Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Podle analýz meteorologického jara (březen až květen) převládal nad severozápadem Evropy vysoký tlak, zatímco jihozápad kontinentu byl pod vlivem nízkého tlaku, což vedlo k větším srážkám a nižším teplotám. Oproti tomu střední a severní části Evropy zaznamenaly teplejší než obvyklé jaro.
Poslední květnový týden však přinesl výraznou změnu – rozsáhlá oblast nízkého tlaku zasáhla celou Evropu, což způsobilo ochlazení a vyšší srážky zejména ve střední a severní Evropě. Tato přechodná fáze do léta se vyznačuje nestabilním počasím s možností silných bouří a proměnlivých teplot.
V červnu došlo k vytvoření tlakové výše nad severním Atlantikem a jihozápadem Evropy, zatímco severovýchod kontinentu byl pod vlivem nižšího tlaku. Tato konfigurace způsobila proudění chladnějšího vzduchu z severozápadu směrem do střední Evropy. Výsledkem byly průměrné až podprůměrné teploty v této oblasti, zatímco jih a severozápad Evropy byl teplejší než obvykle.
Co se srážek týče, červen je v západní, jižní a střední Evropě spíše suchý, zatímco nad Britskými ostrovy a Skandinávií se očekává více srážek. Příčinou je nízký tlak nad severovýchodní Evropou, který přináší vlhčí počasí zejména na sever kontinentu.
Dlouhodobé výhledy modelů ECMWF, UKMO a CANSIPS na červenec až září naznačují výrazné teplotní anomálie. ECMWF očekává rozsáhlé oblasti nadnormálních teplot, především nad střední a západní Evropou, kde by mohly nastat časté a silné vlny veder. Vysoký tlak zřejmě zablokuje přísun vlhkosti a ochlazení z Atlantiku, což povede ke snížení srážek.
Model UKMO předpokládá pro srpen nízký tlak nad severozápadní Evropou, což může znamenat větší proměnlivost počasí, časté přechody front a zároveň přísun teplého vzduchu z jihu nad střední a severovýchodní Evropu. Teploty by tak měly být celkově nadprůměrné, obzvláště ve střední Evropě. Zároveň by mohlo docházet k občasným dešťům a bouřkám v důsledku kolize vzduchových hmot.
Model CANSIPS ukazuje silný vysokotlaký systém nad severní a střední Evropou, který bude působit jako blokáda proti nízkým tlakům a frontám. V důsledku toho se očekává sušší a teplejší počasí ve většině Evropy. Srážky by měly být podprůměrné, což zvyšuje riziko sucha, zejména ve střední a východní Evropě. Ojediněle by však mohly vznikat bouřky z přehřáté atmosféry.
Celkově se tak léto 2025 v Evropě rýsuje jako sezóna s výrazným tepelným nadprůměrem a nízkými srážkami – tedy ideální podmínky pro vlny veder a možný výskyt sucha v řadě oblastí. Po bouřlivějším a chladnějším začátku léta lze očekávat stabilnější, sušší a teplejší období, zejména v červenci a srpnu.
Výrazné teplotní výkyvy, možnost sucha a silných bouřek ale znamenají, že počasí bude mít výrazný dopad nejen na každodenní život, ale i na zemědělství a energetiku. Vývoj je nutné nadále pečlivě sledovat, protože jak ukazují zkušenosti z minulých let, dlouhodobé modely mohou podléhat rychlým změnám v důsledku globálních klimatických jevů.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
