Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Trump se k tomuto kroku odhodlal i přes to, že ho jeho spolupracovníci před podobným nápadem měsíce varovali. Obávali se totiž, že by takové opatření mohlo narušit válečné cíle Washingtonu a zároveň legitimizovat dřívější snahy Íránu o zpoplatnění této klíčové námořní trasy.
Prezident však v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy budou napříště známé jako ochránce Hormuzského průlivu, a přislíbil uvalit dvacetiprocentní clo na veškerý přepravovaný náklad. Tento krok odstartoval čtyřiadvacetihodinový maraton vyjednávání v americké administrativě i na Blízkém východě, během něhož se úředníci snažili rozklíčovat logistiku narychlo vymyšleného plánu. Nebylo totiž vůbec jasné, kdo přesně by měl poplatky platit a jakým způsobem by se vůbec vybíraly. Zmatek ještě umocnilo Trumpovo pozdější prohlášení, že plátcem by neměli být samotní přepravci, ale spíše spojenci v regionu.
Lídři arabských států, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Katar, proto začali okamžitě usilovat o telefonické spojení s americkým prezidentem, aby mu záměr rozmluvili. Jejich diplomatická ofenziva nakonec slavila úspěch již v úterý ráno. Trump následně oznámil, že od poplatků upouští, protože mu zástupci tamních vlád navrhli jiné řešení. Místo přímého placení mýtného se tito partneři zavázali investovat masivní finanční prostředky přímo ve Spojených státech, což šéf Bílého domu označil za přijatelnější a výhodnější alternativu.
Podle vyjádření představitelů Bílého domu prezident reagoval na íránské porušování dohod o volném průjezdu průlivem a moudře usoudil, že by Spojené státy měly dostat kompenzaci za dlouhodobou ochranu této vodní cesty. Trump se sice v poslední době snažil prezentovat situaci tak, že konflikt je v podstatě vyhraný a k podmanění Íránu stačí jen krátká bombardovací kampaň, realita na místě však hovoří o opaku. Teherán je stále schopen efektivně ohrožovat proplouvající lodě, kvůli čemuž doprava v průlivu prudce oslabila a ceny ropy se vyšplhaly na nejvyšší úroveň od uzavření nedávného příměří.
Myšlenkou na zpoplatnění průlivu se Trump zaobíral již dříve. Už v dubnu navrhoval, že by USA měly vybírat peníze, protože v konfliktu vítězí, a později dokonce spekuloval o vytvoření společného podniku s Íránem, který by trasu kontroloval. Jako formu kompenzace za válečné náklady zmiňoval poplatky i v souvislosti s případným odmítnutím trvalé mírové dohody ze strany Teheránu. Jeho poradci se však proti tomu vždy stavěli s argumentem, že jakékoliv nové restrikce v této oblasti vyženou ceny pohonných hmot nahoru.
Takové zdražování by mohlo mít vážné politické dopady na republikány před nadcházejícími podzimními volbami do Kongresu, v nichž bude pro voliče klíčová právě finanční dostupnost základních životních potřeb. Kromě domácích politických rizik by zavedení mýtného navíc popřelo dlouhodobé principy americké zahraniční politiky. Washington totiž dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby jakákoliv země jednostranně zpoplatňovala mezinárodní námořní trasy.
Tento postoj v červnu potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, když se připojil ke společnému prohlášení odmítajícímu jakékoliv snahy o kontrolu či zpoplatnění Hormuzského průlivu, a zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádný stát právo takové poplatky vybírat. Trumpovo nečekané pondělní vyjádření proto okamžitě nahrálo íránské straně. Ministr zahraničí Abbás Arákčí ironicky poznamenal, že šéf Bílého domu má pravdu a ten, kdo zajišťuje bezpečnost plavby, by měl být za své služby náležitě odměněn. Dodal, že požadovaných dvacet procent je sice příliš, ale Írán bude při stanovení vlastních poplatků spravedlivý.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.