Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Jeho pokusy vyslat záložníky Národní gardy do Portlandu v Oregonu a Chicaga v Illinois, a to proti vůli tamních městských a státních úřadů, mají potenciál vyvolat ústavní krizi. Tuto krizi se jeho kritici obávali osm měsíců. Tato situace zkouší, kam až může Trump zajít se svou filozofií „Udělejme Ameriku opět skvělou“ a s jeho siláckou mantrou „Já sám to dokážu napravit“.
Přesun záložních jednotek z konzervativních států, jako je Texas, do liberálních demokratických měst také prohloubí rozkol a nepřátelství mezi konzervativním venkovem a liberálními městskými oblastmi. Tato dynamika je stále silnějším faktorem v rozdělené americké politice. V konečném důsledku ukáže vlna hrozeb Bílého domu, tvrdý odpor demokratických starostů a množství právních sporů, do jaké míry může právo a Ústava Spojených států omezit prezidenta. Trump totiž ztělesňuje mnohé z obav zakladatelů ohledně toho, jak by zpolitizovaná a mocichtivá exekutiva mohla ohrozit republiku.
Jádro problému je, jako obvykle u kontroverzí Trumpovy éry, zastřeno dezinformacemi, nepravdivými tvrzeními a politickými ambicemi. Avšak hlavní sporný bod zůstává jednoduchý. V rámci nejnovější vlny boje proti kriminalitě a imigrační politiky se Trumpova administrativa rozhodla poslat vojenské jednotky do dvou demokratických měst, Chicaga a Portlandu. To se děje i přesto, že právní a ústavní podmínky, které by umožňovaly využití armády pro policejní účely, nejsou zdaleka splněny.
Trump již formálně schválil nasazení nejméně 300 členů illinoiské Národní gardy do Chicaga na dobu 60 dnů. Další stovky záložníků z Texasu míří do Chicaga poté, co byly převedeny pod federální kontrolu. Městské a státní úřady naopak podaly žalobu na administrativu, aby nasazení jednotek zastavily.
Soudce, kterého jmenoval sám Trump, nicméně dočasně zablokoval prezidentův pokus převzít kontrolu nad záložníky v Oregonu nebo je poslat do Portlandu z Kalifornie. Soudní kroky prezidenta frustrují. V pondělí proto Trump pohrozil, že v případě potřeby využije zřídka používaný zákon o povstání (Insurrection Act), aby obešel soudce mařící jeho plány.
Trump již měsíce tvrdí, že Portland „hoří“ a že tato a další města jsou bezzákonnými zónami, srovnatelnými s válečnou zónou v Afghánistánu. Ačkoli se jedná o nadsázku, problémy nelze popřít. V některých městech trápí kriminalita a bezdomovectví, a někteří občané by uvítali přísnější vynucování zákona. Selhání Bidenovy administrativy při zabezpečení jižní hranice pak vedlo mnoho voličů k pocitu, že situace je neudržitelná.
Republikánský kongresman Pat Harrigan sice uvedl, že tvrzení o překračování pravomocí jsou „přehnaná“. Podle něj se pravomoci nasazených vojáků omezují na ochranu zařízení ICE (Úřad pro imigraci a cla) a dalších federálních budov ve městech. Nicméně Trumpovy výroky líčí nepřesný obraz měst, která jsou „jako válečná zóna“.
Vrcholní úředníci, jako je Stephen Miller, používají silně emotivní jazyk a argumentují tím, že místní policie nedokáže ochránit federální imigrační agenty, kteří proto potřebují vojenskou pomoc. Miller například popsal situaci v Portlandu tak, že agenti ICE jsou „více než 100 nocí vystaveni teroristickým útokům, úniku osobních údajů, hrozbám zabitím, násilným útokům a všem představitelům, kteří se snaží násilím zvrátit výsledky voleb“.
Místní úředníci však Millerův popis vyvracejí. Podle nich jsou protesty v okolí zařízení ICE spíše sporadické a omezené jen na jeden blok. Demokratický senátor z Oregonu, Jeff Merkley, varoval, že Trump chce „vytvořit dojem chaosu“, aby si zajistil právní opodstatnění pro extrémní kroky. Vyzval protestující, aby se nenechali vyprovokovat.
Podobně soudce, kterého jmenoval Trump, označil prezidentova alarmistická prohlášení o nouzovém stavu v Portlandu jako „nepodložená fakty“. Kritici se domnívají, že prezident si tímto způsobem buduje argumenty pro militarizaci amerických měst. To by bylo nejotevřenějším projevem jeho přesvědčení, že má absolutní moc a není vázán zákony.
Vrcholní představitelé administrativy jsou přesvědčeni, že prezident byl zvolen díky svému slibu zahájit největší kampaň hromadného vyhošťování v historii USA. Jakékoli pokusy narušit tuto prioritu, ať už protesty, nebo ze strany státních či místních úředníků, považují za popření vůle voličů. Zastávají přitom sporný názor, že volební vítězství dává prezidentovi neomezenou moc, kterou soudy ani Kongres nemohou omezit. Ve skutečnosti však vítězství dává prezidentovi kontrolu pouze nad jednou složkou vlády, která je ústavně kontrolována a vyvážena zbylými dvěma složkami a stále podléhá zákonu.
A právě zde nastupuje zákon o povstání (Insurrection Act). Za normálních okolností je prezidentovi zákonem zakázáno použít vojenské jednotky na domácí půdě k policejním účelům. Tento zřídkakdy uplatňovaný zákon by však prezidentovi umožnil tyto limity ignorovat a potlačit povstání proti vládě. Zákon v minulosti použil například prezident Dwight Eisenhower k prosazení občanských práv. Použil jej také prezident George H. W. Bush k potlačení nepokojů v Los Angeles, ale pouze na žádost guvernéra státu.
Žádná z těchto okolností však aktuálně nenastala. Jak uvedl generální prokurátor Oregonu, Dan Rayfield, v jejich státě není žádné povstání, vzpoura ani invaze. Je však zjevné, že Stephen Miller se snaží vytvořit zdůvodnění, že taková neposlušnost vůči federální autoritě existuje. Miller prohlašuje, že protestující, kteří se staví proti operacím ICE v Portlandu, se „snaží svrhnout základní funkci federální vlády v oblasti vymáhání práva“. Podle něj je to „učebnicová definice domácího terorismu“.
Administrativa může mít více potenciálních motivací. Nasazení vojáků po boku imigračních úředníků by mohlo urychlit hromadné deportace. Obraz vojáků v ulicích je sice v demokracii ponurý, ale naplňuje Trumpovu touhu být vnímán jako silný lídr. Aurou neústupnosti a tvrdosti, neomezené zákonem, se vyznačuje jeho kult osobnosti.
Neustálou součástí Trumpovy strategie je také politika. Po dobu téměř pěti let v Bílém domě hrál vždy pro svou voličskou základnu. Vytváření krizí veřejného pořádku a tvrdé reakce na ně by mohly udržet motivaci republikánských voličů rok před volbami do Kongresu. Nedávný průzkum CBS News ukázal, že podpora nasazení vojsk je soustředěna mezi republikány, kteří cítí, že takové politiky snižují kriminalitu a zvyšují jejich pocit bezpečí. Zároveň ale 58 % Američanů Trumpovy plány zapojit armádu do policejní práce odmítá.
Prohlubující se politické spory jsou však jen vedlejší záležitostí. Závažnější je ústavní otázka: Podaří se Trumpovi zrušit tabu používání armády v amerických ulicích a dosáhnout tak konečného potvrzení svého kréda MAGA? A pokud ano, kam to Spojené státy zavede?
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.