Referenda o odchodu z EU a NATO jsou trvale přítomná ve volebních programech radikálních stran. Jejich uskutečnění by však znamenalo zásadní rozklad bezpečnostní, ekonomické i mezinárodní stability České republiky. Opuštění obou struktur by zemi vystavilo geopolitickému vakuu, oslabilo její obranyschopnost a otevřelo dveře vlivu autoritářských mocností, zejména Ruska a Číny.
Myšlenka referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance zůstává pevnou součástí programu několika politických stran. V čele těchto snah stojí dvě nepřiznané aliance: nacionalistická koalice tvořená SPD, Trikolorou, hnutím PRO a Svobodnými, a dále komunisticky laděné uskupení Stačilo, které zahrnuje KSČM a Socdem. Zbylé euroskeptické subjekty působí buď umírněněji, nebo v porovnání s těmito „hegemonickými“ silami zcela marginálně.
Apel na národní suverenitu a výzvy k odchodu z EU a NATO patří k jejich rétorickým pilířům. Taková slova však nelze podceňovat – případné uskutečnění těchto referend by vedlo k dramatickým změnám ve fungování českého státu. Nešlo by pouze o přenastavení vnější politiky. Opuštění dvou základních pilířů české zahraniční orientace by znamenalo zásah do samotné struktury státnosti – bezpečnostní, ekonomické i ústavní.
Evropská unie a Severoatlantická aliance nejsou jen formálními členstvími, ale hluboce zakořeněnými prvky, na nichž stojí moderní český stát. Jejich opuštění by znamenalo ztrátu mezinárodní opory, bezpečnostních záruk a přístupu k hospodářskému prostoru, bez něhož by česká ekonomika jen obtížně držela krok se světem.
Argumenty těchto stran, podle nichž EU a NATO „berou Česku suverenitu“, staví na zjednodušené a často zavádějící interpretaci. Realita je totiž přesně opačná: členství v obou strukturách suverenitu neoslabuje, ale naopak posiluje. Umožňuje Česku spolurozhodovat na evropské i globální úrovni a zároveň čerpá výhody z kolektivní obrany, jednotného trhu či právního rámce.
Jakkoli se mohou tyto návrhy zdát jako politická póza, jejich případné uskutečnění by mělo zásadní dopady. Volání po „návratu suverenity“ tak v praxi může znamenat opuštění mezinárodního prostoru, který Česku poskytuje stabilitu, prosperitu i hlas v záležitostech, jež by jako samostatný stát jen těžko ovlivňovalo.
Odchod z Evropské unie
Odchod z Evropské unie by pro Českou republiku znamenal jeden z nejzásadnějších zlomů v její novodobé historii. Opuštění evropského bloku by mělo přímé dopady na ekonomiku, právní systém, mezinárodní postavení i každodenní život občanů. Největším paradoxem by přitom bylo, že země by přišla nejen o unijní pravidla, ale i o možnost je ovlivňovat, a to bez jakékoli náhrady.
Nejviditelnějším důsledkem by byl konec členství v jednotném evropském trhu. Český export je přitom z více než 80 % orientován právě na státy EU, přičemž klíčové výhody, jako nulová cla, volný pohyb zboží a standardizace technických norem, by přestaly platit. Zpomalila by se logistika, narostly by náklady firem a mnohé podniky by ztratily konkurenceschopnost. Dopad by pocítili nejen vývozci, ale i spotřebitelé, protože by se zvýšily ceny dováženého zboží a narušily dodavatelské řetězce.
Evropská unie je jedním z hlavních investorů do českých regionů – financuje silnice, železnice, školy, vědecký výzkum i podporu malých a středních podniků. Od vstupu do Unie Česko obdrželo čistý přínos v řádu stovek miliard korun. Po vystoupení by tyto prostředky zmizely a stát by musel hledat jiné zdroje, často méně výhodné nebo spojené s vyšší mírou zadlužení. Investoři by navíc znejistěli a část z nich by přesunula své podnikání jinam.
Právní rámec EU je dnes integrován do českého systému – od ochrany spotřebitelů po ekologické normy. Odchod by vyžadoval přepracování desítek tisíc právních předpisů, což by přineslo nejistotu a prostor pro zneužití. Občané by ztratili automatické garance práv, jako je možnost obracet se na Soudní dvůr EU, volný pohyb po EU za prací či studiem, nebo uznávání profesních kvalifikací v jiných státech Unie.
Jako člen EU má Česká republika hlas při rozhodování o pravidlech, která ovlivňují nejen celý kontinent, ale často i značnou část světa. Po vystoupení by se z plnoprávného účastníka stala pasivním příjemcem okolního dění bez možnosti ovlivnit směr, kterým se Evropa ubírá. V době, kdy se řeší otázky jako migrace, klimatická krize, bezpečnostní hrozby či digitální regulace, by Česko ztratilo sílu kolektivního vyjednávání a muselo by hledat bilaterální dohody s omezenou váhou.
Odchod z NATO
Severoatlantická aliance není jen vojenský pakt, ale klíčový bezpečnostní pilíř, na kterém Česká republika staví svou obranu od konce 90. let. Vystoupení z NATO by znamenalo gesto zahraničněpolitického obratu, a především zásadní oslabení obranyschopnosti státu. V době rostoucích globálních i regionálních hrozeb by šlo o krok do nejistoty.
Největší výhodou členství v NATO je princip kolektivní obrany – tedy závazek, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Pro zemi velikosti Česka je tato záruka existenčně důležitá. Bez NATO by Česká republika stála v případě ozbrojeného konfliktu sama, a to bez automatické pomoci spojenců, jejich zpravodajských služeb, vojenských kapacit a logistiky.
Odchod z aliance by zároveň vyžadoval zásadní přestavbu a posílení ozbrojených sil. Dnes česká obrana spoléhá na interoperabilitu a sdílené systémy s aliančními partnery, od letectva přes kybernetickou obranu až po muniční zásoby. Vybudování plnohodnotné obranyschopnosti vlastními silami by znamenalo mnohonásobné zvýšení rozpočtu a řadu let nepřipravenosti. To vše ve chvíli, kdy nedaleká Ukrajina stále čelí ozbrojené ruské agresi.
Vystoupení z NATO, stejně jako z EU, by bylo vnímáno jako signál odvratu od Západu a demokratických hodnot, které aliance hájí. Česká republika by ztratila pozici spolehlivého partnera v očích klíčových zemí – nejen USA, ale i evropských spojenců. Důsledkem by mohlo být zhoršení bilaterálních vztahů, ztráta přístupu k některým formám spolupráce i nižší ochota partnerů poskytovat Česku důležité informace či podporu v krizích.
Vystoupení z NATO by nejen oslabilo obranyschopnost země, ale také otevřelo dveře pro geopolitický a ideologický vliv autoritářských mocností, především Ruska a Číny. Tyto státy dlouhodobě usilují o rozklad západní jednoty, oslabení mezinárodních institucí a prosazení alternativního modelu světového řádu – méně transparentního, méně demokratického a více založeného na silové logice.
Země, které se vyčleňují ze západních struktur, se stávají pro tyto mocnosti snazším cílem. Chybějící bezpečnostní garance i mezinárodní vazby vytvářejí prostor pro politické, ekonomické i informační ovlivňování. Rusko má dobře propracovaný systém hybridního působení, od dezinformačních kampaní po snahy o infiltrace do domácí politiky. Čína využívá ekonomický vliv, obchodní závislosti a technologickou expanzi k prosazování svých zájmů a oslabování demokratických principů v partnerských zemích.
Bez ukotvení v NATO by Česká republika ztratila nejen vojenskou ochranu, ale i štít vůči těmto tlakům. Zatímco dnes se může opírat o alianční zpravodajské struktury, kybernetickou spolupráci nebo politickou solidaritu, mimo NATO by musela čelit těmto hrozbám sama. To by vedlo k postupnému oslabování demokratických institucí, svobody médií i právního státu – tedy hodnot, na nichž současná Česká republika stojí.
Ztráta západního ukotvení by rovněž posílila síly uvnitř země, které prosazují autoritářské, nacionalistické nebo populistické agendy. Tím by se z odchodu z NATO stal nejen bezpečnostní problém, ale i vnitropolitický zlom s dlouhodobými důsledky pro směřování celé společnosti.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
I rok 2026 je v českém šoubyznyse rokem kulatých narozenin. Skoro se tomu nechce věřit, ale příští měsíc oslaví Leoš Mareš padesátiny. A zrovna u jednoho z nejpopulárnějších českých moderátorů by člověk čekal, že uspořádá velkolepou oslavu. Má to ale opravdu v plánu?
Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají.
Jedinečný Libor Bouček přijal další velkou výzvu v profesní kariéře. Vrátí se přitom do míst, kde jeho cesta do mediálního světa v podstatě začala. Na Českém rozhlase totiž nahradí kolegyni Lucii Výbornou, která pro Radiožurnál roky zpovídala zajímavé hosty.
Velký strach ochromil jednu z mála zbývajících evropských monarchií. Norové se obávají o vážně nemocnou korunní princeznu Mette-Marit. Lékaři u ní odhalil chronickou plicní fibrózu a dospěli k závěru, že prominentní pacientka bude muset na operaci.
Policie pokračuje ve vyšetřování pátečního požáru v Pardubicích, kde panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Podle dostupných informací již skončila pyrotechnická prohlídka, momentálně pokračuje ohledání místa činu.
Američany v pátek zasáhla smutná zpráva, na kterou se nešlo předem připravit. Ve věku 86 let náhle zemřel slavný akční herec Chuck Norris. Informace se dostala i k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který připomněl, že ho Norris v minulosti podpořil.
Fanoušci to mohou vnímat jako selhání v péči o odkaz Karla Gotta. Felix Slováček si vymyslel akci, kde chce o legendárním zpěvákovi, s nímž dlouhá léta spolupracoval, říct prakticky vše. Názor vdovy ho prý vůbec nezajímá.
Ostrý vzkaz spojencům z NATO se rozhodl adresovat americký prezident Donald Trump. Vadí mu, že nikdo nechce pomoci Washingtonu s probíhající operací proti íránskému režimu. Partnery dokonce označil za zbabělce a zdůraznil jim, že Američané si všechno budou pamatovat.
Zajímavá meteorologická situace může mnohé z nás překvapit v příštím týdnu. Meteorologové počítají s ochlazením, které způsobí, že se zvýší pravděpodobnost sněžení na horách a přechodně i ve středních polohách. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Není to tak dávno, co Jaromír Jágr naznačil, že jeho vrcholová hokejová kariéra je u konce. Jasné je, že v této sezóně už se na ledě neobjeví, protože Kladno vypadlo z play-off. Jágra každopádně zdůrazňuje, že na jeho lásce k hokeji se nic nezměnilo.