Sezóna F1 2025 slibuje napínavý ročník s 24 velkými cenami, kdy se na startovní rošt postaví řada nováčků a Lewis Hamilton se poprvé představí v rudé kombinéze Ferrari. K tomu přichází i několik týmů, které si brousí zuby na oba mistrovské poháry. Přestože to původně nevypadalo, letošní ročník může přinést nečekané zvraty a vzrušující závody.
Když se v roce 2025 hovořilo o přechodné sezóně, mnozí očekávali, že letošní ročník bude jen tichou předehrou před novými technickými pravidly, která přijdou až v roce 2026. Mnozí si představovali, že týmy budou spíše vyčkávat a soustředit se na přípravu na budoucnost, než aby se naplno pustily do boje o titul. Avšak vzpomínky na sezónu 2021, kdy se zdálo, že po roce 2020 bude vše klidné, byly rychle vyvráceny. Po dramatickém souboji mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem se ukázalo, že přechodné roky mohou být stejně napínavé a nevyzpytatelné jako jakákoliv jiná sezóna.
A stejně jako v roce 2021 i letos nás čeká dramatická sezóna, a to nejen kvůli novým pravidlům a technologickým změnám, ale především kvůli rozložení sil mezi týmy. S McLarenem, Ferrari, Red Bullem a Mercedesem, kteří se dělí o čelní pozice, je těžké odhadnout, kdo nakonec bude vládnout na trati. Předsezónní testy, které ještě neukázaly konečné rozložení sil, naznačují, že žádný tým není vyloženě dominantní, což jen zvyšuje napětí a nejistotu.
Na startovním roštu bude letos skutečně z čeho vybírat. Mnozí se těší na duely mezi zkušenými závodníky jako Max Verstappen, Charles Leclerc či Fernando Alonso. Ale letošní ročník slibuje i novou krev – mladí jezdci jako Liam Lawson nebo Andrea Kimi Antonelli dostávají šanci v top týmech, což ještě více zvyšuje očekávání. Není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na Hamiltona, který letos vstoupí do nové fáze své kariéry, když poprvé usedne za volant Ferrari. Jeho příchod do nového týmu slibuje nejen osobní výzvu, ale i nové rivality a příběhy, které mohou dodat sezóně další rozměr.
V tuto chvíli je ale otázkou, zda by mohla sezóna 2025 vyústit v novou epickou bitvu o titul, nebo zda bude letos opravdu více než kdy jindy platit, že každý bod může znamenat rozhodující rozdíl. Představme si, že závody budou rozhodovány doslova o pár setin vteřiny, jak tomu bývá v těch nejnapínavějších bitvách. Jak jsme viděli v minulosti, sezóny, kdy se vše zdá být na první pohled jasné, mohou přinést nečekané zvraty a napínavé momenty.
Nedělní závody v Melbourne budou první příležitostí, kde se začne psát příběh této sezóny, a už nyní se očekávají dramatické momenty, které zaujmou i ty největší fanoušky. Přestože předpověď počasí hlásí 95% pravděpodobnost deště, což může výrazně ovlivnit průběh závodů, není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na to, jak si jednotliví jezdci poradí s náročnými podmínkami na trati. Formule 1 je totiž vždy plná překvapení a letošní ročník nebude výjimkou.
Ať už budete sledovat závody prostřednictvím Nova Sport 5, nebo využijete oficiální F1 TV Pro, jisté je jedno – letošní sezóna bude plná napětí, dramatických zvratů a momentů, které nás nenechají na chvíli vydechnout. Formule 1 je zpět a fanoušci mají opět možnost zažít nezapomenutelný zážitek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
