Před třiceti lety legendární vědecký pořad BBC Tomorrow's World předpověděl, jak by mohl vypadat rok 2025. Představy byly odvážné: implantáty usnadňující práci s bankomaty, holografičtí společníci v domácnostech a dokonce i nepokoje kvůli přístupu k internetu. Mezi předpoklady bylo také těžení asteroidů – a i když se to dosud nestalo, některé společnosti tvrdí, že se k tomuto cíli blížíme rychleji, než si mnozí mysleli.
Kalifornská společnost AstroForge věří, že bude první, kdo se do vesmíru vydá za těžbou. Již podnikla první kroky: 27. února 2025 vypustila svou první bezpilotní loď Odin v hodnotě 6,5 milionu dolarů na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. O devět dní později se předpokládalo, že Odin úspěšně překročil dráhu Měsíce a zamířil do hlubokého vesmíru.
Navzdory optimistickým plánům se však AstroForge potýká s vážnými komunikačními problémy s lodí Odin, které se zatím nepodařilo vyřešit. Firma doufá, že loď vstoupila do devítiměsíčního letu k pečlivě vybranému asteroidu 2022 OB5, který se nachází přibližně osm milionů kilometrů od Země. Odin má pomocí senzorů analyzovat složení tohoto asteroidu, což je klíčový krok k budoucím těžebním misím.
Zakladatel AstroForge Matt Gialich, známý svým neotřelým přístupem, se nenechává technickými potížemi odradit. Tvrdí, že překážky byly očekávané a že společnost získala cenné zkušenosti, i kdyby se kontakt s lodí již nepodařilo obnovit. "Ano, čeká nás ještě spousta malých kroků," připouští Gialich. "Ale začneme to dělat. Musíte to zkusit."
V příštím roce plánuje AstroForge další start, který má vést k vývoji technologií pro těžbu blízkozemních asteroidů. Cílem je získávat vzácné kovy, zejména ty z platinové skupiny, které jsou nezbytné pro palivové články a obnovitelné technologie. Těžba těchto prvků na Zemi je čím dál nákladnější – finančně, ekologicky, sociálně i geopoliticky.
Přesto někteří odborníci pochybují, zda je těžba kovů ve vesmíru a jejich transport na Zemi skutečně uskutečnitelný v blízké budoucnosti. Argumentují, že by mohla přinést nové environmentální problémy, podobně jako těžba na Zemi.
Mezi skeptiky patří i Ian Lange z Colorado School of Mines, který upozorňuje na technologické výzvy. Například těžba v prostředí bez gravitace představuje zásadní komplikaci. "Oddělení rudy od horniny je relativně jednoduché, ale k extrakci kovů je potřeba chemický nebo tepelný proces, který je na Zemi závislý na gravitaci," vysvětluje Lange. "Vytvořit tento proces ve vesmíru bude mnohem složitější."
Podle Victora Vescova, investora do AstroForge a dobrodruha, který jako první člověk navštívil dna všech pěti oceánů, je asteroidální těžba pouze otázkou vývoje správných nástrojů. "Stačí přivézt několik mikrogramů jako důkaz, že je to možné, a následné škálování procesu bude relativně snadné," tvrdí Vescovo.
Technologický pokrok poslední dekády výrazně změnil situaci. Nové observatoře, jako téměř dokončená Vera C. Rubin Observatory v Chile, umožní lepší sledování asteroidů. Optické a spektrografické analýzy usnadňují identifikaci vhodných kandidátů pro těžbu a díky privatizaci vesmírného průmyslu je levnější dostat náklad na oběžnou dráhu.
Nicméně právní otázky zůstávají nevyřešené. Podle Rosanny Deplano, profesorky mezinárodního vesmírného práva z University of Leicester, není jasné, zda těžené suroviny skutečně patří těžebním společnostem. Mezinárodní smlouvy, jako je Outer Space Treaty z roku 1967, sice zakazují přivlastnění vesmíru, ale explicitně se nezmiňují o jeho zdrojích. "To implikuje, že těžba není zakázána," říká Deplano.
Kritici upozorňují na potenciální environmentální škody. Někteří vědci se obávají vzniku vesmírného odpadu – sutin, které zůstávají po těžbě asteroidů – a jejich možné hrozby při návratu do atmosféry. Profesor planetárních věd Monica Grady z The Open University argumentuje, že by vesmír měl zůstat nedotčený a že lidé by se měli naučit "uklízet po sobě".
Navzdory těmto výzvám Gialich tvrdí, že vesmírné zdroje by měly být vnímány jako způsob ochrany Země. "Vesmír je nekonečný a obsahuje nespočet asteroidů, ale Země je jen jedna," uzavírá optimisticky.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
