Slunečný a teplý první květen vylákal Čechy na výlety, pikniky i sport. Meteorologové ale varují: krásné počasí dlouho nevydrží. Už o víkendu dorazí studený vzduch, teploty prudce spadnou a na horách se opět objeví sněhové přeháňky.
Letošní 1. máj připomínal spíš červnový den. Jasná obloha, teploty přes 20 stupňů a rozkvetlá příroda vylákaly lidi do parků, na hory i k cyklostezkám. Svátek lásky si mnozí užili i polibkem pod rozkvetlým stromem – byť najít pravou třešeň nebylo jednoduché.
„Musíte do nadmořské výšky přes 450 metrů nad mořem. V nížinách se ale můžete políbit pod šeříkem nebo jabloní,“ popsala meteoroložka Dagmar Honsová.
Češi podle statistik preferovali aktivní odpočinek. „Pozorujeme zájem hlavně o hory – Krkonoše, Beskydy – anebo lázně. Všechno spojuje aktivní odpočinek, Češi si balí batohy, míří na procházky do přírody, večery tráví ve wellnessu,“ uvedl pro TN.cz CEO Slevomatu Tomáš Braverman.
Kdo ale uklidil zimní bundy, mohl by brzy litovat. Už v neděli se má počasí výrazně zhoršit. „Už v neděli k nám pronikne studený vzduch. Ten přinese ochlazení na většinu území Česka vyšší než 12 stupňů Celsia. A v pondělí se na vrcholky hor vrátí i srážky sněhové,“ upozornila Honsová.
Podobná změna se očekává i v dalších částech Evropy. Podle britského serveru Express zasáhne Spojené království arktický vzduch. „Příští týden se vrátí teploty pod bodem mrazu. V regionech, jako je Skotská vysočina, Yorkshire a West Midlands, spadnou teploty v pondělí 5. května z nejvyšších 20 °C na přibližně -2 °C,“ uvedl portál.
V Česku bude ještě v sobotu až 28 °C, ale v neděli teploty spadnou na 12 až 17 °C. V pondělí se přidá i déšť, a to na většině území. Noční teploty klesnou na 10 až 6 °C, na severu a západě až na 3 °C.
Od úterý se počasí nezlepší – čekají se přeháňky, místy déšť, na horách i sněhové vločky. Noční teploty se budou pohybovat mezi 6 až 2 °C, při vyjasnění i kolem nuly. Přes den nás čeká 10 až 15 °C, ve druhé polovině týdne možná až 18 °C.
Meteorologové proto varují i před přízemními mrazíky, které mohou ohrozit citlivější vegetaci.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
