Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Větší počet úmrtí spojených s vysokými teplotami zaznamenala také Velká Británie, která překonala svůj dosavadní červnový teplotní rekord. Ve městech se kvůli kolabujícím energetickým sítím a přetíženým nemocnicím zavírají školy. Ve Španělsku teploty dosáhly 45,1 stupně Celsia a jen za letošní květen tam úřady evidovaly 101 obětí veder, což je historické maximum pro tento měsíc.
Podle zprávy stanice France 24 jsou současná vedra projevem nové klimatické reality formované lidskou činností. Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Vědci již dlouho upozorňovali, že extrémní teploty budou stále častější, a podle aktuálních prognóz přinesou příští čtyři roky další překonávání rekordů.
Vysoké teploty sice zabíjejí více Evropanů než jakákoli jiná klimatická hrozba, Světová zdravotnická organizace uvádí přes 175 tisíc obětí ročně, přesto jim vlády dosud nevěnovaly stejnou pozornost jako povodním či lesním požárům. Tento přístup se začíná měnit i díky novému rámci OSN pro řízení rizik extrémního tepla představenému na konferenci COP30. Evropské státy jsou však kvůli dlouhodobému podfinancování veřejných služeb a nekoncepční politice stále zranitelné.
Nedávná zpráva britského Výboru pro změnu klimatu upozornila, že infrastruktura země byla vybudována pro klima, které již neexistuje, což platí pro celý kontinent. Betonové silnice, chodníky a budovy teplo pohlcují, kvůli čemuž jsou města o čtyři až šest stupňů teplejší než jejich okolí.
Některá města již reagují, Paříž se zavázala vysadit 170 tisíc stromů na veřejných prostranstvích a Marseille odstraňuje dlažbu z historických náměstí a mapuje stinné trasy. Jinde se testují reflexní nátěry silnic nebo chladivé povrchy. Hlavním problémem však zůstává závislost na fosilních palivech, přičemž uhlíková stopa na obyvatele EU činí zhruba 9 tun ekvivalentu CO₂ ročně, zatímco celosvětový průměr se pohybuje kolem 5 tun.
Změny sice probíhají, ale podle odborníků příliš pomalu. Cesty vlakem jsou stále dražší než letecká doprava, stavební předpisy nadále umožňují vznik budov, které budou brzy neobyvatelné, a chladicí centra či cílená pomoc osamělým seniorům jsou spíše výjimkou. Akční plány měst většinou nejsou právně závazné a chybí jim rozpočet.
Individuální snaha omezit konzumaci masa nebo méně létat má smysl, zásadní zvrat však vyžaduje systémové změny a snižování emisí přímo u zdroje. Evropská unie proto na konec roku 2026 připravuje strategii klimatické odolnosti, která by měla zavést právně závazná pravidla a monitorovací nástroje pro koordinaci postupu členských států. Aktuální vlna veder však ukazuje, že propast mezi plány a realitou se rychle zvětšuje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
