Napjaté setkání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mělo původně řešit americkou pomoc Ukrajině a dohodu o těžbě nerostů. Místo diplomatických jednání se však schůzka proměnila v ostrou slovní konfrontaci, během níž oba lídři výrazně zvýšili hlas, informuje CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s delegací amerického Senátu, což označil za „klíčovou část návštěvy Spojených států“.
Ve svém příspěvku na X (dříve Twitter) uvedl, že jednání se soustředila na pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, legislativní iniciativy, jeho schůzku s Donaldem Trumpem i širší vizi dosažení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil také význam silných bezpečnostních záruk a transatlantické jednoty.
„Spojené státy zůstávají naším strategickým partnerem a jsme vděční za neochvějnou podporu Ukrajiny ze strany obou komor Kongresu,“ napsal Zelenskyj.
Po setkání se senátory se Zelenskyj přesunul na jednání s Trumpem, kde se očekávalo projednání amerických snah o ukončení války a možné dohody o těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Trump odmítl upřesnit, zda dojde k podpisu dohody, ale při uvítání ukrajinského prezidenta poznamenal, že je „dnes opravdu dobře oblečený“.
Dohoda by mohla Spojeným státům zajistit přístup k ukrajinským nerostným zdrojům výměnou za investice a potenciální bezpečnostní záruky. Podrobnosti však zůstávají nejasné. Trump přitom krátce před setkáním otočil rétoriku – poté, co označil Zelenského za diktátora, najednou prohlásil, že „má pro něj velký respekt“.
Jednání se však rychle proměnilo v napjatou konfrontaci. „Nejste v dobré pozici,“ zvýšil hlas Trump směrem k Zelenskému. „Hrajete si s možností třetí světové války,“ dodal s varováním, že Spojené státy nebudou jednat podle ukrajinských požadavků.
Do ostré výměny se zapojil i viceprezident JD Vance, který označil Zelenského vystupování za „neuctivé“ a kritizoval ho za to, že se snaží prosazovat své zájmy veřejně místo diplomatických jednání.
Trump následně obhajoval svůj postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a odmítl tvrzení, že by se přikláněl na jeho stranu. „Nejsem na straně Putina ani na straně nikoho. Jsem na straně Spojených států a chci tento konflikt ukončit,“ prohlásil.
„Chcete, abych říkal hrozné věci o Putinovi, a pak se s ním sešel a řekl: ‚Ahoj, Vladimire, jak to vypadá s dohodou?‘ Takhle to nefunguje,“ argumentoval Trump. Zároveň varoval, že tvrdší přístup k Rusku by mohl mírová jednání spíše zablokovat než urychlit.
Americký prezident se tento týden setkal i s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, protože evropské lídry znepokojilo, že byli vynecháni z americko-ruských rozhovorů. Cílem jejich setkání bylo zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a sladit postoje k dalším diplomatickým krokům.
Británie, Itálie a Japonsko spojily síly při vývoji nové generace nadzvukového stíhacího letounu Tempest, který má do roku 2035 vstoupit do aktivní služby. Podle všeho půjde o jednu z nejvyspělejších bojových platforem své doby – a Kreml má důvod být znepokojen.
Ruská válka proti Ukrajině je provázena rozsáhlými a systematickými porušeními mezinárodního humanitárního práva – od masových deportací dětí, přes mučení a znásilňování civilistů, až po mimosoudní popravy válečných zajatců. Mezinárodní vyšetřovatelé hovoří o tisících zdokumentovaných zločinů, které mohou naplňovat i definici genocidy. Svědectví přeživších odhalují brutalitu ruské okupace a beztrestnost, s níž je násilí pácháno.
Vědecký svět opět vzrušila zpráva o objevu tělesa, které zřejmě pochází z hlubokého vesmíru. Objekt s označením 3I/ATLAS, který byl zaznamenán 1. července, přilétá do sluneční soustavy obrovskou rychlostí a vykazuje podivné vlastnosti, které vedly některé odborníky k úvahám, zda nejde o sondu cizí civilizace.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova rozjíždí bezprecedentní program zbrojení a připravuje se na "velkou válku" proti Západu. Kreml údajně plánuje investovat astronomických 1,1 bilionu dolarů (přes 800 miliard liber) do obnovy ozbrojených sil během příštích jedenácti let.
Prezident Donald Trump je rozčilený, jeho poradci frustrovaní a republikánský Kongres balancuje na hraně otevřené vzpoury. Namísto triumfálního léta, kdy měl Bílý dům oslavovat nové obchodní dohody, vojenské výdaje NATO a přijatý balík zákonů, se pozornost veřejnosti i médií upnula zpět k osobě Jeffreyho Epsteina – zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního predátora, který zemřel před téměř šesti lety.
Hudební svět se loučí s jednou z nejikoničtějších postav rockové historie. Ozzy Osbourne, známý jako „princ temnoty“ a považovaný za duchovního otce heavy metalu, zemřel ve věku 76 let jen několik týdnů poté, co se naposledy objevil na pódiu po boku Black Sabbath při rozlučkovém koncertu ve svém rodném Birminghamu.
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj vyzval Spojené státy a prezidenta Donalda Trumpa, aby umožnily Ukrajině používat americké zbraně k útokům na vojenské cíle uvnitř Ruska. V exkluzivním rozhovoru pro The Washington Post Syrskyj uvedl, že pouze s dostatkem střel dlouhého doletu a bez omezení jejich použití může Kyjev čelit neustálému bombardování ze strany Moskvy.
Hollywoodská hvězda George Clooney se ocitla pod palbou nevybíravých slov ze strany Huntera Bidena, syna bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten si ve dvou nedávných podcastech ostře stěžoval na to, že Clooney podle něj přispěl ke konci otcovy prezidentské kampaně. Clooney, který veřejně vyzval Bidena k odstoupení z voleb, na útoky zatím nereagoval.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.