Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Bouřky by měly vznikat především podél tzv. konvergence – sbíhavosti proudění v přízemní vrstvě atmosféry – na studené frontě. Této oblasti se v odpoledních hodinách začne dařit lépe, přestože začátek dne ovlivňuje sušší vzduch ve středních vrstvách troposféry. Ten brzdí vývoj konvekce a tím i samotných bouřek. Jakmile se ale atmosféra zvlhčí a do hry vstoupí výšková brázda nízkého tlaku, podmínky se zlepší.
Dostupné množství energie pro bouřky sice nebude nijak vysoké, ale situaci bude kompenzovat silnější střih větru ve výšce kolem šesti kilometrů. Právě tento střih umožňuje, aby se bouřky staly lépe organizovanými a místy i silnějšími. Nejčastěji se očekávají izolované bouřky, které budou doprovázeny menšími kroupami do dvou centimetrů, nárazy větru a místy i krátkodobě intenzivními srážkami.
Ve večerních hodinách se nad Rakouskem očekává vznik konvektivního systému, který by měl postupovat přes území výstrahy směrem k severovýchodu. V této fázi však budou podmínky pro vznik a udržení bouřek již méně příznivé – zejména kvůli ubývající energii a většímu množství oblačnosti. Hrozící nebezpečné jevy tak budou omezeny převážně na silnější deště. Bouřková aktivita, včetně blesků, bude v pozdním večeru zřejmě výrazně slabší.
Zajímavým prvkem dnešní situace je možnost výskytu slabých supercel, tedy bouřek s rotujícím výstupným proudem, tzv. mezocyklónou. Tyto jevy by mohly vzniknout díky vysokému střihu větru, ale jejich intenzitu bude zřejmě omezovat nízká vlhkost a nedostatek dostupné energie.
Numerické modely navíc v průběhu posledních 24 hodin poněkud upravily předpoklady – jednak snížily celkové množství energie, jednak posunuly hlavní iniciaci bouřek až na podvečerní hodiny. Také větší množství oblačnosti může dále snížit insolaci, tedy dopadající sluneční záření, což má přímý dopad na dostupnou energii pro bouřkový vývoj.
Navzdory těmto komplikujícím faktorům meteorologové vydali výstrahu alespoň na nejnižším stupni. Varují však, že bouřky se vyskytují velmi lokálně a rozhodně ne plošně – i v rámci vyznačené oblasti výstrahy půjde pouze o omezený výskyt.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
