Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Bouřky by měly vznikat především podél tzv. konvergence – sbíhavosti proudění v přízemní vrstvě atmosféry – na studené frontě. Této oblasti se v odpoledních hodinách začne dařit lépe, přestože začátek dne ovlivňuje sušší vzduch ve středních vrstvách troposféry. Ten brzdí vývoj konvekce a tím i samotných bouřek. Jakmile se ale atmosféra zvlhčí a do hry vstoupí výšková brázda nízkého tlaku, podmínky se zlepší.
Dostupné množství energie pro bouřky sice nebude nijak vysoké, ale situaci bude kompenzovat silnější střih větru ve výšce kolem šesti kilometrů. Právě tento střih umožňuje, aby se bouřky staly lépe organizovanými a místy i silnějšími. Nejčastěji se očekávají izolované bouřky, které budou doprovázeny menšími kroupami do dvou centimetrů, nárazy větru a místy i krátkodobě intenzivními srážkami.
Ve večerních hodinách se nad Rakouskem očekává vznik konvektivního systému, který by měl postupovat přes území výstrahy směrem k severovýchodu. V této fázi však budou podmínky pro vznik a udržení bouřek již méně příznivé – zejména kvůli ubývající energii a většímu množství oblačnosti. Hrozící nebezpečné jevy tak budou omezeny převážně na silnější deště. Bouřková aktivita, včetně blesků, bude v pozdním večeru zřejmě výrazně slabší.
Zajímavým prvkem dnešní situace je možnost výskytu slabých supercel, tedy bouřek s rotujícím výstupným proudem, tzv. mezocyklónou. Tyto jevy by mohly vzniknout díky vysokému střihu větru, ale jejich intenzitu bude zřejmě omezovat nízká vlhkost a nedostatek dostupné energie.
Numerické modely navíc v průběhu posledních 24 hodin poněkud upravily předpoklady – jednak snížily celkové množství energie, jednak posunuly hlavní iniciaci bouřek až na podvečerní hodiny. Také větší množství oblačnosti může dále snížit insolaci, tedy dopadající sluneční záření, což má přímý dopad na dostupnou energii pro bouřkový vývoj.
Navzdory těmto komplikujícím faktorům meteorologové vydali výstrahu alespoň na nejnižším stupni. Varují však, že bouřky se vyskytují velmi lokálně a rozhodně ne plošně – i v rámci vyznačené oblasti výstrahy půjde pouze o omezený výskyt.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
