Sezóna F1 2025 slibuje napínavý ročník s 24 velkými cenami, kdy se na startovní rošt postaví řada nováčků a Lewis Hamilton se poprvé představí v rudé kombinéze Ferrari. K tomu přichází i několik týmů, které si brousí zuby na oba mistrovské poháry. Přestože to původně nevypadalo, letošní ročník může přinést nečekané zvraty a vzrušující závody.
Když se v roce 2025 hovořilo o přechodné sezóně, mnozí očekávali, že letošní ročník bude jen tichou předehrou před novými technickými pravidly, která přijdou až v roce 2026. Mnozí si představovali, že týmy budou spíše vyčkávat a soustředit se na přípravu na budoucnost, než aby se naplno pustily do boje o titul. Avšak vzpomínky na sezónu 2021, kdy se zdálo, že po roce 2020 bude vše klidné, byly rychle vyvráceny. Po dramatickém souboji mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem se ukázalo, že přechodné roky mohou být stejně napínavé a nevyzpytatelné jako jakákoliv jiná sezóna.
A stejně jako v roce 2021 i letos nás čeká dramatická sezóna, a to nejen kvůli novým pravidlům a technologickým změnám, ale především kvůli rozložení sil mezi týmy. S McLarenem, Ferrari, Red Bullem a Mercedesem, kteří se dělí o čelní pozice, je těžké odhadnout, kdo nakonec bude vládnout na trati. Předsezónní testy, které ještě neukázaly konečné rozložení sil, naznačují, že žádný tým není vyloženě dominantní, což jen zvyšuje napětí a nejistotu.
Na startovním roštu bude letos skutečně z čeho vybírat. Mnozí se těší na duely mezi zkušenými závodníky jako Max Verstappen, Charles Leclerc či Fernando Alonso. Ale letošní ročník slibuje i novou krev – mladí jezdci jako Liam Lawson nebo Andrea Kimi Antonelli dostávají šanci v top týmech, což ještě více zvyšuje očekávání. Není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na Hamiltona, který letos vstoupí do nové fáze své kariéry, když poprvé usedne za volant Ferrari. Jeho příchod do nového týmu slibuje nejen osobní výzvu, ale i nové rivality a příběhy, které mohou dodat sezóně další rozměr.
V tuto chvíli je ale otázkou, zda by mohla sezóna 2025 vyústit v novou epickou bitvu o titul, nebo zda bude letos opravdu více než kdy jindy platit, že každý bod může znamenat rozhodující rozdíl. Představme si, že závody budou rozhodovány doslova o pár setin vteřiny, jak tomu bývá v těch nejnapínavějších bitvách. Jak jsme viděli v minulosti, sezóny, kdy se vše zdá být na první pohled jasné, mohou přinést nečekané zvraty a napínavé momenty.
Nedělní závody v Melbourne budou první příležitostí, kde se začne psát příběh této sezóny, a už nyní se očekávají dramatické momenty, které zaujmou i ty největší fanoušky. Přestože předpověď počasí hlásí 95% pravděpodobnost deště, což může výrazně ovlivnit průběh závodů, není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na to, jak si jednotliví jezdci poradí s náročnými podmínkami na trati. Formule 1 je totiž vždy plná překvapení a letošní ročník nebude výjimkou.
Ať už budete sledovat závody prostřednictvím Nova Sport 5, nebo využijete oficiální F1 TV Pro, jisté je jedno – letošní sezóna bude plná napětí, dramatických zvratů a momentů, které nás nenechají na chvíli vydechnout. Formule 1 je zpět a fanoušci mají opět možnost zažít nezapomenutelný zážitek.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
