Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Meteorologové dali najevo, že si všímají diskuzí na sociálních sítích, kde lidé vyjadřují názory na nynější vlnu tropických veder, že jde o "normální a příjemné teploty". Odborníkům dokonce spílají za výstrahy, které označují za strašení. Ústav se proto rozhodl přispěchat s tvrdými daty z dlouhodobého měření desítek stanic.
Experti z ČHMÚ konstatovali, že tropické dny se sice vyskytovaly i před desítkami let, ale jejich četnost a pravděpodobnost výskytu se za posledních 30 let výrazně zvýšila. "V rámci 52 stanic ČHMÚ s dlouhodobým měřením jsme například mezi lety 1961 a 1970 zaznamenávali kolem 2500 dní s teplotou 30 °C a vyšší. V posledních několika desetiletích je to minimálně dvojnásobek a období, kdy se v rámci roku vyskytují, se rozšiřuje," uvedli na sociální síti X.
Vysoké teploty nad 35 °C, jaké aktuálně panují, se mezi lety 1961 až 1990 vyskytovaly jen velmi vzácně. Za celých třicet let bylo v síti 52 stanic takových dní jen 17. V posledních desetiletích je situace jiná. V dekádě od roku 2011 do roku 2020 již bylo horkých dní celkem 610.
"Teploty 36 °C, 37 °C nebo dokonce 38 °C se u nás před rokem 1980/1985 víceméně vůbec nevyskytovaly. Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000," sdělil ČHMÚ.
Data podle meteorologů jasně ukazují narůstající trend v případě tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích. "Jedná se samozřejmě o důsledek klimatické změny a vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší, ba naopak," podotkli experti.
"Zatímco klima se za posledních několik desítek let výrazně změnilo (a mění), citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty se nezměnila (vzpomeňme hlavně na ty nejstarší z nás). I proto je úlohou národních meteorologických služeb všude na světě na tyto extrémy počasí upozorňovat prostřednictvím výstražné služby a výstrah různé intenzity," dodali.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
