Zatímco ruské síly pokračují v ostřelování ukrajinských měst a vesnic, Moskva stále tvrdě odmítá možnost příměří. Kreml trvá na tom, že k ukončení války je třeba nejprve vyřešit její „hluboké příčiny“. Tento pojem opakovaně používají ruští činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby ospravedlnili pokračující agresi vůči Ukrajině.
Podle odborníků, jako je Robert Person z americké Rady pro mezinárodní vztahy (CFR), Moskva tyto „hluboké příčiny“ definuje především jako údajně nepřátelské rozšiřování NATO. Rusko trvá na tom, že mírová dohoda musí zahrnovat záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem Severoatlantické aliance.
Jenže experti tvrdí, že jde o zavádějící argument. „Putin neusiluje pouze o to, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Chce ji přetvořit na vazalský stát s loutkovou vládou, která mu bude sloužit,“ říká Person.
Podobně se vyjadřuje i Mercedes Sapuppo z Atlantické rady. Podle ní se Putin snaží vykreslit Ukrajinu jako viníka a tím legitimizovat ruskou agresi. „Kreml používá tyto narativy k falešnému obvinění Ukrajiny a k obrácení reality,“ vysvětluje.
Zarážející je, že tuto linii převzal i americký prezident Donald Trump, který nedávno prohlásil: „Myslím, že válka začala, když Ukrajina začala mluvit o vstupu do NATO.“
Vedle NATO Rusko uvádí i další důvody invaze – údajné šíření nacismu, ochranu ruskojazyčných obyvatel či obranu Ruské pravoslavné církve –, ale rozšíření NATO označuje jako hlavní příčinu.
Ukrajina sice v roce 2018 zakotvila do ústavy cíl vstupu do NATO, ale odborníci označují spojování této ambice s válkou za nesmysl. Stephen Hall z britské University of Bath upozorňuje, že Rusko nijak výrazně nereagovalo, když do NATO vstoupily Polsko (1999), nebo pobaltské státy (2004). Dokonce ani vstup Finska do NATO v roce 2023 – země s nejdelší společnou hranicí s Ruskem – nevyvolal v Moskvě velký odpor.
„NATO je pro Putina jen záminka. Skutečným důvodem je, že Ukrajina uniká z ruské sféry vlivu,“ vysvětluje Hall. Zároveň dodává, že pokud by Ukrajina uspěla jako demokratický stát, vyslala by tím signál i ruským občanům, že demokracie je možná – což je pro autoritářský režim nepřijatelné.
Před rokem 2014 byla v ukrajinské společnosti podpora členství v NATO nízká, pohybovala se mezi 15–20 %. Po ruské invazi však dramaticky vzrostla – podle průzkumu z roku 2023 by vstup do NATO podpořilo 84 % Ukrajinců.
Putinovy ambice vůči Ukrajině ale nesahají pouze k období po roce 2014. Robert Person připomíná ruský zásah už do prezidentských voleb v roce 2004, kdy Putin aktivně podporoval proruského kandidáta Viktora Janukovyče. Když se ukázalo, že volby byly zmanipulované, vypukly v zemi masové protesty známé jako Oranžová revoluce – a Janukovyč nakonec prohrál.
Když pak Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, vstup Ukrajiny do NATO nebyl aktuální – ukrajinská ústava tehdy vyžadovala neutralitu. „Jak tedy může někdo tvrdit, že to byl důvod k ruské invazi?“ ptá se Person.
Podle Sapuppo je pochopení skutečných motivací Kremlu klíčové pro Západ, který hledá cestu k míru. „Putinovi vadí samotná existence Ukrajiny jako svrchovaného státu. Západní lídři by to měli mít na paměti při vyjednávání jakékoli dohody,“ říká.
Západ by podle ní neměl přistupovat na Putinovy podmínky týkající se NATO, protože by tím legitimizoval nepravdivý výklad historie. Navíc by to nevedlo k reálnému řešení – protože Putinovy požadavky jsou podle experta Personova formátu prakticky nesplnitelné.
„Nakreslit čáru na mapě nestačí. Jediné, co by Putin uspokojilo, by bylo ovládnutí celé Ukrajiny až po Kyjev včetně její vlády,“ dodává.
Putin podle Persona nemůže tolerovat svobodnou Ukrajinu, která si sama určuje své partnery a směřování. Právě to je základní příčinou války – nikoliv obranná aliance NATO.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.