Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Víkendové dění bylo poháněno dvěma hlavními střety, které Bílý dům vede. Jedním z nich jsou plány nasadit Národní gardu k prosazení imigračních opatření ve městech jako jsou Portland v Oregonu a Chicago. Tyto snahy vedly k významné konfrontaci ohledně ústavní autority prezidenta a použití armády proti americkým občanům.
Trump v neděli nařídil přesun 200 příslušníků Národní gardy z Kalifornie do Oregonu poté, co federální soudce zablokoval nasazení místních záložníků a odmítl prezidentovo tvrzení, že Oregon je „válečnou zónou“. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom se proti tomuto kroku okamžitě ohradil. Prohlásil, že nejde o veřejnou bezpečnost, ale o demonstraci moci, přičemž vrchní velitel používá americkou armádu jako politickou zbraň proti vlastním občanům.
Tentýž soudce, který zmařil Trumpův původní plán, vydal další příkaz, který dočasně zastavil jeho snahu použít kalifornské záložníky nebo záložníky z jakéhokoli jiného státu. Tím, že se Trump snaží po nepříznivém soudním rozhodnutí mobilizovat záložníky z jiných států, ukazuje, že se nehodlá vzdát svých snah o výkon neomezené exekutivní moci, i když je mařen. Zatím se sice prezident přímo nepostavil proti soudním příkazům, nicméně právní experti varují, že takový krok by znamenal skutečnou ústavní krizi.
Soudkyně, kterou jmenoval sám Trump a která dočasně zablokovala opatření v Oregonu, v překvapivém rozsudku uvedla, že administrativa zkreslila situaci ve městě Portland. Neshledala žádné „nebezpečí povstání“ a uvedla, že se státním a městským úřadům pravděpodobně podaří prokázat, že Trump překročil svou ústavní pravomoc a porušil desátý dodatek Ústavy nařizující nasazení vojsk.
Kroky na západním pobřeží přišly krátce po tom, co prezident autorizoval nasazení Národní gardy v Illinois k ochraně majetku úřadu pro imigraci a celní vymáhání (ICE) v Chicagu, a to navzdory odporu demokratického guvernéra. Nasazení se odehrává uprostřed imigrační krize, která eskaluje napětí. Guvernér JB Pritzker uvedl, že administrativa chce na místě vytvořit chaos, aby mohla poslat do měst ještě více vojáků.
Celou situaci navíc podpořil prezidentův projev na oslavě 250. výročí námořnictva ve Virginii. Zde Trump generálům a admirálům řekl, že by armáda měla používat americká města jako tréninkové prostory. Prezident dokonce naznačil, že by mohl potřebovat ozbrojené síly proti vnitřním nepřátelům. Tímto vyjádřením vyvolal nové znepokojení z politizace armády, která má zákonem zakázáno provádět většinu operací na americké půdě.
Druhý hlavní střet se týká hrozby vládního shutdownu. Prezident v neděli vystupňoval tlak na Demokraty s varováním, že pokud nezajistí krátkodobé financování federálních operací, propustí více federálních zaměstnanců. Demokraté se přitom snaží Republikány přimět k prodloužení dotací pro Affordable Care Act (Obamacare), které mají vypršet na konci roku.
Šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že pokud se jednání absolutně nikam neposunou, prezident zahájí propouštění. Prezident sám je v textové zprávě pro CNN optimistický ohledně vítězství v patové situaci. Napsal, že „vyhráváme a šetříme náklady, a to hodně!“. Nicméně průzkumy ukazují, že voliči za shutdown více viní prezidenta a Republikány než Demokraty.
Trumpovy mocenské hry se neomezují jen na domácí politiku. Prezident se snaží o ukončení války v Gaze prostřednictvím nového 20bodového plánu příměří, který má podporu i od některých klíčových arabských států. Ačkoli plán obsahuje prvky, které se zdají být v současné době neproveditelné, jde o nejpřijatelnější snahu administrativy o propouštění rukojmích a řešení budoucnosti Palestinců.
Prezident ukázal obratné použití síly, když vyzval Izrael k zastavení náletů, přestože Hamas zpočátku nepodpořil plné podmínky. Trump dokonce prohlásil, že premiér Netanjahu je s jeho vizí „plně na palubě“, čímž izraelského lídra dostal pod tlak a upevnil svou pozici. Zároveň varoval, že pokud Hamas nebude spolupracovat, bude mít Izrael volnou ruku v pokračování války, což by vedlo k „úplné likvidaci“ Hamasu.
Trump svou moc uplatnil i v eskalující kampani proti údajným překupníkům drog u pobřeží Venezuely. Do oblasti nasadil lodě, letadla a ponorku, přičemž při útocích byly zničeny nejméně čtyři rychlostní čluny a jejich posádky. Vojenská akce vyvolala obavy, že Trump vede nezákonnou válku, která nebyla schválena Kongresem, čímž porušuje ústavní pravomoci.
Administrativa informovala Kongres, že Spojené státy jsou ve „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely, které označila za teroristické organizace. Prohlásila, že pašeráci jsou „nezákonní bojovníci“. Nicméně jednostranné převzetí autority administrativou je právně velmi sporné a Bílý dům odmítá poskytnout jakékoli veřejné důkazy na podporu svých tvrzení.
Prezidentova snaha o neomezený výkon moci zasahuje do každé oblasti vládnutí. Nové funkční období Nejvyššího soudu, které začíná v pondělí, se bude zabývat kritickými otázkami prezidentské moci. Soud bude řešit Trumpovu pravomoc vést obchodní války pomocí cel a jeho pokusy o podkopání nezávislosti vládních agentur, jako je například Federální rezervní systém. Prezidentovo chování je vnímáno jako přímá výzva k ústavním kontrolám a rovnováze.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
