Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Netanjahu je nepochybně nejdůležitější politickou postavou moderní izraelské politiky, v níž působí už od roku 1996 a je aktuálně ve svém šestém funkčním období premiéra. Byl obžalován z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry v souvislosti s vyšetřováními, která sahají až do roku 2016. Proces, který začal v roce 2020, zahrnuje tři hlavní kauzy, známé jako Případ 1000, Případ 2000 a Případ 4000.
V Případu 1000 měl Netanjahu údajně přijmout dary v hodnotě zhruba 200 tisíc amerických dolarů, včetně doutníků a šampaňského, od hollywoodského producenta Arnon Milčana a australského miliardáře Jamese Packera. Případ 2000 se týká údajných schůzek, které Netanjahu absolvoval s Arnonem Mozesem, vydavatelem vlivného deníku Yediot Ahronot. Státní zástupci tvrdí, že Mozes nabízel Netanjahuovi příznivé mediální pokrytí výměnou za omezení, která by byla uvalena na jeden z jeho konkurenčních deníků. Poslední, Případ 4000, souvisí s komunikačním konglomerátem Bezeq. Generální prokurátor tvrdí, že šlo o reciproční dohodu, kdy měl být Netanjahu pozitivně prezentován na online platformě výměnou za jeho podporu regulačních změn, které by byly přínosné pro kontrolního akcionáře Bezequ.
Netanjahu důsledně popírá jakékoli pochybení v těchto případech, tvrdí, že je obětí „honu na čarodějnice“, a obvinění označil za „vykonstruované a směšné“. Již dříve uvedl, že tato vyšetřování se „zrodila v hříchu“, jelikož žádný trestný čin nebyl spáchán. Odborníci nicméně upozorňují, že milost může být udělena až po odsouzení za spáchaný trestný čin. Netanjahu však nenabízí žádné přiznání odpovědnosti ani viny; pouze žádá o milost, aby se mohl věnovat své práci.
Od zahájení procesu v roce 2020 svědčila řada osob, včetně bývalých Netanjahuových poradců, kteří uzavřeli dohody o vině a trestu a stali se státními svědky. Navzdory usvědčujícím důkazům je Netanjahu velmi obratný v politickém využívání jiných témat, zejména války v Gaze, aby proces odložil nebo přerušil. Po útocích Hamásu v říjnu 2023 byl počet soudních dnů omezen z bezpečnostních důvodů a Netanjahu údajně často žádal o zrušení slyšení s odkazem na své řešení válečného konfliktu.
Netanjahuovi stoupenci s jeho žádostí o milost zřejmě problém nemají, ale celá věc vrhá světlo na širší otázky týkající se nezávislosti izraelského právního systému. Začátkem roku 2023 jeho vláda navrhla plány na reformu soudnictví, kterou kritici vnímali jako útok na Nejvyšší soud a systém brzd a protivah. Přestože se Netanjahu na tomto úsilí kvůli konfliktu zájmů nepodílel, ostatní ministři jeho kabinetu ho prosazovali, což vyvolalo masivní protesty.
Žádost o milost je nyní součástí tohoto širšího příběhu, ačkoli tyto dvě záležitosti nejsou formálně propojeny. Netanjahuovi odpůrci to vnímají jako další důkaz jeho zásadně odlišného pojetí právního státu.
Celý tento manévr je o osobním a politickém přežití Netanjahua. Byl znovu zvolen lídrem strany Likud a deklaroval záměr kandidovat na premiéra v příštím roce s očekáváním vítězství. Izraelský Základní zákon naznačuje, že Netanjahu by nemohl kandidovat, pokud by byl odsouzen za závažný trestný čin, ačkoli není jasné, zda by mu v tuto chvíli byla kandidatura zablokována.
V souvislosti s nadcházejícími volbami se objevují zprávy, že Netanjahu chce posunout volby z listopadu na červen v naději, že do té doby zajistí dohody o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Indonésií. To by odpovídalo jeho snaze využít zahraniční politické úspěchy k vyvážení domácích problémů. Milost je momentálně pravděpodobně jediná možnost, jak se případu zbavit, jelikož proces trvá dlouho a soud bude muset dříve či později rozhodnout.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.