Zrodil se nový plán, jak omezit extrémní počasí. Státy už na něj přispívají miliardy dolarů

Amazonský prales
Amazonský prales, foto: Pixabay
Klára Marková 16. listopadu 2025 12:50
Sdílej:

Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.

V průběhu let se země zavázaly zvrátit tyto ztráty. Mnoho organizací, vlád, domorodých a místních komunit tvrdě pracovalo na prosazení těchto cílů, a mnohé z jejich snah byly alespoň částečně úspěšné. Například Brazílie připisuje zpřísněné vymáhání práva a lepší monitorování na státní a národní úrovni snížení nelegálního kácení. Míra odlesňování v Amazonii klesla mezi lety 2023 a 2024 o 31 %.

Přes tyto a mnohé další snahy svět stále zaostává za svými závazky chránit tropické lesy. Jen v roce 2024 planeta přišla o 6,7 milionu hektarů tropického lesa. Vymáhání práva samo o sobě nestačí. Pokud se oslabí, jako tomu bylo v Brazílii v letech 2019 až 2023, nelegální kácení opět prudce vzroste.

Problém podle expertů spočívá v tom, že odlesňování je často poháněno ekonomickými faktory, jako je celosvětová poptávka po plodinách, dobytku a nerostech. Celkové finanční prostředky vyčleněné na ochranu lesů činí přibližně 5,7 miliardy USD ročně, což je jen zlomek desítek miliard dolarů, které banky a investoři vkládají do společností způsobujících odlesňování. Nové iniciativy tak musí v první řadě řešit ekonomické příčiny.

Aby se zvýšilo financování ochrany tropických lesů, Brazílie zahájila 6. listopadu 2025 před výroční klimatickou konferencí OSN globální program nazvaný Tropical Forest Forever Facility (TFFF). Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje peníze od zemí a soukromých investorů a má kompenzovat státy za ochranu tropických lesů. Podle odborníků má tento fond velký potenciál, ale je nutné jej zlepšit zapojením států a provincií, aby se zajistilo, že finance doputují k programům, které budou mít skutečný dopad.

Fond TFFF je odlišný, protože se zaměřuje na měřítko – geografické i ekonomické. Za prvé, bude měřit výsledky napříč celými zeměmi, což pomůže šířeji snižovat odlesňování a ovlivňovat národní politiky. Za druhé, fond se snaží získat miliardy dolarů, aby vyvážil ekonomické pobídky k odlesňování.

Brazílie usiluje o počátečních 25 miliard dolarů od vlád a nadací a dalších 100 miliard dolarů od soukromých investorů. Výnosy z investic (po zaplacení podílu investorům) budou vypláceny zemím, které prokážou úspěšnou ochranu lesů. Tyto země budou muset investovat platby do iniciativ na ochranu lesů, s tím, že alespoň 20 % půjde přímo místním a domorodým komunitám, které jsou často klíčové pro udržení nízké míry odlesňování.

Přestože TFFF již přilákal zájem – Brazílie a Indonésie přislíbily po 1 miliardě dolarů a Norsko přidalo 3 miliardy dolarů – stále má před sebou dlouhou cestu k dosažení cíle 125 miliard dolarů. Některé kritiky se objevily ohledně způsobu získávání peněz a směrování financí výhradně přes národní vlády.

Většina práce na snižování odlesňování, od inovace politik po jejich implementaci, se přitom odehrává na státní a provinční úrovni. Jedním ze způsobů, jak implementaci TFFF zlepšit, by bylo zahrnout vlády států a provincií do rozhodování o tom, jak budou platby využity, a zajistit, že tyto peníze skutečně doputují k lidem, kteří podnikají konkrétní kroky na ochranu území.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Indonésie čelí hromadné žalobě, nezvládla lesní požáry a zahalila Asii do dýmu

Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.

Novinky
Ilustrační foto

Ve Španělsku zemřela důchodkyně, jejíž vystěhování rozpoutalo masové protesty

Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.

Novinky
Hurikán

K pobřeží Spojených států míří první letošní hurikán

Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.

Novinky
Jižní Korea

Jihokorejská vláda začne řešit údajné zásilky paliva směřujících do Ruska

Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.