Zatímco ruské síly pokračují v ostřelování ukrajinských měst a vesnic, Moskva stále tvrdě odmítá možnost příměří. Kreml trvá na tom, že k ukončení války je třeba nejprve vyřešit její „hluboké příčiny“. Tento pojem opakovaně používají ruští činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby ospravedlnili pokračující agresi vůči Ukrajině.
Podle odborníků, jako je Robert Person z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR), Moskva tyto „hluboké příčiny“ definuje především jako údajně nepřátelské rozšiřování NATO. Rusko trvá na tom, že mírová dohoda musí zahrnovat záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance.
Jenže experti tvrdí, že jde o zavádějící argument. „Putin neusiluje pouze o to, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Chce ji přetvořit na vazalský stát s loutkovou vládou, která mu bude sloužit,“ říká Person.
Podobně se vyjadřuje i Mercedes Sapuppo z Atlantické rady. Podle ní se Putin snaží vykreslit Ukrajinu jako viníka a tím legitimizovat ruskou agresi. „Kreml používá tyto narativy k falešnému obvinění Ukrajiny a k obrácení reality,“ vysvětluje.
Zarážející je, že tuto linii převzal i americký prezident Donald Trump, který nedávno prohlásil: „Myslím, že válka začala, když Ukrajina začala mluvit o vstupu do NATO.“
Vedle NATO Rusko uvádí i další důvody invaze – údajné šíření nacismu, ochranu ruskojazyčných obyvatel či obranu Ruské pravoslavné církve –, ale rozšíření NATO označuje jako hlavní příčinu.
Ukrajina sice v roce 2018 zakotvila do ústavy cíl vstupu do NATO, ale odborníci označují spojování této ambice s válkou za nesmysl. Stephen Hall z britské University of Bath upozorňuje, že Rusko nijak výrazně nereagovalo, když do NATO vstoupily Polsko (1999), nebo pobaltské státy (2004). Dokonce ani vstup Finska do NATO v roce 2023 – země s nejdelší společnou hranicí s Ruskem – nevyvolal v Moskvě velký odpor.
„NATO je pro Putina jen záminka. Skutečným důvodem je, že Ukrajina uniká z ruské sféry vlivu,“ vysvětluje Hall. Zároveň dodává, že pokud by Ukrajina uspěla jako demokratický stát, vyslala by tím signál i ruským občanům, že demokracie je možná – což je pro autoritářský režim nepřijatelné.
Před rokem 2014 byla v ukrajinské společnosti podpora členství v NATO nízká, pohybovala se mezi 15–20 %. Po ruské invazi však dramaticky vzrostla – podle průzkumu z roku 2023 by vstup do NATO podpořilo 84 % Ukrajinců.
Putinovy ambice vůči Ukrajině ale nesahají pouze k období po roce 2014. Robert Person připomíná ruský zásah už do prezidentských voleb v roce 2004, kdy Putin aktivně podporoval proruského kandidáta Viktora Janukovyče. Když se ukázalo, že volby byly zmanipulované, vypukly v zemi masové protesty známé jako Oranžová revoluce – a Janukovyč nakonec prohrál.
Když pak Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, vstup Ukrajiny do NATO nebyl aktuální – ukrajinská ústava tehdy vyžadovala neutralitu. „Jak tedy může někdo tvrdit, že to byl důvod k ruské invazi?“ ptá se Person.
Podle Sapuppo je pochopení skutečných motivací Kremlu klíčové pro Západ, který hledá cestu k míru. „Putinovi vadí samotná existence Ukrajiny jako svrchovaného státu. Západní lídři by to měli mít na paměti při vyjednávání jakékoli dohody,“ říká.
Západ by podle ní neměl přistupovat na Putinovy podmínky týkající se NATO, protože by tím legitimizoval nepravdivý výklad historie. Navíc by to nevedlo k reálnému řešení – protože Putinovy požadavky jsou podle experta Personova formátu prakticky nesplnitelné.
„Nakreslit čáru na mapě nestačí. Jediné, co by Putin uspokojilo, by bylo ovládnutí celé Ukrajiny až po Kyjev včetně její vlády,“ dodává.
Putin podle Persona nemůže tolerovat svobodnou Ukrajinu, která si sama určuje své partnery a směřování. Právě to je základní příčinou války – nikoliv obranná aliance NATO.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.
Strach o Lenku Filipovou si na konci října právem dělají fanoušci. Populární hudebnice, jejíž talent zdědila i neméně úspěšná dcera, odložila několik koncertů. Jak vyšlo najevo, důvodem jsou zdravotní potíže způsobené úrazem.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.
Policie od čtvrtečního večera vyšetřuje vraždu, ke které mělo dojít ve věznici v Plzni. Jeden z vězňů měl připravit o život jiného odsouzeného. Pokud se to potvrdí, dotyčný si pravděpodobně výrazně prodlouží pobyt za mřížemi.
Princ Andrew přijde o titul prince a opustí sídlo Royal Lodge ve Windsoru, rozhodl král Karel III. jako hlava britské královské rodiny. Informovala o tom BBC. Rozhodnutí padlo po týdnech sílící kritiky prince v souvislosti s kauzou kolem Jeffreyho Epsteina.