Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Podle analýz meteorologického jara (březen až květen) převládal nad severozápadem Evropy vysoký tlak, zatímco jihozápad kontinentu byl pod vlivem nízkého tlaku, což vedlo k větším srážkám a nižším teplotám. Oproti tomu střední a severní části Evropy zaznamenaly teplejší než obvyklé jaro.
Poslední květnový týden však přinesl výraznou změnu – rozsáhlá oblast nízkého tlaku zasáhla celou Evropu, což způsobilo ochlazení a vyšší srážky zejména ve střední a severní Evropě. Tato přechodná fáze do léta se vyznačuje nestabilním počasím s možností silných bouří a proměnlivých teplot.
V červnu došlo k vytvoření tlakové výše nad severním Atlantikem a jihozápadem Evropy, zatímco severovýchod kontinentu byl pod vlivem nižšího tlaku. Tato konfigurace způsobila proudění chladnějšího vzduchu z severozápadu směrem do střední Evropy. Výsledkem byly průměrné až podprůměrné teploty v této oblasti, zatímco jih a severozápad Evropy byl teplejší než obvykle.
Co se srážek týče, červen je v západní, jižní a střední Evropě spíše suchý, zatímco nad Britskými ostrovy a Skandinávií se očekává více srážek. Příčinou je nízký tlak nad severovýchodní Evropou, který přináší vlhčí počasí zejména na sever kontinentu.
Dlouhodobé výhledy modelů ECMWF, UKMO a CANSIPS na červenec až září naznačují výrazné teplotní anomálie. ECMWF očekává rozsáhlé oblasti nadnormálních teplot, především nad střední a západní Evropou, kde by mohly nastat časté a silné vlny veder. Vysoký tlak zřejmě zablokuje přísun vlhkosti a ochlazení z Atlantiku, což povede ke snížení srážek.
Model UKMO předpokládá pro srpen nízký tlak nad severozápadní Evropou, což může znamenat větší proměnlivost počasí, časté přechody front a zároveň přísun teplého vzduchu z jihu nad střední a severovýchodní Evropu. Teploty by tak měly být celkově nadprůměrné, obzvláště ve střední Evropě. Zároveň by mohlo docházet k občasným dešťům a bouřkám v důsledku kolize vzduchových hmot.
Model CANSIPS ukazuje silný vysokotlaký systém nad severní a střední Evropou, který bude působit jako blokáda proti nízkým tlakům a frontám. V důsledku toho se očekává sušší a teplejší počasí ve většině Evropy. Srážky by měly být podprůměrné, což zvyšuje riziko sucha, zejména ve střední a východní Evropě. Ojediněle by však mohly vznikat bouřky z přehřáté atmosféry.
Celkově se tak léto 2025 v Evropě rýsuje jako sezóna s výrazným tepelným nadprůměrem a nízkými srážkami – tedy ideální podmínky pro vlny veder a možný výskyt sucha v řadě oblastí. Po bouřlivějším a chladnějším začátku léta lze očekávat stabilnější, sušší a teplejší období, zejména v červenci a srpnu.
Výrazné teplotní výkyvy, možnost sucha a silných bouřek ale znamenají, že počasí bude mít výrazný dopad nejen na každodenní život, ale i na zemědělství a energetiku. Vývoj je nutné nadále pečlivě sledovat, protože jak ukazují zkušenosti z minulých let, dlouhodobé modely mohou podléhat rychlým změnám v důsledku globálních klimatických jevů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
