Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Jeho pokusy vyslat záložníky Národní gardy do Portlandu v Oregonu a Chicaga v Illinois, a to proti vůli tamních městských a státních úřadů, mají potenciál vyvolat ústavní krizi. Tuto krizi se jeho kritici obávali osm měsíců. Tato situace zkouší, kam až může Trump zajít se svou filozofií „Udělejme Ameriku opět skvělou“ a s jeho siláckou mantrou „Já sám to dokážu napravit“.
Přesun záložních jednotek z konzervativních států, jako je Texas, do liberálních demokratických měst také prohloubí rozkol a nepřátelství mezi konzervativním venkovem a liberálními městskými oblastmi. Tato dynamika je stále silnějším faktorem v rozdělené americké politice. V konečném důsledku ukáže vlna hrozeb Bílého domu, tvrdý odpor demokratických starostů a množství právních sporů, do jaké míry může právo a Ústava Spojených států omezit prezidenta. Trump totiž ztělesňuje mnohé z obav zakladatelů ohledně toho, jak by zpolitizovaná a mocichtivá exekutiva mohla ohrozit republiku.
Jádro problému je, jako obvykle u kontroverzí Trumpovy éry, zastřeno dezinformacemi, nepravdivými tvrzeními a politickými ambicemi. Avšak hlavní sporný bod zůstává jednoduchý. V rámci nejnovější vlny boje proti kriminalitě a imigrační politiky se Trumpova administrativa rozhodla poslat vojenské jednotky do dvou demokratických měst, Chicaga a Portlandu. To se děje i přesto, že právní a ústavní podmínky, které by umožňovaly využití armády pro policejní účely, nejsou zdaleka splněny.
Trump již formálně schválil nasazení nejméně 300 členů illinoiské Národní gardy do Chicaga na dobu 60 dnů. Další stovky záložníků z Texasu míří do Chicaga poté, co byly převedeny pod federální kontrolu. Městské a státní úřady naopak podaly žalobu na administrativu, aby nasazení jednotek zastavily.
Soudce, kterého jmenoval sám Trump, nicméně dočasně zablokoval prezidentův pokus převzít kontrolu nad záložníky v Oregonu nebo je poslat do Portlandu z Kalifornie. Soudní kroky prezidenta frustrují. V pondělí proto Trump pohrozil, že v případě potřeby využije zřídka používaný zákon o povstání (Insurrection Act), aby obešel soudce mařící jeho plány.
Trump již měsíce tvrdí, že Portland „hoří“ a že tato a další města jsou bezzákonnými zónami, srovnatelnými s válečnou zónou v Afghánistánu. Ačkoli se jedná o nadsázku, problémy nelze popřít. V některých městech trápí kriminalita a bezdomovectví, a někteří občané by uvítali přísnější vynucování zákona. Selhání Bidenovy administrativy při zabezpečení jižní hranice pak vedlo mnoho voličů k pocitu, že situace je neudržitelná.
Republikánský kongresman Pat Harrigan sice uvedl, že tvrzení o překračování pravomocí jsou „přehnaná“. Podle něj se pravomoci nasazených vojáků omezují na ochranu zařízení ICE (Úřad pro imigraci a cla) a dalších federálních budov ve městech. Nicméně Trumpovy výroky líčí nepřesný obraz měst, která jsou „jako válečná zóna“.
Vrcholní úředníci, jako je Stephen Miller, používají silně emotivní jazyk a argumentují tím, že místní policie nedokáže ochránit federální imigrační agenty, kteří proto potřebují vojenskou pomoc. Miller například popsal situaci v Portlandu tak, že agenti ICE jsou „více než 100 nocí vystaveni teroristickým útokům, úniku osobních údajů, hrozbám zabitím, násilným útokům a všem představitelům, kteří se snaží násilím zvrátit výsledky voleb“.
Místní úředníci však Millerův popis vyvracejí. Podle nich jsou protesty v okolí zařízení ICE spíše sporadické a omezené jen na jeden blok. Demokratický senátor z Oregonu, Jeff Merkley, varoval, že Trump chce „vytvořit dojem chaosu“, aby si zajistil právní opodstatnění pro extrémní kroky. Vyzval protestující, aby se nenechali vyprovokovat.
Podobně soudce, kterého jmenoval Trump, označil prezidentova alarmistická prohlášení o nouzovém stavu v Portlandu jako „nepodložená fakty“. Kritici se domnívají, že prezident si tímto způsobem buduje argumenty pro militarizaci amerických měst. To by bylo nejotevřenějším projevem jeho přesvědčení, že má absolutní moc a není vázán zákony.
Vrcholní představitelé administrativy jsou přesvědčeni, že prezident byl zvolen díky svému slibu zahájit největší kampaň hromadného vyhošťování v historii USA. Jakékoli pokusy narušit tuto prioritu, ať už protesty, nebo ze strany státních či místních úředníků, považují za popření vůle voličů. Zastávají přitom sporný názor, že volební vítězství dává prezidentovi neomezenou moc, kterou soudy ani Kongres nemohou omezit. Ve skutečnosti však vítězství dává prezidentovi kontrolu pouze nad jednou složkou vlády, která je ústavně kontrolována a vyvážena zbylými dvěma složkami a stále podléhá zákonu.
A právě zde nastupuje zákon o povstání (Insurrection Act). Za normálních okolností je prezidentovi zákonem zakázáno použít vojenské jednotky na domácí půdě k policejním účelům. Tento zřídkakdy uplatňovaný zákon by však prezidentovi umožnil tyto limity ignorovat a potlačit povstání proti vládě. Zákon v minulosti použil například prezident Dwight Eisenhower k prosazení občanských práv. Použil jej také prezident George H. W. Bush k potlačení nepokojů v Los Angeles, ale pouze na žádost guvernéra státu.
Žádná z těchto okolností však aktuálně nenastala. Jak uvedl generální prokurátor Oregonu, Dan Rayfield, v jejich státě není žádné povstání, vzpoura ani invaze. Je však zjevné, že Stephen Miller se snaží vytvořit zdůvodnění, že taková neposlušnost vůči federální autoritě existuje. Miller prohlašuje, že protestující, kteří se staví proti operacím ICE v Portlandu, se „snaží svrhnout základní funkci federální vlády v oblasti vymáhání práva“. Podle něj je to „učebnicová definice domácího terorismu“.
Administrativa může mít více potenciálních motivací. Nasazení vojáků po boku imigračních úředníků by mohlo urychlit hromadné deportace. Obraz vojáků v ulicích je sice v demokracii ponurý, ale naplňuje Trumpovu touhu být vnímán jako silný lídr. Aurou neústupnosti a tvrdosti, neomezené zákonem, se vyznačuje jeho kult osobnosti.
Neustálou součástí Trumpovy strategie je také politika. Po dobu téměř pěti let v Bílém domě hrál vždy pro svou voličskou základnu. Vytváření krizí veřejného pořádku a tvrdé reakce na ně by mohly udržet motivaci republikánských voličů rok před volbami do Kongresu. Nedávný průzkum CBS News ukázal, že podpora nasazení vojsk je soustředěna mezi republikány, kteří cítí, že takové politiky snižují kriminalitu a zvyšují jejich pocit bezpečí. Zároveň ale 58 % Američanů Trumpovy plány zapojit armádu do policejní práce odmítá.
Prohlubující se politické spory jsou však jen vedlejší záležitostí. Závažnější je ústavní otázka: Podaří se Trumpovi zrušit tabu používání armády v amerických ulicích a dosáhnout tak konečného potvrzení svého kréda MAGA? A pokud ano, kam to Spojené státy zavede?
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.