Páteční jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, které mělo zajistit americkou podporu výměnou za ukrajinské suroviny, skončilo nečekaným krachem. Místo dohody došlo k ostré výměně názorů a předčasnému ukončení schůzky. Ukrajina nyní hledá oporu u evropských spojenců.
Zatímco před sídlem agentury USAID protestovali propouštění zaměstnanci, Volodymyr Zelenskyj podle informací Defense One horečně volal evropským lídrům. „Pokud má Ukrajina dosáhnout trvalého míru, potřebuje okamžitě větší podporu z Evropy,“ zněla hlavní zpráva posledních hodin.
Schůzka mezi ním a Donaldem Trumpem, která měla přinést novou dohodu, se rychle proměnila v ostrý spor. Viceprezident JD Vance později tvrdil, že setkání ukázalo Trumpovu „sílu a diplomatické schopnosti“. Zelenskyj to ale odmítl. „O jaké diplomacii mluvíte? Podepsali jsme dohodu o výměně vězňů, ale Putin je nepropustil,“ namítl.
Napětí rychle eskalovalo a Trump nakonec jednání náhle ukončil. Bílý dům poté obvinil Kyjev z neúspěchu rozhovorů. V Evropě to však vyvolalo silnou reakci. Emmanuel Macron po telefonátu se Zelenským zdůraznil, že „agresorem je Rusko a Ukrajina musí mít podporu“. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před „zaměňováním oběti a útočníka“.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen podpořila právo Ukrajiny rozhodnout o své budoucnosti, zatímco předseda Evropské komise António Costa ujistil Kyjev o pokračující spolupráci. Evropská unie nyní poskytuje Ukrajině větší finanční pomoc než USA, což se projevilo i růstem akcií v obranném sektoru.
Přesto experti varují, že samotná slova nestačí. Kritizují nedostatečné evropské sankce a požadují tvrdší kroky. „Zatímco diskutujeme o politických hrách, ukrajinští vojáci umírají v zákopech. Tohle není cvičení,“ varoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který apeluje na využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny.
Situaci v USA dále komplikuje sílící politická propast. Trump se prezentuje jako lídr schopný „vyjednat mír“ tím, že přihlíží Putinovým požadavkům. Kritici varují, že Rusko takový plán využije k posílení armády a dalším útokům.
Zatímco Washington řešil diplomatickou krizi, v hotelu Waldorf Astoria – bývalém Trump International Hotelu – si hosté vychutnávali oběd pod třešňovými květy. Budova, kdysi Trumpova chlouba, dnes nenese žádnou připomínku jeho jména. Otázkou zůstává, zda stejný osud nečeká i americkou zahraniční politiku vůči Ukrajině.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.