Po devíti měsících ve vesmíru se astronauti Barry „Butch“ Wilmore a Suni Williams vrátili na Zemi. Zatímco si znovu zvykají na gravitaci, jejich těla procházejí řadou změn, které NASA již dlouho sleduje a studuje.
Astronauti, kteří tráví delší čas na oběžné dráze, si často všimnou změn ve svém těle – od dočasného zvýšení výšky přes ztrátu svalové hmoty až po tzv. „kuřecí nohy“ a „nafouklé hlavy“. Bez gravitace dochází k přerozdělení tělních tekutin a svaly i kosti postupně ochabují. Jakmile se však astronauti vrátí na pevnou zem, většina těchto změn se začíná rychle obracet.
„Každý astronaut se přizpůsobuje návratu individuálně, ale většinou už po pár dnech vypadají a cítí se téměř normálně,“ uvedl pro CNN Dr. Joe Dervay, lékař NASA.
Ve vesmíru se astronauti potýkají s několika fyziologickými změnami. Astronauti mohou přijít až o 1,5 % kostní hmoty měsíčně, což odpovídá úbytku, který by u staršího člověka trval celý rok. Proto ve vesmíru cvičí až 2,5 hodiny denně, aby tento efekt minimalizovali.
Bez gravitace se páteř narovnává, což může vést ke zvětšení tělesné výšky až o 3 %. Po návratu na Zemi se však astronauti brzy vrátí ke své původní výšce. Bez gravitace se tělní tekutiny přesouvají směrem k hlavě, což způsobuje otok obličeje a naopak úbytek objemu nohou. Tento efekt obvykle odezní během několika dní po návratu.
Někteří astronauti mají po pobytu ve vesmíru problémy s viděním, protože tekutiny tlačí na oční bulvu a mění její tvar. NASA tento fenomén zkoumá a hledá způsoby, jak jej zmírnit.
Aby si astronauti po návratu na Zemi co nejrychleji zvykli na podmínky s gravitací, dodržují přísný rehabilitační program. Cvičí, aby posílili svaly a kosti, a pomalu se přizpůsobují pohybu v normálních podmínkách.
„Gravitace je tvrdá,“ přiznává Wilmore. Williams dodává, že zatímco svaly se obvykle přizpůsobí během 24 až 48 hodin, zážitek z vesmíru v ní zůstane napořád.
Mnoho astronautů po návratu hovoří o tzv. overview effect – hlubokém pocitu sounáležitosti s planetou a lidstvem. Pohled na Zemi z vesmíru v nich zanechává nezapomenutelný dojem a často ovlivňuje jejich vnímání světa i po návratu domů.
Jak vesmírné agentury plánují mise na Měsíc a Mars, vědci se snaží lépe pochopit, jak dlouhodobý pobyt mimo Zemi ovlivňuje lidské tělo. Každý návrat astronautů je proto nejen triumfem lidského odhodlání, ale i cenným zdrojem poznatků pro budoucí generace průzkumníků vesmíru.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
