Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Netanjahu je nepochybně nejdůležitější politickou postavou moderní izraelské politiky, v níž působí už od roku 1996 a je aktuálně ve svém šestém funkčním období premiéra. Byl obžalován z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry v souvislosti s vyšetřováními, která sahají až do roku 2016. Proces, který začal v roce 2020, zahrnuje tři hlavní kauzy, známé jako Případ 1000, Případ 2000 a Případ 4000.
V Případu 1000 měl Netanjahu údajně přijmout dary v hodnotě zhruba 200 tisíc amerických dolarů, včetně doutníků a šampaňského, od hollywoodského producenta Arnon Milčana a australského miliardáře Jamese Packera. Případ 2000 se týká údajných schůzek, které Netanjahu absolvoval s Arnonem Mozesem, vydavatelem vlivného deníku Yediot Ahronot. Státní zástupci tvrdí, že Mozes nabízel Netanjahuovi příznivé mediální pokrytí výměnou za omezení, která by byla uvalena na jeden z jeho konkurenčních deníků. Poslední, Případ 4000, souvisí s komunikačním konglomerátem Bezeq. Generální prokurátor tvrdí, že šlo o reciproční dohodu, kdy měl být Netanjahu pozitivně prezentován na online platformě výměnou za jeho podporu regulačních změn, které by byly přínosné pro kontrolního akcionáře Bezequ.
Netanjahu důsledně popírá jakékoli pochybení v těchto případech, tvrdí, že je obětí „honu na čarodějnice“, a obvinění označil za „vykonstruované a směšné“. Již dříve uvedl, že tato vyšetřování se „zrodila v hříchu“, jelikož žádný trestný čin nebyl spáchán. Odborníci nicméně upozorňují, že milost může být udělena až po odsouzení za spáchaný trestný čin. Netanjahu však nenabízí žádné přiznání odpovědnosti ani viny; pouze žádá o milost, aby se mohl věnovat své práci.
Od zahájení procesu v roce 2020 svědčila řada osob, včetně bývalých Netanjahuových poradců, kteří uzavřeli dohody o vině a trestu a stali se státními svědky. Navzdory usvědčujícím důkazům je Netanjahu velmi obratný v politickém využívání jiných témat, zejména války v Gaze, aby proces odložil nebo přerušil. Po útocích Hamásu v říjnu 2023 byl počet soudních dnů omezen z bezpečnostních důvodů a Netanjahu údajně často žádal o zrušení slyšení s odkazem na své řešení válečného konfliktu.
Netanjahuovi stoupenci s jeho žádostí o milost zřejmě problém nemají, ale celá věc vrhá světlo na širší otázky týkající se nezávislosti izraelského právního systému. Začátkem roku 2023 jeho vláda navrhla plány na reformu soudnictví, kterou kritici vnímali jako útok na Nejvyšší soud a systém brzd a protivah. Přestože se Netanjahu na tomto úsilí kvůli konfliktu zájmů nepodílel, ostatní ministři jeho kabinetu ho prosazovali, což vyvolalo masivní protesty.
Žádost o milost je nyní součástí tohoto širšího příběhu, ačkoli tyto dvě záležitosti nejsou formálně propojeny. Netanjahuovi odpůrci to vnímají jako další důkaz jeho zásadně odlišného pojetí právního státu.
Celý tento manévr je o osobním a politickém přežití Netanjahua. Byl znovu zvolen lídrem strany Likud a deklaroval záměr kandidovat na premiéra v příštím roce s očekáváním vítězství. Izraelský Základní zákon naznačuje, že Netanjahu by nemohl kandidovat, pokud by byl odsouzen za závažný trestný čin, ačkoli není jasné, zda by mu v tuto chvíli byla kandidatura zablokována.
V souvislosti s nadcházejícími volbami se objevují zprávy, že Netanjahu chce posunout volby z listopadu na červen v naději, že do té doby zajistí dohody o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Indonésií. To by odpovídalo jeho snaze využít zahraniční politické úspěchy k vyvážení domácích problémů. Milost je momentálně pravděpodobně jediná možnost, jak se případu zbavit, jelikož proces trvá dlouho a soud bude muset dříve či později rozhodnout.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.