Slunečný a teplý první květen vylákal Čechy na výlety, pikniky i sport. Meteorologové ale varují: krásné počasí dlouho nevydrží. Už o víkendu dorazí studený vzduch, teploty prudce spadnou a na horách se opět objeví sněhové přeháňky.
Letošní 1. máj připomínal spíš červnový den. Jasná obloha, teploty přes 20 stupňů a rozkvetlá příroda vylákaly lidi do parků, na hory i k cyklostezkám. Svátek lásky si mnozí užili i polibkem pod rozkvetlým stromem – byť najít pravou třešeň nebylo jednoduché.
„Musíte do nadmořské výšky přes 450 metrů nad mořem. V nížinách se ale můžete políbit pod šeříkem nebo jabloní,“ popsala meteoroložka Dagmar Honsová.
Češi podle statistik preferovali aktivní odpočinek. „Pozorujeme zájem hlavně o hory – Krkonoše, Beskydy – anebo lázně. Všechno spojuje aktivní odpočinek, Češi si balí batohy, míří na procházky do přírody, večery tráví ve wellnessu,“ uvedl pro TN.cz CEO Slevomatu Tomáš Braverman.
Kdo ale uklidil zimní bundy, mohl by brzy litovat. Už v neděli se má počasí výrazně zhoršit. „Už v neděli k nám pronikne studený vzduch. Ten přinese ochlazení na většinu území Česka vyšší než 12 stupňů Celsia. A v pondělí se na vrcholky hor vrátí i srážky sněhové,“ upozornila Honsová.
Podobná změna se očekává i v dalších částech Evropy. Podle britského serveru Express zasáhne Spojené království arktický vzduch. „Příští týden se vrátí teploty pod bodem mrazu. V regionech, jako je Skotská vysočina, Yorkshire a West Midlands, spadnou teploty v pondělí 5. května z nejvyšších 20 °C na přibližně -2 °C,“ uvedl portál.
V Česku bude ještě v sobotu až 28 °C, ale v neděli teploty spadnou na 12 až 17 °C. V pondělí se přidá i déšť, a to na většině území. Noční teploty klesnou na 10 až 6 °C, na severu a západě až na 3 °C.
Od úterý se počasí nezlepší – čekají se přeháňky, místy déšť, na horách i sněhové vločky. Noční teploty se budou pohybovat mezi 6 až 2 °C, při vyjasnění i kolem nuly. Přes den nás čeká 10 až 15 °C, ve druhé polovině týdne možná až 18 °C.
Meteorologové proto varují i před přízemními mrazíky, které mohou ohrozit citlivější vegetaci.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
