Země už je světu malá? Dříve byla těžba kovů z asteroidů jen sci-fi, dnes se na ní pracuje rychleji, než tušíte

Kalifornská společnost AstroForge věří, že bude první, kdo se do vesmíru vydá za těžbou. Již podnikla první kroky: 27. února 2025 vypustila svou první bezpilotní loď Odin v hodnotě 6,5 milionu dolarů na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. O devět dní později se předpokládalo, že Odin úspěšně překročil dráhu Měsíce a zamířil do hlubokého vesmíru.

Navzdory optimistickým plánům se však AstroForge potýká s vážnými komunikačními problémy s lodí Odin, které se zatím nepodařilo vyřešit. Firma doufá, že loď vstoupila do devítiměsíčního letu k pečlivě vybranému asteroidu 2022 OB5, který se nachází přibližně osm milionů kilometrů od Země. Odin má pomocí senzorů analyzovat složení tohoto asteroidu, což je klíčový krok k budoucím těžebním misím.

Zakladatel AstroForge Matt Gialich, známý svým neotřelým přístupem, se nenechává technickými potížemi odradit. Tvrdí, že překážky byly očekávané a že společnost získala cenné zkušenosti, i kdyby se kontakt s lodí již nepodařilo obnovit. "Ano, čeká nás ještě spousta malých kroků," připouští Gialich. "Ale začneme to dělat. Musíte to zkusit."

V příštím roce plánuje AstroForge další start, který má vést k vývoji technologií pro těžbu blízkozemních asteroidů. Cílem je získávat vzácné kovy, zejména ty z platinové skupiny, které jsou nezbytné pro palivové články a obnovitelné technologie. Těžba těchto prvků na Zemi je čím dál nákladnější – finančně, ekologicky, sociálně i geopoliticky.

Přesto někteří odborníci pochybují, zda je těžba kovů ve vesmíru a jejich transport na Zemi skutečně uskutečnitelný v blízké budoucnosti. Argumentují, že by mohla přinést nové environmentální problémy, podobně jako těžba na Zemi.

Mezi skeptiky patří i Ian Lange z Colorado School of Mines, který upozorňuje na technologické výzvy. Například těžba v prostředí bez gravitace představuje zásadní komplikaci. "Oddělení rudy od horniny je relativně jednoduché, ale k extrakci kovů je potřeba chemický nebo tepelný proces, který je na Zemi závislý na gravitaci," vysvětluje Lange. "Vytvořit tento proces ve vesmíru bude mnohem složitější."

Podle Victora Vescova, investora do AstroForge a dobrodruha, který jako první člověk navštívil dna všech pěti oceánů, je asteroidální těžba pouze otázkou vývoje správných nástrojů. "Stačí přivézt několik mikrogramů jako důkaz, že je to možné, a následné škálování procesu bude relativně snadné," tvrdí Vescovo.

Technologický pokrok poslední dekády výrazně změnil situaci. Nové observatoře, jako téměř dokončená Vera C. Rubin Observatory v Chile, umožní lepší sledování asteroidů. Optické a spektrografické analýzy usnadňují identifikaci vhodných kandidátů pro těžbu a díky privatizaci vesmírného průmyslu je levnější dostat náklad na oběžnou dráhu.

Nicméně právní otázky zůstávají nevyřešené. Podle Rosanny Deplano, profesorky mezinárodního vesmírného práva z University of Leicester, není jasné, zda těžené suroviny skutečně patří těžebním společnostem. Mezinárodní smlouvy, jako je Outer Space Treaty z roku 1967, sice zakazují přivlastnění vesmíru, ale explicitně se nezmiňují o jeho zdrojích. "To implikuje, že těžba není zakázána," říká Deplano.

Kritici upozorňují na potenciální environmentální škody. Někteří vědci se obávají vzniku vesmírného odpadu – sutin, které zůstávají po těžbě asteroidů – a jejich možné hrozby při návratu do atmosféry. Profesor planetárních věd Monica Grady z The Open University argumentuje, že by vesmír měl zůstat nedotčený a že lidé by se měli naučit "uklízet po sobě".

Navzdory těmto výzvám Gialich tvrdí, že vesmírné zdroje by měly být vnímány jako způsob ochrany Země. "Vesmír je nekonečný a obsahuje nespočet asteroidů, ale Země je jen jedna," uzavírá optimisticky.