Život pod útoky dronů: Co s lidmi na Ukrajině dělá psychologický nátlak?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 8. srpna 2025 20:01
Sdílej:

Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku. 

Drony s FPV (First-Person View) kamerami se na Ukrajině staly klíčovým nástrojem v boji, který dokáže ničit obrněná vozidla, pronásledovat pěchotu, a dokonce sledovat jednotlivé vojáky až do smrti.

Podle Pavla je zvuk, který drony vydávají, nezaměnitelný. Říká: „Bzzzzzzzz“, slyšíte ho, a víte, že jste na seznamu cílů. „Nemůžete se skrýt a běhání je zbytečné,“ dodává. I když Pavlo nyní žije daleko od fronty, zvuky dronů ho stále pronásledují. Obyčejné zvuky, jako je motorová sekačka, motorka nebo klimatizace, v něm vyvolávají úzkost, protože mu připomínají drony, které ho a jeho jednotku pronásledovaly na frontě.

Strach, který zažívá Pavlo, není ojedinělý. Doktor Serhii Andriichenko, vedoucí psychiatr Kyjevské vojenské nemocnice, varuje, že tato nová forma traumatického stresu, nazvaná „dronofobie“, se stává běžnou diagnózou mezi ukrajinskými válečnými veterány. Dronofobie se spouští i obyčejnými zvuky a u vojáků se projevuje náhlými změnami chování. Například se začnou vyhýbat oknům, skrývají se, nebo vypínají světla.

Drony nejsou jen terorem pro vojáky, ale také účinným psychologickým nástrojem. Velitel malého dronového útvaru, Nazar Bokhii, vysvětluje, že drony byly používány k psychologickému nátlaku na ruské vojáky. „Pokud bzučíte kolem nich dost dlouho, začnou utíkat a stanou se snadným cílem,“ vysvětluje Bokhii.

Drony přinesly novou úroveň strachu i civilistům. Dmytro Olifirenko z Chersonu, který přežil útok ruského dronu na autobusovou zastávku, kde čekal, žije v neustálém stresu. „Teď už slyším drony pořád, i když tam nejsou,“ říká. Zvuk dronu se pro něj stal součástí každodenního života, který mění obyčejné zvuky na neustálou hrozbu.

Tento nový typ vojenské technologie se ukazuje nejen jako smrtící nástroj, ale také jako nástroj psychologického tlaku, který překračuje hranice frontové linie a zasahuje do každodenního života vojáků i civilistů. Pro vojáky jako Pavlo znamená návrat z fronty trvalé psychické jizvy, a pro civilisty, jako je Olifirenko, znamená život ve stínu dronů trvalý strach a neustálé napětí. 

Stalo se