Sezóna F1 2025 slibuje napínavý ročník s 24 velkými cenami, kdy se na startovní rošt postaví řada nováčků a Lewis Hamilton se poprvé představí v rudé kombinéze Ferrari. K tomu přichází i několik týmů, které si brousí zuby na oba mistrovské poháry. Přestože to původně nevypadalo, letošní ročník může přinést nečekané zvraty a vzrušující závody.
Když se v roce 2025 hovořilo o přechodné sezóně, mnozí očekávali, že letošní ročník bude jen tichou předehrou před novými technickými pravidly, která přijdou až v roce 2026. Mnozí si představovali, že týmy budou spíše vyčkávat a soustředit se na přípravu na budoucnost, než aby se naplno pustily do boje o titul. Avšak vzpomínky na sezónu 2021, kdy se zdálo, že po roce 2020 bude vše klidné, byly rychle vyvráceny. Po dramatickém souboji mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem se ukázalo, že přechodné roky mohou být stejně napínavé a nevyzpytatelné jako jakákoliv jiná sezóna.
A stejně jako v roce 2021 i letos nás čeká dramatická sezóna, a to nejen kvůli novým pravidlům a technologickým změnám, ale především kvůli rozložení sil mezi týmy. S McLarenem, Ferrari, Red Bullem a Mercedesem, kteří se dělí o čelní pozice, je těžké odhadnout, kdo nakonec bude vládnout na trati. Předsezónní testy, které ještě neukázaly konečné rozložení sil, naznačují, že žádný tým není vyloženě dominantní, což jen zvyšuje napětí a nejistotu.
Na startovním roštu bude letos skutečně z čeho vybírat. Mnozí se těší na duely mezi zkušenými závodníky jako Max Verstappen, Charles Leclerc či Fernando Alonso. Ale letošní ročník slibuje i novou krev – mladí jezdci jako Liam Lawson nebo Andrea Kimi Antonelli dostávají šanci v top týmech, což ještě více zvyšuje očekávání. Není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na Hamiltona, který letos vstoupí do nové fáze své kariéry, když poprvé usedne za volant Ferrari. Jeho příchod do nového týmu slibuje nejen osobní výzvu, ale i nové rivality a příběhy, které mohou dodat sezóně další rozměr.
V tuto chvíli je ale otázkou, zda by mohla sezóna 2025 vyústit v novou epickou bitvu o titul, nebo zda bude letos opravdu více než kdy jindy platit, že každý bod může znamenat rozhodující rozdíl. Představme si, že závody budou rozhodovány doslova o pár setin vteřiny, jak tomu bývá v těch nejnapínavějších bitvách. Jak jsme viděli v minulosti, sezóny, kdy se vše zdá být na první pohled jasné, mohou přinést nečekané zvraty a napínavé momenty.
Nedělní závody v Melbourne budou první příležitostí, kde se začne psát příběh této sezóny, a už nyní se očekávají dramatické momenty, které zaujmou i ty největší fanoušky. Přestože předpověď počasí hlásí 95% pravděpodobnost deště, což může výrazně ovlivnit průběh závodů, není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na to, jak si jednotliví jezdci poradí s náročnými podmínkami na trati. Formule 1 je totiž vždy plná překvapení a letošní ročník nebude výjimkou.
Ať už budete sledovat závody prostřednictvím Nova Sport 5, nebo využijete oficiální F1 TV Pro, jisté je jedno – letošní sezóna bude plná napětí, dramatických zvratů a momentů, které nás nenechají na chvíli vydechnout. Formule 1 je zpět a fanoušci mají opět možnost zažít nezapomenutelný zážitek.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
