Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.
Drony s FPV (First-Person View) kamerami se na Ukrajině staly klíčovým nástrojem v boji, který dokáže ničit obrněná vozidla, pronásledovat pěchotu, a dokonce sledovat jednotlivé vojáky až do smrti.
Podle Pavla je zvuk, který drony vydávají, nezaměnitelný. Říká: „Bzzzzzzzz“, slyšíte ho, a víte, že jste na seznamu cílů. „Nemůžete se skrýt a běhání je zbytečné,“ dodává. I když Pavlo nyní žije daleko od fronty, zvuky dronů ho stále pronásledují. Obyčejné zvuky, jako je motorová sekačka, motorka nebo klimatizace, v něm vyvolávají úzkost, protože mu připomínají drony, které ho a jeho jednotku pronásledovaly na frontě.
Strach, který zažívá Pavlo, není ojedinělý. Doktor Serhii Andriichenko, vedoucí psychiatr Kyjevské vojenské nemocnice, varuje, že tato nová forma traumatického stresu, nazvaná „dronofobie“, se stává běžnou diagnózou mezi ukrajinskými válečnými veterány. Dronofobie se spouští i obyčejnými zvuky a u vojáků se projevuje náhlými změnami chování. Například se začnou vyhýbat oknům, skrývají se, nebo vypínají světla.
Drony nejsou jen terorem pro vojáky, ale také účinným psychologickým nástrojem. Velitel malého dronového útvaru, Nazar Bokhii, vysvětluje, že drony byly používány k psychologickému nátlaku na ruské vojáky. „Pokud bzučíte kolem nich dost dlouho, začnou utíkat a stanou se snadným cílem,“ vysvětluje Bokhii.
Drony přinesly novou úroveň strachu i civilistům. Dmytro Olifirenko z Chersonu, který přežil útok ruského dronu na autobusovou zastávku, kde čekal, žije v neustálém stresu. „Teď už slyším drony pořád, i když tam nejsou,“ říká. Zvuk dronu se pro něj stal součástí každodenního života, který mění obyčejné zvuky na neustálou hrozbu.
Tento nový typ vojenské technologie se ukazuje nejen jako smrtící nástroj, ale také jako nástroj psychologického tlaku, který překračuje hranice frontové linie a zasahuje do každodenního života vojáků i civilistů. Pro vojáky jako Pavlo znamená návrat z fronty trvalé psychické jizvy, a pro civilisty, jako je Olifirenko, znamená život ve stínu dronů trvalý strach a neustálé napětí.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.