Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Jeho pokusy vyslat záložníky Národní gardy do Portlandu v Oregonu a Chicaga v Illinois, a to proti vůli tamních městských a státních úřadů, mají potenciál vyvolat ústavní krizi. Tuto krizi se jeho kritici obávali osm měsíců. Tato situace zkouší, kam až může Trump zajít se svou filozofií „Udělejme Ameriku opět skvělou“ a s jeho siláckou mantrou „Já sám to dokážu napravit“.
Přesun záložních jednotek z konzervativních států, jako je Texas, do liberálních demokratických měst také prohloubí rozkol a nepřátelství mezi konzervativním venkovem a liberálními městskými oblastmi. Tato dynamika je stále silnějším faktorem v rozdělené americké politice. V konečném důsledku ukáže vlna hrozeb Bílého domu, tvrdý odpor demokratických starostů a množství právních sporů, do jaké míry může právo a Ústava Spojených států omezit prezidenta. Trump totiž ztělesňuje mnohé z obav zakladatelů ohledně toho, jak by zpolitizovaná a mocichtivá exekutiva mohla ohrozit republiku.
Jádro problému je, jako obvykle u kontroverzí Trumpovy éry, zastřeno dezinformacemi, nepravdivými tvrzeními a politickými ambicemi. Avšak hlavní sporný bod zůstává jednoduchý. V rámci nejnovější vlny boje proti kriminalitě a imigrační politiky se Trumpova administrativa rozhodla poslat vojenské jednotky do dvou demokratických měst, Chicaga a Portlandu. To se děje i přesto, že právní a ústavní podmínky, které by umožňovaly využití armády pro policejní účely, nejsou zdaleka splněny.
Trump již formálně schválil nasazení nejméně 300 členů illinoiské Národní gardy do Chicaga na dobu 60 dnů. Další stovky záložníků z Texasu míří do Chicaga poté, co byly převedeny pod federální kontrolu. Městské a státní úřady naopak podaly žalobu na administrativu, aby nasazení jednotek zastavily.
Soudce, kterého jmenoval sám Trump, nicméně dočasně zablokoval prezidentův pokus převzít kontrolu nad záložníky v Oregonu nebo je poslat do Portlandu z Kalifornie. Soudní kroky prezidenta frustrují. V pondělí proto Trump pohrozil, že v případě potřeby využije zřídka používaný zákon o povstání (Insurrection Act), aby obešel soudce mařící jeho plány.
Trump již měsíce tvrdí, že Portland „hoří“ a že tato a další města jsou bezzákonnými zónami, srovnatelnými s válečnou zónou v Afghánistánu. Ačkoli se jedná o nadsázku, problémy nelze popřít. V některých městech trápí kriminalita a bezdomovectví, a někteří občané by uvítali přísnější vynucování zákona. Selhání Bidenovy administrativy při zabezpečení jižní hranice pak vedlo mnoho voličů k pocitu, že situace je neudržitelná.
Republikánský kongresman Pat Harrigan sice uvedl, že tvrzení o překračování pravomocí jsou „přehnaná“. Podle něj se pravomoci nasazených vojáků omezují na ochranu zařízení ICE (Úřad pro imigraci a cla) a dalších federálních budov ve městech. Nicméně Trumpovy výroky líčí nepřesný obraz měst, která jsou „jako válečná zóna“.
Vrcholní úředníci, jako je Stephen Miller, používají silně emotivní jazyk a argumentují tím, že místní policie nedokáže ochránit federální imigrační agenty, kteří proto potřebují vojenskou pomoc. Miller například popsal situaci v Portlandu tak, že agenti ICE jsou „více než 100 nocí vystaveni teroristickým útokům, úniku osobních údajů, hrozbám zabitím, násilným útokům a všem představitelům, kteří se snaží násilím zvrátit výsledky voleb“.
Místní úředníci však Millerův popis vyvracejí. Podle nich jsou protesty v okolí zařízení ICE spíše sporadické a omezené jen na jeden blok. Demokratický senátor z Oregonu, Jeff Merkley, varoval, že Trump chce „vytvořit dojem chaosu“, aby si zajistil právní opodstatnění pro extrémní kroky. Vyzval protestující, aby se nenechali vyprovokovat.
Podobně soudce, kterého jmenoval Trump, označil prezidentova alarmistická prohlášení o nouzovém stavu v Portlandu jako „nepodložená fakty“. Kritici se domnívají, že prezident si tímto způsobem buduje argumenty pro militarizaci amerických měst. To by bylo nejotevřenějším projevem jeho přesvědčení, že má absolutní moc a není vázán zákony.
Vrcholní představitelé administrativy jsou přesvědčeni, že prezident byl zvolen díky svému slibu zahájit největší kampaň hromadného vyhošťování v historii USA. Jakékoli pokusy narušit tuto prioritu, ať už protesty, nebo ze strany státních či místních úředníků, považují za popření vůle voličů. Zastávají přitom sporný názor, že volební vítězství dává prezidentovi neomezenou moc, kterou soudy ani Kongres nemohou omezit. Ve skutečnosti však vítězství dává prezidentovi kontrolu pouze nad jednou složkou vlády, která je ústavně kontrolována a vyvážena zbylými dvěma složkami a stále podléhá zákonu.
A právě zde nastupuje zákon o povstání (Insurrection Act). Za normálních okolností je prezidentovi zákonem zakázáno použít vojenské jednotky na domácí půdě k policejním účelům. Tento zřídkakdy uplatňovaný zákon by však prezidentovi umožnil tyto limity ignorovat a potlačit povstání proti vládě. Zákon v minulosti použil například prezident Dwight Eisenhower k prosazení občanských práv. Použil jej také prezident George H. W. Bush k potlačení nepokojů v Los Angeles, ale pouze na žádost guvernéra státu.
Žádná z těchto okolností však aktuálně nenastala. Jak uvedl generální prokurátor Oregonu, Dan Rayfield, v jejich státě není žádné povstání, vzpoura ani invaze. Je však zjevné, že Stephen Miller se snaží vytvořit zdůvodnění, že taková neposlušnost vůči federální autoritě existuje. Miller prohlašuje, že protestující, kteří se staví proti operacím ICE v Portlandu, se „snaží svrhnout základní funkci federální vlády v oblasti vymáhání práva“. Podle něj je to „učebnicová definice domácího terorismu“.
Administrativa může mít více potenciálních motivací. Nasazení vojáků po boku imigračních úředníků by mohlo urychlit hromadné deportace. Obraz vojáků v ulicích je sice v demokracii ponurý, ale naplňuje Trumpovu touhu být vnímán jako silný lídr. Aurou neústupnosti a tvrdosti, neomezené zákonem, se vyznačuje jeho kult osobnosti.
Neustálou součástí Trumpovy strategie je také politika. Po dobu téměř pěti let v Bílém domě hrál vždy pro svou voličskou základnu. Vytváření krizí veřejného pořádku a tvrdé reakce na ně by mohly udržet motivaci republikánských voličů rok před volbami do Kongresu. Nedávný průzkum CBS News ukázal, že podpora nasazení vojsk je soustředěna mezi republikány, kteří cítí, že takové politiky snižují kriminalitu a zvyšují jejich pocit bezpečí. Zároveň ale 58 % Američanů Trumpovy plány zapojit armádu do policejní práce odmítá.
Prohlubující se politické spory jsou však jen vedlejší záležitostí. Závažnější je ústavní otázka: Podaří se Trumpovi zrušit tabu používání armády v amerických ulicích a dosáhnout tak konečného potvrzení svého kréda MAGA? A pokud ano, kam to Spojené státy zavede?
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.
Týden po činu obvinila pražská policie osmadvacetiletého muže z vraždy seniorky ve Kbelích, která se stala na začátku minulého týdne. Obviněný se k činu doznal, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
Jiřina Bohdalová si sama umí najít cestu do hlediště, přičemž nemusí nutně jít o film či divadlo. Důkaz předložila v neděli večer, kdy vyrazila na jedno z tradičně nejsledovanějších sportovních klání v České republice. Televizním kamerám to neuniklo.
Česko zasáhla na začátku probíhajícího týdne smutná zpráva. Ve věku 64 let zemřela dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle zástupců úřadu podlehla vážné nemoci.
Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.