Před třiceti lety legendární vědecký pořad BBC Tomorrow's World předpověděl, jak by mohl vypadat rok 2025. Představy byly odvážné: implantáty usnadňující práci s bankomaty, holografičtí společníci v domácnostech a dokonce i nepokoje kvůli přístupu k internetu. Mezi předpoklady bylo také těžení asteroidů – a i když se to dosud nestalo, některé společnosti tvrdí, že se k tomuto cíli blížíme rychleji, než si mnozí mysleli.
Kalifornská společnost AstroForge věří, že bude první, kdo se do vesmíru vydá za těžbou. Již podnikla první kroky: 27. února 2025 vypustila svou první bezpilotní loď Odin v hodnotě 6,5 milionu dolarů na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. O devět dní později se předpokládalo, že Odin úspěšně překročil dráhu Měsíce a zamířil do hlubokého vesmíru.
Navzdory optimistickým plánům se však AstroForge potýká s vážnými komunikačními problémy s lodí Odin, které se zatím nepodařilo vyřešit. Firma doufá, že loď vstoupila do devítiměsíčního letu k pečlivě vybranému asteroidu 2022 OB5, který se nachází přibližně osm milionů kilometrů od Země. Odin má pomocí senzorů analyzovat složení tohoto asteroidu, což je klíčový krok k budoucím těžebním misím.
Zakladatel AstroForge Matt Gialich, známý svým neotřelým přístupem, se nenechává technickými potížemi odradit. Tvrdí, že překážky byly očekávané a že společnost získala cenné zkušenosti, i kdyby se kontakt s lodí již nepodařilo obnovit. "Ano, čeká nás ještě spousta malých kroků," připouští Gialich. "Ale začneme to dělat. Musíte to zkusit."
V příštím roce plánuje AstroForge další start, který má vést k vývoji technologií pro těžbu blízkozemních asteroidů. Cílem je získávat vzácné kovy, zejména ty z platinové skupiny, které jsou nezbytné pro palivové články a obnovitelné technologie. Těžba těchto prvků na Zemi je čím dál nákladnější – finančně, ekologicky, sociálně i geopoliticky.
Přesto někteří odborníci pochybují, zda je těžba kovů ve vesmíru a jejich transport na Zemi skutečně uskutečnitelný v blízké budoucnosti. Argumentují, že by mohla přinést nové environmentální problémy, podobně jako těžba na Zemi.
Mezi skeptiky patří i Ian Lange z Colorado School of Mines, který upozorňuje na technologické výzvy. Například těžba v prostředí bez gravitace představuje zásadní komplikaci. "Oddělení rudy od horniny je relativně jednoduché, ale k extrakci kovů je potřeba chemický nebo tepelný proces, který je na Zemi závislý na gravitaci," vysvětluje Lange. "Vytvořit tento proces ve vesmíru bude mnohem složitější."
Podle Victora Vescova, investora do AstroForge a dobrodruha, který jako první člověk navštívil dna všech pěti oceánů, je asteroidální těžba pouze otázkou vývoje správných nástrojů. "Stačí přivézt několik mikrogramů jako důkaz, že je to možné, a následné škálování procesu bude relativně snadné," tvrdí Vescovo.
Technologický pokrok poslední dekády výrazně změnil situaci. Nové observatoře, jako téměř dokončená Vera C. Rubin Observatory v Chile, umožní lepší sledování asteroidů. Optické a spektrografické analýzy usnadňují identifikaci vhodných kandidátů pro těžbu a díky privatizaci vesmírného průmyslu je levnější dostat náklad na oběžnou dráhu.
Nicméně právní otázky zůstávají nevyřešené. Podle Rosanny Deplano, profesorky mezinárodního vesmírného práva z University of Leicester, není jasné, zda těžené suroviny skutečně patří těžebním společnostem. Mezinárodní smlouvy, jako je Outer Space Treaty z roku 1967, sice zakazují přivlastnění vesmíru, ale explicitně se nezmiňují o jeho zdrojích. "To implikuje, že těžba není zakázána," říká Deplano.
Kritici upozorňují na potenciální environmentální škody. Někteří vědci se obávají vzniku vesmírného odpadu – sutin, které zůstávají po těžbě asteroidů – a jejich možné hrozby při návratu do atmosféry. Profesor planetárních věd Monica Grady z The Open University argumentuje, že by vesmír měl zůstat nedotčený a že lidé by se měli naučit "uklízet po sobě".
Navzdory těmto výzvám Gialich tvrdí, že vesmírné zdroje by měly být vnímány jako způsob ochrany Země. "Vesmír je nekonečný a obsahuje nespočet asteroidů, ale Země je jen jedna," uzavírá optimisticky.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
