Zatímco ruské síly pokračují v ostřelování ukrajinských měst a vesnic, Moskva stále tvrdě odmítá možnost příměří. Kreml trvá na tom, že k ukončení války je třeba nejprve vyřešit její „hluboké příčiny“. Tento pojem opakovaně používají ruští činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby ospravedlnili pokračující agresi vůči Ukrajině.
Podle odborníků, jako je Robert Person z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR), Moskva tyto „hluboké příčiny“ definuje především jako údajně nepřátelské rozšiřování NATO. Rusko trvá na tom, že mírová dohoda musí zahrnovat záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance.
Jenže experti tvrdí, že jde o zavádějící argument. „Putin neusiluje pouze o to, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Chce ji přetvořit na vazalský stát s loutkovou vládou, která mu bude sloužit,“ říká Person.
Podobně se vyjadřuje i Mercedes Sapuppo z Atlantické rady. Podle ní se Putin snaží vykreslit Ukrajinu jako viníka a tím legitimizovat ruskou agresi. „Kreml používá tyto narativy k falešnému obvinění Ukrajiny a k obrácení reality,“ vysvětluje.
Zarážející je, že tuto linii převzal i americký prezident Donald Trump, který nedávno prohlásil: „Myslím, že válka začala, když Ukrajina začala mluvit o vstupu do NATO.“
Vedle NATO Rusko uvádí i další důvody invaze – údajné šíření nacismu, ochranu ruskojazyčných obyvatel či obranu Ruské pravoslavné církve –, ale rozšíření NATO označuje jako hlavní příčinu.
Ukrajina sice v roce 2018 zakotvila do ústavy cíl vstupu do NATO, ale odborníci označují spojování této ambice s válkou za nesmysl. Stephen Hall z britské University of Bath upozorňuje, že Rusko nijak výrazně nereagovalo, když do NATO vstoupily Polsko (1999), nebo pobaltské státy (2004). Dokonce ani vstup Finska do NATO v roce 2023 – země s nejdelší společnou hranicí s Ruskem – nevyvolal v Moskvě velký odpor.
„NATO je pro Putina jen záminka. Skutečným důvodem je, že Ukrajina uniká z ruské sféry vlivu,“ vysvětluje Hall. Zároveň dodává, že pokud by Ukrajina uspěla jako demokratický stát, vyslala by tím signál i ruským občanům, že demokracie je možná – což je pro autoritářský režim nepřijatelné.
Před rokem 2014 byla v ukrajinské společnosti podpora členství v NATO nízká, pohybovala se mezi 15–20 %. Po ruské invazi však dramaticky vzrostla – podle průzkumu z roku 2023 by vstup do NATO podpořilo 84 % Ukrajinců.
Putinovy ambice vůči Ukrajině ale nesahají pouze k období po roce 2014. Robert Person připomíná ruský zásah už do prezidentských voleb v roce 2004, kdy Putin aktivně podporoval proruského kandidáta Viktora Janukovyče. Když se ukázalo, že volby byly zmanipulované, vypukly v zemi masové protesty známé jako Oranžová revoluce – a Janukovyč nakonec prohrál.
Když pak Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, vstup Ukrajiny do NATO nebyl aktuální – ukrajinská ústava tehdy vyžadovala neutralitu. „Jak tedy může někdo tvrdit, že to byl důvod k ruské invazi?“ ptá se Person.
Podle Sapuppo je pochopení skutečných motivací Kremlu klíčové pro Západ, který hledá cestu k míru. „Putinovi vadí samotná existence Ukrajiny jako svrchovaného státu. Západní lídři by to měli mít na paměti při vyjednávání jakékoli dohody,“ říká.
Západ by podle ní neměl přistupovat na Putinovy podmínky týkající se NATO, protože by tím legitimizoval nepravdivý výklad historie. Navíc by to nevedlo k reálnému řešení – protože Putinovy požadavky jsou podle experta Personova formátu prakticky nesplnitelné.
„Nakreslit čáru na mapě nestačí. Jediné, co by Putin uspokojilo, by bylo ovládnutí celé Ukrajiny až po Kyjev včetně její vlády,“ dodává.
Putin podle Persona nemůže tolerovat svobodnou Ukrajinu, která si sama určuje své partnery a směřování. Právě to je základní příčinou války – nikoliv obranná aliance NATO.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.