Obezita v Česku? Nejde zdaleka jen o zdraví lidí, upozorňuje expert!

Komentář
Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Pixabay
Lukáš Kovanda DNES 18:10
Sdílej:

Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.

Česko navíc míří k dalšímu zhoršení. Podle průzkumu MultiSport vůbec nesportuje přes 40 procent dospělých Čechů. Varovný je také vývoj u mladších generací. Mezi 13 až 17letými vzrostl od poloviny devadesátých let podíl těch s nadváhou z deseti na zhruba 25 procent. World Obesity Atlas navíc odhaduje, že v roce 2035 bude obézní více než každý třetí dospělý Čech.

Obezita má také výrazný ekonomický účet. Podle studie vycházející z dat za rok 2018 dosáhly její společenské náklady v Česku 40,8 miliardy korun, tedy zhruba 0,8 procenta tehdejšího HDP. Zdravotní péče z toho představovala 14,5 miliardy korun. Ještě větší část, 26,3 miliardy, připadala na náklady mimo zdravotnictví.

Zhruba deset miliard korun představovaly ztráty spojené s předčasnými úmrtími, dalších 9,2 miliardy pracovní absence a 7,1 miliardy nižší produktivita. Téměř dvě třetiny celkového účtu obezity tak nevznikaly v nemocnicích a ordinacích, ale tím, že ekonomika přicházela o práci a výkon.

A účet může dál růst. Podle odhadu společnosti MultiSport mohou náklady spojené s nadváhou a obezitou v roce 2035 dosáhnout 313 miliard korun ročně a v roce 2050 přibližně půl bilionu.

Kolik by Česko mohlo naopak získat, ukazuje letošní analýza OECD. Podle jejího modelu by v případě, že by se Česko u šesti hlavních rizikových faktorů, tedy obezity, kouření, konzumace alkoholu, nedostatku pohybu, nezdravé stravy a znečištění ovzduší, dostalo na úroveň nejlepší čtvrtiny srovnávaných zemí OECD a EU, byl český HDP v letech 2026 až 2050 v průměru o 2,1 procenta vyšší než podle současné projekce. Výdaje na zdravotnictví by byly o deset procent nižší a pracovní kapacita by vzrostla o ekvivalent téměř 78 tisíc plných pracovních úvazků.

Největší díl tohoto potenciálu připadá právě na obezitu. OECD jí přisuzuje 44 procent možného přínosu pro HDP i pracovní kapacitu a téměř polovinu potenciálních úspor ve zdravotnictví. Obezita se tak z problému jednotlivce mění v problém celé ekonomiky.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Může být AI hrozbou? Britský guvernér přišel se znepokojivým varováním

Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20. 

Novinky
Donald Trump

Nepomohly útoky ani sankce. Trumpovi v Íránu dochází možnosti

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.