Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Víkendové dění bylo poháněno dvěma hlavními střety, které Bílý dům vede. Jedním z nich jsou plány nasadit Národní gardu k prosazení imigračních opatření ve městech jako jsou Portland v Oregonu a Chicago. Tyto snahy vedly k významné konfrontaci ohledně ústavní autority prezidenta a použití armády proti americkým občanům.
Trump v neděli nařídil přesun 200 příslušníků Národní gardy z Kalifornie do Oregonu poté, co federální soudce zablokoval nasazení místních záložníků a odmítl prezidentovo tvrzení, že Oregon je „válečnou zónou“. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom se proti tomuto kroku okamžitě ohradil. Prohlásil, že nejde o veřejnou bezpečnost, ale o demonstraci moci, přičemž vrchní velitel používá americkou armádu jako politickou zbraň proti vlastním občanům.
Tentýž soudce, který zmařil Trumpův původní plán, vydal další příkaz, který dočasně zastavil jeho snahu použít kalifornské záložníky nebo záložníky z jakéhokoli jiného státu. Tím, že se Trump snaží po nepříznivém soudním rozhodnutí mobilizovat záložníky z jiných států, ukazuje, že se nehodlá vzdát svých snah o výkon neomezené exekutivní moci, i když je mařen. Zatím se sice prezident přímo nepostavil proti soudním příkazům, nicméně právní experti varují, že takový krok by znamenal skutečnou ústavní krizi.
Soudkyně, kterou jmenoval sám Trump a která dočasně zablokovala opatření v Oregonu, v překvapivém rozsudku uvedla, že administrativa zkreslila situaci ve městě Portland. Neshledala žádné „nebezpečí povstání“ a uvedla, že se státním a městským úřadům pravděpodobně podaří prokázat, že Trump překročil svou ústavní pravomoc a porušil desátý dodatek Ústavy nařizující nasazení vojsk.
Kroky na západním pobřeží přišly krátce po tom, co prezident autorizoval nasazení Národní gardy v Illinois k ochraně majetku úřadu pro imigraci a celní vymáhání (ICE) v Chicagu, a to navzdory odporu demokratického guvernéra. Nasazení se odehrává uprostřed imigrační krize, která eskaluje napětí. Guvernér JB Pritzker uvedl, že administrativa chce na místě vytvořit chaos, aby mohla poslat do měst ještě více vojáků.
Celou situaci navíc podpořil prezidentův projev na oslavě 250. výročí námořnictva ve Virginii. Zde Trump generálům a admirálům řekl, že by armáda měla používat americká města jako tréninkové prostory. Prezident dokonce naznačil, že by mohl potřebovat ozbrojené síly proti vnitřním nepřátelům. Tímto vyjádřením vyvolal nové znepokojení z politizace armády, která má zákonem zakázáno provádět většinu operací na americké půdě.
Druhý hlavní střet se týká hrozby vládního shutdownu. Prezident v neděli vystupňoval tlak na Demokraty s varováním, že pokud nezajistí krátkodobé financování federálních operací, propustí více federálních zaměstnanců. Demokraté se přitom snaží Republikány přimět k prodloužení dotací pro Affordable Care Act (Obamacare), které mají vypršet na konci roku.
Šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že pokud se jednání absolutně nikam neposunou, prezident zahájí propouštění. Prezident sám je v textové zprávě pro CNN optimistický ohledně vítězství v patové situaci. Napsal, že „vyhráváme a šetříme náklady, a to hodně!“. Nicméně průzkumy ukazují, že voliči za shutdown více viní prezidenta a Republikány než Demokraty.
Trumpovy mocenské hry se neomezují jen na domácí politiku. Prezident se snaží o ukončení války v Gaze prostřednictvím nového 20bodového plánu příměří, který má podporu i od některých klíčových arabských států. Ačkoli plán obsahuje prvky, které se zdají být v současné době neproveditelné, jde o nejpřijatelnější snahu administrativy o propouštění rukojmích a řešení budoucnosti Palestinců.
Prezident ukázal obratné použití síly, když vyzval Izrael k zastavení náletů, přestože Hamas zpočátku nepodpořil plné podmínky. Trump dokonce prohlásil, že premiér Netanjahu je s jeho vizí „plně na palubě“, čímž izraelského lídra dostal pod tlak a upevnil svou pozici. Zároveň varoval, že pokud Hamas nebude spolupracovat, bude mít Izrael volnou ruku v pokračování války, což by vedlo k „úplné likvidaci“ Hamasu.
Trump svou moc uplatnil i v eskalující kampani proti údajným překupníkům drog u pobřeží Venezuely. Do oblasti nasadil lodě, letadla a ponorku, přičemž při útocích byly zničeny nejméně čtyři rychlostní čluny a jejich posádky. Vojenská akce vyvolala obavy, že Trump vede nezákonnou válku, která nebyla schválena Kongresem, čímž porušuje ústavní pravomoci.
Administrativa informovala Kongres, že Spojené státy jsou ve „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely, které označila za teroristické organizace. Prohlásila, že pašeráci jsou „nezákonní bojovníci“. Nicméně jednostranné převzetí autority administrativou je právně velmi sporné a Bílý dům odmítá poskytnout jakékoli veřejné důkazy na podporu svých tvrzení.
Prezidentova snaha o neomezený výkon moci zasahuje do každé oblasti vládnutí. Nové funkční období Nejvyššího soudu, které začíná v pondělí, se bude zabývat kritickými otázkami prezidentské moci. Soud bude řešit Trumpovu pravomoc vést obchodní války pomocí cel a jeho pokusy o podkopání nezávislosti vládních agentur, jako je například Federální rezervní systém. Prezidentovo chování je vnímáno jako přímá výzva k ústavním kontrolám a rovnováze.
Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Absolutní chaos ve francouzské politice způsobila rezignace premiéra a celé vlády. Ministerský předseda Sébastien Lecornu a jeho kabinet odstoupili v pondělí 6. října 2025. Tato událost otřásla politickou krizí, která nyní ohrožuje schopnost prezidenta Emmanuela Macrona dále zemi efektivně řídit.
Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v neděli oznámil klíčové členy své nové vlády. Tímto krokem ukončil týdny nejistoty, které panovaly po jeho jmenování do čela kabinetu minulý měsíc. Lecornu se stal již pátým premiérem Emmanuela Macrona za necelé dva roky. Do funkce nastoupil poté, co jeho předchůdce François Bayrou padl v hlasování o nedůvěře.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Členové krajně pravicové frakce Patrioti pro Evropu podle webu Politico s nadšením oslavují vítězství populisty Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v českých parlamentních volbách. Hnutí ANO zvítězilo s více než 34 procenty hlasů, čímž výrazně předstihlo dosavadní vládní koalici SPOLU (23 procent).