Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Cooper uvedla, že situace v Gaze zůstává „strašlivá“. Organizace spojených národů varovala, že 1,5 milionu lidí naléhavě potřebuje přístřeší v době, kdy se zhoršují deště a před zimou klesají teploty. Stany, z nichž každý je schopen pojmout pětičlennou rodinu, dorazily do Gazy v pondělí a další dodávka se očekává tento týden. Vládní zdroje uvedly, že stany poskytnou přístřeší až dvanácti tisícům lidí během zimních měsíců.
Cooper zdůraznila, že průtahy v doručování pomoci do Pásma Gazy nesmí pokračovat a že by měly být otevřeny všechny hraniční přechody do oblasti. To by umožnilo neomezený humanitární přístup. Popsala, jak je situace v Gaze kritická, přičemž zhoršující se povětrnostní podmínky jen umocňují problémy způsobené poničenou infrastrukturou a více než dvouletým konfliktem.
Rodiče se tam snaží ukrýt své děti pod poškozenými střechami a pod širým nebem. Tyto stany představují záchranu pro tisíce lidí potřebujících přístřeší, které je ochrání před chladným větrem a neustávajícím deštěm, jenž mění sutiny v bláto.
Podle OSN bylo od začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v říjnu 2023 vysídleno asi 1,9 milionu lidí v Gaze, což je téměř devadesát procent populace. Cooper uvedla, že příjezd pomoci je vítaný, ale je to jen malý krok směrem k rozsáhlé rekonstrukci, která je naléhavě zapotřebí. Vyjádřila frustraci z toho, že další zásilka pomoci uvázla dříve během roku na hranicích.
Příchod stanů ukazuje potenciální rozsah dopadu, když se pomoc dostane dovnitř. Británie bude nadále naléhat na neomezený humanitární přístup, otevření všech přechodů, implementaci mírového plánu a cestu k trvalému míru. Jonathan Veitch, zvláštní zástupce UNICEF pro Stát Palestina, dodal, že příjezd stanů je výsledkem měsíců neustálé práce mezinárodního společenství s cílem prosadit větší přístup k pomoci. Situace v Gaze je ničivá, protože chlad a silné deště nadále postihují rodiny žijící v extrémně obtížných podmínkách. I navzdory příměří zůstává každodenní život pro děti v Pásmu Gazy neuvěřitelně náročný.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.