Teplotní skok jako z jiného ročního období čeká Česko o víkendu. Z pátečních a sobotních téměř letních 28 stupňů Celsia se rtuť teploměru v neděli propadne o více než deset stupňů. Přibude oblačnosti, přeháňky, místy i bouřky, a v závěru víkendu déšť zasáhne většinu území.
Závěr pracovního týdne přinese do Česka nezvykle vysoké teploty. Ve čtvrtek se rtuť teploměru vyšplhá až k 26 °C, v pátek pak naměříme mezi 24 až 28 °C. Přesto už se na severu mohou ojediněle objevit první přeháňky. „Přes den ale bude ještě jasno až polojasno,“ uvedl ČHMÚ.
Teplé počasí vydrží i v sobotu, přestože na západě a severu Čech už teploty místy klesnou k 22 °C. Obloha bude převážně zatažená a v severní polovině území se objeví četnější přeháňky, výjimkou nebudou ani bouřky.
Zásadní zlom nastane v neděli, kdy se citelně ochladí. „Výraznější ochlazení pak přijde v neděli, s teplotami od 12 do 17 °C,“ doplnil Dvořák. Počasí navíc zkomplikuje déšť, který by měl přetrvávat i v úvodu nového týdne.
Denní maxima klesnou až k 10 °C, a v noci může při zmenšené oblačnosti teplota spadnout až na bod mrazu. Od úterý se na hřebenech hor očekávají i sněhové přeháňky. Ve druhé polovině týdne se ale podle meteorologů znovu mírně oteplí.
Předpověď na pondělí:
Zataženo až oblačno, v jihovýchodní polovině území občas déšť, jinde jen ojediněle přeháňky a na severu nad 1200 m později i sněhové. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C, na severu a západě až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.
Předpověď na úterý:
Oblačno, přechodně až zataženo a místy přeháňky, na severu nad 1200 m i srážky sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, na jihovýchodě kolem 8 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.
Vyhlídka počasí od středy do pátku:
Většinou oblačno, místy přeháňky, na hřebenech hor i sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 0 °C a četné přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
