Extrémně teplé počasí se stává novou normou. Některým městům to už došlo a začala reagovat

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 08:52
Sdílej:

Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit. 

Větší počet úmrtí spojených s vysokými teplotami zaznamenala také Velká Británie, která překonala svůj dosavadní červnový teplotní rekord. Ve městech se kvůli kolabujícím energetickým sítím a přetíženým nemocnicím zavírají školy. Ve Španělsku teploty dosáhly 45,1 stupně Celsia a jen za letošní květen tam úřady evidovaly 101 obětí veder, což je historické maximum pro tento měsíc.

Podle zprávy stanice France 24 jsou současná vedra projevem nové klimatické reality formované lidskou činností. Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Vědci již dlouho upozorňovali, že extrémní teploty budou stále častější, a podle aktuálních prognóz přinesou příští čtyři roky další překonávání rekordů.

Vysoké teploty sice zabíjejí více Evropanů než jakákoli jiná klimatická hrozba, Světová zdravotnická organizace uvádí přes 175 tisíc obětí ročně, přesto jim vlády dosud nevěnovaly stejnou pozornost jako povodním či lesním požárům. Tento přístup se začíná měnit i díky novému rámci OSN pro řízení rizik extrémního tepla představenému na konferenci COP30. Evropské státy jsou však kvůli dlouhodobému podfinancování veřejných služeb a nekoncepční politice stále zranitelné.

Nedávná zpráva britského Výboru pro změnu klimatu upozornila, že infrastruktura země byla vybudována pro klima, které již neexistuje, což platí pro celý kontinent. Betonové silnice, chodníky a budovy teplo pohlcují, kvůli čemuž jsou města o čtyři až šest stupňů teplejší než jejich okolí.

Některá města již reagují, Paříž se zavázala vysadit 170 tisíc stromů na veřejných prostranstvích a Marseille odstraňuje dlažbu z historických náměstí a mapuje stinné trasy. Jinde se testují reflexní nátěry silnic nebo chladivé povrchy. Hlavním problémem však zůstává závislost na fosilních palivech, přičemž uhlíková stopa na obyvatele EU činí zhruba 9 tun ekvivalentu CO₂ ročně, zatímco celosvětový průměr se pohybuje kolem 5 tun.

Změny sice probíhají, ale podle odborníků příliš pomalu. Cesty vlakem jsou stále dražší než letecká doprava, stavební předpisy nadále umožňují vznik budov, které budou brzy neobyvatelné, a chladicí centra či cílená pomoc osamělým seniorům jsou spíše výjimkou. Akční plány měst většinou nejsou právně závazné a chybí jim rozpočet.

Individuální snaha omezit konzumaci masa nebo méně létat má smysl, zásadní zvrat však vyžaduje systémové změny a snižování emisí přímo u zdroje. Evropská unie proto na konec roku 2026 připravuje strategii klimatické odolnosti, která by měla zavést právně závazná pravidla a monitorovací nástroje pro koordinaci postupu členských států. Aktuální vlna veder však ukazuje, že propast mezi plány a realitou se rychle zvětšuje.

Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie.

Výheň, jakou Česko nezažilo! Meteorologové vytáhli červenou a nové varování

Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů. 

Novinky
Izraelská armáda

Izrael pokračuje v genocidě v Pásmu Gazy, záměrně cílí na palestinské děti, zjistila OSN

Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.

Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.