Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Meteorologové dali najevo, že si všímají diskuzí na sociálních sítích, kde lidé vyjadřují názory na nynější vlnu tropických veder, že jde o "normální a příjemné teploty". Odborníkům dokonce spílají za výstrahy, které označují za strašení. Ústav se proto rozhodl přispěchat s tvrdými daty z dlouhodobého měření desítek stanic.
Experti z ČHMÚ konstatovali, že tropické dny se sice vyskytovaly i před desítkami let, ale jejich četnost a pravděpodobnost výskytu se za posledních 30 let výrazně zvýšila. "V rámci 52 stanic ČHMÚ s dlouhodobým měřením jsme například mezi lety 1961 a 1970 zaznamenávali kolem 2500 dní s teplotou 30 °C a vyšší. V posledních několika desetiletích je to minimálně dvojnásobek a období, kdy se v rámci roku vyskytují, se rozšiřuje," uvedli na sociální síti X.
Vysoké teploty nad 35 °C, jaké aktuálně panují, se mezi lety 1961 až 1990 vyskytovaly jen velmi vzácně. Za celých třicet let bylo v síti 52 stanic takových dní jen 17. V posledních desetiletích je situace jiná. V dekádě od roku 2011 do roku 2020 již bylo horkých dní celkem 610.
"Teploty 36 °C, 37 °C nebo dokonce 38 °C se u nás před rokem 1980/1985 víceméně vůbec nevyskytovaly. Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000," sdělil ČHMÚ.
Data podle meteorologů jasně ukazují narůstající trend v případě tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích. "Jedná se samozřejmě o důsledek klimatické změny a vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší, ba naopak," podotkli experti.
"Zatímco klima se za posledních několik desítek let výrazně změnilo (a mění), citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty se nezměnila (vzpomeňme hlavně na ty nejstarší z nás). I proto je úlohou národních meteorologických služeb všude na světě na tyto extrémy počasí upozorňovat prostřednictvím výstražné služby a výstrah různé intenzity," dodali.
V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.