Německý kancléř Friedrich Merz čelí odporu ze strany koaličních partnerů ve snaze splnit předvolební sliby o silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Jeho nedávné vyjádření o zrušení omezení doletu zbraní dodávaných Kyjevu vyvolalo ostré reakce nejen v Moskvě, ale i v domácí politice.
Merz v pondělí prohlásil, že Německo spolu s dalšími západními státy poprvé zrušilo omezení týkající se dostřelu zbraní pro Ukrajinu. Jeho výrok byl široce vnímán jako signál, že Berlín chystá dodávku dlouho žádaných raket Taurus.
V úterý však Merz svůj postoj zmírnil a upřesnil, že šlo o popis dřívějšího rozhodnutí z května 2024, kdy bylo Ukrajině umožněno použít německé zbraně Mars II a PzH 2000 proti cílům na ruském území.
Sociálnědemokratičtí partneři z koalice však reagovali negativně. Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Ralf Stegner označil Merzova slova za „nepomáhající“ a zdůraznil potřebu diplomacie. Vicekancléř Lars Klingbeil trval na tom, že neexistuje žádná nová dohoda přesahující dosavadní rámec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak využil rozporuplných vyjádření k výpadu proti evropským lídrům a zpochybnil jejich kompetenci. Reagoval i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „naprosto šíleného“. Podle Lavrova Trump pouze „projevuje emoce“, protože jeho mírové snahy prý sabotují evropští politici.
Během víkendu, který ukrajinské úřady popsaly jako „teror“, Moskva znovu masivně bombardovala Kyjev, čímž vyvolala nové výzvy k okamžitému příměří.
Merz nicméně v úterý uvedl, že konec bojů je stále v nedohlednu. Války podle něj obvykle končí ekonomickým či vojenským vyčerpáním a „v tomto konfliktu jsme k tomu stále daleko“.
Schůzka se Zelenským, který se chystá do Berlína již potřetí v květnu, má sloužit k projednání možného pokračování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle německých médií má být na programu také informování o chystaném novém balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě.
Předchozí německý kancléř Olaf Scholz se zdráhal dodat Ukrajině rakety Taurus, a to kvůli obavám z vyhrocení situace s jadernou velmocí. Merzova nová vláda sice slíbila větší podporu Kyjevu, ale zároveň zavedla politiku „strategické nejednoznačnosti“ a odmítla veřejně komentovat konkrétní druhy dodávaných zbraní.
Rozpory uvnitř koalice však přetrvávají. I přes Merzovy předvolební výzvy k dodání raket Taurus sociální demokraté trvají na vetu tohoto kroku – alespoň prozatím.
Mezitím Rusko dál odmítá návrhy na bezpodmínečné příměří, přičemž během několika dnů vypálilo na Ukrajinu stovky dronů, které si vyžádaly životy více než deseti lidí.
Merz by se měl v červnu vydat do Washingtonu na svou první schůzku s Trumpem v roli kancléře. Cílem návštěvy bude získat pevnou podporu amerického prezidenta pro další sankce proti Rusku, které provázejí rozporuplné signály z Bílého domu.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.