Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Větší počet úmrtí spojených s vysokými teplotami zaznamenala také Velká Británie, která překonala svůj dosavadní červnový teplotní rekord. Ve městech se kvůli kolabujícím energetickým sítím a přetíženým nemocnicím zavírají školy. Ve Španělsku teploty dosáhly 45,1 stupně Celsia a jen za letošní květen tam úřady evidovaly 101 obětí veder, což je historické maximum pro tento měsíc.
Podle zprávy stanice France 24 jsou současná vedra projevem nové klimatické reality formované lidskou činností. Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Vědci již dlouho upozorňovali, že extrémní teploty budou stále častější, a podle aktuálních prognóz přinesou příští čtyři roky další překonávání rekordů.
Vysoké teploty sice zabíjejí více Evropanů než jakákoli jiná klimatická hrozba, Světová zdravotnická organizace uvádí přes 175 tisíc obětí ročně, přesto jim vlády dosud nevěnovaly stejnou pozornost jako povodním či lesním požárům. Tento přístup se začíná měnit i díky novému rámci OSN pro řízení rizik extrémního tepla představenému na konferenci COP30. Evropské státy jsou však kvůli dlouhodobému podfinancování veřejných služeb a nekoncepční politice stále zranitelné.
Nedávná zpráva britského Výboru pro změnu klimatu upozornila, že infrastruktura země byla vybudována pro klima, které již neexistuje, což platí pro celý kontinent. Betonové silnice, chodníky a budovy teplo pohlcují, kvůli čemuž jsou města o čtyři až šest stupňů teplejší než jejich okolí.
Některá města již reagují, Paříž se zavázala vysadit 170 tisíc stromů na veřejných prostranstvích a Marseille odstraňuje dlažbu z historických náměstí a mapuje stinné trasy. Jinde se testují reflexní nátěry silnic nebo chladivé povrchy. Hlavním problémem však zůstává závislost na fosilních palivech, přičemž uhlíková stopa na obyvatele EU činí zhruba 9 tun ekvivalentu CO₂ ročně, zatímco celosvětový průměr se pohybuje kolem 5 tun.
Změny sice probíhají, ale podle odborníků příliš pomalu. Cesty vlakem jsou stále dražší než letecká doprava, stavební předpisy nadále umožňují vznik budov, které budou brzy neobyvatelné, a chladicí centra či cílená pomoc osamělým seniorům jsou spíše výjimkou. Akční plány měst většinou nejsou právně závazné a chybí jim rozpočet.
Individuální snaha omezit konzumaci masa nebo méně létat má smysl, zásadní zvrat však vyžaduje systémové změny a snižování emisí přímo u zdroje. Evropská unie proto na konec roku 2026 připravuje strategii klimatické odolnosti, která by měla zavést právně závazná pravidla a monitorovací nástroje pro koordinaci postupu členských států. Aktuální vlna veder však ukazuje, že propast mezi plány a realitou se rychle zvětšuje.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
