Referenda o odchodu z EU a NATO jsou trvale přítomná ve volebních programech radikálních stran. Jejich uskutečnění by však znamenalo zásadní rozklad bezpečnostní, ekonomické i mezinárodní stability České republiky. Opuštění obou struktur by zemi vystavilo geopolitickému vakuu, oslabilo její obranyschopnost a otevřelo dveře vlivu autoritářských mocností, zejména Ruska a Číny.
Myšlenka referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance zůstává pevnou součástí programu několika politických stran. V čele těchto snah stojí dvě nepřiznané aliance: nacionalistická koalice tvořená SPD, Trikolorou, hnutím PRO a Svobodnými, a dále komunisticky laděné uskupení Stačilo, které zahrnuje KSČM a Socdem. Zbylé euroskeptické subjekty působí buď umírněněji, nebo v porovnání s těmito „hegemonickými“ silami zcela marginálně.
Apel na národní suverenitu a výzvy k odchodu z EU a NATO patří k jejich rétorickým pilířům. Taková slova však nelze podceňovat – případné uskutečnění těchto referend by vedlo k dramatickým změnám ve fungování českého státu. Nešlo by pouze o přenastavení vnější politiky. Opuštění dvou základních pilířů české zahraniční orientace by znamenalo zásah do samotné struktury státnosti – bezpečnostní, ekonomické i ústavní.
Evropská unie a Severoatlantická aliance nejsou jen formálními členstvími, ale hluboce zakořeněnými prvky, na nichž stojí moderní český stát. Jejich opuštění by znamenalo ztrátu mezinárodní opory, bezpečnostních záruk a přístupu k hospodářskému prostoru, bez něhož by česká ekonomika jen obtížně držela krok se světem.
Argumenty těchto stran, podle nichž EU a NATO „berou Česku suverenitu“, staví na zjednodušené a často zavádějící interpretaci. Realita je totiž přesně opačná: členství v obou strukturách suverenitu neoslabuje, ale naopak posiluje. Umožňuje Česku spolurozhodovat na evropské i globální úrovni a zároveň čerpá výhody z kolektivní obrany, jednotného trhu či právního rámce.
Jakkoli se mohou tyto návrhy zdát jako politická póza, jejich případné uskutečnění by mělo zásadní dopady. Volání po „návratu suverenity“ tak v praxi může znamenat opuštění mezinárodního prostoru, který Česku poskytuje stabilitu, prosperitu i hlas v záležitostech, jež by jako samostatný stát jen těžko ovlivňovalo.
Odchod z Evropské unie
Odchod z Evropské unie by pro Českou republiku znamenal jeden z nejzásadnějších zlomů v její novodobé historii. Opuštění evropského bloku by mělo přímé dopady na ekonomiku, právní systém, mezinárodní postavení i každodenní život občanů. Největším paradoxem by přitom bylo, že země by přišla nejen o unijní pravidla, ale i o možnost je ovlivňovat, a to bez jakékoli náhrady.
Nejviditelnějším důsledkem by byl konec členství v jednotném evropském trhu. Český export je přitom z více než 80 % orientován právě na státy EU, přičemž klíčové výhody, jako nulová cla, volný pohyb zboží a standardizace technických norem, by přestaly platit. Zpomalila by se logistika, narostly by náklady firem a mnohé podniky by ztratily konkurenceschopnost. Dopad by pocítili nejen vývozci, ale i spotřebitelé, protože by se zvýšily ceny dováženého zboží a narušily dodavatelské řetězce.
Evropská unie je jedním z hlavních investorů do českých regionů – financuje silnice, železnice, školy, vědecký výzkum i podporu malých a středních podniků. Od vstupu do Unie Česko obdrželo čistý přínos v řádu stovek miliard korun. Po vystoupení by tyto prostředky zmizely a stát by musel hledat jiné zdroje, často méně výhodné nebo spojené s vyšší mírou zadlužení. Investoři by navíc znejistěli a část z nich by přesunula své podnikání jinam.
Právní rámec EU je dnes integrován do českého systému – od ochrany spotřebitelů po ekologické normy. Odchod by vyžadoval přepracování desítek tisíc právních předpisů, což by přineslo nejistotu a prostor pro zneužití. Občané by ztratili automatické garance práv, jako je možnost obracet se na Soudní dvůr EU, volný pohyb po EU za prací či studiem, nebo uznávání profesních kvalifikací v jiných státech Unie.
Jako člen EU má Česká republika hlas při rozhodování o pravidlech, která ovlivňují nejen celý kontinent, ale často i značnou část světa. Po vystoupení by se z plnoprávného účastníka stala pasivním příjemcem okolního dění bez možnosti ovlivnit směr, kterým se Evropa ubírá. V době, kdy se řeší otázky jako migrace, klimatická krize, bezpečnostní hrozby či digitální regulace, by Česko ztratilo sílu kolektivního vyjednávání a muselo by hledat bilaterální dohody s omezenou váhou.
Odchod z NATO
Severoatlantická aliance není jen vojenský pakt, ale klíčový bezpečnostní pilíř, na kterém Česká republika staví svou obranu od konce 90. let. Vystoupení z NATO by znamenalo gesto zahraničněpolitického obratu, a především zásadní oslabení obranyschopnosti státu. V době rostoucích globálních i regionálních hrozeb by šlo o krok do nejistoty.
Největší výhodou členství v NATO je princip kolektivní obrany – tedy závazek, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Pro zemi velikosti Česka je tato záruka existenčně důležitá. Bez NATO by Česká republika stála v případě ozbrojeného konfliktu sama, a to bez automatické pomoci spojenců, jejich zpravodajských služeb, vojenských kapacit a logistiky.
Odchod z aliance by zároveň vyžadoval zásadní přestavbu a posílení ozbrojených sil. Dnes česká obrana spoléhá na interoperabilitu a sdílené systémy s aliančními partnery, od letectva přes kybernetickou obranu až po muniční zásoby. Vybudování plnohodnotné obranyschopnosti vlastními silami by znamenalo mnohonásobné zvýšení rozpočtu a řadu let nepřipravenosti. To vše ve chvíli, kdy nedaleká Ukrajina stále čelí ozbrojené ruské agresi.
Vystoupení z NATO, stejně jako z EU, by bylo vnímáno jako signál odvratu od Západu a demokratických hodnot, které aliance hájí. Česká republika by ztratila pozici spolehlivého partnera v očích klíčových zemí – nejen USA, ale i evropských spojenců. Důsledkem by mohlo být zhoršení bilaterálních vztahů, ztráta přístupu k některým formám spolupráce i nižší ochota partnerů poskytovat Česku důležité informace či podporu v krizích.
Vystoupení z NATO by nejen oslabilo obranyschopnost země, ale také otevřelo dveře pro geopolitický a ideologický vliv autoritářských mocností, především Ruska a Číny. Tyto státy dlouhodobě usilují o rozklad západní jednoty, oslabení mezinárodních institucí a prosazení alternativního modelu světového řádu – méně transparentního, méně demokratického a více založeného na silové logice.
Země, které se vyčleňují ze západních struktur, se stávají pro tyto mocnosti snazším cílem. Chybějící bezpečnostní garance i mezinárodní vazby vytvářejí prostor pro politické, ekonomické i informační ovlivňování. Rusko má dobře propracovaný systém hybridního působení, od dezinformačních kampaní po snahy o infiltrace do domácí politiky. Čína využívá ekonomický vliv, obchodní závislosti a technologickou expanzi k prosazování svých zájmů a oslabování demokratických principů v partnerských zemích.
Bez ukotvení v NATO by Česká republika ztratila nejen vojenskou ochranu, ale i štít vůči těmto tlakům. Zatímco dnes se může opírat o alianční zpravodajské struktury, kybernetickou spolupráci nebo politickou solidaritu, mimo NATO by musela čelit těmto hrozbám sama. To by vedlo k postupnému oslabování demokratických institucí, svobody médií i právního státu – tedy hodnot, na nichž současná Česká republika stojí.
Ztráta západního ukotvení by rovněž posílila síly uvnitř země, které prosazují autoritářské, nacionalistické nebo populistické agendy. Tím by se z odchodu z NATO stal nejen bezpečnostní problém, ale i vnitropolitický zlom s dlouhodobými důsledky pro směřování celé společnosti.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.