Dvakrát do roka si posouváme ručičky hodin – na jaře vpřed, na podzim zpět. Dnes nás opět čeká přechod na letní čas, což znamená, že noc bude o hodinu kratší. Proč se čas vlastně mění a jaký dopad to má na náš organismus? Který čas je pro nás přirozenější a jaké jsou výhody letního času?
Posun ručiček hodin nás čeká opět dnes. Letní čas začne zítra přechodem ze soboty 29. na neděli 30. března 2025. Ve 2:00 se hodiny posunou o hodinu dopředu na 3:00, což znamená, že noc bude kratší. Standardní, tedy zimní čas se pak vrátí 26. října 2025. Astronomické jaro přitom začne již 20. března.
Změna času byla původně zavedena kvůli úspoře energie, ale podle odborníků jsou tyto úspory minimální. Přechod na letní čas znamená, že se využívá více přirozeného světla ve večerních hodinách. Přesto se stále objevují diskuse o tom, zda by střídání času nemělo skončit.
Odborníci často upozorňují, že přirozenější pro lidský organismus je standardní pásmový čas, tedy zimní. „Náhlá změna času narušuje biologické rytmy a může vést k horší kvalitě spánku, snížené koncentraci a únavě,“ říká odborník na spánkovou hygienu Michal Šonka. Přesto letní čas přináší i výhody, jako je delší využitelnost denního světla pro volnočasové aktivity nebo ekonomické přínosy například pro turistiku.
Evropská unie měla střídání času původně zrušit v roce 2021, ale kvůli pandemii covidu-19 a nejednotnému postoji členských států se rozhodnutí odložilo na neurčito. Jednotlivé země se totiž nedokázaly shodnout, zda zavést trvale letní či zimní čas. Podle průzkumů je většina Čechů pro zrušení střídání času, ale názory na to, který z časů by měl zůstat, se různí.
Změna času probíhá ve stejném režimu i v dalších letech. Například v roce 2026 připadne začátek letního času na 29. března a konec na 25. října. Letní čas je dodržován ve většině evropských zemí, zatímco například v Asii a Jižní Americe se již od něj většinou upustilo.
Odborníci radí, jak se na změnu času připravit. Doporučuje se upravit spánkový režim několik dní předem, postupně si zvykat na posunutý rozvrh a trávit více času venku na přirozeném světle. Pomoci může i pravidelný pohyb a vyvážená strava. Ať už se v budoucnu střídání času zruší, nebo ne, letos se na něj budeme muset opět připravit.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
