Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Meteorologové dali najevo, že si všímají diskuzí na sociálních sítích, kde lidé vyjadřují názory na nynější vlnu tropických veder, že jde o "normální a příjemné teploty". Odborníkům dokonce spílají za výstrahy, které označují za strašení. Ústav se proto rozhodl přispěchat s tvrdými daty z dlouhodobého měření desítek stanic.
Experti z ČHMÚ konstatovali, že tropické dny se sice vyskytovaly i před desítkami let, ale jejich četnost a pravděpodobnost výskytu se za posledních 30 let výrazně zvýšila. "V rámci 52 stanic ČHMÚ s dlouhodobým měřením jsme například mezi lety 1961 a 1970 zaznamenávali kolem 2500 dní s teplotou 30 °C a vyšší. V posledních několika desetiletích je to minimálně dvojnásobek a období, kdy se v rámci roku vyskytují, se rozšiřuje," uvedli na sociální síti X.
Vysoké teploty nad 35 °C, jaké aktuálně panují, se mezi lety 1961 až 1990 vyskytovaly jen velmi vzácně. Za celých třicet let bylo v síti 52 stanic takových dní jen 17. V posledních desetiletích je situace jiná. V dekádě od roku 2011 do roku 2020 již bylo horkých dní celkem 610.
"Teploty 36 °C, 37 °C nebo dokonce 38 °C se u nás před rokem 1980/1985 víceméně vůbec nevyskytovaly. Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000," sdělil ČHMÚ.
Data podle meteorologů jasně ukazují narůstající trend v případě tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích. "Jedná se samozřejmě o důsledek klimatické změny a vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší, ba naopak," podotkli experti.
"Zatímco klima se za posledních několik desítek let výrazně změnilo (a mění), citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty se nezměnila (vzpomeňme hlavně na ty nejstarší z nás). I proto je úlohou národních meteorologických služeb všude na světě na tyto extrémy počasí upozorňovat prostřednictvím výstražné služby a výstrah různé intenzity," dodali.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
