Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Jeho pokusy vyslat záložníky Národní gardy do Portlandu v Oregonu a Chicaga v Illinois, a to proti vůli tamních městských a státních úřadů, mají potenciál vyvolat ústavní krizi. Tuto krizi se jeho kritici obávali osm měsíců. Tato situace zkouší, kam až může Trump zajít se svou filozofií „Udělejme Ameriku opět skvělou“ a s jeho siláckou mantrou „Já sám to dokážu napravit“.
Přesun záložních jednotek z konzervativních států, jako je Texas, do liberálních demokratických měst také prohloubí rozkol a nepřátelství mezi konzervativním venkovem a liberálními městskými oblastmi. Tato dynamika je stále silnějším faktorem v rozdělené americké politice. V konečném důsledku ukáže vlna hrozeb Bílého domu, tvrdý odpor demokratických starostů a množství právních sporů, do jaké míry může právo a Ústava Spojených států omezit prezidenta. Trump totiž ztělesňuje mnohé z obav zakladatelů ohledně toho, jak by zpolitizovaná a mocichtivá exekutiva mohla ohrozit republiku.
Jádro problému je, jako obvykle u kontroverzí Trumpovy éry, zastřeno dezinformacemi, nepravdivými tvrzeními a politickými ambicemi. Avšak hlavní sporný bod zůstává jednoduchý. V rámci nejnovější vlny boje proti kriminalitě a imigrační politiky se Trumpova administrativa rozhodla poslat vojenské jednotky do dvou demokratických měst, Chicaga a Portlandu. To se děje i přesto, že právní a ústavní podmínky, které by umožňovaly využití armády pro policejní účely, nejsou zdaleka splněny.
Trump již formálně schválil nasazení nejméně 300 členů illinoiské Národní gardy do Chicaga na dobu 60 dnů. Další stovky záložníků z Texasu míří do Chicaga poté, co byly převedeny pod federální kontrolu. Městské a státní úřady naopak podaly žalobu na administrativu, aby nasazení jednotek zastavily.
Soudce, kterého jmenoval sám Trump, nicméně dočasně zablokoval prezidentův pokus převzít kontrolu nad záložníky v Oregonu nebo je poslat do Portlandu z Kalifornie. Soudní kroky prezidenta frustrují. V pondělí proto Trump pohrozil, že v případě potřeby využije zřídka používaný zákon o povstání (Insurrection Act), aby obešel soudce mařící jeho plány.
Trump již měsíce tvrdí, že Portland „hoří“ a že tato a další města jsou bezzákonnými zónami, srovnatelnými s válečnou zónou v Afghánistánu. Ačkoli se jedná o nadsázku, problémy nelze popřít. V některých městech trápí kriminalita a bezdomovectví, a někteří občané by uvítali přísnější vynucování zákona. Selhání Bidenovy administrativy při zabezpečení jižní hranice pak vedlo mnoho voličů k pocitu, že situace je neudržitelná.
Republikánský kongresman Pat Harrigan sice uvedl, že tvrzení o překračování pravomocí jsou „přehnaná“. Podle něj se pravomoci nasazených vojáků omezují na ochranu zařízení ICE (Úřad pro imigraci a cla) a dalších federálních budov ve městech. Nicméně Trumpovy výroky líčí nepřesný obraz měst, která jsou „jako válečná zóna“.
Vrcholní úředníci, jako je Stephen Miller, používají silně emotivní jazyk a argumentují tím, že místní policie nedokáže ochránit federální imigrační agenty, kteří proto potřebují vojenskou pomoc. Miller například popsal situaci v Portlandu tak, že agenti ICE jsou „více než 100 nocí vystaveni teroristickým útokům, úniku osobních údajů, hrozbám zabitím, násilným útokům a všem představitelům, kteří se snaží násilím zvrátit výsledky voleb“.
Místní úředníci však Millerův popis vyvracejí. Podle nich jsou protesty v okolí zařízení ICE spíše sporadické a omezené jen na jeden blok. Demokratický senátor z Oregonu, Jeff Merkley, varoval, že Trump chce „vytvořit dojem chaosu“, aby si zajistil právní opodstatnění pro extrémní kroky. Vyzval protestující, aby se nenechali vyprovokovat.
Podobně soudce, kterého jmenoval Trump, označil prezidentova alarmistická prohlášení o nouzovém stavu v Portlandu jako „nepodložená fakty“. Kritici se domnívají, že prezident si tímto způsobem buduje argumenty pro militarizaci amerických měst. To by bylo nejotevřenějším projevem jeho přesvědčení, že má absolutní moc a není vázán zákony.
Vrcholní představitelé administrativy jsou přesvědčeni, že prezident byl zvolen díky svému slibu zahájit největší kampaň hromadného vyhošťování v historii USA. Jakékoli pokusy narušit tuto prioritu, ať už protesty, nebo ze strany státních či místních úředníků, považují za popření vůle voličů. Zastávají přitom sporný názor, že volební vítězství dává prezidentovi neomezenou moc, kterou soudy ani Kongres nemohou omezit. Ve skutečnosti však vítězství dává prezidentovi kontrolu pouze nad jednou složkou vlády, která je ústavně kontrolována a vyvážena zbylými dvěma složkami a stále podléhá zákonu.
A právě zde nastupuje zákon o povstání (Insurrection Act). Za normálních okolností je prezidentovi zákonem zakázáno použít vojenské jednotky na domácí půdě k policejním účelům. Tento zřídkakdy uplatňovaný zákon by však prezidentovi umožnil tyto limity ignorovat a potlačit povstání proti vládě. Zákon v minulosti použil například prezident Dwight Eisenhower k prosazení občanských práv. Použil jej také prezident George H. W. Bush k potlačení nepokojů v Los Angeles, ale pouze na žádost guvernéra státu.
Žádná z těchto okolností však aktuálně nenastala. Jak uvedl generální prokurátor Oregonu, Dan Rayfield, v jejich státě není žádné povstání, vzpoura ani invaze. Je však zjevné, že Stephen Miller se snaží vytvořit zdůvodnění, že taková neposlušnost vůči federální autoritě existuje. Miller prohlašuje, že protestující, kteří se staví proti operacím ICE v Portlandu, se „snaží svrhnout základní funkci federální vlády v oblasti vymáhání práva“. Podle něj je to „učebnicová definice domácího terorismu“.
Administrativa může mít více potenciálních motivací. Nasazení vojáků po boku imigračních úředníků by mohlo urychlit hromadné deportace. Obraz vojáků v ulicích je sice v demokracii ponurý, ale naplňuje Trumpovu touhu být vnímán jako silný lídr. Aurou neústupnosti a tvrdosti, neomezené zákonem, se vyznačuje jeho kult osobnosti.
Neustálou součástí Trumpovy strategie je také politika. Po dobu téměř pěti let v Bílém domě hrál vždy pro svou voličskou základnu. Vytváření krizí veřejného pořádku a tvrdé reakce na ně by mohly udržet motivaci republikánských voličů rok před volbami do Kongresu. Nedávný průzkum CBS News ukázal, že podpora nasazení vojsk je soustředěna mezi republikány, kteří cítí, že takové politiky snižují kriminalitu a zvyšují jejich pocit bezpečí. Zároveň ale 58 % Američanů Trumpovy plány zapojit armádu do policejní práce odmítá.
Prohlubující se politické spory jsou však jen vedlejší záležitostí. Závažnější je ústavní otázka: Podaří se Trumpovi zrušit tabu používání armády v amerických ulicích a dosáhnout tak konečného potvrzení svého kréda MAGA? A pokud ano, kam to Spojené státy zavede?
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.