Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.
V průběhu let se země zavázaly zvrátit tyto ztráty. Mnoho organizací, vlád, domorodých a místních komunit tvrdě pracovalo na prosazení těchto cílů, a mnohé z jejich snah byly alespoň částečně úspěšné. Například Brazílie připisuje zpřísněné vymáhání práva a lepší monitorování na státní a národní úrovni snížení nelegálního kácení. Míra odlesňování v Amazonii klesla mezi lety 2023 a 2024 o 31 %.
Přes tyto a mnohé další snahy svět stále zaostává za svými závazky chránit tropické lesy. Jen v roce 2024 planeta přišla o 6,7 milionu hektarů tropického lesa. Vymáhání práva samo o sobě nestačí. Pokud se oslabí, jako tomu bylo v Brazílii v letech 2019 až 2023, nelegální kácení opět prudce vzroste.
Problém podle expertů spočívá v tom, že odlesňování je často poháněno ekonomickými faktory, jako je celosvětová poptávka po plodinách, dobytku a nerostech. Celkové finanční prostředky vyčleněné na ochranu lesů činí přibližně 5,7 miliardy USD ročně, což je jen zlomek desítek miliard dolarů, které banky a investoři vkládají do společností způsobujících odlesňování. Nové iniciativy tak musí v první řadě řešit ekonomické příčiny.
Aby se zvýšilo financování ochrany tropických lesů, Brazílie zahájila 6. listopadu 2025 před výroční klimatickou konferencí OSN globální program nazvaný Tropical Forest Forever Facility (TFFF). Jedná se o inovativní přístup, který kombinuje peníze od zemí a soukromých investorů a má kompenzovat státy za ochranu tropických lesů. Podle odborníků má tento fond velký potenciál, ale je nutné jej zlepšit zapojením států a provincií, aby se zajistilo, že finance doputují k programům, které budou mít skutečný dopad.
Fond TFFF je odlišný, protože se zaměřuje na měřítko – geografické i ekonomické. Za prvé, bude měřit výsledky napříč celými zeměmi, což pomůže šířeji snižovat odlesňování a ovlivňovat národní politiky. Za druhé, fond se snaží získat miliardy dolarů, aby vyvážil ekonomické pobídky k odlesňování.
Brazílie usiluje o počátečních 25 miliard dolarů od vlád a nadací a dalších 100 miliard dolarů od soukromých investorů. Výnosy z investic (po zaplacení podílu investorům) budou vypláceny zemím, které prokážou úspěšnou ochranu lesů. Tyto země budou muset investovat platby do iniciativ na ochranu lesů, s tím, že alespoň 20 % půjde přímo místním a domorodým komunitám, které jsou často klíčové pro udržení nízké míry odlesňování.
Přestože TFFF již přilákal zájem – Brazílie a Indonésie přislíbily po 1 miliardě dolarů a Norsko přidalo 3 miliardy dolarů – stále má před sebou dlouhou cestu k dosažení cíle 125 miliard dolarů. Některé kritiky se objevily ohledně způsobu získávání peněz a směrování financí výhradně přes národní vlády.
Většina práce na snižování odlesňování, od inovace politik po jejich implementaci, se přitom odehrává na státní a provinční úrovni. Jedním ze způsobů, jak implementaci TFFF zlepšit, by bylo zahrnout vlády států a provincií do rozhodování o tom, jak budou platby využity, a zajistit, že tyto peníze skutečně doputují k lidem, kteří podnikají konkrétní kroky na ochranu území.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.