Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
Katastrofa masivně zasáhla pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům u hlavní silnice. Na místě, kde dříve stála vládní budova, momentálně zasahují venezuelské a kolumbijské záchranné složky, které s pomocí těžké techniky, jeřábů a bagrů pátrají po přeživších. Příbuzní pohřešovaných osob však neskrývají obrovské rozhořčení a obviňují státní orgány z pasivity a závažného zanedbání povinností.
Místní obyvatelé kritizují pozdní začátek a pomalé tempo oficiálních záchranných prací. Podle svědectví rodinných příslušníků v prvních momentech pomáhali výhradně lidé z komunity, zatímco policie situaci pouze sledovala. Do některých oblastí státu La Guaira vládní pátrací týmy doteď vůbec nedorazily, takže lidé museli začít prohledávat sutiny vlastníma rukama bez jakékoliv technické podpory.
V obytném komplexu Bello Horizonte se k zemi sesuly dvě výškové budovy, kde dobrovolníci a pozůstalí pracují v ochranných maskách a gumových rukavicích jen s lopatami a páčidly, přestože se z ruin šíří silný zápach. Těsně po otřesech se přitom z trosek ozýval křik, na který sousedé reagovali snahou vyprostit uvězněné svépomocí.
První oficiální záchranáři z řad venezuelských hasičů dorazili do tohoto komplexu až v pátek, tedy téměř dva dny po otřesech, a následně se k nim připojili specialisté ze Salvadoru a Spojených států. Po vyproštění několika přeživších byla tato konkrétní operace v neděli ukončena, avšak podle odhadů místních obyvatel pod troskami stále zůstávají stovky obětí, jejichž těla se možná nikdy nepodaří najít, což znemožní určit konečnou bilanci neštěstí.
Čtyři dny po dvojitém zemětřesení navíc specializované internetové registry evidují přes 46 000 nezvěstných. Úřadům se do pondělního odpoledne podařilo potvrdit a lokalizovat 15 426 osob, avšak o dalších 46 019 občanech od dvouletých dětí po osmdesátileté seniory nemají jejich blízcí žádné zprávy.
Vzhledem k obrovskému počtu pohřešovaných existují vážné obavy, že celkový počet obětí dramaticky vzroste. Záchranné práce navíc v pondělí brzy ráno zkomplikoval následný otřes o síle 4,6 stupně severně od hlavního města Karakas. Předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez sice potvrdil, že tento incident nezpůsobil bezprostřední nové škody, jasně však poukázal na trvající riziko pro týmy v terénu.
Do země již dorazila mezinárodní pomoc ze čtyřiadvaceti států, která zahrnuje přes 500 tun zásob, více než 2 700 záchranářů a expertů a přibližně 86 kynologických týmů se speciálně vycvičenými psy. Odborníci sice upozorňují, že po 72 hodinách šance na přežití v sutinách prudce klesají, během víkendu se však podařilo zachránit nejméně 33 osob.
K nejvýraznějším případdům zázračného přežití patří vyproštění osmnáctiměsíčního dítěte, které v troskách přežilo 32 hodin. Velkou pozornost vzbudil také příběh jednadvacetiletého Aarona Leviho, kterého se po 106 hodinách v sutinách zřícené budovy v La Guaiře podařilo zachránit díky společnému, 43 hodin trvajícímu úsilí venezuelských, mexických a salvadorských záchranářů. Salvadorský prezident Nayib Bukele a prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová označili tento úspěch za příklad efektivní mezinárodní koordinace.
V neděli, čtyři dny po katastrofě, byli z ruin vytaženi také živí otec se synem, které francouzští civilní záchranáři a američtí specialisté z Virginie po dvanáctihodinovém metodickém vyhledávání v nestabilním rumišti transportovali za pomoci speciálních kamer do sanitky, přičemž lékaři oběma podávali nitrožilní infuze a léky už během vyprošťování. Stejný francouzsko-americký tým o den dříve úspěšně zachránil také matku s devítiměsíčním kojencem.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.