Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Finský prezident otevřel otázku možného nasazení jaderných zbraní přímo během jednání s čínským ministrem zahraničí Wang I. Čínský diplomat při své návštěvě v Helsinkách na dané téma reagoval ujištěním, že Peking nic takového nikdy nedopustí. Čína nadále zůstává jedním z nejdůležitějších ekonomických a diplomatických partnerů Ruské federace. Její vyjádření tak má pro kalkulace Moskvy ohledně dalšího průběhu konfliktu na Ukrajině značnou váhu.
Podle Stubba je pro Moskvu výhodné, když jsou evropské státy neustále znepokojeny představou jaderné eskalace nebo přímého napadení NATO. Ruské vedení podle něj chce, aby Evropané neustále debatovali o tom, zda Rusko přistoupí ke zvýšení agrese či útoku na evropské území. Finský prezident proto vyzval ke klidu, rozvaze a ostražitosti bez zbytečného dramatizování situace. Zdůraznil také, že nejlepším způsobem, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři, je důkladná příprava na něj.
Finský lídr v rozhovoru rovněž zlehčoval obavy z bezprostředně hrozícího ruského vojenského úderu na členské země Severoatlantické aliance. Snahy Moskvy testovat reakce aliance přirovnal spíše k provokativnímu škádlení než k přípravám na skutečný válečný střet. Ruské jednotky zůstávají značně vázány v těžkých bojích na Ukrajině, což výrazně omezuje jejich další kapacity. Vysoká odstrašující schopnost aliance NATO navíc činí jakýkoliv přímý útok na její členy vysoce nepravděpodobným.
Stubb se zároveň domnívá, že se Evropa postupně přibližuje k okamžiku, kdy bude vhodné obnovit přímý politický dialog s Moskvou. Tento názor je pozoruhodný vzhledem k tomu, že Finsko sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů dlouhou hranici a do NATO vstoupilo po zahájení invaze na Ukrajinu. Finský prezident vysvětlil, že obnovení přímých kontaktů bude nezbytné především kvůli zamezení nebezpečným nedorozuměním mezi oběma stranami. Podle jeho slov totiž nelze diplomatickou komunikaci trvale udržovat v režimu mlčení.
Evropské státy se však podle finského prezidenta v dané fázi ještě nenacházejí a obnovení rozhovorů okamžitě nehrozí. Bezprostřední hlavní prioritou západních spojenců musí nadále zůstat neochvějná podpora Ukrajiny v její obraně. Stubb zdůraznil, že diskuze bude muset být otevřena ve chvíli, kdy k tomu nastanou vhodné podmínky. Finsko v této souvislosti nadále úzce koordinuje své kroky se svými aliančními partnery.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.