Napjaté setkání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mělo původně řešit americkou pomoc Ukrajině a dohodu o těžbě nerostů. Místo diplomatických jednání se však schůzka proměnila v ostrou slovní konfrontaci, během níž oba lídři výrazně zvýšili hlas, informuje CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s delegací amerického Senátu, což označil za „klíčovou část návštěvy Spojených států“.
Ve svém příspěvku na X (dříve Twitter) uvedl, že jednání se soustředila na pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, legislativní iniciativy, jeho schůzku s Donaldem Trumpem i širší vizi dosažení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil také význam silných bezpečnostních záruk a transatlantické jednoty.
„Spojené státy zůstávají naším strategickým partnerem a jsme vděční za neochvějnou podporu Ukrajiny ze strany obou komor Kongresu,“ napsal Zelenskyj.
Po setkání se senátory se Zelenskyj přesunul na jednání s Trumpem, kde se očekávalo projednání amerických snah o ukončení války a možné dohody o těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Trump odmítl upřesnit, zda dojde k podpisu dohody, ale při uvítání ukrajinského prezidenta poznamenal, že je „dnes opravdu dobře oblečený“.
Dohoda by mohla Spojeným státům zajistit přístup k ukrajinským nerostným zdrojům výměnou za investice a potenciální bezpečnostní záruky. Podrobnosti však zůstávají nejasné. Trump přitom krátce před setkáním otočil rétoriku – poté, co označil Zelenského za diktátora, najednou prohlásil, že „má pro něj velký respekt“.
Jednání se však rychle proměnilo v napjatou konfrontaci. „Nejste v dobré pozici,“ zvýšil hlas Trump směrem k Zelenskému. „Hrajete si s možností třetí světové války,“ dodal s varováním, že Spojené státy nebudou jednat podle ukrajinských požadavků.
Do ostré výměny se zapojil i viceprezident JD Vance, který označil Zelenského vystupování za „neuctivé“ a kritizoval ho za to, že se snaží prosazovat své zájmy veřejně místo diplomatických jednání.
Trump následně obhajoval svůj postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a odmítl tvrzení, že by se přikláněl na jeho stranu. „Nejsem na straně Putina ani na straně nikoho. Jsem na straně Spojených států a chci tento konflikt ukončit,“ prohlásil.
„Chcete, abych říkal hrozné věci o Putinovi, a pak se s ním sešel a řekl: ‚Ahoj, Vladimire, jak to vypadá s dohodou?‘ Takhle to nefunguje,“ argumentoval Trump. Zároveň varoval, že tvrdší přístup k Rusku by mohl mírová jednání spíše zablokovat než urychlit.
Americký prezident se tento týden setkal i s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, protože evropské lídry znepokojilo, že byli vynecháni z americko-ruských rozhovorů. Cílem jejich setkání bylo zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a sladit postoje k dalším diplomatickým krokům.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.