Dlouho vyvíjené odděleně, nyní se opět spojují: modelování počasí a klimatu prochází zásadní proměnou. Díky iniciativě vědců z Max Planckova institutu pro meteorologii (MPI-M), Německé meteorologické služby (DWD) a dalších partnerů vzniká jednotný modelový systém, který umožní přesnější předpovědi i dlouhodobé klimatické simulace. První úspěchy projektu byly nedávno zveřejněny v Bulletinu Americké meteorologické společnosti.
Předpověď počasí a klimatické modelování vznikly ze stejného základu – numerické meteorologie. Postupem času se ale jejich vývoj rozdělil. Důvodem jsou odlišné požadavky: počasí vyžaduje vysoké prostorové a časové rozlišení a silně se opírá o aktuální stav atmosféry. Naopak klimatické modely sledují dlouhodobé procesy, jako je například transport tepla oceánem, a vystačí si s hrubším rozlišením.
Model ICON (ICOsahedral Nonhydrostatic), společný vývoj MPI-M, DWD a dalších institucí, slouží už téměř 20 let jak pro předpověď počasí, tak pro klimatické simulace. Dosud ale existoval ve více konfiguracích, které se lišily například v použitých parametrech atmosféry, typu půdního modelu nebo zjednodušeních fyzikálních procesů.
Výzkumný tým si dal za cíl tyto rozdílné přístupy sjednotit. „Současné otázky – například dopady klimatických změn v konkrétních regionech – vyžadují, abychom překlenuli propast mezi předpovědí počasí a modelováním klimatu,“ říká Wolfgang Müller, vedoucí skupiny v MPI-M a hlavní autor nové studie.
Klíčovým krokem bylo propojení atmosférické komponenty ICON-NWP, používané pro předpověď počasí, s oceánským modelem ICON-O, který je klíčový pro klimatický výzkum. Zároveň výzkumníci vyvinuli jednotný systém pro zpracování parametrizací, tedy přístupů pro modelování procesů, které nelze výpočetně přímo simulovat.
Podle Rolanda Potthasta, vedoucího oddělení meteorologické analýzy a modelování DWD, má vývoj široký společenský dopad: „Spojením těchto oblastí můžeme poskytovat lépe sladěné služby – od detailních předpovědí až po sezónní či dekádní klimatické výhledy.“
Vývoj umožnily moderní superpočítače, které dokážou zvládnout simulace v jemném rozlišení i na dlouhých časových škálách. Nová konfigurace modelu pro globální předpovědi počasí nyní zahrnuje nejen atmosféru, ale i oceán – čímž se přibližuje klimatickým simulacím. Zároveň vznikla konfigurace ICON XPP (eXtended Predictions and Projections), která integruje prvky numerické předpovědi do klimatických projekcí.
Oba modely jsou si strukturálně bližší než jakékoliv dřívější varianty ICONu, což umožňuje přímější a přesnější srovnání procesů počasí a klimatu.
Testování nové spojené konfigurace ICON pro předpověď počasí právě probíhá a v budoucnu by se mohla stát součástí standardního operačního systému DWD. Konfigurace ICON XPP se zároveň využívá pro simulace v rámci mezinárodního projektu CMIP7, jehož výsledky se očekávají v roce 2027 a které budou sloužit jako podklad pro další hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Vědci se rovněž zaměřují na simulace v rozlišení, které je běžné u předpovědí počasí, ale dosud nebylo možné jej využít v dlouhodobých klimatických studiích. Díky tomu mohou zkoumat například vliv drobných oceánských vírů na vývoj počasí a klimatické výkyvy.
Projekt tak ukazuje, že tradičně oddělené disciplíny se mohou spojit – k užitku jak vědecké komunity, tak veřejnosti, která získá přesnější informace o krátkodobém počasí i dlouhodobých dopadech klimatických změn.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
