Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy ze strategicky významného území na východě země. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za "důležitý úspěch" po několika měsících, kdy se situace na frontě nevyvíjela pro Ukrajinu příznivě. Rusko se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřilo.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly dobyly 160 kilometrů čtverečních u hornického města Dobropillja, kde v srpnu Rusko prolomilo ukrajinskou obranu. Kromě toho se podařilo ukrajinským vojákům vyčistit od ruských sil dalších 170 kilometrů čtverečních území, které ale zatím nebylo oficiálně převzato.
Ukrajinský prezident neupřesnil, kdy k tomuto postupu došlo. Zmínil jen, že Rusko utrpělo tisíce ztrát. Podle online sledovače DeepState, který je napojen na ukrajinskou armádu, sice Rusové v srpnu u Dobropillji rychle postupovali, ale v posledních týdnech se část jejich zisků rozplynula.
Mezitím Donald Trump obvinil Vladimira Putina, že ho zklamal. Exprezident USA řekl, že doufal v brzké sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Putinovo jednání mu v tom zabránilo. Trump své výroky pronesl na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem, která se konala v rámci Trumpovy státní návštěvy Velké Británie. Podle něj "Putin zklamal" a "zabíjí mnoho lidí, a navíc jich sám ztrácí víc, než kolik jich zabíjí".
Ruský vzdušný úder zasáhl ve čtvrtek město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, což si vyžádalo pět obětí. Město leží zhruba osm kilometrů od frontové linie a je ze tří stran obklopeno ruskými jednotkami. Kyjev na to reagoval dálkovými údery na ruský ropný průmysl. V důsledku posledního čtvrtečního útoku začalo hořet v rafinérii v Baškortostánu, asi 1400 kilometrů od fronty. Vladimir Putin prohlásil, že na ukrajinské frontě je nyní nasazeno přes 700 000 ruských vojáků.
Ukrajina obdržela ostatky 1000 těl, o kterých Moskva tvrdí, že patří padlým ukrajinským vojákům. Ukrajinští úředníci uvedli, že se teď pracuje na identifikaci těl. Ukrajina tvrdí, že Rusko nezákonně deportovalo přes 19 500 ukrajinských dětí do Ruska a Běloruska. Tím porušuje Ženevské konvence.
Podle zprávy Yaleovy univerzity Rusko uneslo ukrajinské děti do více než 210 zařízení, kde jsou nuceně převychovávány a podrobovány vojenskému výcviku. Ruské ministerstvo zahraničí tato obvinění odmítá s tím, že jde o výmysly a zpráva je založena na pochybných údajích.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.