Před třiceti lety legendární vědecký pořad BBC Tomorrow's World předpověděl, jak by mohl vypadat rok 2025. Představy byly odvážné: implantáty usnadňující práci s bankomaty, holografičtí společníci v domácnostech a dokonce i nepokoje kvůli přístupu k internetu. Mezi předpoklady bylo také těžení asteroidů – a i když se to dosud nestalo, některé společnosti tvrdí, že se k tomuto cíli blížíme rychleji, než si mnozí mysleli.
Kalifornská společnost AstroForge věří, že bude první, kdo se do vesmíru vydá za těžbou. Již podnikla první kroky: 27. února 2025 vypustila svou první bezpilotní loď Odin v hodnotě 6,5 milionu dolarů na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. O devět dní později se předpokládalo, že Odin úspěšně překročil dráhu Měsíce a zamířil do hlubokého vesmíru.
Navzdory optimistickým plánům se však AstroForge potýká s vážnými komunikačními problémy s lodí Odin, které se zatím nepodařilo vyřešit. Firma doufá, že loď vstoupila do devítiměsíčního letu k pečlivě vybranému asteroidu 2022 OB5, který se nachází přibližně osm milionů kilometrů od Země. Odin má pomocí senzorů analyzovat složení tohoto asteroidu, což je klíčový krok k budoucím těžebním misím.
Zakladatel AstroForge Matt Gialich, známý svým neotřelým přístupem, se nenechává technickými potížemi odradit. Tvrdí, že překážky byly očekávané a že společnost získala cenné zkušenosti, i kdyby se kontakt s lodí již nepodařilo obnovit. "Ano, čeká nás ještě spousta malých kroků," připouští Gialich. "Ale začneme to dělat. Musíte to zkusit."
V příštím roce plánuje AstroForge další start, který má vést k vývoji technologií pro těžbu blízkozemních asteroidů. Cílem je získávat vzácné kovy, zejména ty z platinové skupiny, které jsou nezbytné pro palivové články a obnovitelné technologie. Těžba těchto prvků na Zemi je čím dál nákladnější – finančně, ekologicky, sociálně i geopoliticky.
Přesto někteří odborníci pochybují, zda je těžba kovů ve vesmíru a jejich transport na Zemi skutečně uskutečnitelný v blízké budoucnosti. Argumentují, že by mohla přinést nové environmentální problémy, podobně jako těžba na Zemi.
Mezi skeptiky patří i Ian Lange z Colorado School of Mines, který upozorňuje na technologické výzvy. Například těžba v prostředí bez gravitace představuje zásadní komplikaci. "Oddělení rudy od horniny je relativně jednoduché, ale k extrakci kovů je potřeba chemický nebo tepelný proces, který je na Zemi závislý na gravitaci," vysvětluje Lange. "Vytvořit tento proces ve vesmíru bude mnohem složitější."
Podle Victora Vescova, investora do AstroForge a dobrodruha, který jako první člověk navštívil dna všech pěti oceánů, je asteroidální těžba pouze otázkou vývoje správných nástrojů. "Stačí přivézt několik mikrogramů jako důkaz, že je to možné, a následné škálování procesu bude relativně snadné," tvrdí Vescovo.
Technologický pokrok poslední dekády výrazně změnil situaci. Nové observatoře, jako téměř dokončená Vera C. Rubin Observatory v Chile, umožní lepší sledování asteroidů. Optické a spektrografické analýzy usnadňují identifikaci vhodných kandidátů pro těžbu a díky privatizaci vesmírného průmyslu je levnější dostat náklad na oběžnou dráhu.
Nicméně právní otázky zůstávají nevyřešené. Podle Rosanny Deplano, profesorky mezinárodního vesmírného práva z University of Leicester, není jasné, zda těžené suroviny skutečně patří těžebním společnostem. Mezinárodní smlouvy, jako je Outer Space Treaty z roku 1967, sice zakazují přivlastnění vesmíru, ale explicitně se nezmiňují o jeho zdrojích. "To implikuje, že těžba není zakázána," říká Deplano.
Kritici upozorňují na potenciální environmentální škody. Někteří vědci se obávají vzniku vesmírného odpadu – sutin, které zůstávají po těžbě asteroidů – a jejich možné hrozby při návratu do atmosféry. Profesor planetárních věd Monica Grady z The Open University argumentuje, že by vesmír měl zůstat nedotčený a že lidé by se měli naučit "uklízet po sobě".
Navzdory těmto výzvám Gialich tvrdí, že vesmírné zdroje by měly být vnímány jako způsob ochrany Země. "Vesmír je nekonečný a obsahuje nespočet asteroidů, ale Země je jen jedna," uzavírá optimisticky.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
