Dlouho vyvíjené odděleně, nyní se opět spojují: modelování počasí a klimatu prochází zásadní proměnou. Díky iniciativě vědců z Max Planckova institutu pro meteorologii (MPI-M), Německé meteorologické služby (DWD) a dalších partnerů vzniká jednotný modelový systém, který umožní přesnější předpovědi i dlouhodobé klimatické simulace. První úspěchy projektu byly nedávno zveřejněny v Bulletinu Americké meteorologické společnosti.
Předpověď počasí a klimatické modelování vznikly ze stejného základu – numerické meteorologie. Postupem času se ale jejich vývoj rozdělil. Důvodem jsou odlišné požadavky: počasí vyžaduje vysoké prostorové a časové rozlišení a silně se opírá o aktuální stav atmosféry. Naopak klimatické modely sledují dlouhodobé procesy, jako je například transport tepla oceánem, a vystačí si s hrubším rozlišením.
Model ICON (ICOsahedral Nonhydrostatic), společný vývoj MPI-M, DWD a dalších institucí, slouží už téměř 20 let jak pro předpověď počasí, tak pro klimatické simulace. Dosud ale existoval ve více konfiguracích, které se lišily například v použitých parametrech atmosféry, typu půdního modelu nebo zjednodušeních fyzikálních procesů.
Výzkumný tým si dal za cíl tyto rozdílné přístupy sjednotit. „Současné otázky – například dopady klimatických změn v konkrétních regionech – vyžadují, abychom překlenuli propast mezi předpovědí počasí a modelováním klimatu,“ říká Wolfgang Müller, vedoucí skupiny v MPI-M a hlavní autor nové studie.
Klíčovým krokem bylo propojení atmosférické komponenty ICON-NWP, používané pro předpověď počasí, s oceánským modelem ICON-O, který je klíčový pro klimatický výzkum. Zároveň výzkumníci vyvinuli jednotný systém pro zpracování parametrizací, tedy přístupů pro modelování procesů, které nelze výpočetně přímo simulovat.
Podle Rolanda Potthasta, vedoucího oddělení meteorologické analýzy a modelování DWD, má vývoj široký společenský dopad: „Spojením těchto oblastí můžeme poskytovat lépe sladěné služby – od detailních předpovědí až po sezónní či dekádní klimatické výhledy.“
Vývoj umožnily moderní superpočítače, které dokážou zvládnout simulace v jemném rozlišení i na dlouhých časových škálách. Nová konfigurace modelu pro globální předpovědi počasí nyní zahrnuje nejen atmosféru, ale i oceán – čímž se přibližuje klimatickým simulacím. Zároveň vznikla konfigurace ICON XPP (eXtended Predictions and Projections), která integruje prvky numerické předpovědi do klimatických projekcí.
Oba modely jsou si strukturálně bližší než jakékoliv dřívější varianty ICONu, což umožňuje přímější a přesnější srovnání procesů počasí a klimatu.
Testování nové spojené konfigurace ICON pro předpověď počasí právě probíhá a v budoucnu by se mohla stát součástí standardního operačního systému DWD. Konfigurace ICON XPP se zároveň využívá pro simulace v rámci mezinárodního projektu CMIP7, jehož výsledky se očekávají v roce 2027 a které budou sloužit jako podklad pro další hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Vědci se rovněž zaměřují na simulace v rozlišení, které je běžné u předpovědí počasí, ale dosud nebylo možné jej využít v dlouhodobých klimatických studiích. Díky tomu mohou zkoumat například vliv drobných oceánských vírů na vývoj počasí a klimatické výkyvy.
Projekt tak ukazuje, že tradičně oddělené disciplíny se mohou spojit – k užitku jak vědecké komunity, tak veřejnosti, která získá přesnější informace o krátkodobém počasí i dlouhodobých dopadech klimatických změn.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
