Německý kancléř Friedrich Merz čelí odporu ze strany koaličních partnerů ve snaze splnit předvolební sliby o silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Jeho nedávné vyjádření o zrušení omezení doletu zbraní dodávaných Kyjevu vyvolalo ostré reakce nejen v Moskvě, ale i v domácí politice.
Merz v pondělí prohlásil, že Německo spolu s dalšími západními státy poprvé zrušilo omezení týkající se dostřelu zbraní pro Ukrajinu. Jeho výrok byl široce vnímán jako signál, že Berlín chystá dodávku dlouho žádaných raket Taurus.
V úterý však Merz svůj postoj zmírnil a upřesnil, že šlo o popis dřívějšího rozhodnutí z května 2024, kdy bylo Ukrajině umožněno použít německé zbraně Mars II a PzH 2000 proti cílům na ruském území.
Sociálnědemokratičtí partneři z koalice však reagovali negativně. Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Ralf Stegner označil Merzova slova za „nepomáhající“ a zdůraznil potřebu diplomacie. Vicekancléř Lars Klingbeil trval na tom, že neexistuje žádná nová dohoda přesahující dosavadní rámec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak využil rozporuplných vyjádření k výpadu proti evropským lídrům a zpochybnil jejich kompetenci. Reagoval i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „naprosto šíleného“. Podle Lavrova Trump pouze „projevuje emoce“, protože jeho mírové snahy prý sabotují evropští politici.
Během víkendu, který ukrajinské úřady popsaly jako „teror“, Moskva znovu masivně bombardovala Kyjev, čímž vyvolala nové výzvy k okamžitému příměří.
Merz nicméně v úterý uvedl, že konec bojů je stále v nedohlednu. Války podle něj obvykle končí ekonomickým či vojenským vyčerpáním a „v tomto konfliktu jsme k tomu stále daleko“.
Schůzka se Zelenským, který se chystá do Berlína již potřetí v květnu, má sloužit k projednání možného pokračování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle německých médií má být na programu také informování o chystaném novém balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě.
Předchozí německý kancléř Olaf Scholz se zdráhal dodat Ukrajině rakety Taurus, a to kvůli obavám z vyhrocení situace s jadernou velmocí. Merzova nová vláda sice slíbila větší podporu Kyjevu, ale zároveň zavedla politiku „strategické nejednoznačnosti“ a odmítla veřejně komentovat konkrétní druhy dodávaných zbraní.
Rozpory uvnitř koalice však přetrvávají. I přes Merzovy předvolební výzvy k dodání raket Taurus sociální demokraté trvají na vetu tohoto kroku – alespoň prozatím.
Mezitím Rusko dál odmítá návrhy na bezpodmínečné příměří, přičemž během několika dnů vypálilo na Ukrajinu stovky dronů, které si vyžádaly životy více než deseti lidí.
Merz by se měl v červnu vydat do Washingtonu na svou první schůzku s Trumpem v roli kancléře. Cílem návštěvy bude získat pevnou podporu amerického prezidenta pro další sankce proti Rusku, které provázejí rozporuplné signály z Bílého domu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
