Německý kancléř Friedrich Merz čelí odporu ze strany koaličních partnerů ve snaze splnit předvolební sliby o silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Jeho nedávné vyjádření o zrušení omezení doletu zbraní dodávaných Kyjevu vyvolalo ostré reakce nejen v Moskvě, ale i v domácí politice.
Merz v pondělí prohlásil, že Německo spolu s dalšími západními státy poprvé zrušilo omezení týkající se dostřelu zbraní pro Ukrajinu. Jeho výrok byl široce vnímán jako signál, že Berlín chystá dodávku dlouho žádaných raket Taurus.
V úterý však Merz svůj postoj zmírnil a upřesnil, že šlo o popis dřívějšího rozhodnutí z května 2024, kdy bylo Ukrajině umožněno použít německé zbraně Mars II a PzH 2000 proti cílům na ruském území.
Sociálnědemokratičtí partneři z koalice však reagovali negativně. Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Ralf Stegner označil Merzova slova za „nepomáhající“ a zdůraznil potřebu diplomacie. Vicekancléř Lars Klingbeil trval na tom, že neexistuje žádná nová dohoda přesahující dosavadní rámec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak využil rozporuplných vyjádření k výpadu proti evropským lídrům a zpochybnil jejich kompetenci. Reagoval i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „naprosto šíleného“. Podle Lavrova Trump pouze „projevuje emoce“, protože jeho mírové snahy prý sabotují evropští politici.
Během víkendu, který ukrajinské úřady popsaly jako „teror“, Moskva znovu masivně bombardovala Kyjev, čímž vyvolala nové výzvy k okamžitému příměří.
Merz nicméně v úterý uvedl, že konec bojů je stále v nedohlednu. Války podle něj obvykle končí ekonomickým či vojenským vyčerpáním a „v tomto konfliktu jsme k tomu stále daleko“.
Schůzka se Zelenským, který se chystá do Berlína již potřetí v květnu, má sloužit k projednání možného pokračování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle německých médií má být na programu také informování o chystaném novém balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě.
Předchozí německý kancléř Olaf Scholz se zdráhal dodat Ukrajině rakety Taurus, a to kvůli obavám z vyhrocení situace s jadernou velmocí. Merzova nová vláda sice slíbila větší podporu Kyjevu, ale zároveň zavedla politiku „strategické nejednoznačnosti“ a odmítla veřejně komentovat konkrétní druhy dodávaných zbraní.
Rozpory uvnitř koalice však přetrvávají. I přes Merzovy předvolební výzvy k dodání raket Taurus sociální demokraté trvají na vetu tohoto kroku – alespoň prozatím.
Mezitím Rusko dál odmítá návrhy na bezpodmínečné příměří, přičemž během několika dnů vypálilo na Ukrajinu stovky dronů, které si vyžádaly životy více než deseti lidí.
Merz by se měl v červnu vydat do Washingtonu na svou první schůzku s Trumpem v roli kancléře. Cílem návštěvy bude získat pevnou podporu amerického prezidenta pro další sankce proti Rusku, které provázejí rozporuplné signály z Bílého domu.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
