Napjaté setkání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mělo původně řešit americkou pomoc Ukrajině a dohodu o těžbě nerostů. Místo diplomatických jednání se však schůzka proměnila v ostrou slovní konfrontaci, během níž oba lídři výrazně zvýšili hlas, informuje CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s delegací amerického Senátu, což označil za „klíčovou část návštěvy Spojených států“.
Ve svém příspěvku na X (dříve Twitter) uvedl, že jednání se soustředila na pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, legislativní iniciativy, jeho schůzku s Donaldem Trumpem i širší vizi dosažení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil také význam silných bezpečnostních záruk a transatlantické jednoty.
„Spojené státy zůstávají naším strategickým partnerem a jsme vděční za neochvějnou podporu Ukrajiny ze strany obou komor Kongresu,“ napsal Zelenskyj.
Po setkání se senátory se Zelenskyj přesunul na jednání s Trumpem, kde se očekávalo projednání amerických snah o ukončení války a možné dohody o těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Trump odmítl upřesnit, zda dojde k podpisu dohody, ale při uvítání ukrajinského prezidenta poznamenal, že je „dnes opravdu dobře oblečený“.
Dohoda by mohla Spojeným státům zajistit přístup k ukrajinským nerostným zdrojům výměnou za investice a potenciální bezpečnostní záruky. Podrobnosti však zůstávají nejasné. Trump přitom krátce před setkáním otočil rétoriku – poté, co označil Zelenského za diktátora, najednou prohlásil, že „má pro něj velký respekt“.
Jednání se však rychle proměnilo v napjatou konfrontaci. „Nejste v dobré pozici,“ zvýšil hlas Trump směrem k Zelenskému. „Hrajete si s možností třetí světové války,“ dodal s varováním, že Spojené státy nebudou jednat podle ukrajinských požadavků.
Do ostré výměny se zapojil i viceprezident JD Vance, který označil Zelenského vystupování za „neuctivé“ a kritizoval ho za to, že se snaží prosazovat své zájmy veřejně místo diplomatických jednání.
Trump následně obhajoval svůj postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a odmítl tvrzení, že by se přikláněl na jeho stranu. „Nejsem na straně Putina ani na straně nikoho. Jsem na straně Spojených států a chci tento konflikt ukončit,“ prohlásil.
„Chcete, abych říkal hrozné věci o Putinovi, a pak se s ním sešel a řekl: ‚Ahoj, Vladimire, jak to vypadá s dohodou?‘ Takhle to nefunguje,“ argumentoval Trump. Zároveň varoval, že tvrdší přístup k Rusku by mohl mírová jednání spíše zablokovat než urychlit.
Americký prezident se tento týden setkal i s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, protože evropské lídry znepokojilo, že byli vynecháni z americko-ruských rozhovorů. Cílem jejich setkání bylo zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a sladit postoje k dalším diplomatickým krokům.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.