Německý kancléř Friedrich Merz čelí odporu ze strany koaličních partnerů ve snaze splnit předvolební sliby o silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Jeho nedávné vyjádření o zrušení omezení doletu zbraní dodávaných Kyjevu vyvolalo ostré reakce nejen v Moskvě, ale i v domácí politice.
Merz v pondělí prohlásil, že Německo spolu s dalšími západními státy poprvé zrušilo omezení týkající se dostřelu zbraní pro Ukrajinu. Jeho výrok byl široce vnímán jako signál, že Berlín chystá dodávku dlouho žádaných raket Taurus.
V úterý však Merz svůj postoj zmírnil a upřesnil, že šlo o popis dřívějšího rozhodnutí z května 2024, kdy bylo Ukrajině umožněno použít německé zbraně Mars II a PzH 2000 proti cílům na ruském území.
Sociálnědemokratičtí partneři z koalice však reagovali negativně. Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Ralf Stegner označil Merzova slova za „nepomáhající“ a zdůraznil potřebu diplomacie. Vicekancléř Lars Klingbeil trval na tom, že neexistuje žádná nová dohoda přesahující dosavadní rámec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak využil rozporuplných vyjádření k výpadu proti evropským lídrům a zpochybnil jejich kompetenci. Reagoval i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „naprosto šíleného“. Podle Lavrova Trump pouze „projevuje emoce“, protože jeho mírové snahy prý sabotují evropští politici.
Během víkendu, který ukrajinské úřady popsaly jako „teror“, Moskva znovu masivně bombardovala Kyjev, čímž vyvolala nové výzvy k okamžitému příměří.
Merz nicméně v úterý uvedl, že konec bojů je stále v nedohlednu. Války podle něj obvykle končí ekonomickým či vojenským vyčerpáním a „v tomto konfliktu jsme k tomu stále daleko“.
Schůzka se Zelenským, který se chystá do Berlína již potřetí v květnu, má sloužit k projednání možného pokračování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle německých médií má být na programu také informování o chystaném novém balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě.
Předchozí německý kancléř Olaf Scholz se zdráhal dodat Ukrajině rakety Taurus, a to kvůli obavám z vyhrocení situace s jadernou velmocí. Merzova nová vláda sice slíbila větší podporu Kyjevu, ale zároveň zavedla politiku „strategické nejednoznačnosti“ a odmítla veřejně komentovat konkrétní druhy dodávaných zbraní.
Rozpory uvnitř koalice však přetrvávají. I přes Merzovy předvolební výzvy k dodání raket Taurus sociální demokraté trvají na vetu tohoto kroku – alespoň prozatím.
Mezitím Rusko dál odmítá návrhy na bezpodmínečné příměří, přičemž během několika dnů vypálilo na Ukrajinu stovky dronů, které si vyžádaly životy více než deseti lidí.
Merz by se měl v červnu vydat do Washingtonu na svou první schůzku s Trumpem v roli kancléře. Cílem návštěvy bude získat pevnou podporu amerického prezidenta pro další sankce proti Rusku, které provázejí rozporuplné signály z Bílého domu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
