Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Větší počet úmrtí spojených s vysokými teplotami zaznamenala také Velká Británie, která překonala svůj dosavadní červnový teplotní rekord. Ve městech se kvůli kolabujícím energetickým sítím a přetíženým nemocnicím zavírají školy. Ve Španělsku teploty dosáhly 45,1 stupně Celsia a jen za letošní květen tam úřady evidovaly 101 obětí veder, což je historické maximum pro tento měsíc.
Podle zprávy stanice France 24 jsou současná vedra projevem nové klimatické reality formované lidskou činností. Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr. Vědci již dlouho upozorňovali, že extrémní teploty budou stále častější, a podle aktuálních prognóz přinesou příští čtyři roky další překonávání rekordů.
Vysoké teploty sice zabíjejí více Evropanů než jakákoli jiná klimatická hrozba, Světová zdravotnická organizace uvádí přes 175 tisíc obětí ročně, přesto jim vlády dosud nevěnovaly stejnou pozornost jako povodním či lesním požárům. Tento přístup se začíná měnit i díky novému rámci OSN pro řízení rizik extrémního tepla představenému na konferenci COP30. Evropské státy jsou však kvůli dlouhodobému podfinancování veřejných služeb a nekoncepční politice stále zranitelné.
Nedávná zpráva britského Výboru pro změnu klimatu upozornila, že infrastruktura země byla vybudována pro klima, které již neexistuje, což platí pro celý kontinent. Betonové silnice, chodníky a budovy teplo pohlcují, kvůli čemuž jsou města o čtyři až šest stupňů teplejší než jejich okolí.
Některá města již reagují, Paříž se zavázala vysadit 170 tisíc stromů na veřejných prostranstvích a Marseille odstraňuje dlažbu z historických náměstí a mapuje stinné trasy. Jinde se testují reflexní nátěry silnic nebo chladivé povrchy. Hlavním problémem však zůstává závislost na fosilních palivech, přičemž uhlíková stopa na obyvatele EU činí zhruba 9 tun ekvivalentu CO₂ ročně, zatímco celosvětový průměr se pohybuje kolem 5 tun.
Změny sice probíhají, ale podle odborníků příliš pomalu. Cesty vlakem jsou stále dražší než letecká doprava, stavební předpisy nadále umožňují vznik budov, které budou brzy neobyvatelné, a chladicí centra či cílená pomoc osamělým seniorům jsou spíše výjimkou. Akční plány měst většinou nejsou právně závazné a chybí jim rozpočet.
Individuální snaha omezit konzumaci masa nebo méně létat má smysl, zásadní zvrat však vyžaduje systémové změny a snižování emisí přímo u zdroje. Evropská unie proto na konec roku 2026 připravuje strategii klimatické odolnosti, která by měla zavést právně závazná pravidla a monitorovací nástroje pro koordinaci postupu členských států. Aktuální vlna veder však ukazuje, že propast mezi plány a realitou se rychle zvětšuje.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
