Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Trump se k tomuto kroku odhodlal i přes to, že ho jeho spolupracovníci před podobným nápadem měsíce varovali. Obávali se totiž, že by takové opatření mohlo narušit válečné cíle Washingtonu a zároveň legitimizovat dřívější snahy Íránu o zpoplatnění této klíčové námořní trasy.
Prezident však v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy budou napříště známé jako ochránce Hormuzského průlivu, a přislíbil uvalit dvacetiprocentní clo na veškerý přepravovaný náklad. Tento krok odstartoval čtyřiadvacetihodinový maraton vyjednávání v americké administrativě i na Blízkém východě, během něhož se úředníci snažili rozklíčovat logistiku narychlo vymyšleného plánu. Nebylo totiž vůbec jasné, kdo přesně by měl poplatky platit a jakým způsobem by se vůbec vybíraly. Zmatek ještě umocnilo Trumpovo pozdější prohlášení, že plátcem by neměli být samotní přepravci, ale spíše spojenci v regionu.
Lídři arabských států, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Katar, proto začali okamžitě usilovat o telefonické spojení s americkým prezidentem, aby mu záměr rozmluvili. Jejich diplomatická ofenziva nakonec slavila úspěch již v úterý ráno. Trump následně oznámil, že od poplatků upouští, protože mu zástupci tamních vlád navrhli jiné řešení. Místo přímého placení mýtného se tito partneři zavázali investovat masivní finanční prostředky přímo ve Spojených státech, což šéf Bílého domu označil za přijatelnější a výhodnější alternativu.
Podle vyjádření představitelů Bílého domu prezident reagoval na íránské porušování dohod o volném průjezdu průlivem a moudře usoudil, že by Spojené státy měly dostat kompenzaci za dlouhodobou ochranu této vodní cesty. Trump se sice v poslední době snažil prezentovat situaci tak, že konflikt je v podstatě vyhraný a k podmanění Íránu stačí jen krátká bombardovací kampaň, realita na místě však hovoří o opaku. Teherán je stále schopen efektivně ohrožovat proplouvající lodě, kvůli čemuž doprava v průlivu prudce oslabila a ceny ropy se vyšplhaly na nejvyšší úroveň od uzavření nedávného příměří.
Myšlenkou na zpoplatnění průlivu se Trump zaobíral již dříve. Už v dubnu navrhoval, že by USA měly vybírat peníze, protože v konfliktu vítězí, a později dokonce spekuloval o vytvoření společného podniku s Íránem, který by trasu kontroloval. Jako formu kompenzace za válečné náklady zmiňoval poplatky i v souvislosti s případným odmítnutím trvalé mírové dohody ze strany Teheránu. Jeho poradci se však proti tomu vždy stavěli s argumentem, že jakékoliv nové restrikce v této oblasti vyženou ceny pohonných hmot nahoru.
Takové zdražování by mohlo mít vážné politické dopady na republikány před nadcházejícími podzimními volbami do Kongresu, v nichž bude pro voliče klíčová právě finanční dostupnost základních životních potřeb. Kromě domácích politických rizik by zavedení mýtného navíc popřelo dlouhodobé principy americké zahraniční politiky. Washington totiž dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby jakákoliv země jednostranně zpoplatňovala mezinárodní námořní trasy.
Tento postoj v červnu potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, když se připojil ke společnému prohlášení odmítajícímu jakékoliv snahy o kontrolu či zpoplatnění Hormuzského průlivu, a zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádný stát právo takové poplatky vybírat. Trumpovo nečekané pondělní vyjádření proto okamžitě nahrálo íránské straně. Ministr zahraničí Abbás Arákčí ironicky poznamenal, že šéf Bílého domu má pravdu a ten, kdo zajišťuje bezpečnost plavby, by měl být za své služby náležitě odměněn. Dodal, že požadovaných dvacet procent je sice příliš, ale Írán bude při stanovení vlastních poplatků spravedlivý.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.