Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Výzkumníci z Imperial College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine analyzovali data z 854 městských oblastí ve třiceti evropských zemích. Do výzkumu zahrnuli období od června do srpna a využili teplotní záznamy i matematické modely vztahu mezi horkem a úmrtností. Protože studie pokrývá pouze městské oblasti představující čtyřicet procent populace, skutečný celkový počet obětí je pravděpodobně ještě vyšší.
Letošní bilance nadměrných úmrtí je zhruba dvojnásobná oproti roku 2025 a výrazně překonává i dosavadní rekordní rok 2022, kdy zemřelo přibližně dvacet devět tisíc lidí. V samotné Velké Británii odhadují odborníci čtyři tisíce tři sta padesát čtyři úmrtí v důsledku horka. Britský meteorologický úřad potvrdil, že letošní léto bylo v zemi nejteplejší v historii měření s pěti vlnami veder a čtyřiceti dny s teplotami nad třicet stupňů Celsia.
Pevninská Evropa zaznamenala své třetí nejteplejší léto v historii, přičemž nejzávažnější dopady zasáhly jižní a západní část kontinentu. Nejvyšší počet nadměrných úmrtí zaznamenala Itálie s třinácti tisíci třemi stovkami obětí. Následovaly Francie, Španělsko a Německo, za nimiž se v žebříčku umístila Velká Británie.
Přibližně třetina všech úmrtí nastala již koncem června, kdy průměrné teploty v celé Evropě přesahovaly sezónní normál o více než pět stupňů Celsia. Lidé v tomto období ještě nebyli na extrémní horka aklimatizovaní, což situaci výrazně zhoršilo. Situaci tehdy doprovázela mimořádně vysoká vlhkost vzduchu a nezvykle teplé noci, které lidem znemožňovaly přirozené ochlazení.
Podle demografických údajů ze studie zemřelo odhadem dvacet dva tisíce osob ve věku osmdesáti pěti let a starších. Vědci však upozornili, že v důsledku horka zemřelo také přibližně šest tisíc lidí mladších šedesáti pěti let. To dokazuje, že extrémní teploty představují vážné zdravotní riziko pro celou populaci bez ohledu na věk.
Odborníci odhadují, že více než dvě třetiny celkového počtu nadměrných úmrtí lze připsat vlivu probíhajících změn klimatu. Průměrné teploty v celé Evropě byly o dva celé devadesátiny stupně Celsia vyšší, než by odpovídalo obvyklým hodnotám. V některých specifických oblastech však teplotní odchylky dosahovaly dokonce až dvanácti stupňů Celsia.
Vědkyně Clair Barnes z Imperial College upozornila, že extrémní horka mají vážný dopad na veřejné zdraví a vyžadují okamžitou pozornost. Podle jejích slov je nutné zavést cílené intervence na ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel. Současně zdůraznila potřebu rychlého přechodu od fosilních paliv ke snížení tempa klimatických změn a omezení budoucího oteplování.
Odborník na statistiku a epidemiologii Pierre Masselot z londýnské školy hygieny a tropického lékařství uvedl, že změna klimatu již není problémem pouze tradičně horkých oblastí. Města podle něj nejsou na rostoucí teploty dostatečně adaptovaná, což vyžaduje rozšiřování zelených ploch, snižování znečištění a lepší zdravotní péči pro zasažené obyvatele. Výsledky výzkumu tak podtrhují naléhavou nutnost systematických opatření v městské infrastruktuře.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
