Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Podle analýz meteorologického jara (březen až květen) převládal nad severozápadem Evropy vysoký tlak, zatímco jihozápad kontinentu byl pod vlivem nízkého tlaku, což vedlo k větším srážkám a nižším teplotám. Oproti tomu střední a severní části Evropy zaznamenaly teplejší než obvyklé jaro.
Poslední květnový týden však přinesl výraznou změnu – rozsáhlá oblast nízkého tlaku zasáhla celou Evropu, což způsobilo ochlazení a vyšší srážky zejména ve střední a severní Evropě. Tato přechodná fáze do léta se vyznačuje nestabilním počasím s možností silných bouří a proměnlivých teplot.
V červnu došlo k vytvoření tlakové výše nad severním Atlantikem a jihozápadem Evropy, zatímco severovýchod kontinentu byl pod vlivem nižšího tlaku. Tato konfigurace způsobila proudění chladnějšího vzduchu z severozápadu směrem do střední Evropy. Výsledkem byly průměrné až podprůměrné teploty v této oblasti, zatímco jih a severozápad Evropy byl teplejší než obvykle.
Co se srážek týče, červen je v západní, jižní a střední Evropě spíše suchý, zatímco nad Britskými ostrovy a Skandinávií se očekává více srážek. Příčinou je nízký tlak nad severovýchodní Evropou, který přináší vlhčí počasí zejména na sever kontinentu.
Dlouhodobé výhledy modelů ECMWF, UKMO a CANSIPS na červenec až září naznačují výrazné teplotní anomálie. ECMWF očekává rozsáhlé oblasti nadnormálních teplot, především nad střední a západní Evropou, kde by mohly nastat časté a silné vlny veder. Vysoký tlak zřejmě zablokuje přísun vlhkosti a ochlazení z Atlantiku, což povede ke snížení srážek.
Model UKMO předpokládá pro srpen nízký tlak nad severozápadní Evropou, což může znamenat větší proměnlivost počasí, časté přechody front a zároveň přísun teplého vzduchu z jihu nad střední a severovýchodní Evropu. Teploty by tak měly být celkově nadprůměrné, obzvláště ve střední Evropě. Zároveň by mohlo docházet k občasným dešťům a bouřkám v důsledku kolize vzduchových hmot.
Model CANSIPS ukazuje silný vysokotlaký systém nad severní a střední Evropou, který bude působit jako blokáda proti nízkým tlakům a frontám. V důsledku toho se očekává sušší a teplejší počasí ve většině Evropy. Srážky by měly být podprůměrné, což zvyšuje riziko sucha, zejména ve střední a východní Evropě. Ojediněle by však mohly vznikat bouřky z přehřáté atmosféry.
Celkově se tak léto 2025 v Evropě rýsuje jako sezóna s výrazným tepelným nadprůměrem a nízkými srážkami – tedy ideální podmínky pro vlny veder a možný výskyt sucha v řadě oblastí. Po bouřlivějším a chladnějším začátku léta lze očekávat stabilnější, sušší a teplejší období, zejména v červenci a srpnu.
Výrazné teplotní výkyvy, možnost sucha a silných bouřek ale znamenají, že počasí bude mít výrazný dopad nejen na každodenní život, ale i na zemědělství a energetiku. Vývoj je nutné nadále pečlivě sledovat, protože jak ukazují zkušenosti z minulých let, dlouhodobé modely mohou podléhat rychlým změnám v důsledku globálních klimatických jevů.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
