Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Během 9. a 22. července a také 5. srpna 2025 dojde podle astronomických pozorování ke zkrácení délky dne o přibližně 1,3 až 1,5 milisekundy. Přestože se jedná o nepatrný časový rozdíl – lidské mrknutí oka trvá zhruba 100 milisekund – vědci mu přikládají značný význam. Důvodem je skutečnost, že přesný čas hraje klíčovou roli v provozu satelitů, GPS, komunikačních systémů i vojenských technologií.
Zatím nejkratší den v historii byl zaznamenán 5. července loňského roku, kdy Země ztratila 1,66 milisekundy ze svého obvyklého 24hodinového cyklu. Další krátký den přišel 30. června 2022. Letní trojice podobných dní letos představuje výjimečnou událost, která vzbuzuje pozornost mezinárodních institucí sledujících rotaci Země.
Jedním z hlavních podezřelých v této záhadě je Měsíc. Jeho oběžná dráha je nejen eliptická, ale i nakloněná – její sklon vůči zemskému rovníku se pohybuje mezi 18° a 28°. A právě v těchto dnech dosahuje svého maxima. Když je úhel větší, lunární gravitace může na Zemi působit tak, že její rotaci zrychluje – čímž překonává obvyklý brzdicí efekt, který nastává, když se Měsíc nachází v nejvzdálenějším bodě (tzv. apogeu) své dráhy.
Zajímavé je, že právě během zmíněných tří dnů bude Měsíc poblíž svého apogea, což by za normálních okolností způsobilo zpomalení. Zrychlení rotace proto vědce mate. Je však možné, že sklon měsíční dráhy tento vliv přetlačí a výsledek je právě naopak – zrychlení.
Vědci zvažovali i další příčiny. Zemětřesení mají schopnost přesouvat hmotu uvnitř planety, což může změnit její rotační rychlost, podobně jako krasobruslařka mění tempo otáček zatažením paží. Například silné zemětřesení v Indonésii v roce 2005 posunulo hmotu tak, že zkrátilo den o 2,68 mikrosekundy. V poslední době ale k žádné významné seismické aktivitě nedošlo.
Na přetřes se dostává také klimatická změna. Dvě nedávné studie financované NASA ukázaly, že od roku 2000 dochází kvůli tání ledovců k posunu zemské rotační osy o zhruba 9 metrů. Tento efekt však vede k zpomalení, nikoliv ke zrychlení rotace – a to přibližně o 1,33 milisekundy za století. Pokud by oteplování pokračovalo současným tempem, mohlo by do roku 2100 prodloužit délku dne o 2,62 milisekundy.
Další drobné vlivy – jako stoupající hladina oceánů, rozpínání atmosféry či sezónní růst vegetace – rovněž mění rozložení hmoty na planetě. I tyto změny ale vedou ke zpomalování rotace.
To vše podle expertů znovu potvrzuje, že nejpravděpodobnější příčinou letního zrychlení zůstává vliv Měsíce – i když za ne zcela běžných podmínek. A přestože jde o efekt měřitelný jen nejpřesnějšími atomovými hodinami, které dokážou zaznamenat odchylku jedné sekundy za 100 milionů let, odborníci jej nepodceňují.
Celosvětová síť více než 450 atomových hodin je nezbytná pro fungování moderní společnosti. Při výraznějších odchylkách musí Mezinárodní služba pro rotaci Země a referenční systémy zavádět tzv. přestupné sekundy – což je opatření, které může mít dopad na fungování technologií.
Nakonec však vědci uklidňují, že žádný důvod k panice není. Země a Měsíc spolu tančí svůj gravitační valčík už přes 4,5 miliardy let a tento vztah je stabilní. Pokud se někdy mírně zrychlí či zpomalí, je to přirozenou součástí planetárních cyklů. A je velmi pravděpodobné, že si tento tanec ještě pár miliard let společně užijí.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.