Zatímco ruské síly pokračují v ostřelování ukrajinských měst a vesnic, Moskva stále tvrdě odmítá možnost příměří. Kreml trvá na tom, že k ukončení války je třeba nejprve vyřešit její „hluboké příčiny“. Tento pojem opakovaně používají ruští činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby ospravedlnili pokračující agresi vůči Ukrajině.
Podle odborníků, jako je Robert Person z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR), Moskva tyto „hluboké příčiny“ definuje především jako údajně nepřátelské rozšiřování NATO. Rusko trvá na tom, že mírová dohoda musí zahrnovat záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance.
Jenže experti tvrdí, že jde o zavádějící argument. „Putin neusiluje pouze o to, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Chce ji přetvořit na vazalský stát s loutkovou vládou, která mu bude sloužit,“ říká Person.
Podobně se vyjadřuje i Mercedes Sapuppo z Atlantické rady. Podle ní se Putin snaží vykreslit Ukrajinu jako viníka a tím legitimizovat ruskou agresi. „Kreml používá tyto narativy k falešnému obvinění Ukrajiny a k obrácení reality,“ vysvětluje.
Zarážející je, že tuto linii převzal i americký prezident Donald Trump, který nedávno prohlásil: „Myslím, že válka začala, když Ukrajina začala mluvit o vstupu do NATO.“
Vedle NATO Rusko uvádí i další důvody invaze – údajné šíření nacismu, ochranu ruskojazyčných obyvatel či obranu Ruské pravoslavné církve –, ale rozšíření NATO označuje jako hlavní příčinu.
Ukrajina sice v roce 2018 zakotvila do ústavy cíl vstupu do NATO, ale odborníci označují spojování této ambice s válkou za nesmysl. Stephen Hall z britské University of Bath upozorňuje, že Rusko nijak výrazně nereagovalo, když do NATO vstoupily Polsko (1999), nebo pobaltské státy (2004). Dokonce ani vstup Finska do NATO v roce 2023 – země s nejdelší společnou hranicí s Ruskem – nevyvolal v Moskvě velký odpor.
„NATO je pro Putina jen záminka. Skutečným důvodem je, že Ukrajina uniká z ruské sféry vlivu,“ vysvětluje Hall. Zároveň dodává, že pokud by Ukrajina uspěla jako demokratický stát, vyslala by tím signál i ruským občanům, že demokracie je možná – což je pro autoritářský režim nepřijatelné.
Před rokem 2014 byla v ukrajinské společnosti podpora členství v NATO nízká, pohybovala se mezi 15–20 %. Po ruské invazi však dramaticky vzrostla – podle průzkumu z roku 2023 by vstup do NATO podpořilo 84 % Ukrajinců.
Putinovy ambice vůči Ukrajině ale nesahají pouze k období po roce 2014. Robert Person připomíná ruský zásah už do prezidentských voleb v roce 2004, kdy Putin aktivně podporoval proruského kandidáta Viktora Janukovyče. Když se ukázalo, že volby byly zmanipulované, vypukly v zemi masové protesty známé jako Oranžová revoluce – a Janukovyč nakonec prohrál.
Když pak Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, vstup Ukrajiny do NATO nebyl aktuální – ukrajinská ústava tehdy vyžadovala neutralitu. „Jak tedy může někdo tvrdit, že to byl důvod k ruské invazi?“ ptá se Person.
Podle Sapuppo je pochopení skutečných motivací Kremlu klíčové pro Západ, který hledá cestu k míru. „Putinovi vadí samotná existence Ukrajiny jako svrchovaného státu. Západní lídři by to měli mít na paměti při vyjednávání jakékoli dohody,“ říká.
Západ by podle ní neměl přistupovat na Putinovy podmínky týkající se NATO, protože by tím legitimizoval nepravdivý výklad historie. Navíc by to nevedlo k reálnému řešení – protože Putinovy požadavky jsou podle experta Personova formátu prakticky nesplnitelné.
„Nakreslit čáru na mapě nestačí. Jediné, co by Putin uspokojilo, by bylo ovládnutí celé Ukrajiny až po Kyjev včetně její vlády,“ dodává.
Putin podle Persona nemůže tolerovat svobodnou Ukrajinu, která si sama určuje své partnery a směřování. Právě to je základní příčinou války – nikoliv obranná aliance NATO.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.