Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V průběhu let se země zavázaly zvrátit tyto ztráty. Mnoho organizací, vlád, domorodých a místních komunit tvrdě pracovalo na prosazení těchto cílů, a mnohé z jejich snah byly alespoň částečně úspěšné. Například Brazílie připisuje zpřísněné vymáhání práva a lepší monitorování na státní a národní úrovni snížení nelegálního kácení. Míra odlesňování v Amazonii klesla mezi lety 2023 a 2024 o 31 %.
Přes tyto a mnohé další snahy svět stále zaostává za svými závazky chránit tropické lesy. Jen v roce 2024 planeta přišla o 6,7 milionu hektarů tropického lesa. Vymáhání práva samo o sobě nestačí. Pokud se oslabí, jako tomu bylo v Brazílii v letech 2019 až 2023, nelegální kácení opět prudce vzroste.
Problém podle expertů spočívá v tom, že odlesňování je často poháněno ekonomickými faktory, jako je celosvětová poptávka po plodinách, dobytku a nerostech. Celkové finanční prostředky vyčleněné na ochranu lesů činí přibližně 5,7 miliardy USD ročně, což je jen zlomek desítek miliard dolarů, které banky a investoři vkládají do společností způsobujících odlesňování. Nové iniciativy tak musí v první řadě řešit ekonomické příčiny.
Aby se zvýšilo financování ochrany tropických lesů, Brazílie zahájila 6. listopadu 2025 před výroční klimatickou konferencí OSN globální program nazvaný Tropical Forest Forever Facility (TFFF). Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje peníze od zemí a soukromých investorů a má kompenzovat státy za ochranu tropických lesů. Podle odborníků má tento fond velký potenciál, ale je nutné jej zlepšit zapojením států a provincií, aby se zajistilo, že finance doputují k programům, které budou mít skutečný dopad.
Fond TFFF je odlišný, protože se zaměřuje na měřítko – geografické i ekonomické. Za prvé, bude měřit výsledky napříč celými zeměmi, což pomůže šířeji snižovat odlesňování a ovlivňovat národní politiky. Za druhé, fond se snaží získat miliardy dolarů, aby vyvážil ekonomické pobídky k odlesňování.
Brazílie usiluje o počátečních 25 miliard dolarů od vlád a nadací a dalších 100 miliard dolarů od soukromých investorů. Výnosy z investic (po zaplacení podílu investorům) budou vypláceny zemím, které prokážou úspěšnou ochranu lesů. Tyto země budou muset investovat platby do iniciativ na ochranu lesů, s tím, že alespoň 20 % půjde přímo místním a domorodým komunitám, které jsou často klíčové pro udržení nízké míry odlesňování.
Přestože TFFF již přilákal zájem – Brazílie a Indonésie přislíbily po 1 miliardě dolarů a Norsko přidalo 3 miliardy dolarů – stále má před sebou dlouhou cestu k dosažení cíle 125 miliard dolarů. Některé kritiky se objevily ohledně způsobu získávání peněz a směrování financí výhradně přes národní vlády.
Většina práce na snižování odlesňování, od inovace politik po jejich implementaci, se přitom odehrává na státní a provinční úrovni. Jedním ze způsobů, jak implementaci TFFF zlepšit, by bylo zahrnout vlády států a provincií do rozhodování o tom, jak budou platby využity, a zajistit, že tyto peníze skutečně doputují k lidem, kteří podnikají konkrétní kroky na ochranu území.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.