Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Itálie: Nemocnice pod tlakem, venkovní práce omezovány
V italských regionech postižených největšími vedry, například v Toskánsku, hlásí nemocnice až o pětinu více pacientů na pohotovostních odděleních. Nejčastěji se jedná o starší lidi s dehydratací. Očekává se, že vlna veder bude pokračovat i v příštích deseti dnech, přičemž teploty na jihu a na ostrovech dosahují až 42 °C.
Ministerstvo zdravotnictví v neděli zařadilo 21 z 27 hlavních měst do nejvyššího stupně výstrahy – mezi nimi jsou Řím, Milán a Neapol. Úřady doporučují nevycházet ven mezi 11. a 18. hodinou. V regionech jako Lazio, Umbrie, Toskánsko, Kalábrie a Apulie se připravují zákazy práce pod širým nebem v nejteplejší části dne.
V důsledku vysokých teplot a větru vznikly také požáry v několika oblastech, zejména na Sardinii, kde bylo během několika hodin nahlášeno 24 ohnisek.
Francie zavedla poprvé v historii výjimečný rozsah varování
Ve Francii se úřady rozhodly vyhlásit oranžový stupeň výstrahy ve 84 z 96 departementů, což je vůbec poprvé, kdy téměř celý stát čelí tak rozsáhlému varování před horkem. Jen některé části Bretaně a Normandie zůstaly mimo tuto zónu.
Teploty mají v pondělí a úterý přesáhnout 40 stupňů Celsia a současně se objevují i výstrahy před suchem v několika desítkách oblastí. Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby přizpůsobili pracovní dobu klimatickým podmínkám, a zhruba 200 škol zůstane v pondělí a úterý zavřených.
Kvůli snaze snížit znečištění ovzduší bylo například na dálnici A86 u Paříže sníženo maximální povolené tempo o 20 km/h. Hasiči jsou ve stavu pohotovosti – o víkendu vypukl první rozsáhlejší požár letošního léta v oblasti Corbières na jihozápadě země. Shořelo 400 hektarů, evakuováno bylo přes 100 lidí. Za požár může pravděpodobně nedostatečně uhašené grilovací zařízení, které cestovalo v přívěsu.
Ve Španělsku padl teplotní rekord
Ve Španělsku vystoupala teplota v sobotu v andaluském městě El Granado na 46 °C, čímž byl překonán dosavadní červnový rekord z roku 1965. Vlna veder má trvat minimálně do čtvrtka, přičemž na některých místech by teploty mohly v pondělí opět dosáhnout 42 °C.
Státní meteorologický ústav Aemet a ministerstvo zdravotnictví vyzývají občany k opatrnosti. Upozorňují na to, že horko může být zvláště nebezpečné pro děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné osoby a lidi bez sociální opory. Doporučuje se pitný režim, stín a sledování varování.
Podle studie z roku 2022 přicházejí tropické teploty do Španělska v průměru o 20–40 dní dříve než v polovině 20. století. „Léto pohltí jaro,“ komentoval tehdy situaci mluvčí Aemet Rubén del Campo. Dle něj jde o zjevný důsledek globálního oteplování. „Španělské klima už není tím, čím bývalo – stává se čím dál extrémnějším,“ dodal.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
