Německý kancléř Friedrich Merz čelí odporu ze strany koaličních partnerů ve snaze splnit předvolební sliby o silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Jeho nedávné vyjádření o zrušení omezení doletu zbraní dodávaných Kyjevu vyvolalo ostré reakce nejen v Moskvě, ale i v domácí politice.
Merz v pondělí prohlásil, že Německo spolu s dalšími západními státy poprvé zrušilo omezení týkající se dostřelu zbraní pro Ukrajinu. Jeho výrok byl široce vnímán jako signál, že Berlín chystá dodávku dlouho žádaných raket Taurus.
V úterý však Merz svůj postoj zmírnil a upřesnil, že šlo o popis dřívějšího rozhodnutí z května 2024, kdy bylo Ukrajině umožněno použít německé zbraně Mars II a PzH 2000 proti cílům na ruském území.
Sociálnědemokratičtí partneři z koalice však reagovali negativně. Mluvčí SPD pro zahraniční politiku Ralf Stegner označil Merzova slova za „nepomáhající“ a zdůraznil potřebu diplomacie. Vicekancléř Lars Klingbeil trval na tom, že neexistuje žádná nová dohoda přesahující dosavadní rámec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak využil rozporuplných vyjádření k výpadu proti evropským lídrům a zpochybnil jejich kompetenci. Reagoval i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „naprosto šíleného“. Podle Lavrova Trump pouze „projevuje emoce“, protože jeho mírové snahy prý sabotují evropští politici.
Během víkendu, který ukrajinské úřady popsaly jako „teror“, Moskva znovu masivně bombardovala Kyjev, čímž vyvolala nové výzvy k okamžitému příměří.
Merz nicméně v úterý uvedl, že konec bojů je stále v nedohlednu. Války podle něj obvykle končí ekonomickým či vojenským vyčerpáním a „v tomto konfliktu jsme k tomu stále daleko“.
Schůzka se Zelenským, který se chystá do Berlína již potřetí v květnu, má sloužit k projednání možného pokračování jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle německých médií má být na programu také informování o chystaném novém balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě.
Předchozí německý kancléř Olaf Scholz se zdráhal dodat Ukrajině rakety Taurus, a to kvůli obavám z vyhrocení situace s jadernou velmocí. Merzova nová vláda sice slíbila větší podporu Kyjevu, ale zároveň zavedla politiku „strategické nejednoznačnosti“ a odmítla veřejně komentovat konkrétní druhy dodávaných zbraní.
Rozpory uvnitř koalice však přetrvávají. I přes Merzovy předvolební výzvy k dodání raket Taurus sociální demokraté trvají na vetu tohoto kroku – alespoň prozatím.
Mezitím Rusko dál odmítá návrhy na bezpodmínečné příměří, přičemž během několika dnů vypálilo na Ukrajinu stovky dronů, které si vyžádaly životy více než deseti lidí.
Merz by se měl v červnu vydat do Washingtonu na svou první schůzku s Trumpem v roli kancléře. Cílem návštěvy bude získat pevnou podporu amerického prezidenta pro další sankce proti Rusku, které provázejí rozporuplné signály z Bílého domu.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
