží udržovat vyvážené vztahy s celým Blízkým východem, včetně íránských rivalů v Perském zálivu, a nechce ohrozit obchodní příměří s Washingtonem kvůli zemi, která pro ni není existenčně kritická.
Peking se dlouhodobě vyhýbá roli bezpečnostního garanta pro země globálního Jihu. Poučen americkými zkušenostmi z Afghánistánu a Iráku, nemá Si Ťin-pching zájem nechat se zatáhnout do vzdálených vojenských konfliktů. Tato zdrženlivost však vyvolává otázky u ostatních partnerů Číny, kteří se nyní mohou právem ptát, zda je Peking v případě krize neopustí stejně jako Madura nebo Chameneího.
Zásah USA v Íránu však přináší Pekingu i určité strukturální výhody. Hluboké vojenské zapojení Washingtonu na Blízkém východě nevyhnutelně odčerpává americké zdroje a pozornost od indopacifického regionu. To objektivně snižuje tlak na Čínu v její bezprostřední sféře vlivu. Navíc dlouhodobá kampaň může vyčerpat americké zásoby zbraní, jejichž doplňování může Čína zkomplikovat omezením vývozu vzácných kovů.
Krátkodobé otřesy v energetice jsou přesto pro Čínu nevyhnutelné. Íránská ropa tvoří asi 13 % čínského námořního dovozu. Tento obchod dosud probíhal přes síť prostředníků a malých nezávislých rafinérií, takzvaných „teapotů“, které využívaly temnou flotilu tankerů k obcházení sankcí. Trumpova administrativa se však nyní na tyto hráče zaměřila s nebývalou intenzitou.
Analytici se domnívají, že dopad na čínský trh bude zvládnutelný díky diverzifikaci zdrojů a možnosti navýšit odběr ruské ropy. Větší vrásky Pekingu dělá hrozící uzavření Hormuzského průlivu. Touto klíčovou cestou proudí třetina čínské poptávky po ropě, včetně dodávek ze Saúdské Arábie a Kuvajtu. Jakékoli narušení stability v této oblasti přímo ohrožuje čínskou energetickou bezpečnost.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning zdůraznila důležitost bezpečnosti v regionu a vyzvala k okamžitému příměří. Čína je však v tuto chvíli chráněna svými strategickými zásobami. Disponuje přibližně 1,2 miliardami barelů ropy na pevnině, což by při úplném zastavení námořních dodávek stačilo na pokrytí spotřeby po dobu zhruba 115 dnů.
Z diplomatického hlediska využije Peking americkou intervenci k posílení svého narativu mezi zeměmi globálního Jihu. Bude Washington vykreslovat jako hegemonní mocnost, která nerespektuje suverenitu jiných, zatímco sebe bude prezentovat jako zastánce politiky nevměšování. Tento přístup dává Číně větší flexibilitu a chrání ji před náklady spojenými se zajišťováním bezpečnosti spojenců.
Tento kalkul má však i svou odvrácenou stranu. Tím, že Čína nezasahuje, ztrácí schopnost ovlivňovat bezpečnostní výsledky v krizových situacích. Pasivita Pekingu může navíc povzbudit Donalda Trumpa k dalším riskantním krokům, u nichž bude předpokládat, že se mu Čína nepostaví do cesty.
Čínsko-íránské vztahy pravděpodobně přežijí i pád současného vedení, protože jakákoli budoucí vláda v Teheránu bude potřebovat čínskou ekonomickou sílu. Pro Si Ťin-pchinga je však současná krize především testem, jak vybalancovat podporu dlouholetého partnera s udržením funkčního vztahu s nepředvídatelným americkým prezidentem.
Zatímco se svět dívá na hořící Blízký východ, Peking se soustředí na konec března. Tehdy má proběhnout klíčové setkání s Trumpem, které může pro Čínu znamenat mnohem víc než osud íránského jaderného programu nebo budoucnost tamního teokratického režimu.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.