Letní počasí končí: Co čekat další dny?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Ondřej Ptáček 2. května 2025 08:36
Sdílej:

Teplotní skok jako z jiného ročního období čeká Česko o víkendu. Z pátečních a sobotních téměř letních 28 stupňů Celsia se rtuť teploměru v neděli propadne o více než deset stupňů. Přibude oblačnosti, přeháňky, místy i bouřky, a v závěru víkendu déšť zasáhne většinu území.

Závěr pracovního týdne přinese do Česka nezvykle vysoké teploty. Ve čtvrtek se rtuť teploměru vyšplhá až k 26 °C, v pátek pak naměříme mezi 24 až 28 °C. Přesto už se na severu mohou ojediněle objevit první přeháňky. „Přes den ale bude ještě jasno až polojasno,“ uvedl ČHMÚ.

Teplé počasí vydrží i v sobotu, přestože na západě a severu Čech už teploty místy klesnou k 22 °C. Obloha bude převážně zatažená a v severní polovině území se objeví četnější přeháňky, výjimkou nebudou ani bouřky.

Zásadní zlom nastane v neděli, kdy se citelně ochladí. „Výraznější ochlazení pak přijde v neděli, s teplotami od 12 do 17 °C,“ doplnil Dvořák. Počasí navíc zkomplikuje déšť, který by měl přetrvávat i v úvodu nového týdne.

Denní maxima klesnou až k 10 °C, a v noci může při zmenšené oblačnosti teplota spadnout až na bod mrazu. Od úterý se na hřebenech hor očekávají i sněhové přeháňky. Ve druhé polovině týdne se ale podle meteorologů znovu mírně oteplí.

Předpověď na pondělí:

Zataženo až oblačno, v jihovýchodní polovině území občas déšť, jinde jen ojediněle přeháňky a na severu nad 1200 m později i sněhové. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C, na severu a západě až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.

Předpověď na úterý:

Oblačno, přechodně až zataženo a místy přeháňky, na severu nad 1200 m i srážky sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, na jihovýchodě kolem 8 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.

Vyhlídka počasí od středy do pátku:

Většinou oblačno, místy přeháňky, na hřebenech hor i sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 0 °C a četné přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Američané Grónsko nechtějí. Trump to plánuje změnit

Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.

Novinky
Donald Trump

Fox News: Trumpovi jde coby realitnímu magnátovi v případě Grónska o víc než jen o obchod

Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.

Novinky
Kreml

USA se hádají s Evropou o Grónsko. A Rusko se může radovat, zní z Ukrajiny

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.

Novinky
Demonstrace v Íránu

Bezprecedentní hrozba pro stabilitu režimu. Expert vysvětlil, v čem jsou protesty v Íránu jiné

Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.