Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Hospodářské i právní kroky ruských úřadů z posledních měsíců naznačují systematickou přípravu na zefektivnění odvodního procesu. Úřady intenzivně shromažďují osobní údaje záložníků přímo přes jejich zaměstnavatele, včetně adres jejich příbuzných. Odvodní kanceláře navíc mužům v záloze přidělují konkrétní vojenské jednotky, ke kterým by se v případě vyhlášení mobilizace museli hlásit.
Kromě sběru dat došlo k úpravě legislativy. Povinným se stal systém elektronických předvolání, která vstupují v platnost okamžitě po odeslání do online systému. Tím se automaticky informuje pohraniční stráž a adresátovi je zamezeno v opuštění země. Ruská národní garda zároveň přijala opatření ke zvýšení ochrany a připravenosti svých zařízení pro období případné mobilizace či válečného stavu, což podle analytiků naznačuje přípravu na represivnější průběh odvodů.
Obavy z nového náboru podle webu Politico umocňují také prohlášení ukrajinských představitelů i lidskoprávních organizací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v srpnu uvedl, že podle zpravodajských služeb plánuje Rusko do konce roku rychlou mobilizaci stovek tisíc mužů. Ruská lidskoprávní organizace Škola odvedence zároveň zaznamenala výrazný nárůst žádostí o právní pomoc od mužů v odvodovém věku.
Představitelé Ruské federace jakékoliv plány na mobilizaci odmítají. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzja uvedl, že hromadný nábor není v současné době potřeba ani se neplánuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil zprávy o chystané mobilizaci za dezinformace šířené ukrajinskými úřady. Podle dostupných informací z bojové linie však ruské ztráty poprvé překročily počet dobrovolníků ochotných vstoupit do armády za finanční odměnu.
Snahy Kremlu získat nové síly bez oficiální mobilizace zatím nebyly plně úspěšné. Jarní kampaň zaměřená na nábor zhruba 80 tisíc studentů do nově vzniklých jednotek bezpilotních systémů dosáhla do července pouze desetiny plánovaného cíle. V některých chudších regionech zase úřady přistoupily k nátlakovým náborům na ulicích a veřejných místech, což v místech jako Penza vyvolalo zakládání domobran na ochranu před odvody.
Případné oficiální vyhlášení mobilizace se neočekává před zářijovými parlamentními volbami v Rusku, neboť by takový krok mohl dále oslabit politickou podporu vládní strany a vedení země. S ohledem na neúspěch alternativních náborových metod však odborníci považují vyhlášení další vlny mobilizace za čím dál pravděpodobnější scénář.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.