Dlouho vyvíjené odděleně, nyní se opět spojují: modelování počasí a klimatu prochází zásadní proměnou. Díky iniciativě vědců z Max Planckova institutu pro meteorologii (MPI-M), Německé meteorologické služby (DWD) a dalších partnerů vzniká jednotný modelový systém, který umožní přesnější předpovědi i dlouhodobé klimatické simulace. První úspěchy projektu byly nedávno zveřejněny v Bulletinu Americké meteorologické společnosti.
Předpověď počasí a klimatické modelování vznikly ze stejného základu – numerické meteorologie. Postupem času se ale jejich vývoj rozdělil. Důvodem jsou odlišné požadavky: počasí vyžaduje vysoké prostorové a časové rozlišení a silně se opírá o aktuální stav atmosféry. Naopak klimatické modely sledují dlouhodobé procesy, jako je například transport tepla oceánem, a vystačí si s hrubším rozlišením.
Model ICON (ICOsahedral Nonhydrostatic), společný vývoj MPI-M, DWD a dalších institucí, slouží už téměř 20 let jak pro předpověď počasí, tak pro klimatické simulace. Dosud ale existoval ve více konfiguracích, které se lišily například v použitých parametrech atmosféry, typu půdního modelu nebo zjednodušeních fyzikálních procesů.
Výzkumný tým si dal za cíl tyto rozdílné přístupy sjednotit. „Současné otázky – například dopady klimatických změn v konkrétních regionech – vyžadují, abychom překlenuli propast mezi předpovědí počasí a modelováním klimatu,“ říká Wolfgang Müller, vedoucí skupiny v MPI-M a hlavní autor nové studie.
Klíčovým krokem bylo propojení atmosférické komponenty ICON-NWP, používané pro předpověď počasí, s oceánským modelem ICON-O, který je klíčový pro klimatický výzkum. Zároveň výzkumníci vyvinuli jednotný systém pro zpracování parametrizací, tedy přístupů pro modelování procesů, které nelze výpočetně přímo simulovat.
Podle Rolanda Potthasta, vedoucího oddělení meteorologické analýzy a modelování DWD, má vývoj široký společenský dopad: „Spojením těchto oblastí můžeme poskytovat lépe sladěné služby – od detailních předpovědí až po sezónní či dekádní klimatické výhledy.“
Vývoj umožnily moderní superpočítače, které dokážou zvládnout simulace v jemném rozlišení i na dlouhých časových škálách. Nová konfigurace modelu pro globální předpovědi počasí nyní zahrnuje nejen atmosféru, ale i oceán – čímž se přibližuje klimatickým simulacím. Zároveň vznikla konfigurace ICON XPP (eXtended Predictions and Projections), která integruje prvky numerické předpovědi do klimatických projekcí.
Oba modely jsou si strukturálně bližší než jakékoliv dřívější varianty ICONu, což umožňuje přímější a přesnější srovnání procesů počasí a klimatu.
Testování nové spojené konfigurace ICON pro předpověď počasí právě probíhá a v budoucnu by se mohla stát součástí standardního operačního systému DWD. Konfigurace ICON XPP se zároveň využívá pro simulace v rámci mezinárodního projektu CMIP7, jehož výsledky se očekávají v roce 2027 a které budou sloužit jako podklad pro další hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Vědci se rovněž zaměřují na simulace v rozlišení, které je běžné u předpovědí počasí, ale dosud nebylo možné jej využít v dlouhodobých klimatických studiích. Díky tomu mohou zkoumat například vliv drobných oceánských vírů na vývoj počasí a klimatické výkyvy.
Projekt tak ukazuje, že tradičně oddělené disciplíny se mohou spojit – k užitku jak vědecké komunity, tak veřejnosti, která získá přesnější informace o krátkodobém počasí i dlouhodobých dopadech klimatických změn.
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
