Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Hospodářské i právní kroky ruských úřadů z posledních měsíců naznačují systematickou přípravu na zefektivnění odvodního procesu. Úřady intenzivně shromažďují osobní údaje záložníků přímo přes jejich zaměstnavatele, včetně adres jejich příbuzných. Odvodní kanceláře navíc mužům v záloze přidělují konkrétní vojenské jednotky, ke kterým by se v případě vyhlášení mobilizace museli hlásit.
Kromě sběru dat došlo k úpravě legislativy. Povinným se stal systém elektronických předvolání, která vstupují v platnost okamžitě po odeslání do online systému. Tím se automaticky informuje pohraniční stráž a adresátovi je zamezeno v opuštění země. Ruská národní garda zároveň přijala opatření ke zvýšení ochrany a připravenosti svých zařízení pro období případné mobilizace či válečného stavu, což podle analytiků naznačuje přípravu na represivnější průběh odvodů.
Obavy z nového náboru podle webu Politico umocňují také prohlášení ukrajinských představitelů i lidskoprávních organizací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v srpnu uvedl, že podle zpravodajských služeb plánuje Rusko do konce roku rychlou mobilizaci stovek tisíc mužů. Ruská lidskoprávní organizace Škola odvedence zároveň zaznamenala výrazný nárůst žádostí o právní pomoc od mužů v odvodovém věku.
Představitelé Ruské federace jakékoliv plány na mobilizaci odmítají. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzja uvedl, že hromadný nábor není v současné době potřeba ani se neplánuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil zprávy o chystané mobilizaci za dezinformace šířené ukrajinskými úřady. Podle dostupných informací z bojové linie však ruské ztráty poprvé překročily počet dobrovolníků ochotných vstoupit do armády za finanční odměnu.
Snahy Kremlu získat nové síly bez oficiální mobilizace zatím nebyly plně úspěšné. Jarní kampaň zaměřená na nábor zhruba 80 tisíc studentů do nově vzniklých jednotek bezpilotních systémů dosáhla do července pouze desetiny plánovaného cíle. V některých chudších regionech zase úřady přistoupily k nátlakovým náborům na ulicích a veřejných místech, což v místech jako Penza vyvolalo zakládání domobran na ochranu před odvody.
Případné oficiální vyhlášení mobilizace se neočekává před zářijovými parlamentními volbami v Rusku, neboť by takový krok mohl dále oslabit politickou podporu vládní strany a vedení země. S ohledem na neúspěch alternativních náborových metod však odborníci považují vyhlášení další vlny mobilizace za čím dál pravděpodobnější scénář.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.