Dvakrát do roka si posouváme ručičky hodin – na jaře vpřed, na podzim zpět. Dnes nás opět čeká přechod na letní čas, což znamená, že noc bude o hodinu kratší. Proč se čas vlastně mění a jaký dopad to má na náš organismus? Který čas je pro nás přirozenější a jaké jsou výhody letního času?
Posun ručiček hodin nás čeká opět dnes. Letní čas začne zítra přechodem ze soboty 29. na neděli 30. března 2025. Ve 2:00 se hodiny posunou o hodinu dopředu na 3:00, což znamená, že noc bude kratší. Standardní, tedy zimní čas se pak vrátí 26. října 2025. Astronomické jaro přitom začne již 20. března.
Změna času byla původně zavedena kvůli úspoře energie, ale podle odborníků jsou tyto úspory minimální. Přechod na letní čas znamená, že se využívá více přirozeného světla ve večerních hodinách. Přesto se stále objevují diskuse o tom, zda by střídání času nemělo skončit.
Odborníci často upozorňují, že přirozenější pro lidský organismus je standardní pásmový čas, tedy zimní. „Náhlá změna času narušuje biologické rytmy a může vést k horší kvalitě spánku, snížené koncentraci a únavě,“ říká odborník na spánkovou hygienu Michal Šonka. Přesto letní čas přináší i výhody, jako je delší využitelnost denního světla pro volnočasové aktivity nebo ekonomické přínosy například pro turistiku.
Evropská unie měla střídání času původně zrušit v roce 2021, ale kvůli pandemii covidu-19 a nejednotnému postoji členských států se rozhodnutí odložilo na neurčito. Jednotlivé země se totiž nedokázaly shodnout, zda zavést trvale letní či zimní čas. Podle průzkumů je většina Čechů pro zrušení střídání času, ale názory na to, který z časů by měl zůstat, se různí.
Změna času probíhá ve stejném režimu i v dalších letech. Například v roce 2026 připadne začátek letního času na 29. března a konec na 25. října. Letní čas je dodržován ve většině evropských zemí, zatímco například v Asii a Jižní Americe se již od něj většinou upustilo.
Odborníci radí, jak se na změnu času připravit. Doporučuje se upravit spánkový režim několik dní předem, postupně si zvykat na posunutý rozvrh a trávit více času venku na přirozeném světle. Pomoci může i pravidelný pohyb a vyvážená strava. Ať už se v budoucnu střídání času zruší, nebo ne, letos se na něj budeme muset opět připravit.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
