Tento víkend nás čeká každoroční změna času, která ovlivní miliony lidí. Zatímco někteří se těší na delší světlé večery, jiní se obávají narušení svého spánkového režimu. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, je dobré vědět, co vás čeká a jak se na posun připravit.
Každoroční změna času a s tím spojený posun hodin ovlivňuje nejen náš denní režim, ale i celkovou pohodu. Jak se vlastně určuje datum změny času a proč se tolik lidí v termínech plete?
Změna času má pevně stanovená pravidla – letní čas začíná vždy poslední neděli v březnu, zimní (standardní) čas pak poslední neděli v říjnu. Letos tedy ke změně dojde až příští víkend, konkrétně v noci ze soboty 30. března na neděli 31. března. Ve 2:00 ráno se hodiny posunou na 3:00, což znamená, že si pospíme o hodinu méně.
Mnoho lidí se však domnívá, že změna nastává už tento víkend. Důvodem je psychologický efekt – při pohledu do kalendáře vidí datum 22. března a automaticky si spojují konec měsíce s posunem hodin.
Ačkoli se může zdát, že posun o jednu hodinu je zanedbatelný, odborníci upozorňují, že naše tělo reaguje citlivě. Neuroložka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje, že změna může narušit spánkový cyklus, imunitu i celkovou pohodu.
Proč je přechod na letní čas náročnější?
Aby přechod na letní čas nenarušil váš denní režim, můžete vyzkoušet několik jednoduchých triků:
✅ Posouvejte si usínání postupně – choďte spát o 15 minut dříve, aby si tělo zvyklo.
✅ Omezte modré světlo – před spaním se vyhněte obrazovkám, které potlačují tvorbu melatoninu.
✅ Vystavujte se dennímu světlu – ranní pobyt na slunci pomáhá tělu rychleji se přizpůsobit novému režimu.
Změna času se odehrává vždy v noci ze soboty na neděli, aby co nejméně ovlivnila každodenní život a fungování dopravy. Přesto její dopady může pocítit každý. Pokud si tedy chcete ulehčit přechod na letní čas, zkuste se na něj připravit už teď.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
