Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Během 9. a 22. července a také 5. srpna 2025 dojde podle astronomických pozorování ke zkrácení délky dne o přibližně 1,3 až 1,5 milisekundy. Přestože se jedná o nepatrný časový rozdíl – lidské mrknutí oka trvá zhruba 100 milisekund – vědci mu přikládají značný význam. Důvodem je skutečnost, že přesný čas hraje klíčovou roli v provozu satelitů, GPS, komunikačních systémů i vojenských technologií.
Zatím nejkratší den v historii byl zaznamenán 5. července loňského roku, kdy Země ztratila 1,66 milisekundy ze svého obvyklého 24hodinového cyklu. Další krátký den přišel 30. června 2022. Letní trojice podobných dní letos představuje výjimečnou událost, která vzbuzuje pozornost mezinárodních institucí sledujících rotaci Země.
Jedním z hlavních podezřelých v této záhadě je Měsíc. Jeho oběžná dráha je nejen eliptická, ale i nakloněná – její sklon vůči zemskému rovníku se pohybuje mezi 18° a 28°. A právě v těchto dnech dosahuje svého maxima. Když je úhel větší, lunární gravitace může na Zemi působit tak, že její rotaci zrychluje – čímž překonává obvyklý brzdicí efekt, který nastává, když se Měsíc nachází v nejvzdálenějším bodě (tzv. apogeu) své dráhy.
Zajímavé je, že právě během zmíněných tří dnů bude Měsíc poblíž svého apogea, což by za normálních okolností způsobilo zpomalení. Zrychlení rotace proto vědce mate. Je však možné, že sklon měsíční dráhy tento vliv přetlačí a výsledek je právě naopak – zrychlení.
Vědci zvažovali i další příčiny. Zemětřesení mají schopnost přesouvat hmotu uvnitř planety, což může změnit její rotační rychlost, podobně jako krasobruslařka mění tempo otáček zatažením paží. Například silné zemětřesení v Indonésii v roce 2005 posunulo hmotu tak, že zkrátilo den o 2,68 mikrosekundy. V poslední době ale k žádné významné seismické aktivitě nedošlo.
Na přetřes se dostává také klimatická změna. Dvě nedávné studie financované NASA ukázaly, že od roku 2000 dochází kvůli tání ledovců k posunu zemské rotační osy o zhruba 9 metrů. Tento efekt však vede k zpomalení, nikoliv ke zrychlení rotace – a to přibližně o 1,33 milisekundy za století. Pokud by oteplování pokračovalo současným tempem, mohlo by do roku 2100 prodloužit délku dne o 2,62 milisekundy.
Další drobné vlivy – jako stoupající hladina oceánů, rozpínání atmosféry či sezónní růst vegetace – rovněž mění rozložení hmoty na planetě. I tyto změny ale vedou ke zpomalování rotace.
To vše podle expertů znovu potvrzuje, že nejpravděpodobnější příčinou letního zrychlení zůstává vliv Měsíce – i když za ne zcela běžných podmínek. A přestože jde o efekt měřitelný jen nejpřesnějšími atomovými hodinami, které dokážou zaznamenat odchylku jedné sekundy za 100 milionů let, odborníci jej nepodceňují.
Celosvětová síť více než 450 atomových hodin je nezbytná pro fungování moderní společnosti. Při výraznějších odchylkách musí Mezinárodní služba pro rotaci Země a referenční systémy zavádět tzv. přestupné sekundy – což je opatření, které může mít dopad na fungování technologií.
Nakonec však vědci uklidňují, že žádný důvod k panice není. Země a Měsíc spolu tančí svůj gravitační valčík už přes 4,5 miliardy let a tento vztah je stabilní. Pokud se někdy mírně zrychlí či zpomalí, je to přirozenou součástí planetárních cyklů. A je velmi pravděpodobné, že si tento tanec ještě pár miliard let společně užijí.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
