Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Během 9. a 22. července a také 5. srpna 2025 dojde podle astronomických pozorování ke zkrácení délky dne o přibližně 1,3 až 1,5 milisekundy. Přestože se jedná o nepatrný časový rozdíl – lidské mrknutí oka trvá zhruba 100 milisekund – vědci mu přikládají značný význam. Důvodem je skutečnost, že přesný čas hraje klíčovou roli v provozu satelitů, GPS, komunikačních systémů i vojenských technologií.
Zatím nejkratší den v historii byl zaznamenán 5. července loňského roku, kdy Země ztratila 1,66 milisekundy ze svého obvyklého 24hodinového cyklu. Další krátký den přišel 30. června 2022. Letní trojice podobných dní letos představuje výjimečnou událost, která vzbuzuje pozornost mezinárodních institucí sledujících rotaci Země.
Jedním z hlavních podezřelých v této záhadě je Měsíc. Jeho oběžná dráha je nejen eliptická, ale i nakloněná – její sklon vůči zemskému rovníku se pohybuje mezi 18° a 28°. A právě v těchto dnech dosahuje svého maxima. Když je úhel větší, lunární gravitace může na Zemi působit tak, že její rotaci zrychluje – čímž překonává obvyklý brzdicí efekt, který nastává, když se Měsíc nachází v nejvzdálenějším bodě (tzv. apogeu) své dráhy.
Zajímavé je, že právě během zmíněných tří dnů bude Měsíc poblíž svého apogea, což by za normálních okolností způsobilo zpomalení. Zrychlení rotace proto vědce mate. Je však možné, že sklon měsíční dráhy tento vliv přetlačí a výsledek je právě naopak – zrychlení.
Vědci zvažovali i další příčiny. Zemětřesení mají schopnost přesouvat hmotu uvnitř planety, což může změnit její rotační rychlost, podobně jako krasobruslařka mění tempo otáček zatažením paží. Například silné zemětřesení v Indonésii v roce 2005 posunulo hmotu tak, že zkrátilo den o 2,68 mikrosekundy. V poslední době ale k žádné významné seismické aktivitě nedošlo.
Na přetřes se dostává také klimatická změna. Dvě nedávné studie financované NASA ukázaly, že od roku 2000 dochází kvůli tání ledovců k posunu zemské rotační osy o zhruba 9 metrů. Tento efekt však vede k zpomalení, nikoliv ke zrychlení rotace – a to přibližně o 1,33 milisekundy za století. Pokud by oteplování pokračovalo současným tempem, mohlo by do roku 2100 prodloužit délku dne o 2,62 milisekundy.
Další drobné vlivy – jako stoupající hladina oceánů, rozpínání atmosféry či sezónní růst vegetace – rovněž mění rozložení hmoty na planetě. I tyto změny ale vedou ke zpomalování rotace.
To vše podle expertů znovu potvrzuje, že nejpravděpodobnější příčinou letního zrychlení zůstává vliv Měsíce – i když za ne zcela běžných podmínek. A přestože jde o efekt měřitelný jen nejpřesnějšími atomovými hodinami, které dokážou zaznamenat odchylku jedné sekundy za 100 milionů let, odborníci jej nepodceňují.
Celosvětová síť více než 450 atomových hodin je nezbytná pro fungování moderní společnosti. Při výraznějších odchylkách musí Mezinárodní služba pro rotaci Země a referenční systémy zavádět tzv. přestupné sekundy – což je opatření, které může mít dopad na fungování technologií.
Nakonec však vědci uklidňují, že žádný důvod k panice není. Země a Měsíc spolu tančí svůj gravitační valčík už přes 4,5 miliardy let a tento vztah je stabilní. Pokud se někdy mírně zrychlí či zpomalí, je to přirozenou součástí planetárních cyklů. A je velmi pravděpodobné, že si tento tanec ještě pár miliard let společně užijí.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.