Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Víkendové dění bylo poháněno dvěma hlavními střety, které Bílý dům vede. Jedním z nich jsou plány nasadit Národní gardu k prosazení imigračních opatření ve městech jako jsou Portland v Oregonu a Chicago. Tyto snahy vedly k významné konfrontaci ohledně ústavní autority prezidenta a použití armády proti americkým občanům.
Trump v neděli nařídil přesun 200 příslušníků Národní gardy z Kalifornie do Oregonu poté, co federální soudce zablokoval nasazení místních záložníků a odmítl prezidentovo tvrzení, že Oregon je „válečnou zónou“. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom se proti tomuto kroku okamžitě ohradil. Prohlásil, že nejde o veřejnou bezpečnost, ale o demonstraci moci, přičemž vrchní velitel používá americkou armádu jako politickou zbraň proti vlastním občanům.
Tentýž soudce, který zmařil Trumpův původní plán, vydal další příkaz, který dočasně zastavil jeho snahu použít kalifornské záložníky nebo záložníky z jakéhokoli jiného státu. Tím, že se Trump snaží po nepříznivém soudním rozhodnutí mobilizovat záložníky z jiných států, ukazuje, že se nehodlá vzdát svých snah o výkon neomezené exekutivní moci, i když je mařen. Zatím se sice prezident přímo nepostavil proti soudním příkazům, nicméně právní experti varují, že takový krok by znamenal skutečnou ústavní krizi.
Soudkyně, kterou jmenoval sám Trump a která dočasně zablokovala opatření v Oregonu, v překvapivém rozsudku uvedla, že administrativa zkreslila situaci ve městě Portland. Neshledala žádné „nebezpečí povstání“ a uvedla, že se státním a městským úřadům pravděpodobně podaří prokázat, že Trump překročil svou ústavní pravomoc a porušil desátý dodatek Ústavy nařizující nasazení vojsk.
Kroky na západním pobřeží přišly krátce po tom, co prezident autorizoval nasazení Národní gardy v Illinois k ochraně majetku úřadu pro imigraci a celní vymáhání (ICE) v Chicagu, a to navzdory odporu demokratického guvernéra. Nasazení se odehrává uprostřed imigrační krize, která eskaluje napětí. Guvernér JB Pritzker uvedl, že administrativa chce na místě vytvořit chaos, aby mohla poslat do měst ještě více vojáků.
Celou situaci navíc podpořil prezidentův projev na oslavě 250. výročí námořnictva ve Virginii. Zde Trump generálům a admirálům řekl, že by armáda měla používat americká města jako tréninkové prostory. Prezident dokonce naznačil, že by mohl potřebovat ozbrojené síly proti vnitřním nepřátelům. Tímto vyjádřením vyvolal nové znepokojení z politizace armády, která má zákonem zakázáno provádět většinu operací na americké půdě.
Druhý hlavní střet se týká hrozby vládního shutdownu. Prezident v neděli vystupňoval tlak na Demokraty s varováním, že pokud nezajistí krátkodobé financování federálních operací, propustí více federálních zaměstnanců. Demokraté se přitom snaží Republikány přimět k prodloužení dotací pro Affordable Care Act (Obamacare), které mají vypršet na konci roku.
Šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že pokud se jednání absolutně nikam neposunou, prezident zahájí propouštění. Prezident sám je v textové zprávě pro CNN optimistický ohledně vítězství v patové situaci. Napsal, že „vyhráváme a šetříme náklady, a to hodně!“. Nicméně průzkumy ukazují, že voliči za shutdown více viní prezidenta a Republikány než Demokraty.
Trumpovy mocenské hry se neomezují jen na domácí politiku. Prezident se snaží o ukončení války v Gaze prostřednictvím nového 20bodového plánu příměří, který má podporu i od některých klíčových arabských států. Ačkoli plán obsahuje prvky, které se zdají být v současné době neproveditelné, jde o nejpřijatelnější snahu administrativy o propouštění rukojmích a řešení budoucnosti Palestinců.
Prezident ukázal obratné použití síly, když vyzval Izrael k zastavení náletů, přestože Hamas zpočátku nepodpořil plné podmínky. Trump dokonce prohlásil, že premiér Netanjahu je s jeho vizí „plně na palubě“, čímž izraelského lídra dostal pod tlak a upevnil svou pozici. Zároveň varoval, že pokud Hamas nebude spolupracovat, bude mít Izrael volnou ruku v pokračování války, což by vedlo k „úplné likvidaci“ Hamasu.
Trump svou moc uplatnil i v eskalující kampani proti údajným překupníkům drog u pobřeží Venezuely. Do oblasti nasadil lodě, letadla a ponorku, přičemž při útocích byly zničeny nejméně čtyři rychlostní čluny a jejich posádky. Vojenská akce vyvolala obavy, že Trump vede nezákonnou válku, která nebyla schválena Kongresem, čímž porušuje ústavní pravomoci.
Administrativa informovala Kongres, že Spojené státy jsou ve „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely, které označila za teroristické organizace. Prohlásila, že pašeráci jsou „nezákonní bojovníci“. Nicméně jednostranné převzetí autority administrativou je právně velmi sporné a Bílý dům odmítá poskytnout jakékoli veřejné důkazy na podporu svých tvrzení.
Prezidentova snaha o neomezený výkon moci zasahuje do každé oblasti vládnutí. Nové funkční období Nejvyššího soudu, které začíná v pondělí, se bude zabývat kritickými otázkami prezidentské moci. Soud bude řešit Trumpovu pravomoc vést obchodní války pomocí cel a jeho pokusy o podkopání nezávislosti vládních agentur, jako je například Federální rezervní systém. Prezidentovo chování je vnímáno jako přímá výzva k ústavním kontrolám a rovnováze.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.