Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Podle analýz meteorologického jara (březen až květen) převládal nad severozápadem Evropy vysoký tlak, zatímco jihozápad kontinentu byl pod vlivem nízkého tlaku, což vedlo k větším srážkám a nižším teplotám. Oproti tomu střední a severní části Evropy zaznamenaly teplejší než obvyklé jaro.
Poslední květnový týden však přinesl výraznou změnu – rozsáhlá oblast nízkého tlaku zasáhla celou Evropu, což způsobilo ochlazení a vyšší srážky zejména ve střední a severní Evropě. Tato přechodná fáze do léta se vyznačuje nestabilním počasím s možností silných bouří a proměnlivých teplot.
V červnu došlo k vytvoření tlakové výše nad severním Atlantikem a jihozápadem Evropy, zatímco severovýchod kontinentu byl pod vlivem nižšího tlaku. Tato konfigurace způsobila proudění chladnějšího vzduchu z severozápadu směrem do střední Evropy. Výsledkem byly průměrné až podprůměrné teploty v této oblasti, zatímco jih a severozápad Evropy byl teplejší než obvykle.
Co se srážek týče, červen je v západní, jižní a střední Evropě spíše suchý, zatímco nad Britskými ostrovy a Skandinávií se očekává více srážek. Příčinou je nízký tlak nad severovýchodní Evropou, který přináší vlhčí počasí zejména na sever kontinentu.
Dlouhodobé výhledy modelů ECMWF, UKMO a CANSIPS na červenec až září naznačují výrazné teplotní anomálie. ECMWF očekává rozsáhlé oblasti nadnormálních teplot, především nad střední a západní Evropou, kde by mohly nastat časté a silné vlny veder. Vysoký tlak zřejmě zablokuje přísun vlhkosti a ochlazení z Atlantiku, což povede ke snížení srážek.
Model UKMO předpokládá pro srpen nízký tlak nad severozápadní Evropou, což může znamenat větší proměnlivost počasí, časté přechody front a zároveň přísun teplého vzduchu z jihu nad střední a severovýchodní Evropu. Teploty by tak měly být celkově nadprůměrné, obzvláště ve střední Evropě. Zároveň by mohlo docházet k občasným dešťům a bouřkám v důsledku kolize vzduchových hmot.
Model CANSIPS ukazuje silný vysokotlaký systém nad severní a střední Evropou, který bude působit jako blokáda proti nízkým tlakům a frontám. V důsledku toho se očekává sušší a teplejší počasí ve většině Evropy. Srážky by měly být podprůměrné, což zvyšuje riziko sucha, zejména ve střední a východní Evropě. Ojediněle by však mohly vznikat bouřky z přehřáté atmosféry.
Celkově se tak léto 2025 v Evropě rýsuje jako sezóna s výrazným tepelným nadprůměrem a nízkými srážkami – tedy ideální podmínky pro vlny veder a možný výskyt sucha v řadě oblastí. Po bouřlivějším a chladnějším začátku léta lze očekávat stabilnější, sušší a teplejší období, zejména v červenci a srpnu.
Výrazné teplotní výkyvy, možnost sucha a silných bouřek ale znamenají, že počasí bude mít výrazný dopad nejen na každodenní život, ale i na zemědělství a energetiku. Vývoj je nutné nadále pečlivě sledovat, protože jak ukazují zkušenosti z minulých let, dlouhodobé modely mohou podléhat rychlým změnám v důsledku globálních klimatických jevů.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
