Zatímco ruské síly pokračují v ostřelování ukrajinských měst a vesnic, Moskva stále tvrdě odmítá možnost příměří. Kreml trvá na tom, že k ukončení války je třeba nejprve vyřešit její „hluboké příčiny“. Tento pojem opakovaně používají ruští činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby ospravedlnili pokračující agresi vůči Ukrajině.
Podle odborníků, jako je Robert Person z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR), Moskva tyto „hluboké příčiny“ definuje především jako údajně nepřátelské rozšiřování NATO. Rusko trvá na tom, že mírová dohoda musí zahrnovat záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance.
Jenže experti tvrdí, že jde o zavádějící argument. „Putin neusiluje pouze o to, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Chce ji přetvořit na vazalský stát s loutkovou vládou, která mu bude sloužit,“ říká Person.
Podobně se vyjadřuje i Mercedes Sapuppo z Atlantické rady. Podle ní se Putin snaží vykreslit Ukrajinu jako viníka a tím legitimizovat ruskou agresi. „Kreml používá tyto narativy k falešnému obvinění Ukrajiny a k obrácení reality,“ vysvětluje.
Zarážející je, že tuto linii převzal i americký prezident Donald Trump, který nedávno prohlásil: „Myslím, že válka začala, když Ukrajina začala mluvit o vstupu do NATO.“
Vedle NATO Rusko uvádí i další důvody invaze – údajné šíření nacismu, ochranu ruskojazyčných obyvatel či obranu Ruské pravoslavné církve –, ale rozšíření NATO označuje jako hlavní příčinu.
Ukrajina sice v roce 2018 zakotvila do ústavy cíl vstupu do NATO, ale odborníci označují spojování této ambice s válkou za nesmysl. Stephen Hall z britské University of Bath upozorňuje, že Rusko nijak výrazně nereagovalo, když do NATO vstoupily Polsko (1999), nebo pobaltské státy (2004). Dokonce ani vstup Finska do NATO v roce 2023 – země s nejdelší společnou hranicí s Ruskem – nevyvolal v Moskvě velký odpor.
„NATO je pro Putina jen záminka. Skutečným důvodem je, že Ukrajina uniká z ruské sféry vlivu,“ vysvětluje Hall. Zároveň dodává, že pokud by Ukrajina uspěla jako demokratický stát, vyslala by tím signál i ruským občanům, že demokracie je možná – což je pro autoritářský režim nepřijatelné.
Před rokem 2014 byla v ukrajinské společnosti podpora členství v NATO nízká, pohybovala se mezi 15–20 %. Po ruské invazi však dramaticky vzrostla – podle průzkumu z roku 2023 by vstup do NATO podpořilo 84 % Ukrajinců.
Putinovy ambice vůči Ukrajině ale nesahají pouze k období po roce 2014. Robert Person připomíná ruský zásah už do prezidentských voleb v roce 2004, kdy Putin aktivně podporoval proruského kandidáta Viktora Janukovyče. Když se ukázalo, že volby byly zmanipulované, vypukly v zemi masové protesty známé jako Oranžová revoluce – a Janukovyč nakonec prohrál.
Když pak Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, vstup Ukrajiny do NATO nebyl aktuální – ukrajinská ústava tehdy vyžadovala neutralitu. „Jak tedy může někdo tvrdit, že to byl důvod k ruské invazi?“ ptá se Person.
Podle Sapuppo je pochopení skutečných motivací Kremlu klíčové pro Západ, který hledá cestu k míru. „Putinovi vadí samotná existence Ukrajiny jako svrchovaného státu. Západní lídři by to měli mít na paměti při vyjednávání jakékoli dohody,“ říká.
Západ by podle ní neměl přistupovat na Putinovy podmínky týkající se NATO, protože by tím legitimizoval nepravdivý výklad historie. Navíc by to nevedlo k reálnému řešení – protože Putinovy požadavky jsou podle experta Personova formátu prakticky nesplnitelné.
„Nakreslit čáru na mapě nestačí. Jediné, co by Putin uspokojilo, by bylo ovládnutí celé Ukrajiny až po Kyjev včetně její vlády,“ dodává.
Putin podle Persona nemůže tolerovat svobodnou Ukrajinu, která si sama určuje své partnery a směřování. Právě to je základní příčinou války – nikoliv obranná aliance NATO.
Čas letí, takže to v příštím týdnu budou už dva měsíce, co nás navždy opustila Anna Julie Slováčková. Pod její poslední písničku Jsi ve mně napořád bude už navždy podepsaný rapper Lipo, který dceru slavných rodičů oslovil ke spolupráci. Jak na ni vzpomíná?
Do Prahy dorazila jedna ze světových popových hvězd Dua Lipa a pořádně překvapila české fanoušky. Během koncertu totiž zazněla píseň Na ostří nože z repertoáru Ewy Farne. Od té chvíle všechny zajímalo, jak reagovala samotná Slavice. Nyní už to víme.
Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům.
Pomyslné bezvládí v České televizi po květnovém odvolání generálního ředitele Jana Součka pokračuje, ale pomalu se chýlí ke konci. Dnes vyprší lhůta pro doručení přihlášek do boje o post šéfa veřejnoprávní televize. Podle mediálních informací se jím chce stát nejméně pět osob.
Válka mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ve středu pokračovalo dalším dějstvím, které bylo netrpělivě očekáváno. Dopředu se totiž vědělo, že mohou zaznít pikantní svědectví. Co se dělo za zavřenými dveřmi?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Slovenská vláda schválila plán, podle něhož bude možné prodávat maso z medvěda hnědého veřejnosti. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i opozičních politiků, protože medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a jeho maso se v Evropě konzumuje jen zřídka.
V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.