Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Rozhodnutí Francie přichází v koordinaci se Spojeným královstvím a Kanadou, přičemž k podobným krokům přistoupilo již celkem dvanáct států. Diplomatická iniciativa vznikla na základě dohody mezi francouzským prezidentem a britským premiérem během jejich jednání v Londýně. Evropské země k tomuto národnímu kroku sáhly po selhání snah o celounijní postup. V rámci Evropské unie se totiž nepodařilo najít potřebnou většinu hlasů, mimo jiné kvůli nesouhlasu Německa.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband před poslanci prohlásil, že se britská vláda ztotožňuje s tvrzením o probíhajících etnických čistkách na Západním břehu. Podle něj provádějí násilnosti osadničtí teroristé, kteří demolují domy, ničí veřejnou infrastrukturu a vyhánějí palestinské rodiny z domovů. Miliband vyjádřil hlubokou pohnutost nad vývojem v regionu a zdůraznil, že mezinárodní společenství přihlíží ničení dvoustátního uspořádání. Několik dalších evropských zemí včetně Dánska, Finska či Polska rovněž přislíbilo podporu návazným opatřením.
Jedním z hlavních důvodů pro urychlené zavedení sankcí je podle francouzských diplomatických zdrojů schválení stavebního projektu E1 ze strany izraelské vlády. Tento krok považuje většina mezinárodního společenství za překročení červené linie, které maří jakoukoli šanci na vznik životaschopného palestinského státu. Násilí ze strany osadníků se podle Paříže v posledních dnech vyostřilo a představuje vážné riziko pro destabilizaci celého regionu. Francouzská strana zároveň zdůraznila, že zavedený zákaz nelze interpretovat jako bojkot samotného Izraele.
Oznámení o obchodních restrikcích vyvolalo v Izraeli ostré reakce a vlnu pobouření mezi vládními představiteli. Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich vyzval v reakci na postup Londýna k vyhoštění britského velvyslance ze země. Prezident Isaac Herzog označil toto rozhodnutí za závažnou chybu, která staví západní země na špatnou stranu historie. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar varoval, že na jakékoliv kroky proti své zemi bude Izrael odpovídat odpovídajícími protiopatřeními.
Výstavba izraelských osad na území Západního břehu Jordánu, který Izrael obsadil během války v roce 1967, za současné vlády Benjamina Netanjahua výrazně zrychlila. Převážná většina mezinárodního společenství považuje tuto výstavbu za nelegální a za hlavní překážku pro dosažení míru. Současný izraelský kabinet však považuje toto území za historickou a biblickou vlast židovského národa. Vláda v Jeruzalémě z toho důvodu zásadně odmítá jakýkoliv vznik samostatného palestinského státu.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.