Napjaté setkání mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě mělo původně řešit americkou pomoc Ukrajině a dohodu o těžbě nerostů. Místo diplomatických jednání se však schůzka proměnila v ostrou slovní konfrontaci, během níž oba lídři výrazně zvýšili hlas, informuje CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setkal s delegací amerického Senátu, což označil za „klíčovou část návštěvy Spojených států“.
Ve svém příspěvku na X (dříve Twitter) uvedl, že jednání se soustředila na pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, legislativní iniciativy, jeho schůzku s Donaldem Trumpem i širší vizi dosažení spravedlivého a trvalého míru. Zdůraznil také význam silných bezpečnostních záruk a transatlantické jednoty.
„Spojené státy zůstávají naším strategickým partnerem a jsme vděční za neochvějnou podporu Ukrajiny ze strany obou komor Kongresu,“ napsal Zelenskyj.
Po setkání se senátory se Zelenskyj přesunul na jednání s Trumpem, kde se očekávalo projednání amerických snah o ukončení války a možné dohody o těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Trump odmítl upřesnit, zda dojde k podpisu dohody, ale při uvítání ukrajinského prezidenta poznamenal, že je „dnes opravdu dobře oblečený“.
Dohoda by mohla Spojeným státům zajistit přístup k ukrajinským nerostným zdrojům výměnou za investice a potenciální bezpečnostní záruky. Podrobnosti však zůstávají nejasné. Trump přitom krátce před setkáním otočil rétoriku – poté, co označil Zelenského za diktátora, najednou prohlásil, že „má pro něj velký respekt“.
Jednání se však rychle proměnilo v napjatou konfrontaci. „Nejste v dobré pozici,“ zvýšil hlas Trump směrem k Zelenskému. „Hrajete si s možností třetí světové války,“ dodal s varováním, že Spojené státy nebudou jednat podle ukrajinských požadavků.
Do ostré výměny se zapojil i viceprezident JD Vance, který označil Zelenského vystupování za „neuctivé“ a kritizoval ho za to, že se snaží prosazovat své zájmy veřejně místo diplomatických jednání.
Trump následně obhajoval svůj postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a odmítl tvrzení, že by se přikláněl na jeho stranu. „Nejsem na straně Putina ani na straně nikoho. Jsem na straně Spojených států a chci tento konflikt ukončit,“ prohlásil.
„Chcete, abych říkal hrozné věci o Putinovi, a pak se s ním sešel a řekl: ‚Ahoj, Vladimire, jak to vypadá s dohodou?‘ Takhle to nefunguje,“ argumentoval Trump. Zároveň varoval, že tvrdší přístup k Rusku by mohl mírová jednání spíše zablokovat než urychlit.
Americký prezident se tento týden setkal i s Emmanuelem Macronem a Keirem Starmerem, protože evropské lídry znepokojilo, že byli vynecháni z americko-ruských rozhovorů. Cílem jejich setkání bylo zajistit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a sladit postoje k dalším diplomatickým krokům.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.