Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Itálie: Nemocnice pod tlakem, venkovní práce omezovány
V italských regionech postižených největšími vedry, například v Toskánsku, hlásí nemocnice až o pětinu více pacientů na pohotovostních odděleních. Nejčastěji se jedná o starší lidi s dehydratací. Očekává se, že vlna veder bude pokračovat i v příštích deseti dnech, přičemž teploty na jihu a na ostrovech dosahují až 42 °C.
Ministerstvo zdravotnictví v neděli zařadilo 21 z 27 hlavních měst do nejvyššího stupně výstrahy – mezi nimi jsou Řím, Milán a Neapol. Úřady doporučují nevycházet ven mezi 11. a 18. hodinou. V regionech jako Lazio, Umbrie, Toskánsko, Kalábrie a Apulie se připravují zákazy práce pod širým nebem v nejteplejší části dne.
V důsledku vysokých teplot a větru vznikly také požáry v několika oblastech, zejména na Sardinii, kde bylo během několika hodin nahlášeno 24 ohnisek.
Francie zavedla poprvé v historii výjimečný rozsah varování
Ve Francii se úřady rozhodly vyhlásit oranžový stupeň výstrahy ve 84 z 96 departementů, což je vůbec poprvé, kdy téměř celý stát čelí tak rozsáhlému varování před horkem. Jen některé části Bretaně a Normandie zůstaly mimo tuto zónu.
Teploty mají v pondělí a úterý přesáhnout 40 stupňů Celsia a současně se objevují i výstrahy před suchem v několika desítkách oblastí. Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby přizpůsobili pracovní dobu klimatickým podmínkám, a zhruba 200 škol zůstane v pondělí a úterý zavřených.
Kvůli snaze snížit znečištění ovzduší bylo například na dálnici A86 u Paříže sníženo maximální povolené tempo o 20 km/h. Hasiči jsou ve stavu pohotovosti – o víkendu vypukl první rozsáhlejší požár letošního léta v oblasti Corbières na jihozápadě země. Shořelo 400 hektarů, evakuováno bylo přes 100 lidí. Za požár může pravděpodobně nedostatečně uhašené grilovací zařízení, které cestovalo v přívěsu.
Ve Španělsku padl teplotní rekord
Ve Španělsku vystoupala teplota v sobotu v andaluském městě El Granado na 46 °C, čímž byl překonán dosavadní červnový rekord z roku 1965. Vlna veder má trvat minimálně do čtvrtka, přičemž na některých místech by teploty mohly v pondělí opět dosáhnout 42 °C.
Státní meteorologický ústav Aemet a ministerstvo zdravotnictví vyzývají občany k opatrnosti. Upozorňují na to, že horko může být zvláště nebezpečné pro děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné osoby a lidi bez sociální opory. Doporučuje se pitný režim, stín a sledování varování.
Podle studie z roku 2022 přicházejí tropické teploty do Španělska v průměru o 20–40 dní dříve než v polovině 20. století. „Léto pohltí jaro,“ komentoval tehdy situaci mluvčí Aemet Rubén del Campo. Dle něj jde o zjevný důsledek globálního oteplování. „Španělské klima už není tím, čím bývalo – stává se čím dál extrémnějším,“ dodal.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
