Tento víkend nás čeká každoroční změna času, která ovlivní miliony lidí. Zatímco někteří se těší na delší světlé večery, jiní se obávají narušení svého spánkového režimu. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, je dobré vědět, co vás čeká a jak se na posun připravit.
Každoroční změna času a s tím spojený posun hodin ovlivňuje nejen náš denní režim, ale i celkovou pohodu. Jak se vlastně určuje datum změny času a proč se tolik lidí v termínech plete?
Změna času má pevně stanovená pravidla – letní čas začíná vždy poslední neděli v březnu, zimní (standardní) čas pak poslední neděli v říjnu. Letos tedy ke změně dojde až příští víkend, konkrétně v noci ze soboty 30. března na neděli 31. března. Ve 2:00 ráno se hodiny posunou na 3:00, což znamená, že si pospíme o hodinu méně.
Mnoho lidí se však domnívá, že změna nastává už tento víkend. Důvodem je psychologický efekt – při pohledu do kalendáře vidí datum 22. března a automaticky si spojují konec měsíce s posunem hodin.
Ačkoli se může zdát, že posun o jednu hodinu je zanedbatelný, odborníci upozorňují, že naše tělo reaguje citlivě. Neuroložka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje, že změna může narušit spánkový cyklus, imunitu i celkovou pohodu.
Proč je přechod na letní čas náročnější?
Aby přechod na letní čas nenarušil váš denní režim, můžete vyzkoušet několik jednoduchých triků:
✅ Posouvejte si usínání postupně – choďte spát o 15 minut dříve, aby si tělo zvyklo.
✅ Omezte modré světlo – před spaním se vyhněte obrazovkám, které potlačují tvorbu melatoninu.
✅ Vystavujte se dennímu světlu – ranní pobyt na slunci pomáhá tělu rychleji se přizpůsobit novému režimu.
Změna času se odehrává vždy v noci ze soboty na neděli, aby co nejméně ovlivnila každodenní život a fungování dopravy. Přesto její dopady může pocítit každý. Pokud si tedy chcete ulehčit přechod na letní čas, zkuste se na něj připravit už teď.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.