Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V průběhu let se země zavázaly zvrátit tyto ztráty. Mnoho organizací, vlád, domorodých a místních komunit tvrdě pracovalo na prosazení těchto cílů, a mnohé z jejich snah byly alespoň částečně úspěšné. Například Brazílie připisuje zpřísněné vymáhání práva a lepší monitorování na státní a národní úrovni snížení nelegálního kácení. Míra odlesňování v Amazonii klesla mezi lety 2023 a 2024 o 31 %.
Přes tyto a mnohé další snahy svět stále zaostává za svými závazky chránit tropické lesy. Jen v roce 2024 planeta přišla o 6,7 milionu hektarů tropického lesa. Vymáhání práva samo o sobě nestačí. Pokud se oslabí, jako tomu bylo v Brazílii v letech 2019 až 2023, nelegální kácení opět prudce vzroste.
Problém podle expertů spočívá v tom, že odlesňování je často poháněno ekonomickými faktory, jako je celosvětová poptávka po plodinách, dobytku a nerostech. Celkové finanční prostředky vyčleněné na ochranu lesů činí přibližně 5,7 miliardy USD ročně, což je jen zlomek desítek miliard dolarů, které banky a investoři vkládají do společností způsobujících odlesňování. Nové iniciativy tak musí v první řadě řešit ekonomické příčiny.
Aby se zvýšilo financování ochrany tropických lesů, Brazílie zahájila 6. listopadu 2025 před výroční klimatickou konferencí OSN globální program nazvaný Tropical Forest Forever Facility (TFFF). Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje peníze od zemí a soukromých investorů a má kompenzovat státy za ochranu tropických lesů. Podle odborníků má tento fond velký potenciál, ale je nutné jej zlepšit zapojením států a provincií, aby se zajistilo, že finance doputují k programům, které budou mít skutečný dopad.
Fond TFFF je odlišný, protože se zaměřuje na měřítko – geografické i ekonomické. Za prvé, bude měřit výsledky napříč celými zeměmi, což pomůže šířeji snižovat odlesňování a ovlivňovat národní politiky. Za druhé, fond se snaží získat miliardy dolarů, aby vyvážil ekonomické pobídky k odlesňování.
Brazílie usiluje o počátečních 25 miliard dolarů od vlád a nadací a dalších 100 miliard dolarů od soukromých investorů. Výnosy z investic (po zaplacení podílu investorům) budou vypláceny zemím, které prokážou úspěšnou ochranu lesů. Tyto země budou muset investovat platby do iniciativ na ochranu lesů, s tím, že alespoň 20 % půjde přímo místním a domorodým komunitám, které jsou často klíčové pro udržení nízké míry odlesňování.
Přestože TFFF již přilákal zájem – Brazílie a Indonésie přislíbily po 1 miliardě dolarů a Norsko přidalo 3 miliardy dolarů – stále má před sebou dlouhou cestu k dosažení cíle 125 miliard dolarů. Některé kritiky se objevily ohledně způsobu získávání peněz a směrování financí výhradně přes národní vlády.
Většina práce na snižování odlesňování, od inovace politik po jejich implementaci, se přitom odehrává na státní a provinční úrovni. Jedním ze způsobů, jak implementaci TFFF zlepšit, by bylo zahrnout vlády států a provincií do rozhodování o tom, jak budou platby využity, a zajistit, že tyto peníze skutečně doputují k lidem, kteří podnikají konkrétní kroky na ochranu území.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.