Česko má za sebou první letošní dny s letními teplotami, ale se začátkem Velikonoc nastala i výrazná změna počasí. To by se během svátků mělo opět vylepšit. A meteorologové už tuší i to, jak bude po Velikonocích.
Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Počasí v Česku má podle meteorologů i v příštím týdnu ovlivňovat rozsáhlá oblast nižšího tlaku vzduchu nad západní a střední Evropou, která se bude jen zvolna přesouvat k východu.
Úterní a středeční maxima mají být podobná těm, jaká jsou očekávána o Velikonočním pondělí. Hodnoty se budou držet lehce nad 20 stupni. V dalším průběhu příštího týdne se však očekává menší ochlazení. Nejvyšší teploty dosáhnou od čtvrtka do soboty maximálně 18 °C.
Předpověď na úterý:
Oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy déšť nebo přeháňky, ojediněle i bouřky. Nejnižší noční teploty 12 až 8 °C. Nejvyšší denní teploty 18 až 23 °C. Vítr slabý proměnlivý nebo ze severních směrů do 4 m/s.
Předpověď na středu:
Oblačno až zataženo, zejména v odpoledních hodinách místy déšť, přeháňky nebo i bouřky. Nejnižší noční teploty 13 až 8 °C. Nejvyšší denní teploty 19 až 24 °C, v západní polovině Čech kolem 16 °C. Slabý, během dne mírný severní až severovýchodní 2 až 6 m/s.
Vyhlídka počasí od čtvrtka do soboty:
Oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky, ojediněle i bouřky. Koncem období ubývání srážek. Nejnižší noční teploty 12 až 8 °C, postupně 9 až 4 °C. Nejvyšší denní teploty 13 až 18 °C.
Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
Konference smluvních stran (COP) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) se rozrostly do obřích rozměrů, přičemž COP28 v Dubaji zaznamenala rekordních 83 884 účastníků. I když se počet na loňském COP29 v Baku snížil, stále zůstává vysoko nad úrovní před Pařížskou dohodou. Tento trend "mega-COPů" vyvolává kritiku kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou generují. Výzkum však poukazuje na dva zásadní problémy, které narušují kvalitu a legitimitu celého procesu.
Rok poté, co se Demokratická strana ocitla bez moci a bez jasného lídra, se ocitá na rozcestí. Po měsících sklíčeného zpytování svědomí jí tři volební vítězství z tohoto týdne dodala tolik potřebnou vlnu energie. V New Yorku zvítězil 34letý demokratický socialista Zohran Mamdani a stal se starostou největšího města země. Ve Virginii vyhrála Abigail Spanberger, bývalá agentka CIA, a stala se tak první guvernérkou státu. A v New Jersey Mikie Sherrill, bývalá pilotka námořního vrtulníku, dosáhla rozhodujícího vítězství nad republikánským kandidátem podporovaným exprezidentem Donaldem Trumpem.
Nepřítomnost ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na klíčovém zasedání Ruské bezpečnostní rady ve středu, kde prezident Vladimir Putin diskutoval o možnosti úplného obnovení jaderných testů, vyvolala v Moskvě intenzivní mediální spekulace o možných změnách v nejvyšších patrech ruské diplomacie. Lavrov, který je tváří ruské zahraniční politiky již přes dvě desetiletí, byl jediným stálým členem Bezpečnostní rady, jenž se schůzky nezúčastnil.
Francie již dlouho usilovala o to, jak se vypořádat s obchodním modelem čínské e-commerce platformy Shein. Vládě se k tomu naskytla příležitost poté, co bylo zjištěno, že platforma prodávala sexuální panenky s podobou dětí, což vyvolalo rozhořčení a vedlo Paříž k pokusu o pozastavení provozu webu. Shein nicméně tvrdí, že jednal okamžitě, nelegální nabídky odstranil a dočasně zastavil svůj marketplace mezi kupujícími a prodejci ve Francii. Zároveň slíbil globální "úplný zákaz prodeje produktů typu sexuálních panenek".
Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Soud rozhodl v případu Julie Wandelt, ženy, která tvrdila, že je pohřešovaná Madeleine McCann. Porota u soudu shledala Wandelt nevinnou z vážnějšího obvinění, kterým bylo stalking (pronásledování) manželů Kate a Gerryho McCannových. Byla však uznána vinnou z mírnějšího obvinění, a to obtěžování. Její spolubžalovaná, Karen Spragg, byla zproštěna viny v plném rozsahu.
Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Uprostřed stále křehkého příměří podnikají obyvatelé Gazy první nejisté kroky na dlouhé cestě k obnově. Buldozery sice odklízejí cesty a hromady suti, ale rozsah zkázy je ohromující a v některých částech města Gazy je rozpoznání původní podoby téměř nemožné. Abu Iyad Hamdouna, 63letý obyvatel čtvrti Šajch Radwan, ukazuje na zničenou hromadu betonu a oceli, kde kdysi stál jeho dům, a s rezignací odhaduje, že obnova potrvá nejméně deset let. Vyčerpaný muž nevěří, že se jí dožije.
Maďarský premiér a lídr krajní pravice Viktor Orbán navštíví v pátek Bílý dům s cílem zprostředkovat další summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Orbánovi poradci tvrdí, že takové setkání by mohlo pomoci ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Orbán, který navrhl, že by summit mohla hostit Budapešť, se zároveň bude snažit vyjednat výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské energetické zdroje. Tato schůzka bude důležitou zkouškou Trumpovy přísnější linie vůči Kremlu poté, co obvinil Putina z protahování jednání o ukončení konfliktu.
