Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Podle vyjádření americké hlavy státu přinese zrušení těchto opatření úsporu ve výši 45 miliard dolarů pro spotřebitele i energetické producenty. Změna má rovněž odemknout těžbu zhruba 210 milionů barelů ropy, což odpovídá přibližně deseti dnům celkové americké spotřeby, a umožnit dodatečnou produkci 1,41 bilionu krychlových stop zemního plynu.
Bílý dům toto opatření obhajuje snahou o povzbuzení domácí produkce v době, kdy prezident čelí ostré kritice kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Ty jsou přímým důsledkem probíhajícího vojenského konfliktu Spojených států s Íránem, přičemž administrativa se snaží zajistit dostatek levnějších energií pro domácí trh.
Krok administrativy plně podpořila Agentura pro ochranu životního prostředí. Její správce Lee Zeldin ocenil tento záměr jako završení úsilí o ukončení restrikcí vůči ropnému a plynárenskému sektoru, přičemž revize probíhá v rámci zákona o čistém ovzduší s cílem zajistit vedoucí postavení Spojených států v oblasti energetiky.
Zrušená pravidla z roku 2024 přitom představovala historicky první celonárodní federální požadavky na omezování emisí metanu z již existujících ropných a plynárenských zařízení. Předchozí předpisy z roku 2016 za vlády Baracka Obamy se vztahovaly pouze na nově zřízená či modifikovaná zařízení, zatímco novější regulace vyžadovaly odstraňování úniků a kontrolu velkých emisí pomocí moderních dálkových senzorů.
Ekologické organizace a odborníci vládní krok ostře zkritizovali a varovali před vážnými dopady na globální klima. Upozornili, že Spojené státy loni vypustily do atmosféry více metanu z ropného a plynárenského sektoru než kterákoli jiná země na světě, přičemž metan je zodpovědný za nejméně čtvrtinu současného oteplování planety.
Zjištění řady organizací, podložená dokumenty získanými na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, navíc ukazují na silný vliv průmyslových lobbistů. Zástupci ropných společností a oborových sdružení se během prvního roku úřadování administrativy setkali s představiteli Agentury pro ochranu životního prostředí nejméně osmatřicetkrát, aby prosadili zmírnění či odložení přísných ekologických norem.
Podle výpočtů organizace Environmental Defense Fund vedlo rozhodnutí agentury z března 2025, kdy přestala regulace vymáhat, k tomu, že ropné společnosti nechaly nekontrolovaně uniknout, odvětrat nebo spálit zemní plyn v hodnotě sedmi miliard dolarů. Kritici proto varují, že aktuální zrušení pravidel dává největším znečišťovatelům prostor k dalšímu zisku na úkor životního prostředí i spotřebitelů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.