Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Netanjahu je nepochybně nejdůležitější politickou postavou moderní izraelské politiky, v níž působí už od roku 1996 a je aktuálně ve svém šestém funkčním období premiéra. Byl obžalován z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry v souvislosti s vyšetřováními, která sahají až do roku 2016. Proces, který začal v roce 2020, zahrnuje tři hlavní kauzy, známé jako Případ 1000, Případ 2000 a Případ 4000.
V Případu 1000 měl Netanjahu údajně přijmout dary v hodnotě zhruba 200 tisíc amerických dolarů, včetně doutníků a šampaňského, od hollywoodského producenta Arnon Milčana a australského miliardáře Jamese Packera. Případ 2000 se týká údajných schůzek, které Netanjahu absolvoval s Arnonem Mozesem, vydavatelem vlivného deníku Yediot Ahronot. Státní zástupci tvrdí, že Mozes nabízel Netanjahuovi příznivé mediální pokrytí výměnou za omezení, která by byla uvalena na jeden z jeho konkurenčních deníků. Poslední, Případ 4000, souvisí s komunikačním konglomerátem Bezeq. Generální prokurátor tvrdí, že šlo o reciproční dohodu, kdy měl být Netanjahu pozitivně prezentován na online platformě výměnou za jeho podporu regulačních změn, které by byly přínosné pro kontrolního akcionáře Bezequ.
Netanjahu důsledně popírá jakékoli pochybení v těchto případech, tvrdí, že je obětí „honu na čarodějnice“, a obvinění označil za „vykonstruované a směšné“. Již dříve uvedl, že tato vyšetřování se „zrodila v hříchu“, jelikož žádný trestný čin nebyl spáchán. Odborníci nicméně upozorňují, že milost může být udělena až po odsouzení za spáchaný trestný čin. Netanjahu však nenabízí žádné přiznání odpovědnosti ani viny; pouze žádá o milost, aby se mohl věnovat své práci.
Od zahájení procesu v roce 2020 svědčila řada osob, včetně bývalých Netanjahuových poradců, kteří uzavřeli dohody o vině a trestu a stali se státními svědky. Navzdory usvědčujícím důkazům je Netanjahu velmi obratný v politickém využívání jiných témat, zejména války v Gaze, aby proces odložil nebo přerušil. Po útocích Hamásu v říjnu 2023 byl počet soudních dnů omezen z bezpečnostních důvodů a Netanjahu údajně často žádal o zrušení slyšení s odkazem na své řešení válečného konfliktu.
Netanjahuovi stoupenci s jeho žádostí o milost zřejmě problém nemají, ale celá věc vrhá světlo na širší otázky týkající se nezávislosti izraelského právního systému. Začátkem roku 2023 jeho vláda navrhla plány na reformu soudnictví, kterou kritici vnímali jako útok na Nejvyšší soud a systém brzd a protivah. Přestože se Netanjahu na tomto úsilí kvůli konfliktu zájmů nepodílel, ostatní ministři jeho kabinetu ho prosazovali, což vyvolalo masivní protesty.
Žádost o milost je nyní součástí tohoto širšího příběhu, ačkoli tyto dvě záležitosti nejsou formálně propojeny. Netanjahuovi odpůrci to vnímají jako další důkaz jeho zásadně odlišného pojetí právního státu.
Celý tento manévr je o osobním a politickém přežití Netanjahua. Byl znovu zvolen lídrem strany Likud a deklaroval záměr kandidovat na premiéra v příštím roce s očekáváním vítězství. Izraelský Základní zákon naznačuje, že Netanjahu by nemohl kandidovat, pokud by byl odsouzen za závažný trestný čin, ačkoli není jasné, zda by mu v tuto chvíli byla kandidatura zablokována.
V souvislosti s nadcházejícími volbami se objevují zprávy, že Netanjahu chce posunout volby z listopadu na červen v naději, že do té doby zajistí dohody o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Indonésií. To by odpovídalo jeho snaze využít zahraniční politické úspěchy k vyvážení domácích problémů. Milost je momentálně pravděpodobně jediná možnost, jak se případu zbavit, jelikož proces trvá dlouho a soud bude muset dříve či později rozhodnout.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.