Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy ze strategicky významného území na východě země. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za "důležitý úspěch" po několika měsících, kdy se situace na frontě nevyvíjela pro Ukrajinu příznivě. Rusko se k tomuto tvrzení zatím nevyjádřilo.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly dobyly 160 kilometrů čtverečních u hornického města Dobropillja, kde v srpnu Rusko prolomilo ukrajinskou obranu. Kromě toho se podařilo ukrajinským vojákům vyčistit od ruských sil dalších 170 kilometrů čtverečních území, které ale zatím nebylo oficiálně převzato.
Ukrajinský prezident neupřesnil, kdy k tomuto postupu došlo. Zmínil jen, že Rusko utrpělo tisíce ztrát. Podle online sledovače DeepState, který je napojen na ukrajinskou armádu, sice Rusové v srpnu u Dobropillji rychle postupovali, ale v posledních týdnech se část jejich zisků rozplynula.
Mezitím Donald Trump obvinil Vladimira Putina, že ho zklamal. Exprezident USA řekl, že doufal v brzké sjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Putinovo jednání mu v tom zabránilo. Trump své výroky pronesl na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem, která se konala v rámci Trumpovy státní návštěvy Velké Británie. Podle něj "Putin zklamal" a "zabíjí mnoho lidí, a navíc jich sám ztrácí víc, než kolik jich zabíjí".
Ruský vzdušný úder zasáhl ve čtvrtek město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, což si vyžádalo pět obětí. Město leží zhruba osm kilometrů od frontové linie a je ze tří stran obklopeno ruskými jednotkami. Kyjev na to reagoval dálkovými údery na ruský ropný průmysl. V důsledku posledního čtvrtečního útoku začalo hořet v rafinérii v Baškortostánu, asi 1400 kilometrů od fronty. Vladimir Putin prohlásil, že na ukrajinské frontě je nyní nasazeno přes 700 000 ruských vojáků.
Ukrajina obdržela ostatky 1000 těl, o kterých Moskva tvrdí, že patří padlým ukrajinským vojákům. Ukrajinští úředníci uvedli, že se teď pracuje na identifikaci těl. Ukrajina tvrdí, že Rusko nezákonně deportovalo přes 19 500 ukrajinských dětí do Ruska a Běloruska. Tím porušuje Ženevské konvence.
Podle zprávy Yaleovy univerzity Rusko uneslo ukrajinské děti do více než 210 zařízení, kde jsou nuceně převychovávány a podrobovány vojenskému výcviku. Ruské ministerstvo zahraničí tato obvinění odmítá s tím, že jde o výmysly a zpráva je založena na pochybných údajích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.