Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Bouřky by měly vznikat především podél tzv. konvergence – sbíhavosti proudění v přízemní vrstvě atmosféry – na studené frontě. Této oblasti se v odpoledních hodinách začne dařit lépe, přestože začátek dne ovlivňuje sušší vzduch ve středních vrstvách troposféry. Ten brzdí vývoj konvekce a tím i samotných bouřek. Jakmile se ale atmosféra zvlhčí a do hry vstoupí výšková brázda nízkého tlaku, podmínky se zlepší.
Dostupné množství energie pro bouřky sice nebude nijak vysoké, ale situaci bude kompenzovat silnější střih větru ve výšce kolem šesti kilometrů. Právě tento střih umožňuje, aby se bouřky staly lépe organizovanými a místy i silnějšími. Nejčastěji se očekávají izolované bouřky, které budou doprovázeny menšími kroupami do dvou centimetrů, nárazy větru a místy i krátkodobě intenzivními srážkami.
Ve večerních hodinách se nad Rakouskem očekává vznik konvektivního systému, který by měl postupovat přes území výstrahy směrem k severovýchodu. V této fázi však budou podmínky pro vznik a udržení bouřek již méně příznivé – zejména kvůli ubývající energii a většímu množství oblačnosti. Hrozící nebezpečné jevy tak budou omezeny převážně na silnější deště. Bouřková aktivita, včetně blesků, bude v pozdním večeru zřejmě výrazně slabší.
Zajímavým prvkem dnešní situace je možnost výskytu slabých supercel, tedy bouřek s rotujícím výstupným proudem, tzv. mezocyklónou. Tyto jevy by mohly vzniknout díky vysokému střihu větru, ale jejich intenzitu bude zřejmě omezovat nízká vlhkost a nedostatek dostupné energie.
Numerické modely navíc v průběhu posledních 24 hodin poněkud upravily předpoklady – jednak snížily celkové množství energie, jednak posunuly hlavní iniciaci bouřek až na podvečerní hodiny. Také větší množství oblačnosti může dále snížit insolaci, tedy dopadající sluneční záření, což má přímý dopad na dostupnou energii pro bouřkový vývoj.
Navzdory těmto komplikujícím faktorům meteorologové vydali výstrahu alespoň na nejnižším stupni. Varují však, že bouřky se vyskytují velmi lokálně a rozhodně ne plošně – i v rámci vyznačené oblasti výstrahy půjde pouze o omezený výskyt.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
