Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V průběhu let se země zavázaly zvrátit tyto ztráty. Mnoho organizací, vlád, domorodých a místních komunit tvrdě pracovalo na prosazení těchto cílů, a mnohé z jejich snah byly alespoň částečně úspěšné. Například Brazílie připisuje zpřísněné vymáhání práva a lepší monitorování na státní a národní úrovni snížení nelegálního kácení. Míra odlesňování v Amazonii klesla mezi lety 2023 a 2024 o 31 %.
Přes tyto a mnohé další snahy svět stále zaostává za svými závazky chránit tropické lesy. Jen v roce 2024 planeta přišla o 6,7 milionu hektarů tropického lesa. Vymáhání práva samo o sobě nestačí. Pokud se oslabí, jako tomu bylo v Brazílii v letech 2019 až 2023, nelegální kácení opět prudce vzroste.
Problém podle expertů spočívá v tom, že odlesňování je často poháněno ekonomickými faktory, jako je celosvětová poptávka po plodinách, dobytku a nerostech. Celkové finanční prostředky vyčleněné na ochranu lesů činí přibližně 5,7 miliardy USD ročně, což je jen zlomek desítek miliard dolarů, které banky a investoři vkládají do společností způsobujících odlesňování. Nové iniciativy tak musí v první řadě řešit ekonomické příčiny.
Aby se zvýšilo financování ochrany tropických lesů, Brazílie zahájila 6. listopadu 2025 před výroční klimatickou konferencí OSN globální program nazvaný Tropical Forest Forever Facility (TFFF). Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje peníze od zemí a soukromých investorů a má kompenzovat státy za ochranu tropických lesů. Podle odborníků má tento fond velký potenciál, ale je nutné jej zlepšit zapojením států a provincií, aby se zajistilo, že finance doputují k programům, které budou mít skutečný dopad.
Fond TFFF je odlišný, protože se zaměřuje na měřítko – geografické i ekonomické. Za prvé, bude měřit výsledky napříč celými zeměmi, což pomůže šířeji snižovat odlesňování a ovlivňovat národní politiky. Za druhé, fond se snaží získat miliardy dolarů, aby vyvážil ekonomické pobídky k odlesňování.
Brazílie usiluje o počátečních 25 miliard dolarů od vlád a nadací a dalších 100 miliard dolarů od soukromých investorů. Výnosy z investic (po zaplacení podílu investorům) budou vypláceny zemím, které prokážou úspěšnou ochranu lesů. Tyto země budou muset investovat platby do iniciativ na ochranu lesů, s tím, že alespoň 20 % půjde přímo místním a domorodým komunitám, které jsou často klíčové pro udržení nízké míry odlesňování.
Přestože TFFF již přilákal zájem – Brazílie a Indonésie přislíbily po 1 miliardě dolarů a Norsko přidalo 3 miliardy dolarů – stále má před sebou dlouhou cestu k dosažení cíle 125 miliard dolarů. Některé kritiky se objevily ohledně způsobu získávání peněz a směrování financí výhradně přes národní vlády.
Většina práce na snižování odlesňování, od inovace politik po jejich implementaci, se přitom odehrává na státní a provinční úrovni. Jedním ze způsobů, jak implementaci TFFF zlepšit, by bylo zahrnout vlády států a provincií do rozhodování o tom, jak budou platby využity, a zajistit, že tyto peníze skutečně doputují k lidem, kteří podnikají konkrétní kroky na ochranu území.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.