Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Trump se k tomuto kroku odhodlal i přes to, že ho jeho spolupracovníci před podobným nápadem měsíce varovali. Obávali se totiž, že by takové opatření mohlo narušit válečné cíle Washingtonu a zároveň legitimizovat dřívější snahy Íránu o zpoplatnění této klíčové námořní trasy.
Prezident však v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy budou napříště známé jako ochránce Hormuzského průlivu, a přislíbil uvalit dvacetiprocentní clo na veškerý přepravovaný náklad. Tento krok odstartoval čtyřiadvacetihodinový maraton vyjednávání v americké administrativě i na Blízkém východě, během něhož se úředníci snažili rozklíčovat logistiku narychlo vymyšleného plánu. Nebylo totiž vůbec jasné, kdo přesně by měl poplatky platit a jakým způsobem by se vůbec vybíraly. Zmatek ještě umocnilo Trumpovo pozdější prohlášení, že plátcem by neměli být samotní přepravci, ale spíše spojenci v regionu.
Lídři arabských států, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Katar, proto začali okamžitě usilovat o telefonické spojení s americkým prezidentem, aby mu záměr rozmluvili. Jejich diplomatická ofenziva nakonec slavila úspěch již v úterý ráno. Trump následně oznámil, že od poplatků upouští, protože mu zástupci tamních vlád navrhli jiné řešení. Místo přímého placení mýtného se tito partneři zavázali investovat masivní finanční prostředky přímo ve Spojených státech, což šéf Bílého domu označil za přijatelnější a výhodnější alternativu.
Podle vyjádření představitelů Bílého domu prezident reagoval na íránské porušování dohod o volném průjezdu průlivem a moudře usoudil, že by Spojené státy měly dostat kompenzaci za dlouhodobou ochranu této vodní cesty. Trump se sice v poslední době snažil prezentovat situaci tak, že konflikt je v podstatě vyhraný a k podmanění Íránu stačí jen krátká bombardovací kampaň, realita na místě však hovoří o opaku. Teherán je stále schopen efektivně ohrožovat proplouvající lodě, kvůli čemuž doprava v průlivu prudce oslabila a ceny ropy se vyšplhaly na nejvyšší úroveň od uzavření nedávného příměří.
Myšlenkou na zpoplatnění průlivu se Trump zaobíral již dříve. Už v dubnu navrhoval, že by USA měly vybírat peníze, protože v konfliktu vítězí, a později dokonce spekuloval o vytvoření společného podniku s Íránem, který by trasu kontroloval. Jako formu kompenzace za válečné náklady zmiňoval poplatky i v souvislosti s případným odmítnutím trvalé mírové dohody ze strany Teheránu. Jeho poradci se však proti tomu vždy stavěli s argumentem, že jakékoliv nové restrikce v této oblasti vyženou ceny pohonných hmot nahoru.
Takové zdražování by mohlo mít vážné politické dopady na republikány před nadcházejícími podzimními volbami do Kongresu, v nichž bude pro voliče klíčová právě finanční dostupnost základních životních potřeb. Kromě domácích politických rizik by zavedení mýtného navíc popřelo dlouhodobé principy americké zahraniční politiky. Washington totiž dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby jakákoliv země jednostranně zpoplatňovala mezinárodní námořní trasy.
Tento postoj v červnu potvrdil i ministr zahraničí Marco Rubio, když se připojil ke společnému prohlášení odmítajícímu jakékoliv snahy o kontrolu či zpoplatnění Hormuzského průlivu, a zdůraznil, že podle mezinárodního práva nemá žádný stát právo takové poplatky vybírat. Trumpovo nečekané pondělní vyjádření proto okamžitě nahrálo íránské straně. Ministr zahraničí Abbás Arákčí ironicky poznamenal, že šéf Bílého domu má pravdu a ten, kdo zajišťuje bezpečnost plavby, by měl být za své služby náležitě odměněn. Dodal, že požadovaných dvacet procent je sice příliš, ale Írán bude při stanovení vlastních poplatků spravedlivý.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.