Teplotní skok jako z jiného ročního období čeká Česko o víkendu. Z pátečních a sobotních téměř letních 28 stupňů Celsia se rtuť teploměru v neděli propadne o více než deset stupňů. Přibude oblačnosti, přeháňky, místy i bouřky, a v závěru víkendu déšť zasáhne většinu území.
Závěr pracovního týdne přinese do Česka nezvykle vysoké teploty. Ve čtvrtek se rtuť teploměru vyšplhá až k 26 °C, v pátek pak naměříme mezi 24 až 28 °C. Přesto už se na severu mohou ojediněle objevit první přeháňky. „Přes den ale bude ještě jasno až polojasno,“ uvedl ČHMÚ.
Teplé počasí vydrží i v sobotu, přestože na západě a severu Čech už teploty místy klesnou k 22 °C. Obloha bude převážně zatažená a v severní polovině území se objeví četnější přeháňky, výjimkou nebudou ani bouřky.
Zásadní zlom nastane v neděli, kdy se citelně ochladí. „Výraznější ochlazení pak přijde v neděli, s teplotami od 12 do 17 °C,“ doplnil Dvořák. Počasí navíc zkomplikuje déšť, který by měl přetrvávat i v úvodu nového týdne.
Denní maxima klesnou až k 10 °C, a v noci může při zmenšené oblačnosti teplota spadnout až na bod mrazu. Od úterý se na hřebenech hor očekávají i sněhové přeháňky. Ve druhé polovině týdne se ale podle meteorologů znovu mírně oteplí.
Předpověď na pondělí:
Zataženo až oblačno, v jihovýchodní polovině území občas déšť, jinde jen ojediněle přeháňky a na severu nad 1200 m později i sněhové. Nejnižší noční teploty 10 až 6 °C, na severu a západě až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.
Předpověď na úterý:
Oblačno, přechodně až zataženo a místy přeháňky, na severu nad 1200 m i srážky sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, na jihovýchodě kolem 8 °C. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C. Mírný severní až severovýchodní vítr 2 až 6 m/s.
Vyhlídka počasí od středy do pátku:
Většinou oblačno, místy přeháňky, na hřebenech hor i sněhové. Nejnižší noční teploty 6 až 2 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 0 °C a četné přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
