Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
Katastrofa masivně zasáhla pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům u hlavní silnice. Na místě, kde dříve stála vládní budova, momentálně zasahují venezuelské a kolumbijské záchranné složky, které s pomocí těžké techniky, jeřábů a bagrů pátrají po přeživších. Příbuzní pohřešovaných osob však neskrývají obrovské rozhořčení a obviňují státní orgány z pasivity a závažného zanedbání povinností.
Místní obyvatelé kritizují pozdní začátek a pomalé tempo oficiálních záchranných prací. Podle svědectví rodinných příslušníků v prvních momentech pomáhali výhradně lidé z komunity, zatímco policie situaci pouze sledovala. Do některých oblastí státu La Guaira vládní pátrací týmy doteď vůbec nedorazily, takže lidé museli začít prohledávat sutiny vlastníma rukama bez jakékoliv technické podpory.
V obytném komplexu Bello Horizonte se k zemi sesuly dvě výškové budovy, kde dobrovolníci a pozůstalí pracují v ochranných maskách a gumových rukavicích jen s lopatami a páčidly, přestože se z ruin šíří silný zápach. Těsně po otřesech se přitom z trosek ozýval křik, na který sousedé reagovali snahou vyprostit uvězněné svépomocí.
První oficiální záchranáři z řad venezuelských hasičů dorazili do tohoto komplexu až v pátek, tedy téměř dva dny po otřesech, a následně se k nim připojili specialisté ze Salvadoru a Spojených států. Po vyproštění několika přeživších byla tato konkrétní operace v neděli ukončena, avšak podle odhadů místních obyvatel pod troskami stále zůstávají stovky obětí, jejichž těla se možná nikdy nepodaří najít, což znemožní určit konečnou bilanci neštěstí.
Čtyři dny po dvojitém zemětřesení navíc specializované internetové registry evidují přes 46 000 nezvěstných. Úřadům se do pondělního odpoledne podařilo potvrdit a lokalizovat 15 426 osob, avšak o dalších 46 019 občanech od dvouletých dětí po osmdesátileté seniory nemají jejich blízcí žádné zprávy.
Vzhledem k obrovskému počtu pohřešovaných existují vážné obavy, že celkový počet obětí dramaticky vzroste. Záchranné práce navíc v pondělí brzy ráno zkomplikoval následný otřes o síle 4,6 stupně severně od hlavního města Karakas. Předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez sice potvrdil, že tento incident nezpůsobil bezprostřední nové škody, jasně však poukázal na trvající riziko pro týmy v terénu.
Do země již dorazila mezinárodní pomoc ze čtyřiadvaceti států, která zahrnuje přes 500 tun zásob, více než 2 700 záchranářů a expertů a přibližně 86 kynologických týmů se speciálně vycvičenými psy. Odborníci sice upozorňují, že po 72 hodinách šance na přežití v sutinách prudce klesají, během víkendu se však podařilo zachránit nejméně 33 osob.
K nejvýraznějším případdům zázračného přežití patří vyproštění osmnáctiměsíčního dítěte, které v troskách přežilo 32 hodin. Velkou pozornost vzbudil také příběh jednadvacetiletého Aarona Leviho, kterého se po 106 hodinách v sutinách zřícené budovy v La Guaiře podařilo zachránit díky společnému, 43 hodin trvajícímu úsilí venezuelských, mexických a salvadorských záchranářů. Salvadorský prezident Nayib Bukele a prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová označili tento úspěch za příklad efektivní mezinárodní koordinace.
V neděli, čtyři dny po katastrofě, byli z ruin vytaženi také živí otec se synem, které francouzští civilní záchranáři a američtí specialisté z Virginie po dvanáctihodinovém metodickém vyhledávání v nestabilním rumišti transportovali za pomoci speciálních kamer do sanitky, přičemž lékaři oběma podávali nitrožilní infuze a léky už během vyprošťování. Stejný francouzsko-americký tým o den dříve úspěšně zachránil také matku s devítiměsíčním kojencem.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.