Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Itálie: Nemocnice pod tlakem, venkovní práce omezovány
V italských regionech postižených největšími vedry, například v Toskánsku, hlásí nemocnice až o pětinu více pacientů na pohotovostních odděleních. Nejčastěji se jedná o starší lidi s dehydratací. Očekává se, že vlna veder bude pokračovat i v příštích deseti dnech, přičemž teploty na jihu a na ostrovech dosahují až 42 °C.
Ministerstvo zdravotnictví v neděli zařadilo 21 z 27 hlavních měst do nejvyššího stupně výstrahy – mezi nimi jsou Řím, Milán a Neapol. Úřady doporučují nevycházet ven mezi 11. a 18. hodinou. V regionech jako Lazio, Umbrie, Toskánsko, Kalábrie a Apulie se připravují zákazy práce pod širým nebem v nejteplejší části dne.
V důsledku vysokých teplot a větru vznikly také požáry v několika oblastech, zejména na Sardinii, kde bylo během několika hodin nahlášeno 24 ohnisek.
Francie zavedla poprvé v historii výjimečný rozsah varování
Ve Francii se úřady rozhodly vyhlásit oranžový stupeň výstrahy ve 84 z 96 departementů, což je vůbec poprvé, kdy téměř celý stát čelí tak rozsáhlému varování před horkem. Jen některé části Bretaně a Normandie zůstaly mimo tuto zónu.
Teploty mají v pondělí a úterý přesáhnout 40 stupňů Celsia a současně se objevují i výstrahy před suchem v několika desítkách oblastí. Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby přizpůsobili pracovní dobu klimatickým podmínkám, a zhruba 200 škol zůstane v pondělí a úterý zavřených.
Kvůli snaze snížit znečištění ovzduší bylo například na dálnici A86 u Paříže sníženo maximální povolené tempo o 20 km/h. Hasiči jsou ve stavu pohotovosti – o víkendu vypukl první rozsáhlejší požár letošního léta v oblasti Corbières na jihozápadě země. Shořelo 400 hektarů, evakuováno bylo přes 100 lidí. Za požár může pravděpodobně nedostatečně uhašené grilovací zařízení, které cestovalo v přívěsu.
Ve Španělsku padl teplotní rekord
Ve Španělsku vystoupala teplota v sobotu v andaluském městě El Granado na 46 °C, čímž byl překonán dosavadní červnový rekord z roku 1965. Vlna veder má trvat minimálně do čtvrtka, přičemž na některých místech by teploty mohly v pondělí opět dosáhnout 42 °C.
Státní meteorologický ústav Aemet a ministerstvo zdravotnictví vyzývají občany k opatrnosti. Upozorňují na to, že horko může být zvláště nebezpečné pro děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné osoby a lidi bez sociální opory. Doporučuje se pitný režim, stín a sledování varování.
Podle studie z roku 2022 přicházejí tropické teploty do Španělska v průměru o 20–40 dní dříve než v polovině 20. století. „Léto pohltí jaro,“ komentoval tehdy situaci mluvčí Aemet Rubén del Campo. Dle něj jde o zjevný důsledek globálního oteplování. „Španělské klima už není tím, čím bývalo – stává se čím dál extrémnějším,“ dodal.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
