Tento víkend nás čeká každoroční změna času, která ovlivní miliony lidí. Zatímco někteří se těší na delší světlé večery, jiní se obávají narušení svého spánkového režimu. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, je dobré vědět, co vás čeká a jak se na posun připravit.
Každoroční změna času a s tím spojený posun hodin ovlivňuje nejen náš denní režim, ale i celkovou pohodu. Jak se vlastně určuje datum změny času a proč se tolik lidí v termínech plete?
Změna času má pevně stanovená pravidla – letní čas začíná vždy poslední neděli v březnu, zimní (standardní) čas pak poslední neděli v říjnu. Letos tedy ke změně dojde až příští víkend, konkrétně v noci ze soboty 30. března na neděli 31. března. Ve 2:00 ráno se hodiny posunou na 3:00, což znamená, že si pospíme o hodinu méně.
Mnoho lidí se však domnívá, že změna nastává už tento víkend. Důvodem je psychologický efekt – při pohledu do kalendáře vidí datum 22. března a automaticky si spojují konec měsíce s posunem hodin.
Ačkoli se může zdát, že posun o jednu hodinu je zanedbatelný, odborníci upozorňují, že naše tělo reaguje citlivě. Neuroložka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje, že změna může narušit spánkový cyklus, imunitu i celkovou pohodu.
Proč je přechod na letní čas náročnější?
Aby přechod na letní čas nenarušil váš denní režim, můžete vyzkoušet několik jednoduchých triků:
✅ Posouvejte si usínání postupně – choďte spát o 15 minut dříve, aby si tělo zvyklo.
✅ Omezte modré světlo – před spaním se vyhněte obrazovkám, které potlačují tvorbu melatoninu.
✅ Vystavujte se dennímu světlu – ranní pobyt na slunci pomáhá tělu rychleji se přizpůsobit novému režimu.
Změna času se odehrává vždy v noci ze soboty na neděli, aby co nejméně ovlivnila každodenní život a fungování dopravy. Přesto její dopady může pocítit každý. Pokud si tedy chcete ulehčit přechod na letní čas, zkuste se na něj připravit už teď.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.