Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.
Drony s FPV (First-Person View) kamerami se na Ukrajině staly klíčovým nástrojem v boji, který dokáže ničit obrněná vozidla, pronásledovat pěchotu, a dokonce sledovat jednotlivé vojáky až do smrti.
Podle Pavla je zvuk, který drony vydávají, nezaměnitelný. Říká: „Bzzzzzzzz“, slyšíte ho, a víte, že jste na seznamu cílů. „Nemůžete se skrýt a běhání je zbytečné,“ dodává. I když Pavlo nyní žije daleko od fronty, zvuky dronů ho stále pronásledují. Obyčejné zvuky, jako je motorová sekačka, motorka nebo klimatizace, v něm vyvolávají úzkost, protože mu připomínají drony, které ho a jeho jednotku pronásledovaly na frontě.
Strach, který zažívá Pavlo, není ojedinělý. Doktor Serhii Andriichenko, vedoucí psychiatr Kyjevské vojenské nemocnice, varuje, že tato nová forma traumatického stresu, nazvaná „dronofobie“, se stává běžnou diagnózou mezi ukrajinskými válečnými veterány. Dronofobie se spouští i obyčejnými zvuky a u vojáků se projevuje náhlými změnami chování. Například se začnou vyhýbat oknům, skrývají se, nebo vypínají světla.
Drony nejsou jen terorem pro vojáky, ale také účinným psychologickým nástrojem. Velitel malého dronového útvaru, Nazar Bokhii, vysvětluje, že drony byly používány k psychologickému nátlaku na ruské vojáky. „Pokud bzučíte kolem nich dost dlouho, začnou utíkat a stanou se snadným cílem,“ vysvětluje Bokhii.
Drony přinesly novou úroveň strachu i civilistům. Dmytro Olifirenko z Chersonu, který přežil útok ruského dronu na autobusovou zastávku, kde čekal, žije v neustálém stresu. „Teď už slyším drony pořád, i když tam nejsou,“ říká. Zvuk dronu se pro něj stal součástí každodenního života, který mění obyčejné zvuky na neustálou hrozbu.
Tento nový typ vojenské technologie se ukazuje nejen jako smrtící nástroj, ale také jako nástroj psychologického tlaku, který překračuje hranice frontové linie a zasahuje do každodenního života vojáků i civilistů. Pro vojáky jako Pavlo znamená návrat z fronty trvalé psychické jizvy, a pro civilisty, jako je Olifirenko, znamená život ve stínu dronů trvalý strach a neustálé napětí.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.