Po devíti měsících ve vesmíru se astronauti Barry „Butch“ Wilmore a Suni Williams vrátili na Zemi. Zatímco si znovu zvykají na gravitaci, jejich těla procházejí řadou změn, které NASA již dlouho sleduje a studuje.
Astronauti, kteří tráví delší čas na oběžné dráze, si často všimnou změn ve svém těle – od dočasného zvýšení výšky přes ztrátu svalové hmoty až po tzv. „kuřecí nohy“ a „nafouklé hlavy“. Bez gravitace dochází k přerozdělení tělních tekutin a svaly i kosti postupně ochabují. Jakmile se však astronauti vrátí na pevnou zem, většina těchto změn se začíná rychle obracet.
„Každý astronaut se přizpůsobuje návratu individuálně, ale většinou už po pár dnech vypadají a cítí se téměř normálně,“ uvedl pro CNN Dr. Joe Dervay, lékař NASA.
Ve vesmíru se astronauti potýkají s několika fyziologickými změnami. Astronauti mohou přijít až o 1,5 % kostní hmoty měsíčně, což odpovídá úbytku, který by u staršího člověka trval celý rok. Proto ve vesmíru cvičí až 2,5 hodiny denně, aby tento efekt minimalizovali.
Bez gravitace se páteř narovnává, což může vést ke zvětšení tělesné výšky až o 3 %. Po návratu na Zemi se však astronauti brzy vrátí ke své původní výšce. Bez gravitace se tělní tekutiny přesouvají směrem k hlavě, což způsobuje otok obličeje a naopak úbytek objemu nohou. Tento efekt obvykle odezní během několika dní po návratu.
Někteří astronauti mají po pobytu ve vesmíru problémy s viděním, protože tekutiny tlačí na oční bulvu a mění její tvar. NASA tento fenomén zkoumá a hledá způsoby, jak jej zmírnit.
Aby si astronauti po návratu na Zemi co nejrychleji zvykli na podmínky s gravitací, dodržují přísný rehabilitační program. Cvičí, aby posílili svaly a kosti, a pomalu se přizpůsobují pohybu v normálních podmínkách.
„Gravitace je tvrdá,“ přiznává Wilmore. Williams dodává, že zatímco svaly se obvykle přizpůsobí během 24 až 48 hodin, zážitek z vesmíru v ní zůstane napořád.
Mnoho astronautů po návratu hovoří o tzv. overview effect – hlubokém pocitu sounáležitosti s planetou a lidstvem. Pohled na Zemi z vesmíru v nich zanechává nezapomenutelný dojem a často ovlivňuje jejich vnímání světa i po návratu domů.
Jak vesmírné agentury plánují mise na Měsíc a Mars, vědci se snaží lépe pochopit, jak dlouhodobý pobyt mimo Zemi ovlivňuje lidské tělo. Každý návrat astronautů je proto nejen triumfem lidského odhodlání, ale i cenným zdrojem poznatků pro budoucí generace průzkumníků vesmíru.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.