Sezóna F1 2025 slibuje napínavý ročník s 24 velkými cenami, kdy se na startovní rošt postaví řada nováčků a Lewis Hamilton se poprvé představí v rudé kombinéze Ferrari. K tomu přichází i několik týmů, které si brousí zuby na oba mistrovské poháry. Přestože to původně nevypadalo, letošní ročník může přinést nečekané zvraty a vzrušující závody.
Když se v roce 2025 hovořilo o přechodné sezóně, mnozí očekávali, že letošní ročník bude jen tichou předehrou před novými technickými pravidly, která přijdou až v roce 2026. Mnozí si představovali, že týmy budou spíše vyčkávat a soustředit se na přípravu na budoucnost, než aby se naplno pustily do boje o titul. Avšak vzpomínky na sezónu 2021, kdy se zdálo, že po roce 2020 bude vše klidné, byly rychle vyvráceny. Po dramatickém souboji mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem se ukázalo, že přechodné roky mohou být stejně napínavé a nevyzpytatelné jako jakákoliv jiná sezóna.
A stejně jako v roce 2021 i letos nás čeká dramatická sezóna, a to nejen kvůli novým pravidlům a technologickým změnám, ale především kvůli rozložení sil mezi týmy. S McLarenem, Ferrari, Red Bullem a Mercedesem, kteří se dělí o čelní pozice, je těžké odhadnout, kdo nakonec bude vládnout na trati. Předsezónní testy, které ještě neukázaly konečné rozložení sil, naznačují, že žádný tým není vyloženě dominantní, což jen zvyšuje napětí a nejistotu.
Na startovním roštu bude letos skutečně z čeho vybírat. Mnozí se těší na duely mezi zkušenými závodníky jako Max Verstappen, Charles Leclerc či Fernando Alonso. Ale letošní ročník slibuje i novou krev – mladí jezdci jako Liam Lawson nebo Andrea Kimi Antonelli dostávají šanci v top týmech, což ještě více zvyšuje očekávání. Není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na Hamiltona, který letos vstoupí do nové fáze své kariéry, když poprvé usedne za volant Ferrari. Jeho příchod do nového týmu slibuje nejen osobní výzvu, ale i nové rivality a příběhy, které mohou dodat sezóně další rozměr.
V tuto chvíli je ale otázkou, zda by mohla sezóna 2025 vyústit v novou epickou bitvu o titul, nebo zda bude letos opravdu více než kdy jindy platit, že každý bod může znamenat rozhodující rozdíl. Představme si, že závody budou rozhodovány doslova o pár setin vteřiny, jak tomu bývá v těch nejnapínavějších bitvách. Jak jsme viděli v minulosti, sezóny, kdy se vše zdá být na první pohled jasné, mohou přinést nečekané zvraty a napínavé momenty.
Nedělní závody v Melbourne budou první příležitostí, kde se začne psát příběh této sezóny, a už nyní se očekávají dramatické momenty, které zaujmou i ty největší fanoušky. Přestože předpověď počasí hlásí 95% pravděpodobnost deště, což může výrazně ovlivnit průběh závodů, není pochyb o tom, že všechny oči budou upřeny na to, jak si jednotliví jezdci poradí s náročnými podmínkami na trati. Formule 1 je totiž vždy plná překvapení a letošní ročník nebude výjimkou.
Ať už budete sledovat závody prostřednictvím Nova Sport 5, nebo využijete oficiální F1 TV Pro, jisté je jedno – letošní sezóna bude plná napětí, dramatických zvratů a momentů, které nás nenechají na chvíli vydechnout. Formule 1 je zpět a fanoušci mají opět možnost zažít nezapomenutelný zážitek.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.