Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Víkendové dění bylo poháněno dvěma hlavními střety, které Bílý dům vede. Jedním z nich jsou plány nasadit Národní gardu k prosazení imigračních opatření ve městech jako jsou Portland v Oregonu a Chicago. Tyto snahy vedly k významné konfrontaci ohledně ústavní autority prezidenta a použití armády proti americkým občanům.
Trump v neděli nařídil přesun 200 příslušníků Národní gardy z Kalifornie do Oregonu poté, co federální soudce zablokoval nasazení místních záložníků a odmítl prezidentovo tvrzení, že Oregon je „válečnou zónou“. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom se proti tomuto kroku okamžitě ohradil. Prohlásil, že nejde o veřejnou bezpečnost, ale o demonstraci moci, přičemž vrchní velitel používá americkou armádu jako politickou zbraň proti vlastním občanům.
Tentýž soudce, který zmařil Trumpův původní plán, vydal další příkaz, který dočasně zastavil jeho snahu použít kalifornské záložníky nebo záložníky z jakéhokoli jiného státu. Tím, že se Trump snaží po nepříznivém soudním rozhodnutí mobilizovat záložníky z jiných států, ukazuje, že se nehodlá vzdát svých snah o výkon neomezené exekutivní moci, i když je mařen. Zatím se sice prezident přímo nepostavil proti soudním příkazům, nicméně právní experti varují, že takový krok by znamenal skutečnou ústavní krizi.
Soudkyně, kterou jmenoval sám Trump a která dočasně zablokovala opatření v Oregonu, v překvapivém rozsudku uvedla, že administrativa zkreslila situaci ve městě Portland. Neshledala žádné „nebezpečí povstání“ a uvedla, že se státním a městským úřadům pravděpodobně podaří prokázat, že Trump překročil svou ústavní pravomoc a porušil desátý dodatek Ústavy nařizující nasazení vojsk.
Kroky na západním pobřeží přišly krátce po tom, co prezident autorizoval nasazení Národní gardy v Illinois k ochraně majetku úřadu pro imigraci a celní vymáhání (ICE) v Chicagu, a to navzdory odporu demokratického guvernéra. Nasazení se odehrává uprostřed imigrační krize, která eskaluje napětí. Guvernér JB Pritzker uvedl, že administrativa chce na místě vytvořit chaos, aby mohla poslat do měst ještě více vojáků.
Celou situaci navíc podpořil prezidentův projev na oslavě 250. výročí námořnictva ve Virginii. Zde Trump generálům a admirálům řekl, že by armáda měla používat americká města jako tréninkové prostory. Prezident dokonce naznačil, že by mohl potřebovat ozbrojené síly proti vnitřním nepřátelům. Tímto vyjádřením vyvolal nové znepokojení z politizace armády, která má zákonem zakázáno provádět většinu operací na americké půdě.
Druhý hlavní střet se týká hrozby vládního shutdownu. Prezident v neděli vystupňoval tlak na Demokraty s varováním, že pokud nezajistí krátkodobé financování federálních operací, propustí více federálních zaměstnanců. Demokraté se přitom snaží Republikány přimět k prodloužení dotací pro Affordable Care Act (Obamacare), které mají vypršet na konci roku.
Šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že pokud se jednání absolutně nikam neposunou, prezident zahájí propouštění. Prezident sám je v textové zprávě pro CNN optimistický ohledně vítězství v patové situaci. Napsal, že „vyhráváme a šetříme náklady, a to hodně!“. Nicméně průzkumy ukazují, že voliči za shutdown více viní prezidenta a Republikány než Demokraty.
Trumpovy mocenské hry se neomezují jen na domácí politiku. Prezident se snaží o ukončení války v Gaze prostřednictvím nového 20bodového plánu příměří, který má podporu i od některých klíčových arabských států. Ačkoli plán obsahuje prvky, které se zdají být v současné době neproveditelné, jde o nejpřijatelnější snahu administrativy o propouštění rukojmích a řešení budoucnosti Palestinců.
Prezident ukázal obratné použití síly, když vyzval Izrael k zastavení náletů, přestože Hamas zpočátku nepodpořil plné podmínky. Trump dokonce prohlásil, že premiér Netanjahu je s jeho vizí „plně na palubě“, čímž izraelského lídra dostal pod tlak a upevnil svou pozici. Zároveň varoval, že pokud Hamas nebude spolupracovat, bude mít Izrael volnou ruku v pokračování války, což by vedlo k „úplné likvidaci“ Hamasu.
Trump svou moc uplatnil i v eskalující kampani proti údajným překupníkům drog u pobřeží Venezuely. Do oblasti nasadil lodě, letadla a ponorku, přičemž při útocích byly zničeny nejméně čtyři rychlostní čluny a jejich posádky. Vojenská akce vyvolala obavy, že Trump vede nezákonnou válku, která nebyla schválena Kongresem, čímž porušuje ústavní pravomoci.
Administrativa informovala Kongres, že Spojené státy jsou ve „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely, které označila za teroristické organizace. Prohlásila, že pašeráci jsou „nezákonní bojovníci“. Nicméně jednostranné převzetí autority administrativou je právně velmi sporné a Bílý dům odmítá poskytnout jakékoli veřejné důkazy na podporu svých tvrzení.
Prezidentova snaha o neomezený výkon moci zasahuje do každé oblasti vládnutí. Nové funkční období Nejvyššího soudu, které začíná v pondělí, se bude zabývat kritickými otázkami prezidentské moci. Soud bude řešit Trumpovu pravomoc vést obchodní války pomocí cel a jeho pokusy o podkopání nezávislosti vládních agentur, jako je například Federální rezervní systém. Prezidentovo chování je vnímáno jako přímá výzva k ústavním kontrolám a rovnováze.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.