Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Bouřky by měly vznikat především podél tzv. konvergence – sbíhavosti proudění v přízemní vrstvě atmosféry – na studené frontě. Této oblasti se v odpoledních hodinách začne dařit lépe, přestože začátek dne ovlivňuje sušší vzduch ve středních vrstvách troposféry. Ten brzdí vývoj konvekce a tím i samotných bouřek. Jakmile se ale atmosféra zvlhčí a do hry vstoupí výšková brázda nízkého tlaku, podmínky se zlepší.
Dostupné množství energie pro bouřky sice nebude nijak vysoké, ale situaci bude kompenzovat silnější střih větru ve výšce kolem šesti kilometrů. Právě tento střih umožňuje, aby se bouřky staly lépe organizovanými a místy i silnějšími. Nejčastěji se očekávají izolované bouřky, které budou doprovázeny menšími kroupami do dvou centimetrů, nárazy větru a místy i krátkodobě intenzivními srážkami.
Ve večerních hodinách se nad Rakouskem očekává vznik konvektivního systému, který by měl postupovat přes území výstrahy směrem k severovýchodu. V této fázi však budou podmínky pro vznik a udržení bouřek již méně příznivé – zejména kvůli ubývající energii a většímu množství oblačnosti. Hrozící nebezpečné jevy tak budou omezeny převážně na silnější deště. Bouřková aktivita, včetně blesků, bude v pozdním večeru zřejmě výrazně slabší.
Zajímavým prvkem dnešní situace je možnost výskytu slabých supercel, tedy bouřek s rotujícím výstupným proudem, tzv. mezocyklónou. Tyto jevy by mohly vzniknout díky vysokému střihu větru, ale jejich intenzitu bude zřejmě omezovat nízká vlhkost a nedostatek dostupné energie.
Numerické modely navíc v průběhu posledních 24 hodin poněkud upravily předpoklady – jednak snížily celkové množství energie, jednak posunuly hlavní iniciaci bouřek až na podvečerní hodiny. Také větší množství oblačnosti může dále snížit insolaci, tedy dopadající sluneční záření, což má přímý dopad na dostupnou energii pro bouřkový vývoj.
Navzdory těmto komplikujícím faktorům meteorologové vydali výstrahu alespoň na nejnižším stupni. Varují však, že bouřky se vyskytují velmi lokálně a rozhodně ne plošně – i v rámci vyznačené oblasti výstrahy půjde pouze o omezený výskyt.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
