Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Netanjahu je nepochybně nejdůležitější politickou postavou moderní izraelské politiky, v níž působí už od roku 1996 a je aktuálně ve svém šestém funkčním období premiéra. Byl obžalován z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry v souvislosti s vyšetřováními, která sahají až do roku 2016. Proces, který začal v roce 2020, zahrnuje tři hlavní kauzy, známé jako Případ 1000, Případ 2000 a Případ 4000.
V Případu 1000 měl Netanjahu údajně přijmout dary v hodnotě zhruba 200 tisíc amerických dolarů, včetně doutníků a šampaňského, od hollywoodského producenta Arnon Milčana a australského miliardáře Jamese Packera. Případ 2000 se týká údajných schůzek, které Netanjahu absolvoval s Arnonem Mozesem, vydavatelem vlivného deníku Yediot Ahronot. Státní zástupci tvrdí, že Mozes nabízel Netanjahuovi příznivé mediální pokrytí výměnou za omezení, která by byla uvalena na jeden z jeho konkurenčních deníků. Poslední, Případ 4000, souvisí s komunikačním konglomerátem Bezeq. Generální prokurátor tvrdí, že šlo o reciproční dohodu, kdy měl být Netanjahu pozitivně prezentován na online platformě výměnou za jeho podporu regulačních změn, které by byly přínosné pro kontrolního akcionáře Bezequ.
Netanjahu důsledně popírá jakékoli pochybení v těchto případech, tvrdí, že je obětí „honu na čarodějnice“, a obvinění označil za „vykonstruované a směšné“. Již dříve uvedl, že tato vyšetřování se „zrodila v hříchu“, jelikož žádný trestný čin nebyl spáchán. Odborníci nicméně upozorňují, že milost může být udělena až po odsouzení za spáchaný trestný čin. Netanjahu však nenabízí žádné přiznání odpovědnosti ani viny; pouze žádá o milost, aby se mohl věnovat své práci.
Od zahájení procesu v roce 2020 svědčila řada osob, včetně bývalých Netanjahuových poradců, kteří uzavřeli dohody o vině a trestu a stali se státními svědky. Navzdory usvědčujícím důkazům je Netanjahu velmi obratný v politickém využívání jiných témat, zejména války v Gaze, aby proces odložil nebo přerušil. Po útocích Hamásu v říjnu 2023 byl počet soudních dnů omezen z bezpečnostních důvodů a Netanjahu údajně často žádal o zrušení slyšení s odkazem na své řešení válečného konfliktu.
Netanjahuovi stoupenci s jeho žádostí o milost zřejmě problém nemají, ale celá věc vrhá světlo na širší otázky týkající se nezávislosti izraelského právního systému. Začátkem roku 2023 jeho vláda navrhla plány na reformu soudnictví, kterou kritici vnímali jako útok na Nejvyšší soud a systém brzd a protivah. Přestože se Netanjahu na tomto úsilí kvůli konfliktu zájmů nepodílel, ostatní ministři jeho kabinetu ho prosazovali, což vyvolalo masivní protesty.
Žádost o milost je nyní součástí tohoto širšího příběhu, ačkoli tyto dvě záležitosti nejsou formálně propojeny. Netanjahuovi odpůrci to vnímají jako další důkaz jeho zásadně odlišného pojetí právního státu.
Celý tento manévr je o osobním a politickém přežití Netanjahua. Byl znovu zvolen lídrem strany Likud a deklaroval záměr kandidovat na premiéra v příštím roce s očekáváním vítězství. Izraelský Základní zákon naznačuje, že Netanjahu by nemohl kandidovat, pokud by byl odsouzen za závažný trestný čin, ačkoli není jasné, zda by mu v tuto chvíli byla kandidatura zablokována.
V souvislosti s nadcházejícími volbami se objevují zprávy, že Netanjahu chce posunout volby z listopadu na červen v naději, že do té doby zajistí dohody o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Indonésií. To by odpovídalo jeho snaze využít zahraniční politické úspěchy k vyvážení domácích problémů. Milost je momentálně pravděpodobně jediná možnost, jak se případu zbavit, jelikož proces trvá dlouho a soud bude muset dříve či později rozhodnout.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.