Dlouho vyvíjené odděleně, nyní se opět spojují: modelování počasí a klimatu prochází zásadní proměnou. Díky iniciativě vědců z Max Planckova institutu pro meteorologii (MPI-M), Německé meteorologické služby (DWD) a dalších partnerů vzniká jednotný modelový systém, který umožní přesnější předpovědi i dlouhodobé klimatické simulace. První úspěchy projektu byly nedávno zveřejněny v Bulletinu Americké meteorologické společnosti.
Předpověď počasí a klimatické modelování vznikly ze stejného základu – numerické meteorologie. Postupem času se ale jejich vývoj rozdělil. Důvodem jsou odlišné požadavky: počasí vyžaduje vysoké prostorové a časové rozlišení a silně se opírá o aktuální stav atmosféry. Naopak klimatické modely sledují dlouhodobé procesy, jako je například transport tepla oceánem, a vystačí si s hrubším rozlišením.
Model ICON (ICOsahedral Nonhydrostatic), společný vývoj MPI-M, DWD a dalších institucí, slouží už téměř 20 let jak pro předpověď počasí, tak pro klimatické simulace. Dosud ale existoval ve více konfiguracích, které se lišily například v použitých parametrech atmosféry, typu půdního modelu nebo zjednodušeních fyzikálních procesů.
Výzkumný tým si dal za cíl tyto rozdílné přístupy sjednotit. „Současné otázky – například dopady klimatických změn v konkrétních regionech – vyžadují, abychom překlenuli propast mezi předpovědí počasí a modelováním klimatu,“ říká Wolfgang Müller, vedoucí skupiny v MPI-M a hlavní autor nové studie.
Klíčovým krokem bylo propojení atmosférické komponenty ICON-NWP, používané pro předpověď počasí, s oceánským modelem ICON-O, který je klíčový pro klimatický výzkum. Zároveň výzkumníci vyvinuli jednotný systém pro zpracování parametrizací, tedy přístupů pro modelování procesů, které nelze výpočetně přímo simulovat.
Podle Rolanda Potthasta, vedoucího oddělení meteorologické analýzy a modelování DWD, má vývoj široký společenský dopad: „Spojením těchto oblastí můžeme poskytovat lépe sladěné služby – od detailních předpovědí až po sezónní či dekádní klimatické výhledy.“
Vývoj umožnily moderní superpočítače, které dokážou zvládnout simulace v jemném rozlišení i na dlouhých časových škálách. Nová konfigurace modelu pro globální předpovědi počasí nyní zahrnuje nejen atmosféru, ale i oceán – čímž se přibližuje klimatickým simulacím. Zároveň vznikla konfigurace ICON XPP (eXtended Predictions and Projections), která integruje prvky numerické předpovědi do klimatických projekcí.
Oba modely jsou si strukturálně bližší než jakékoliv dřívější varianty ICONu, což umožňuje přímější a přesnější srovnání procesů počasí a klimatu.
Testování nové spojené konfigurace ICON pro předpověď počasí právě probíhá a v budoucnu by se mohla stát součástí standardního operačního systému DWD. Konfigurace ICON XPP se zároveň využívá pro simulace v rámci mezinárodního projektu CMIP7, jehož výsledky se očekávají v roce 2027 a které budou sloužit jako podklad pro další hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Vědci se rovněž zaměřují na simulace v rozlišení, které je běžné u předpovědí počasí, ale dosud nebylo možné jej využít v dlouhodobých klimatických studiích. Díky tomu mohou zkoumat například vliv drobných oceánských vírů na vývoj počasí a klimatické výkyvy.
Projekt tak ukazuje, že tradičně oddělené disciplíny se mohou spojit – k užitku jak vědecké komunity, tak veřejnosti, která získá přesnější informace o krátkodobém počasí i dlouhodobých dopadech klimatických změn.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
