Před třiceti lety legendární vědecký pořad BBC Tomorrow's World předpověděl, jak by mohl vypadat rok 2025. Představy byly odvážné: implantáty usnadňující práci s bankomaty, holografičtí společníci v domácnostech a dokonce i nepokoje kvůli přístupu k internetu. Mezi předpoklady bylo také těžení asteroidů – a i když se to dosud nestalo, některé společnosti tvrdí, že se k tomuto cíli blížíme rychleji, než si mnozí mysleli.
Kalifornská společnost AstroForge věří, že bude první, kdo se do vesmíru vydá za těžbou. Již podnikla první kroky: 27. února 2025 vypustila svou první bezpilotní loď Odin v hodnotě 6,5 milionu dolarů na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. O devět dní později se předpokládalo, že Odin úspěšně překročil dráhu Měsíce a zamířil do hlubokého vesmíru.
Navzdory optimistickým plánům se však AstroForge potýká s vážnými komunikačními problémy s lodí Odin, které se zatím nepodařilo vyřešit. Firma doufá, že loď vstoupila do devítiměsíčního letu k pečlivě vybranému asteroidu 2022 OB5, který se nachází přibližně osm milionů kilometrů od Země. Odin má pomocí senzorů analyzovat složení tohoto asteroidu, což je klíčový krok k budoucím těžebním misím.
Zakladatel AstroForge Matt Gialich, známý svým neotřelým přístupem, se nenechává technickými potížemi odradit. Tvrdí, že překážky byly očekávané a že společnost získala cenné zkušenosti, i kdyby se kontakt s lodí již nepodařilo obnovit. "Ano, čeká nás ještě spousta malých kroků," připouští Gialich. "Ale začneme to dělat. Musíte to zkusit."
V příštím roce plánuje AstroForge další start, který má vést k vývoji technologií pro těžbu blízkozemních asteroidů. Cílem je získávat vzácné kovy, zejména ty z platinové skupiny, které jsou nezbytné pro palivové články a obnovitelné technologie. Těžba těchto prvků na Zemi je čím dál nákladnější – finančně, ekologicky, sociálně i geopoliticky.
Přesto někteří odborníci pochybují, zda je těžba kovů ve vesmíru a jejich transport na Zemi skutečně uskutečnitelný v blízké budoucnosti. Argumentují, že by mohla přinést nové environmentální problémy, podobně jako těžba na Zemi.
Mezi skeptiky patří i Ian Lange z Colorado School of Mines, který upozorňuje na technologické výzvy. Například těžba v prostředí bez gravitace představuje zásadní komplikaci. "Oddělení rudy od horniny je relativně jednoduché, ale k extrakci kovů je potřeba chemický nebo tepelný proces, který je na Zemi závislý na gravitaci," vysvětluje Lange. "Vytvořit tento proces ve vesmíru bude mnohem složitější."
Podle Victora Vescova, investora do AstroForge a dobrodruha, který jako první člověk navštívil dna všech pěti oceánů, je asteroidální těžba pouze otázkou vývoje správných nástrojů. "Stačí přivézt několik mikrogramů jako důkaz, že je to možné, a následné škálování procesu bude relativně snadné," tvrdí Vescovo.
Technologický pokrok poslední dekády výrazně změnil situaci. Nové observatoře, jako téměř dokončená Vera C. Rubin Observatory v Chile, umožní lepší sledování asteroidů. Optické a spektrografické analýzy usnadňují identifikaci vhodných kandidátů pro těžbu a díky privatizaci vesmírného průmyslu je levnější dostat náklad na oběžnou dráhu.
Nicméně právní otázky zůstávají nevyřešené. Podle Rosanny Deplano, profesorky mezinárodního vesmírného práva z University of Leicester, není jasné, zda těžené suroviny skutečně patří těžebním společnostem. Mezinárodní smlouvy, jako je Outer Space Treaty z roku 1967, sice zakazují přivlastnění vesmíru, ale explicitně se nezmiňují o jeho zdrojích. "To implikuje, že těžba není zakázána," říká Deplano.
Kritici upozorňují na potenciální environmentální škody. Někteří vědci se obávají vzniku vesmírného odpadu – sutin, které zůstávají po těžbě asteroidů – a jejich možné hrozby při návratu do atmosféry. Profesor planetárních věd Monica Grady z The Open University argumentuje, že by vesmír měl zůstat nedotčený a že lidé by se měli naučit "uklízet po sobě".
Navzdory těmto výzvám Gialich tvrdí, že vesmírné zdroje by měly být vnímány jako způsob ochrany Země. "Vesmír je nekonečný a obsahuje nespočet asteroidů, ale Země je jen jedna," uzavírá optimisticky.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
