Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy ze strategicky významného území na východě země. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za "důležitý úspěch" po několika měsících, kdy se situace na frontě nevyvíjela pro Ukrajinu příznivě. Rusko se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřilo.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly dobyly 160 kilometrů čtverečních u hornického města Dobropillja, kde v srpnu Rusko prolomilo ukrajinskou obranu. Kromě toho se podařilo ukrajinským vojákům vyčistit od ruských sil dalších 170 kilometrů čtverečních území, které ale zatím nebylo oficiálně převzato.
Ukrajinský prezident neupřesnil, kdy k tomuto postupu došlo. Zmínil jen, že Rusko utrpělo tisíce ztrát. Podle online sledovače DeepState, který je napojen na ukrajinskou armádu, sice Rusové v srpnu u Dobropillji rychle postupovali, ale v posledních týdnech se část jejich zisků rozplynula.
Mezitím Donald Trump obvinil Vladimira Putina, že ho zklamal. Exprezident USA řekl, že doufal v brzké sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Putinovo jednání mu v tom zabránilo. Trump své výroky pronesl na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem, která se konala v rámci Trumpovy státní návštěvy Velké Británie. Podle něj "Putin zklamal" a "zabíjí mnoho lidí, a navíc jich sám ztrácí víc, než kolik jich zabíjí".
Ruský vzdušný úder zasáhl ve čtvrtek město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, což si vyžádalo pět obětí. Město leží zhruba osm kilometrů od frontové linie a je ze tří stran obklopeno ruskými jednotkami. Kyjev na to reagoval dálkovými údery na ruský ropný průmysl. V důsledku posledního čtvrtečního útoku začalo hořet v rafinérii v Baškortostánu, asi 1400 kilometrů od fronty. Vladimir Putin prohlásil, že na ukrajinské frontě je nyní nasazeno přes 700 000 ruských vojáků.
Ukrajina obdržela ostatky 1000 těl, o kterých Moskva tvrdí, že patří padlým ukrajinským vojákům. Ukrajinští úředníci uvedli, že se teď pracuje na identifikaci těl. Ukrajina tvrdí, že Rusko nezákonně deportovalo přes 19 500 ukrajinských dětí do Ruska a Běloruska. Tím porušuje Ženevské konvence.
Podle zprávy Yaleovy univerzity Rusko uneslo ukrajinské děti do více než 210 zařízení, kde jsou nuceně převychovávány a podrobovány vojenskému výcviku. Ruské ministerstvo zahraničí tato obvinění odmítá s tím, že jde o výmysly a zpráva je založena na pochybných údajích.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.