Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Itálie: Nemocnice pod tlakem, venkovní práce omezovány
V italských regionech postižených největšími vedry, například v Toskánsku, hlásí nemocnice až o pětinu více pacientů na pohotovostních odděleních. Nejčastěji se jedná o starší lidi s dehydratací. Očekává se, že vlna veder bude pokračovat i v příštích deseti dnech, přičemž teploty na jihu a na ostrovech dosahují až 42 °C.
Ministerstvo zdravotnictví v neděli zařadilo 21 z 27 hlavních měst do nejvyššího stupně výstrahy – mezi nimi jsou Řím, Milán a Neapol. Úřady doporučují nevycházet ven mezi 11. a 18. hodinou. V regionech jako Lazio, Umbrie, Toskánsko, Kalábrie a Apulie se připravují zákazy práce pod širým nebem v nejteplejší části dne.
V důsledku vysokých teplot a větru vznikly také požáry v několika oblastech, zejména na Sardinii, kde bylo během několika hodin nahlášeno 24 ohnisek.
Francie zavedla poprvé v historii výjimečný rozsah varování
Ve Francii se úřady rozhodly vyhlásit oranžový stupeň výstrahy ve 84 z 96 departementů, což je vůbec poprvé, kdy téměř celý stát čelí tak rozsáhlému varování před horkem. Jen některé části Bretaně a Normandie zůstaly mimo tuto zónu.
Teploty mají v pondělí a úterý přesáhnout 40 stupňů Celsia a současně se objevují i výstrahy před suchem v několika desítkách oblastí. Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby přizpůsobili pracovní dobu klimatickým podmínkám, a zhruba 200 škol zůstane v pondělí a úterý zavřených.
Kvůli snaze snížit znečištění ovzduší bylo například na dálnici A86 u Paříže sníženo maximální povolené tempo o 20 km/h. Hasiči jsou ve stavu pohotovosti – o víkendu vypukl první rozsáhlejší požár letošního léta v oblasti Corbières na jihozápadě země. Shořelo 400 hektarů, evakuováno bylo přes 100 lidí. Za požár může pravděpodobně nedostatečně uhašené grilovací zařízení, které cestovalo v přívěsu.
Ve Španělsku padl teplotní rekord
Ve Španělsku vystoupala teplota v sobotu v andaluském městě El Granado na 46 °C, čímž byl překonán dosavadní červnový rekord z roku 1965. Vlna veder má trvat minimálně do čtvrtka, přičemž na některých místech by teploty mohly v pondělí opět dosáhnout 42 °C.
Státní meteorologický ústav Aemet a ministerstvo zdravotnictví vyzývají občany k opatrnosti. Upozorňují na to, že horko může být zvláště nebezpečné pro děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné osoby a lidi bez sociální opory. Doporučuje se pitný režim, stín a sledování varování.
Podle studie z roku 2022 přicházejí tropické teploty do Španělska v průměru o 20–40 dní dříve než v polovině 20. století. „Léto pohltí jaro,“ komentoval tehdy situaci mluvčí Aemet Rubén del Campo. Dle něj jde o zjevný důsledek globálního oteplování. „Španělské klima už není tím, čím bývalo – stává se čím dál extrémnějším,“ dodal.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
