Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Itálie: Nemocnice pod tlakem, venkovní práce omezovány
V italských regionech postižených největšími vedry, například v Toskánsku, hlásí nemocnice až o pětinu více pacientů na pohotovostních odděleních. Nejčastěji se jedná o starší lidi s dehydratací. Očekává se, že vlna veder bude pokračovat i v příštích deseti dnech, přičemž teploty na jihu a na ostrovech dosahují až 42 °C.
Ministerstvo zdravotnictví v neděli zařadilo 21 z 27 hlavních měst do nejvyššího stupně výstrahy – mezi nimi jsou Řím, Milán a Neapol. Úřady doporučují nevycházet ven mezi 11. a 18. hodinou. V regionech jako Lazio, Umbrie, Toskánsko, Kalábrie a Apulie se připravují zákazy práce pod širým nebem v nejteplejší části dne.
V důsledku vysokých teplot a větru vznikly také požáry v několika oblastech, zejména na Sardinii, kde bylo během několika hodin nahlášeno 24 ohnisek.
Francie zavedla poprvé v historii výjimečný rozsah varování
Ve Francii se úřady rozhodly vyhlásit oranžový stupeň výstrahy ve 84 z 96 departementů, což je vůbec poprvé, kdy téměř celý stát čelí tak rozsáhlému varování před horkem. Jen některé části Bretaně a Normandie zůstaly mimo tuto zónu.
Teploty mají v pondělí a úterý přesáhnout 40 stupňů Celsia a současně se objevují i výstrahy před suchem v několika desítkách oblastí. Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby přizpůsobili pracovní dobu klimatickým podmínkám, a zhruba 200 škol zůstane v pondělí a úterý zavřených.
Kvůli snaze snížit znečištění ovzduší bylo například na dálnici A86 u Paříže sníženo maximální povolené tempo o 20 km/h. Hasiči jsou ve stavu pohotovosti – o víkendu vypukl první rozsáhlejší požár letošního léta v oblasti Corbières na jihozápadě země. Shořelo 400 hektarů, evakuováno bylo přes 100 lidí. Za požár může pravděpodobně nedostatečně uhašené grilovací zařízení, které cestovalo v přívěsu.
Ve Španělsku padl teplotní rekord
Ve Španělsku vystoupala teplota v sobotu v andaluském městě El Granado na 46 °C, čímž byl překonán dosavadní červnový rekord z roku 1965. Vlna veder má trvat minimálně do čtvrtka, přičemž na některých místech by teploty mohly v pondělí opět dosáhnout 42 °C.
Státní meteorologický ústav Aemet a ministerstvo zdravotnictví vyzývají občany k opatrnosti. Upozorňují na to, že horko může být zvláště nebezpečné pro děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné osoby a lidi bez sociální opory. Doporučuje se pitný režim, stín a sledování varování.
Podle studie z roku 2022 přicházejí tropické teploty do Španělska v průměru o 20–40 dní dříve než v polovině 20. století. „Léto pohltí jaro,“ komentoval tehdy situaci mluvčí Aemet Rubén del Campo. Dle něj jde o zjevný důsledek globálního oteplování. „Španělské klima už není tím, čím bývalo – stává se čím dál extrémnějším,“ dodal.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
