Dvakrát do roka si posouváme ručičky hodin – na jaře vpřed, na podzim zpět. Dnes nás opět čeká přechod na letní čas, což znamená, že noc bude o hodinu kratší. Proč se čas vlastně mění a jaký dopad to má na náš organismus? Který čas je pro nás přirozenější a jaké jsou výhody letního času?
Posun ručiček hodin nás čeká opět dnes. Letní čas začne zítra přechodem ze soboty 29. na neděli 30. března 2025. Ve 2:00 se hodiny posunou o hodinu dopředu na 3:00, což znamená, že noc bude kratší. Standardní, tedy zimní čas se pak vrátí 26. října 2025. Astronomické jaro přitom začne již 20. března.
Změna času byla původně zavedena kvůli úspoře energie, ale podle odborníků jsou tyto úspory minimální. Přechod na letní čas znamená, že se využívá více přirozeného světla ve večerních hodinách. Přesto se stále objevují diskuse o tom, zda by střídání času nemělo skončit.
Odborníci často upozorňují, že přirozenější pro lidský organismus je standardní pásmový čas, tedy zimní. „Náhlá změna času narušuje biologické rytmy a může vést k horší kvalitě spánku, snížené koncentraci a únavě,“ říká odborník na spánkovou hygienu Michal Šonka. Přesto letní čas přináší i výhody, jako je delší využitelnost denního světla pro volnočasové aktivity nebo ekonomické přínosy například pro turistiku.
Evropská unie měla střídání času původně zrušit v roce 2021, ale kvůli pandemii covidu-19 a nejednotnému postoji členských států se rozhodnutí odložilo na neurčito. Jednotlivé země se totiž nedokázaly shodnout, zda zavést trvale letní či zimní čas. Podle průzkumů je většina Čechů pro zrušení střídání času, ale názory na to, který z časů by měl zůstat, se různí.
Změna času probíhá ve stejném režimu i v dalších letech. Například v roce 2026 připadne začátek letního času na 29. března a konec na 25. října. Letní čas je dodržován ve většině evropských zemí, zatímco například v Asii a Jižní Americe se již od něj většinou upustilo.
Odborníci radí, jak se na změnu času připravit. Doporučuje se upravit spánkový režim několik dní předem, postupně si zvykat na posunutý rozvrh a trávit více času venku na přirozeném světle. Pomoci může i pravidelný pohyb a vyvážená strava. Ať už se v budoucnu střídání času zruší, nebo ne, letos se na něj budeme muset opět připravit.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
