Po devíti měsících ve vesmíru se astronauti Barry „Butch“ Wilmore a Suni Williams vrátili na Zemi. Zatímco si znovu zvykají na gravitaci, jejich těla procházejí řadou změn, které NASA již dlouho sleduje a studuje.
Astronauti, kteří tráví delší čas na oběžné dráze, si často všimnou změn ve svém těle – od dočasného zvýšení výšky přes ztrátu svalové hmoty až po tzv. „kuřecí nohy“ a „nafouklé hlavy“. Bez gravitace dochází k přerozdělení tělních tekutin a svaly i kosti postupně ochabují. Jakmile se však astronauti vrátí na pevnou zem, většina těchto změn se začíná rychle obracet.
„Každý astronaut se přizpůsobuje návratu individuálně, ale většinou už po pár dnech vypadají a cítí se téměř normálně,“ uvedl pro CNN Dr. Joe Dervay, lékař NASA.
Ve vesmíru se astronauti potýkají s několika fyziologickými změnami. Astronauti mohou přijít až o 1,5 % kostní hmoty měsíčně, což odpovídá úbytku, který by u staršího člověka trval celý rok. Proto ve vesmíru cvičí až 2,5 hodiny denně, aby tento efekt minimalizovali.
Bez gravitace se páteř narovnává, což může vést ke zvětšení tělesné výšky až o 3 %. Po návratu na Zemi se však astronauti brzy vrátí ke své původní výšce. Bez gravitace se tělní tekutiny přesouvají směrem k hlavě, což způsobuje otok obličeje a naopak úbytek objemu nohou. Tento efekt obvykle odezní během několika dní po návratu.
Někteří astronauti mají po pobytu ve vesmíru problémy s viděním, protože tekutiny tlačí na oční bulvu a mění její tvar. NASA tento fenomén zkoumá a hledá způsoby, jak jej zmírnit.
Aby si astronauti po návratu na Zemi co nejrychleji zvykli na podmínky s gravitací, dodržují přísný rehabilitační program. Cvičí, aby posílili svaly a kosti, a pomalu se přizpůsobují pohybu v normálních podmínkách.
„Gravitace je tvrdá,“ přiznává Wilmore. Williams dodává, že zatímco svaly se obvykle přizpůsobí během 24 až 48 hodin, zážitek z vesmíru v ní zůstane napořád.
Mnoho astronautů po návratu hovoří o tzv. overview effect – hlubokém pocitu sounáležitosti s planetou a lidstvem. Pohled na Zemi z vesmíru v nich zanechává nezapomenutelný dojem a často ovlivňuje jejich vnímání světa i po návratu domů.
Jak vesmírné agentury plánují mise na Měsíc a Mars, vědci se snaží lépe pochopit, jak dlouhodobý pobyt mimo Zemi ovlivňuje lidské tělo. Každý návrat astronautů je proto nejen triumfem lidského odhodlání, ale i cenným zdrojem poznatků pro budoucí generace průzkumníků vesmíru.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.