Země se v posledních dnech otáčí rychleji než dříve. Nikdo netuší proč

Během 9. a 22. července a také 5. srpna 2025 dojde podle astronomických pozorování ke zkrácení délky dne o přibližně 1,3 až 1,5 milisekundy. Přestože se jedná o nepatrný časový rozdíl – lidské mrknutí oka trvá zhruba 100 milisekund – vědci mu přikládají značný význam. Důvodem je skutečnost, že přesný čas hraje klíčovou roli v provozu satelitů, GPS, komunikačních systémů i vojenských technologií.

Zatím nejkratší den v historii byl zaznamenán 5. července loňského roku, kdy Země ztratila 1,66 milisekundy ze svého obvyklého 24hodinového cyklu. Další krátký den přišel 30. června 2022. Letní trojice podobných dní letos představuje výjimečnou událost, která vzbuzuje pozornost mezinárodních institucí sledujících rotaci Země.

Jedním z hlavních podezřelých v této záhadě je Měsíc. Jeho oběžná dráha je nejen eliptická, ale i nakloněná – její sklon vůči zemskému rovníku se pohybuje mezi 18° a 28°. A právě v těchto dnech dosahuje svého maxima. Když je úhel větší, lunární gravitace může na Zemi působit tak, že její rotaci zrychluje – čímž překonává obvyklý brzdicí efekt, který nastává, když se Měsíc nachází v nejvzdálenějším bodě (tzv. apogeu) své dráhy.

Zajímavé je, že právě během zmíněných tří dnů bude Měsíc poblíž svého apogea, což by za normálních okolností způsobilo zpomalení. Zrychlení rotace proto vědce mate. Je však možné, že sklon měsíční dráhy tento vliv přetlačí a výsledek je právě naopak – zrychlení.

Vědci zvažovali i další příčiny. Zemětřesení mají schopnost přesouvat hmotu uvnitř planety, což může změnit její rotační rychlost, podobně jako krasobruslařka mění tempo otáček zatažením paží. Například silné zemětřesení v Indonésii v roce 2005 posunulo hmotu tak, že zkrátilo den o 2,68 mikrosekundy. V poslední době ale k žádné významné seismické aktivitě nedošlo.

Na přetřes se dostává také klimatická změna. Dvě nedávné studie financované NASA ukázaly, že od roku 2000 dochází kvůli tání ledovců k posunu zemské rotační osy o zhruba 9 metrů. Tento efekt však vede k zpomalení, nikoliv ke zrychlení rotace – a to přibližně o 1,33 milisekundy za století. Pokud by oteplování pokračovalo současným tempem, mohlo by do roku 2100 prodloužit délku dne o 2,62 milisekundy.

Další drobné vlivy – jako stoupající hladina oceánů, rozpínání atmosféry či sezónní růst vegetace – rovněž mění rozložení hmoty na planetě. I tyto změny ale vedou ke zpomalování rotace.

To vše podle expertů znovu potvrzuje, že nejpravděpodobnější příčinou letního zrychlení zůstává vliv Měsíce – i když za ne zcela běžných podmínek. A přestože jde o efekt měřitelný jen nejpřesnějšími atomovými hodinami, které dokážou zaznamenat odchylku jedné sekundy za 100 milionů let, odborníci jej nepodceňují.

Celosvětová síť více než 450 atomových hodin je nezbytná pro fungování moderní společnosti. Při výraznějších odchylkách musí Mezinárodní služba pro rotaci Země a referenční systémy zavádět tzv. přestupné sekundy – což je opatření, které může mít dopad na fungování technologií.

Nakonec však vědci uklidňují, že žádný důvod k panice není. Země a Měsíc spolu tančí svůj gravitační valčík už přes 4,5 miliardy let a tento vztah je stabilní. Pokud se někdy mírně zrychlí či zpomalí, je to přirozenou součástí planetárních cyklů. A je velmi pravděpodobné, že si tento tanec ještě pár miliard let společně užijí.