Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí by splnění tohoto záměru vyžadovalo roční nárůst o více než 1,7 procentního bodu, což je větší pokrok, než jakého se podařilo dosáhnout za celé období mezi lety 2010 a 2024. Ztráty způsobené nefunkčním modelem vyčísluje mezinárodní zpráva na více než 25 bilionů eur ročně. Z každých tří vytvořených eur se tak ekvivalent jednoho eura ztratí kvůli lineárnímu využívání surovin.
Na neutěšený stav reaguje mezinárodní projekt Become, do něhož se od ledna 2024 zapojilo deset organizací ze čtyř evropských zemí. Iniciativa spolufinancovaná z programu Erasmus+ spojuje vysoké i odborné školy a zaměstnavatele z Finska, Nizozemska, Slovinska a Bulharska. Hlavním cílem projektu, který potrvá do poloviny roku 2027, je vyřešit nedostatek kvalifikovaných odborníků a připravit vzdělavatele i pracovníky z praxe na zavádění principů oběhové ekonomiky. Součástí projektu bylo mapování chybějících dovedností, vytvoření modulárních výukových materiálů i uspořádání specializovaných školení.
Stávající závazky jednotlivých evropských států sice vykazují vysokou míru ambicí, samotná realizace však často naráží na neschopnost stanovených cílů dosáhnout. Zástupci Evropského účetního dvora již v roce 2023 konstatovali, že přechod na oběhové hospodářství zůstává pomalý. Jednotlivé státy v reakci na to své strategické plány upravují. Nizozemsko například ustoupilo od původního záměru snížit spotřebu nových surovin do roku 2030 na polovinu a nahradilo jej mírnějším cílem v podobě patnáctiprocentního poklesu do roku 2035.
Finsko, které v roce 2016 jako první na světě představilo národní strategii oběhové ekonomiky, sice disponuje pokročilými odbornými znalostmi i průmyslovými projekty, přesto vykazuje spolu s Irskem nejnižší míru využití recyklovaných materiálů v celém bloku. Tento výsledek ovlivňuje především silné zaměření tamního průmyslu na těžbu a lesnictví.
Slovinsko naproti tomu dosahuje nadprůměrných výsledků v recyklaci komunálního odpadu a jeho metropole Ljubljana třídí zhruba dvě třetiny odpadu z domácností, což představuje nejlepší výsledek ze všech hlavních měst Evropské unie. Podíl znovu použitých materiálů v hospodářství však nadále zůstává pod unijním průměrem. V Bulharsku sice platí strategické plány do roku 2027 a připravuje se zálohový systém s plánovaným spuštěním v roce 2029, tamní úřady však stále hlásí méně než sedmnáctiprocentní míru recyklace odpadu z domácností.
Praktické zkušenosti z průmyslu ukazují různorodé výsledky při zavádění oběhových postupů. V stavebnictví, které spotřebovává nejvíce materiálu, využívá nizozemská společnost Heijmans přibližně polovinu recyklovaného granulátu při výrobně betonových skeletů a na letišti Schiphol se podílela na vzniku tržiště s použitým stavebním materiálem.
V oděvním průmyslu platí od ledna 2025 povinnost odděleného sběru použitého textilu, samotná recyklace však naráží na ekonomické překážky. Zatímco ve Finsku funguje první průmyslový závod na zpracování obnošeného oblečení na nová vlákna, ve Švédsku podobně zaměřený projekt Renewcell skončil v roce 2024 bankrotem kvůli nedostatku zakázek v požadovaném objemu.
Pozitivní příklad transformace představuje francouzská automobilka Renault, která přestavěla svou historickou továrnu ve Flinsu na centrum pro renovaci vozidel, opravu dílů a baterií s cílem dosáhnout do roku 2030 v tomto segmentu tržeb ve výši dvou miliard eur. Vzhledem k nepřipravenosti pracovního trhu musela firma zřídit vlastní vzdělávací středisko. Výzkumníci z univerzity v Maastrichtu v souvislosti s tímto vývojem shromáždili databázi desítek společností z různých odvětví, na kterých zkoumají schopnost podnikatelských subjektů pozitivně ovlivňovat své okolí.
Zkušební provoz i analytické závěry ukazují, že hlavní překážku přechodu k udržitelnému hospodářství nepředstavují dostupné technologie, ale vnitřní fungování podnikového managementu. Běžně nastavená nákupní pravidla upřednostňují nejnižší pořizovací cenu a systémy hodnocení sledují množství odstraněného odpadu namísto zachované hodnoty materiálů.
Klíčovým krokem k úspěšné transformaci proto zůstává cílené vzdělávání zaměstnanců na středních úrovních řízení, zejména nákupčích, plánovačů údržby a finančních pracovníků. Odborné podklady a metodické listy vyvinuté v rámci projektu Become budou pro zájemce volně přístupné od podzimu 2026 na webových stránkách projektu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.