Páteční jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, které mělo zajistit americkou podporu výměnou za ukrajinské suroviny, skončilo nečekaným krachem. Místo dohody došlo k ostré výměně názorů a předčasnému ukončení schůzky. Ukrajina nyní hledá oporu u evropských spojenců.
Zatímco před sídlem agentury USAID protestovali propouštění zaměstnanci, Volodymyr Zelenskyj podle informací Defense One horečně volal evropským lídrům. „Pokud má Ukrajina dosáhnout trvalého míru, potřebuje okamžitě větší podporu z Evropy,“ zněla hlavní zpráva posledních hodin.
Schůzka mezi ním a Donaldem Trumpem, která měla přinést novou dohodu, se rychle proměnila v ostrý spor. Viceprezident JD Vance později tvrdil, že setkání ukázalo Trumpovu „sílu a diplomatické schopnosti“. Zelenskyj to ale odmítl. „O jaké diplomacii mluvíte? Podepsali jsme dohodu o výměně vězňů, ale Putin je nepropustil,“ namítl.
Napětí rychle eskalovalo a Trump nakonec jednání náhle ukončil. Bílý dům poté obvinil Kyjev z neúspěchu rozhovorů. V Evropě to však vyvolalo silnou reakci. Emmanuel Macron po telefonátu se Zelenským zdůraznil, že „agresorem je Rusko a Ukrajina musí mít podporu“. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před „zaměňováním oběti a útočníka“.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen podpořila právo Ukrajiny rozhodnout o své budoucnosti, zatímco předseda Evropské komise António Costa ujistil Kyjev o pokračující spolupráci. Evropská unie nyní poskytuje Ukrajině větší finanční pomoc než USA, což se projevilo i růstem akcií v obranném sektoru.
Přesto experti varují, že samotná slova nestačí. Kritizují nedostatečné evropské sankce a požadují tvrdší kroky. „Zatímco diskutujeme o politických hrách, ukrajinští vojáci umírají v zákopech. Tohle není cvičení,“ varoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který apeluje na využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny.
Situaci v USA dále komplikuje sílící politická propast. Trump se prezentuje jako lídr schopný „vyjednat mír“ tím, že přihlíží Putinovým požadavkům. Kritici varují, že Rusko takový plán využije k posílení armády a dalším útokům.
Zatímco Washington řešil diplomatickou krizi, v hotelu Waldorf Astoria – bývalém Trump International Hotelu – si hosté vychutnávali oběd pod třešňovými květy. Budova, kdysi Trumpova chlouba, dnes nenese žádnou připomínku jeho jména. Otázkou zůstává, zda stejný osud nečeká i americkou zahraniční politiku vůči Ukrajině.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.