Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.
Drony s FPV (First-Person View) kamerami se na Ukrajině staly klíčovým nástrojem v boji, který dokáže ničit obrněná vozidla, pronásledovat pěchotu, a dokonce sledovat jednotlivé vojáky až do smrti.
Podle Pavla je zvuk, který drony vydávají, nezaměnitelný. Říká: „Bzzzzzzzz“, slyšíte ho, a víte, že jste na seznamu cílů. „Nemůžete se skrýt a běhání je zbytečné,“ dodává. I když Pavlo nyní žije daleko od fronty, zvuky dronů ho stále pronásledují. Obyčejné zvuky, jako je motorová sekačka, motorka nebo klimatizace, v něm vyvolávají úzkost, protože mu připomínají drony, které ho a jeho jednotku pronásledovaly na frontě.
Strach, který zažívá Pavlo, není ojedinělý. Doktor Serhii Andriichenko, vedoucí psychiatr Kyjevské vojenské nemocnice, varuje, že tato nová forma traumatického stresu, nazvaná „dronofobie“, se stává běžnou diagnózou mezi ukrajinskými válečnými veterány. Dronofobie se spouští i obyčejnými zvuky a u vojáků se projevuje náhlými změnami chování. Například se začnou vyhýbat oknům, skrývají se, nebo vypínají světla.
Drony nejsou jen terorem pro vojáky, ale také účinným psychologickým nástrojem. Velitel malého dronového útvaru, Nazar Bokhii, vysvětluje, že drony byly používány k psychologickému nátlaku na ruské vojáky. „Pokud bzučíte kolem nich dost dlouho, začnou utíkat a stanou se snadným cílem,“ vysvětluje Bokhii.
Drony přinesly novou úroveň strachu i civilistům. Dmytro Olifirenko z Chersonu, který přežil útok ruského dronu na autobusovou zastávku, kde čekal, žije v neustálém stresu. „Teď už slyším drony pořád, i když tam nejsou,“ říká. Zvuk dronu se pro něj stal součástí každodenního života, který mění obyčejné zvuky na neustálou hrozbu.
Tento nový typ vojenské technologie se ukazuje nejen jako smrtící nástroj, ale také jako nástroj psychologického tlaku, který překračuje hranice frontové linie a zasahuje do každodenního života vojáků i civilistů. Pro vojáky jako Pavlo znamená návrat z fronty trvalé psychické jizvy, a pro civilisty, jako je Olifirenko, znamená život ve stínu dronů trvalý strach a neustálé napětí.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.