Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Větší počet úmrtí spojených s vysokými teplotami zaznamenala také Velká Británie, která překonala svůj dosavadní červnový teplotní rekord. Ve městech se kvůli kolabujícím energetickým sítím a přetíženým nemocnicím zavírají školy. Ve Španělsku teploty dosáhly 45,1 stupně Celsia a jen za letošní květen tam úřady evidovaly 101 obětí veder, což je historické maximum pro tento měsíc.
Podle zprávy stanice France 24 jsou současná vedra projevem nové klimatické reality formované lidskou činností. Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Vědci již dlouho upozorňovali, že extrémní teploty budou stále častější, a podle aktuálních prognóz přinesou příští čtyři roky další překonávání rekordů.
Vysoké teploty sice zabíjejí více Evropanů než jakákoli jiná klimatická hrozba, Světová zdravotnická organizace uvádí přes 175 tisíc obětí ročně, přesto jim vlády dosud nevěnovaly stejnou pozornost jako povodním či lesním požárům. Tento přístup se začíná měnit i díky novému rámci OSN pro řízení rizik extrémního tepla představenému na konferenci COP30. Evropské státy jsou však kvůli dlouhodobému podfinancování veřejných služeb a nekoncepční politice stále zranitelné.
Nedávná zpráva britského Výboru pro změnu klimatu upozornila, že infrastruktura země byla vybudována pro klima, které již neexistuje, což platí pro celý kontinent. Betonové silnice, chodníky a budovy teplo pohlcují, kvůli čemuž jsou města o čtyři až šest stupňů teplejší než jejich okolí.
Některá města již reagují, Paříž se zavázala vysadit 170 tisíc stromů na veřejných prostranstvích a Marseille odstraňuje dlažbu z historických náměstí a mapuje stinné trasy. Jinde se testují reflexní nátěry silnic nebo chladivé povrchy. Hlavním problémem však zůstává závislost na fosilních palivech, přičemž uhlíková stopa na obyvatele EU činí zhruba 9 tun ekvivalentu CO₂ ročně, zatímco celosvětový průměr se pohybuje kolem 5 tun.
Změny sice probíhají, ale podle odborníků příliš pomalu. Cesty vlakem jsou stále dražší než letecká doprava, stavební předpisy nadále umožňují vznik budov, které budou brzy neobyvatelné, a chladicí centra či cílená pomoc osamělým seniorům jsou spíše výjimkou. Akční plány měst většinou nejsou právně závazné a chybí jim rozpočet.
Individuální snaha omezit konzumaci masa nebo méně létat má smysl, zásadní zvrat však vyžaduje systémové změny a snižování emisí přímo u zdroje. Evropská unie proto na konec roku 2026 připravuje strategii klimatické odolnosti, která by měla zavést právně závazná pravidla a monitorovací nástroje pro koordinaci postupu členských států. Aktuální vlna veder však ukazuje, že propast mezi plány a realitou se rychle zvětšuje.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
