Slunečný a teplý první květen vylákal Čechy na výlety, pikniky i sport. Meteorologové ale varují: krásné počasí dlouho nevydrží. Už o víkendu dorazí studený vzduch, teploty prudce spadnou a na horách se opět objeví sněhové přeháňky.
Letošní 1. máj připomínal spíš červnový den. Jasná obloha, teploty přes 20 stupňů a rozkvetlá příroda vylákaly lidi do parků, na hory i k cyklostezkám. Svátek lásky si mnozí užili i polibkem pod rozkvetlým stromem – byť najít pravou třešeň nebylo jednoduché.
„Musíte do nadmořské výšky přes 450 metrů nad mořem. V nížinách se ale můžete políbit pod šeříkem nebo jabloní,“ popsala meteoroložka Dagmar Honsová.
Češi podle statistik preferovali aktivní odpočinek. „Pozorujeme zájem hlavně o hory – Krkonoše, Beskydy – anebo lázně. Všechno spojuje aktivní odpočinek, Češi si balí batohy, míří na procházky do přírody, večery tráví ve wellnessu,“ uvedl pro TN.cz CEO Slevomatu Tomáš Braverman.
Kdo ale uklidil zimní bundy, mohl by brzy litovat. Už v neděli se má počasí výrazně zhoršit. „Už v neděli k nám pronikne studený vzduch. Ten přinese ochlazení na většinu území Česka vyšší než 12 stupňů Celsia. A v pondělí se na vrcholky hor vrátí i srážky sněhové,“ upozornila Honsová.
Podobná změna se očekává i v dalších částech Evropy. Podle britského serveru Express zasáhne Spojené království arktický vzduch. „Příští týden se vrátí teploty pod bodem mrazu. V regionech, jako je Skotská vysočina, Yorkshire a West Midlands, spadnou teploty v pondělí 5. května z nejvyšších 20 °C na přibližně -2 °C,“ uvedl portál.
V Česku bude ještě v sobotu až 28 °C, ale v neděli teploty spadnou na 12 až 17 °C. V pondělí se přidá i déšť, a to na většině území. Noční teploty klesnou na 10 až 6 °C, na severu a západě až na 3 °C.
Od úterý se počasí nezlepší – čekají se přeháňky, místy déšť, na horách i sněhové vločky. Noční teploty se budou pohybovat mezi 6 až 2 °C, při vyjasnění i kolem nuly. Přes den nás čeká 10 až 15 °C, ve druhé polovině týdne možná až 18 °C.
Meteorologové proto varují i před přízemními mrazíky, které mohou ohrozit citlivější vegetaci.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
