Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Podle analýz meteorologického jara (březen až květen) převládal nad severozápadem Evropy vysoký tlak, zatímco jihozápad kontinentu byl pod vlivem nízkého tlaku, což vedlo k větším srážkám a nižším teplotám. Oproti tomu střední a severní části Evropy zaznamenaly teplejší než obvyklé jaro.
Poslední květnový týden však přinesl výraznou změnu – rozsáhlá oblast nízkého tlaku zasáhla celou Evropu, což způsobilo ochlazení a vyšší srážky zejména ve střední a severní Evropě. Tato přechodná fáze do léta se vyznačuje nestabilním počasím s možností silných bouří a proměnlivých teplot.
V červnu došlo k vytvoření tlakové výše nad severním Atlantikem a jihozápadem Evropy, zatímco severovýchod kontinentu byl pod vlivem nižšího tlaku. Tato konfigurace způsobila proudění chladnějšího vzduchu z severozápadu směrem do střední Evropy. Výsledkem byly průměrné až podprůměrné teploty v této oblasti, zatímco jih a severozápad Evropy byl teplejší než obvykle.
Co se srážek týče, červen je v západní, jižní a střední Evropě spíše suchý, zatímco nad Britskými ostrovy a Skandinávií se očekává více srážek. Příčinou je nízký tlak nad severovýchodní Evropou, který přináší vlhčí počasí zejména na sever kontinentu.
Dlouhodobé výhledy modelů ECMWF, UKMO a CANSIPS na červenec až září naznačují výrazné teplotní anomálie. ECMWF očekává rozsáhlé oblasti nadnormálních teplot, především nad střední a západní Evropou, kde by mohly nastat časté a silné vlny veder. Vysoký tlak zřejmě zablokuje přísun vlhkosti a ochlazení z Atlantiku, což povede ke snížení srážek.
Model UKMO předpokládá pro srpen nízký tlak nad severozápadní Evropou, což může znamenat větší proměnlivost počasí, časté přechody front a zároveň přísun teplého vzduchu z jihu nad střední a severovýchodní Evropu. Teploty by tak měly být celkově nadprůměrné, obzvláště ve střední Evropě. Zároveň by mohlo docházet k občasným dešťům a bouřkám v důsledku kolize vzduchových hmot.
Model CANSIPS ukazuje silný vysokotlaký systém nad severní a střední Evropou, který bude působit jako blokáda proti nízkým tlakům a frontám. V důsledku toho se očekává sušší a teplejší počasí ve většině Evropy. Srážky by měly být podprůměrné, což zvyšuje riziko sucha, zejména ve střední a východní Evropě. Ojediněle by však mohly vznikat bouřky z přehřáté atmosféry.
Celkově se tak léto 2025 v Evropě rýsuje jako sezóna s výrazným tepelným nadprůměrem a nízkými srážkami – tedy ideální podmínky pro vlny veder a možný výskyt sucha v řadě oblastí. Po bouřlivějším a chladnějším začátku léta lze očekávat stabilnější, sušší a teplejší období, zejména v červenci a srpnu.
Výrazné teplotní výkyvy, možnost sucha a silných bouřek ale znamenají, že počasí bude mít výrazný dopad nejen na každodenní život, ale i na zemědělství a energetiku. Vývoj je nutné nadále pečlivě sledovat, protože jak ukazují zkušenosti z minulých let, dlouhodobé modely mohou podléhat rychlým změnám v důsledku globálních klimatických jevů.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
