Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Rozhodnutí Francie přichází v koordinaci se Spojeným královstvím a Kanadou, přičemž k podobným krokům přistoupilo již celkem dvanáct států. Diplomatická iniciativa vznikla na základě dohody mezi francouzským prezidentem a britským premiérem během jejich jednání v Londýně. Evropské země k tomuto národnímu kroku sáhly po selhání snah o celounijní postup. V rámci Evropské unie se totiž nepodařilo najít potřebnou většinu hlasů, mimo jiné kvůli nesouhlasu Německa.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband před poslanci prohlásil, že se britská vláda ztotožňuje s tvrzením o probíhajících etnických čistkách na Západním břehu. Podle něj provádějí násilnosti osadničtí teroristé, kteří demolují domy, ničí veřejnou infrastrukturu a vyhánějí palestinské rodiny z domovů. Miliband vyjádřil hlubokou pohnutost nad vývojem v regionu a zdůraznil, že mezinárodní společenství přihlíží ničení dvoustátního uspořádání. Několik dalších evropských zemí včetně Dánska, Finska či Polska rovněž přislíbilo podporu návazným opatřením.
Jedním z hlavních důvodů pro urychlené zavedení sankcí je podle francouzských diplomatických zdrojů schválení stavebního projektu E1 ze strany izraelské vlády. Tento krok považuje většina mezinárodního společenství za překročení červené linie, které maří jakoukoli šanci na vznik životaschopného palestinského státu. Násilí ze strany osadníků se podle Paříže v posledních dnech vyostřilo a představuje vážné riziko pro destabilizaci celého regionu. Francouzská strana zároveň zdůraznila, že zavedený zákaz nelze interpretovat jako bojkot samotného Izraele.
Oznámení o obchodních restrikcích vyvolalo v Izraeli ostré reakce a vlnu pobouření mezi vládními představiteli. Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich vyzval v reakci na postup Londýna k vyhoštění britského velvyslance ze země. Prezident Isaac Herzog označil toto rozhodnutí za závažnou chybu, která staví západní země na špatnou stranu historie. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar varoval, že na jakékoliv kroky proti své zemi bude Izrael odpovídat odpovídajícími protiopatřeními.
Výstavba izraelských osad na území Západního břehu Jordánu, který Izrael obsadil během války v roce 1967, za současné vlády Benjamina Netanjahua výrazně zrychlila. Převážná většina mezinárodního společenství považuje tuto výstavbu za nelegální a za hlavní překážku pro dosažení míru. Současný izraelský kabinet však považuje toto území za historickou a biblickou vlast židovského národa. Vláda v Jeruzalémě z toho důvodu zásadně odmítá jakýkoliv vznik samostatného palestinského státu.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.