Páteční jednání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, které mělo zajistit americkou podporu výměnou za ukrajinské suroviny, skončilo nečekaným krachem. Místo dohody došlo k ostré výměně názorů a předčasnému ukončení schůzky. Ukrajina nyní hledá oporu u evropských spojenců.
Zatímco před sídlem agentury USAID protestovali propouštění zaměstnanci, Volodymyr Zelenskyj podle informací Defense One horečně volal evropským lídrům. „Pokud má Ukrajina dosáhnout trvalého míru, potřebuje okamžitě větší podporu z Evropy,“ zněla hlavní zpráva posledních hodin.
Schůzka mezi ním a Donaldem Trumpem, která měla přinést novou dohodu, se rychle proměnila v ostrý spor. Viceprezident JD Vance později tvrdil, že setkání ukázalo Trumpovu „sílu a diplomatické schopnosti“. Zelenskyj to ale odmítl. „O jaké diplomacii mluvíte? Podepsali jsme dohodu o výměně vězňů, ale Putin je nepropustil,“ namítl.
Napětí rychle eskalovalo a Trump nakonec jednání náhle ukončil. Bílý dům poté obvinil Kyjev z neúspěchu rozhovorů. V Evropě to však vyvolalo silnou reakci. Emmanuel Macron po telefonátu se Zelenským zdůraznil, že „agresorem je Rusko a Ukrajina musí mít podporu“. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před „zaměňováním oběti a útočníka“.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen podpořila právo Ukrajiny rozhodnout o své budoucnosti, zatímco předseda Evropské komise António Costa ujistil Kyjev o pokračující spolupráci. Evropská unie nyní poskytuje Ukrajině větší finanční pomoc než USA, což se projevilo i růstem akcií v obranném sektoru.
Přesto experti varují, že samotná slova nestačí. Kritizují nedostatečné evropské sankce a požadují tvrdší kroky. „Zatímco diskutujeme o politických hrách, ukrajinští vojáci umírají v zákopech. Tohle není cvičení,“ varoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který apeluje na využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny.
Situaci v USA dále komplikuje sílící politická propast. Trump se prezentuje jako lídr schopný „vyjednat mír“ tím, že přihlíží Putinovým požadavkům. Kritici varují, že Rusko takový plán využije k posílení armády a dalším útokům.
Zatímco Washington řešil diplomatickou krizi, v hotelu Waldorf Astoria – bývalém Trump International Hotelu – si hosté vychutnávali oběd pod třešňovými květy. Budova, kdysi Trumpova chlouba, dnes nenese žádnou připomínku jeho jména. Otázkou zůstává, zda stejný osud nečeká i americkou zahraniční politiku vůči Ukrajině.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.