Dvakrát do roka si posouváme ručičky hodin – na jaře vpřed, na podzim zpět. Dnes nás opět čeká přechod na letní čas, což znamená, že noc bude o hodinu kratší. Proč se čas vlastně mění a jaký dopad to má na náš organismus? Který čas je pro nás přirozenější a jaké jsou výhody letního času?
Posun ručiček hodin nás čeká opět dnes. Letní čas začne zítra přechodem ze soboty 29. na neděli 30. března 2025. Ve 2:00 se hodiny posunou o hodinu dopředu na 3:00, což znamená, že noc bude kratší. Standardní, tedy zimní čas se pak vrátí 26. října 2025. Astronomické jaro přitom začne již 20. března.
Změna času byla původně zavedena kvůli úspoře energie, ale podle odborníků jsou tyto úspory minimální. Přechod na letní čas znamená, že se využívá více přirozeného světla ve večerních hodinách. Přesto se stále objevují diskuse o tom, zda by střídání času nemělo skončit.
Odborníci často upozorňují, že přirozenější pro lidský organismus je standardní pásmový čas, tedy zimní. „Náhlá změna času narušuje biologické rytmy a může vést k horší kvalitě spánku, snížené koncentraci a únavě,“ říká odborník na spánkovou hygienu Michal Šonka. Přesto letní čas přináší i výhody, jako je delší využitelnost denního světla pro volnočasové aktivity nebo ekonomické přínosy například pro turistiku.
Evropská unie měla střídání času původně zrušit v roce 2021, ale kvůli pandemii covidu-19 a nejednotnému postoji členských států se rozhodnutí odložilo na neurčito. Jednotlivé země se totiž nedokázaly shodnout, zda zavést trvale letní či zimní čas. Podle průzkumů je většina Čechů pro zrušení střídání času, ale názory na to, který z časů by měl zůstat, se různí.
Změna času probíhá ve stejném režimu i v dalších letech. Například v roce 2026 připadne začátek letního času na 29. března a konec na 25. října. Letní čas je dodržován ve většině evropských zemí, zatímco například v Asii a Jižní Americe se již od něj většinou upustilo.
Odborníci radí, jak se na změnu času připravit. Doporučuje se upravit spánkový režim několik dní předem, postupně si zvykat na posunutý rozvrh a trávit více času venku na přirozeném světle. Pomoci může i pravidelný pohyb a vyvážená strava. Ať už se v budoucnu střídání času zruší, nebo ne, letos se na něj budeme muset opět připravit.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
