Napjaté setkání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mělo původně řešit americkou pomoc Ukrajině a dohodu o těžbě nerostů. Místo diplomatických jednání se však schůzka proměnila v ostrou slovní konfrontaci, během níž oba lídři výrazně zvýšili hlas, informuje CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s delegací amerického Senátu, což označil za „klíčovou část návštěvy Spojených států“.
Ve svém příspěvku na X (dříve Twitter) uvedl, že jednání se soustředila na pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, legislativní iniciativy, jeho schůzku s Donaldem Trumpem i širší vizi dosažení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil také význam silných bezpečnostních záruk a transatlantické jednoty.
„Spojené státy zůstávají naším strategickým partnerem a jsme vděční za neochvějnou podporu Ukrajiny ze strany obou komor Kongresu,“ napsal Zelenskyj.
Po setkání se senátory se Zelenskyj přesunul na jednání s Trumpem, kde se očekávalo projednání amerických snah o ukončení války a možné dohody o těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Trump odmítl upřesnit, zda dojde k podpisu dohody, ale při uvítání ukrajinského prezidenta poznamenal, že je „dnes opravdu dobře oblečený“.
Dohoda by mohla Spojeným státům zajistit přístup k ukrajinským nerostným zdrojům výměnou za investice a potenciální bezpečnostní záruky. Podrobnosti však zůstávají nejasné. Trump přitom krátce před setkáním otočil rétoriku – poté, co označil Zelenského za diktátora, najednou prohlásil, že „má pro něj velký respekt“.
Jednání se však rychle proměnilo v napjatou konfrontaci. „Nejste v dobré pozici,“ zvýšil hlas Trump směrem k Zelenskému. „Hrajete si s možností třetí světové války,“ dodal s varováním, že Spojené státy nebudou jednat podle ukrajinských požadavků.
Do ostré výměny se zapojil i viceprezident JD Vance, který označil Zelenského vystupování za „neuctivé“ a kritizoval ho za to, že se snaží prosazovat své zájmy veřejně místo diplomatických jednání.
Trump následně obhajoval svůj postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a odmítl tvrzení, že by se přikláněl na jeho stranu. „Nejsem na straně Putina ani na straně nikoho. Jsem na straně Spojených států a chci tento konflikt ukončit,“ prohlásil.
„Chcete, abych říkal hrozné věci o Putinovi, a pak se s ním sešel a řekl: ‚Ahoj, Vladimire, jak to vypadá s dohodou?‘ Takhle to nefunguje,“ argumentoval Trump. Zároveň varoval, že tvrdší přístup k Rusku by mohl mírová jednání spíše zablokovat než urychlit.
Americký prezident se tento týden setkal i s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, protože evropské lídry znepokojilo, že byli vynecháni z americko-ruských rozhovorů. Cílem jejich setkání bylo zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a sladit postoje k dalším diplomatickým krokům.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
