Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Trump se k tomuto kroku odhodlal i přes to, že ho jeho spolupracovníci před podobným nápadem měsíce varovali. Obávali se totiž, že by takové opatření mohlo narušit válečné cíle Washingtonu a zároveň legitimizovat dřívější snahy Íránu o zpoplatnění této klíčové námořní trasy.
Prezident však v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy budou napříště známé jako ochránce Hormuzského průlivu, a přislíbil uvalit dvacetiprocentní clo na veškerý přepravovaný náklad. Tento krok odstartoval čtyřiadvacetihodinový maraton vyjednávání v americké administrativě i na Blízkém východě, během něhož se úředníci snažili rozklíčovat logistiku narychlo vymyšleného plánu. Nebylo totiž vůbec jasné, kdo přesně by měl poplatky platit a jakým způsobem by se vůbec vybíraly. Zmatek ještě umocnilo Trumpovo pozdější prohlášení, že plátcem by neměli být samotní přepravci, ale spíše spojenci v regionu.
Lídři arabských států, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Katar, proto začali okamžitě usilovat o telefonické spojení s americkým prezidentem, aby mu záměr rozmluvili. Jejich diplomatická ofenziva nakonec slavila úspěch již v úterý ráno. Trump následně oznámil, že od poplatků upouští, protože mu zástupci tamních vlád navrhli jiné řešení. Místo přímého placení mýtného se tito partneři zavázali investovat masivní finanční prostředky přímo ve Spojených státech, což šéf Bílého domu označil za přijatelnější a výhodnější alternativu.
Podle vyjádření představitelů Bílého domu prezident reagoval na íránské porušování dohod o volném průjezdu průlivem a moudře usoudil, že by Spojené státy měly dostat kompenzaci za dlouhodobou ochranu této vodní cesty. Trump se sice v poslední době snažil prezentovat situaci tak, že konflikt je v podstatě vyhraný a k podmanění Íránu stačí jen krátká bombardovací kampaň, realita na místě však hovoří o opaku. Teherán je stále schopen efektivně ohrožovat proplouvající lodě, kvůli čemuž doprava v průlivu prudce oslabila a ceny ropy se vyšplhaly na nejvyšší úroveň od uzavření nedávného příměří.
Myšlenkou na zpoplatnění průlivu se Trump zaobíral již dříve. Už v dubnu navrhoval, že by USA měly vybírat peníze, protože v konfliktu vítězí, a později dokonce spekuloval o vytvoření společného podniku s Íránem, který by trasu kontroloval. Jako formu kompenzace za válečné náklady zmiňoval poplatky i v souvislosti s případným odmítnutím trvalé mírové dohody ze strany Teheránu. Jeho poradci se však proti tomu vždy stavěli s argumentem, že jakékoliv nové restrikce v této oblasti vyženou ceny pohonných hmot nahoru.
Takové zdražování by mohlo mít vážné politické dopady na republikány před nadcházejícími podzimními volbami do Kongresu, v nichž bude pro voliče klíčová právě finanční dostupnost základních životních potřeb. Kromě domácích politických rizik by zavedení mýtného navíc popřelo dlouhodobé principy americké zahraniční politiky. Washington totiž dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby jakákoliv země jednostranně zpoplatňovala mezinárodní námořní trasy.
Tento postoj v červnu potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, když se připojil ke společnému prohlášení odmítajícímu jakékoliv snahy o kontrolu či zpoplatnění Hormuzského průlivu, a zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádný stát právo takové poplatky vybírat. Trumpovo nečekané pondělní vyjádření proto okamžitě nahrálo íránské straně. Ministr zahraničí Abbás Arákčí ironicky poznamenal, že šéf Bílého domu má pravdu a ten, kdo zajišťuje bezpečnost plavby, by měl být za své služby náležitě odměněn. Dodal, že požadovaných dvacet procent je sice příliš, ale Írán bude při stanovení vlastních poplatků spravedlivý.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.