Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
Katastrofa masivně zasáhla pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům u hlavní silnice. Na místě, kde dříve stála vládní budova, momentálně zasahují venezuelské a kolumbijské záchranné složky, které s pomocí těžké techniky, jeřábů a bagrů pátrají po přeživších. Příbuzní pohřešovaných osob však neskrývají obrovské rozhořčení a obviňují státní orgány z pasivity a závažného zanedbání povinností.
Místní obyvatelé kritizují pozdní začátek a pomalé tempo oficiálních záchranných prací. Podle svědectví rodinných příslušníků v prvních momentech pomáhali výhradně lidé z komunity, zatímco policie situaci pouze sledovala. Do některých oblastí státu La Guaira vládní pátrací týmy doteď vůbec nedorazily, takže lidé museli začít prohledávat sutiny vlastníma rukama bez jakékoliv technické podpory.
V obytném komplexu Bello Horizonte se k zemi sesuly dvě výškové budovy, kde dobrovolníci a pozůstalí pracují v ochranných maskách a gumových rukavicích jen s lopatami a páčidly, přestože se z ruin šíří silný zápach. Těsně po otřesech se přitom z trosek ozýval křik, na který sousedé reagovali snahou vyprostit uvězněné svépomocí.
První oficiální záchranáři z řad venezuelských hasičů dorazili do tohoto komplexu až v pátek, tedy téměř dva dny po otřesech, a následně se k nim připojili specialisté ze Salvadoru a Spojených států. Po vyproštění několika přeživších byla tato konkrétní operace v neděli ukončena, avšak podle odhadů místních obyvatel pod troskami stále zůstávají stovky obětí, jejichž těla se možná nikdy nepodaří najít, což znemožní určit konečnou bilanci neštěstí.
Čtyři dny po dvojitém zemětřesení navíc specializované internetové registry evidují přes 46 000 nezvěstných. Úřadům se do pondělního odpoledne podařilo potvrdit a lokalizovat 15 426 osob, avšak o dalších 46 019 občanech od dvouletých dětí po osmdesátileté seniory nemají jejich blízcí žádné zprávy.
Vzhledem k obrovskému počtu pohřešovaných existují vážné obavy, že celkový počet obětí dramaticky vzroste. Záchranné práce navíc v pondělí brzy ráno zkomplikoval následný otřes o síle 4,6 stupně severně od hlavního města Karakas. Předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez sice potvrdil, že tento incident nezpůsobil bezprostřední nové škody, jasně však poukázal na trvající riziko pro týmy v terénu.
Do země již dorazila mezinárodní pomoc ze čtyřiadvaceti států, která zahrnuje přes 500 tun zásob, více než 2 700 záchranářů a expertů a přibližně 86 kynologických týmů se speciálně vycvičenými psy. Odborníci sice upozorňují, že po 72 hodinách šance na přežití v sutinách prudce klesají, během víkendu se však podařilo zachránit nejméně 33 osob.
K nejvýraznějším případdům zázračného přežití patří vyproštění osmnáctiměsíčního dítěte, které v troskách přežilo 32 hodin. Velkou pozornost vzbudil také příběh jednadvacetiletého Aarona Leviho, kterého se po 106 hodinách v sutinách zřícené budovy v La Guaiře podařilo zachránit díky společnému, 43 hodin trvajícímu úsilí venezuelských, mexických a salvadorských záchranářů. Salvadorský prezident Nayib Bukele a prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová označili tento úspěch za příklad efektivní mezinárodní koordinace.
V neděli, čtyři dny po katastrofě, byli z ruin vytaženi také živí otec se synem, které francouzští civilní záchranáři a američtí specialisté z Virginie po dvanáctihodinovém metodickém vyhledávání v nestabilním rumišti transportovali za pomoci speciálních kamer do sanitky, přičemž lékaři oběma podávali nitrožilní infuze a léky už během vyprošťování. Stejný francouzsko-americký tým o den dříve úspěšně zachránil také matku s devítiměsíčním kojencem.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.