Referenda o odchodu z EU a NATO jsou trvale přítomná ve volebních programech radikálních stran. Jejich uskutečnění by však znamenalo zásadní rozklad bezpečnostní, ekonomické i mezinárodní stability České republiky. Opuštění obou struktur by zemi vystavilo geopolitickému vakuu, oslabilo její obranyschopnost a otevřelo dveře vlivu autoritářských mocností, zejména Ruska a Číny.
Myšlenka referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance zůstává pevnou součástí programu několika politických stran. V čele těchto snah stojí dvě nepřiznané aliance: nacionalistická koalice tvořená SPD, Trikolorou, hnutím PRO a Svobodnými, a dále komunisticky laděné uskupení Stačilo, které zahrnuje KSČM a Socdem. Zbylé euroskeptické subjekty působí buď umírněněji, nebo v porovnání s těmito „hegemonickými“ silami zcela marginálně.
Apel na národní suverenitu a výzvy k odchodu z EU a NATO patří k jejich rétorickým pilířům. Taková slova však nelze podceňovat – případné uskutečnění těchto referend by vedlo k dramatickým změnám ve fungování českého státu. Nešlo by pouze o přenastavení vnější politiky. Opuštění dvou základních pilířů české zahraniční orientace by znamenalo zásah do samotné struktury státnosti – bezpečnostní, ekonomické i ústavní.
Evropská unie a Severoatlantická aliance nejsou jen formálními členstvími, ale hluboce zakořeněnými prvky, na nichž stojí moderní český stát. Jejich opuštění by znamenalo ztrátu mezinárodní opory, bezpečnostních záruk a přístupu k hospodářskému prostoru, bez něhož by česká ekonomika jen obtížně držela krok se světem.
Argumenty těchto stran, podle nichž EU a NATO „berou Česku suverenitu“, staví na zjednodušené a často zavádějící interpretaci. Realita je totiž přesně opačná: členství v obou strukturách suverenitu neoslabuje, ale naopak posiluje. Umožňuje Česku spolurozhodovat na evropské i globální úrovni a zároveň čerpá výhody z kolektivní obrany, jednotného trhu či právního rámce.
Jakkoli se mohou tyto návrhy zdát jako politická póza, jejich případné uskutečnění by mělo zásadní dopady. Volání po „návratu suverenity“ tak v praxi může znamenat opuštění mezinárodního prostoru, který Česku poskytuje stabilitu, prosperitu i hlas v záležitostech, jež by jako samostatný stát jen těžko ovlivňovalo.
Odchod z Evropské unie
Odchod z Evropské unie by pro Českou republiku znamenal jeden z nejzásadnějších zlomů v její novodobé historii. Opuštění evropského bloku by mělo přímé dopady na ekonomiku, právní systém, mezinárodní postavení i každodenní život občanů. Největším paradoxem by přitom bylo, že země by přišla nejen o unijní pravidla, ale i o možnost je ovlivňovat, a to bez jakékoli náhrady.
Nejviditelnějším důsledkem by byl konec členství v jednotném evropském trhu. Český export je přitom z více než 80 % orientován právě na státy EU, přičemž klíčové výhody, jako nulová cla, volný pohyb zboží a standardizace technických norem, by přestaly platit. Zpomalila by se logistika, narostly by náklady firem a mnohé podniky by ztratily konkurenceschopnost. Dopad by pocítili nejen vývozci, ale i spotřebitelé, protože by se zvýšily ceny dováženého zboží a narušily dodavatelské řetězce.
Evropská unie je jedním z hlavních investorů do českých regionů – financuje silnice, železnice, školy, vědecký výzkum i podporu malých a středních podniků. Od vstupu do Unie Česko obdrželo čistý přínos v řádu stovek miliard korun. Po vystoupení by tyto prostředky zmizely a stát by musel hledat jiné zdroje, často méně výhodné nebo spojené s vyšší mírou zadlužení. Investoři by navíc znejistěli a část z nich by přesunula své podnikání jinam.
Právní rámec EU je dnes integrován do českého systému – od ochrany spotřebitelů po ekologické normy. Odchod by vyžadoval přepracování desítek tisíc právních předpisů, což by přineslo nejistotu a prostor pro zneužití. Občané by ztratili automatické garance práv, jako je možnost obracet se na Soudní dvůr EU, volný pohyb po EU za prací či studiem, nebo uznávání profesních kvalifikací v jiných státech Unie.
Jako člen EU má Česká republika hlas při rozhodování o pravidlech, která ovlivňují nejen celý kontinent, ale často i značnou část světa. Po vystoupení by se z plnoprávného účastníka stala pasivním příjemcem okolního dění bez možnosti ovlivnit směr, kterým se Evropa ubírá. V době, kdy se řeší otázky jako migrace, klimatická krize, bezpečnostní hrozby či digitální regulace, by Česko ztratilo sílu kolektivního vyjednávání a muselo by hledat bilaterální dohody s omezenou váhou.
Odchod z NATO
Severoatlantická aliance není jen vojenský pakt, ale klíčový bezpečnostní pilíř, na kterém Česká republika staví svou obranu od konce 90. let. Vystoupení z NATO by znamenalo gesto zahraničněpolitického obratu, a především zásadní oslabení obranyschopnosti státu. V době rostoucích globálních i regionálních hrozeb by šlo o krok do nejistoty.
Největší výhodou členství v NATO je princip kolektivní obrany – tedy závazek, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Pro zemi velikosti Česka je tato záruka existenčně důležitá. Bez NATO by Česká republika stála v případě ozbrojeného konfliktu sama, a to bez automatické pomoci spojenců, jejich zpravodajských služeb, vojenských kapacit a logistiky.
Odchod z aliance by zároveň vyžadoval zásadní přestavbu a posílení ozbrojených sil. Dnes česká obrana spoléhá na interoperabilitu a sdílené systémy s aliančními partnery, od letectva přes kybernetickou obranu až po muniční zásoby. Vybudování plnohodnotné obranyschopnosti vlastními silami by znamenalo mnohonásobné zvýšení rozpočtu a řadu let nepřipravenosti. To vše ve chvíli, kdy nedaleká Ukrajina stále čelí ozbrojené ruské agresi.
Vystoupení z NATO, stejně jako z EU, by bylo vnímáno jako signál odvratu od Západu a demokratických hodnot, které aliance hájí. Česká republika by ztratila pozici spolehlivého partnera v očích klíčových zemí – nejen USA, ale i evropských spojenců. Důsledkem by mohlo být zhoršení bilaterálních vztahů, ztráta přístupu k některým formám spolupráce i nižší ochota partnerů poskytovat Česku důležité informace či podporu v krizích.
Vystoupení z NATO by nejen oslabilo obranyschopnost země, ale také otevřelo dveře pro geopolitický a ideologický vliv autoritářských mocností, především Ruska a Číny. Tyto státy dlouhodobě usilují o rozklad západní jednoty, oslabení mezinárodních institucí a prosazení alternativního modelu světového řádu – méně transparentního, méně demokratického a více založeného na silové logice.
Země, které se vyčleňují ze západních struktur, se stávají pro tyto mocnosti snazším cílem. Chybějící bezpečnostní garance i mezinárodní vazby vytvářejí prostor pro politické, ekonomické i informační ovlivňování. Rusko má dobře propracovaný systém hybridního působení, od dezinformačních kampaní po snahy o infiltrace do domácí politiky. Čína využívá ekonomický vliv, obchodní závislosti a technologickou expanzi k prosazování svých zájmů a oslabování demokratických principů v partnerských zemích.
Bez ukotvení v NATO by Česká republika ztratila nejen vojenskou ochranu, ale i štít vůči těmto tlakům. Zatímco dnes se může opírat o alianční zpravodajské struktury, kybernetickou spolupráci nebo politickou solidaritu, mimo NATO by musela čelit těmto hrozbám sama. To by vedlo k postupnému oslabování demokratických institucí, svobody médií i právního státu – tedy hodnot, na nichž současná Česká republika stojí.
Ztráta západního ukotvení by rovněž posílila síly uvnitř země, které prosazují autoritářské, nacionalistické nebo populistické agendy. Tím by se z odchodu z NATO stal nejen bezpečnostní problém, ale i vnitropolitický zlom s dlouhodobými důsledky pro směřování celé společnosti.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda bude v bojích na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřijme rozhodnutí nezbytná k ukončení konfliktu. Podle Peskova zůstává postoj Moskvy neměnný a je dobře znám jak ukrajinským, tak americkým vyjednavačům. Toto vyjádření zaznělo v den, kdy v Abú Dhabí začalo další kolo třístranných mírových rozhovorů mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států.
Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Čína se rozhodla využít aktuální geopolitické nejistoty a spustila ambiciózní plán, jehož cílem je zpochybnit dominantní postavení amerického dolaru ve světovém finančním systému. Peking se snaží posílit svůj mezinárodní vliv právě v době, kdy dolar klesá na čtyřletá minima a investoři hledají bezpečnější přístavy, což vyhnalo cenu zlata na rekordních 5 500 dolarů za unci.