Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Na začátku summitu zemí G7 ve Francii vydali generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus a brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva společný dopis, v němž žádají naléhavou politickou podporu na nejvyšší úrovni, protože další pandemie podle nich na lidstvo čekat nebude. Tato výzva přichází v době rychle se šířící epidemie eboly v Demokratické republice Kongo, která již má 782 potvrzených případů a 181 úmrtí.
Vyjednavači se sejdou příští měsíc na novém kole rozhovorů o příloze k pandemické dohodě WHO, jež se týká přístupu k patogenům a sdílení přínosů. Tato část je nezbytná pro to, aby celá dohoda mohla vstoupit v platnost, avšak jednotlivé země v květnu zmeškaly původní termín. Nedokázaly se totiž shodnout na tom, jak sdílet informace o nebezpečných patogenech a jaký přístup k vakcínám, testům či lékům by za to měl být jednotlivým národům garantován.
Rozvojové země se obávají, že pokud nebude pro farmaceutické společnosti povinné sdílet produkty vyvinuté na základě poskytnutých dat o virech a bakteriích, bude se opakovat situace z doby pandemie covidu-19, kdy chudší státy obdržely vakcíny jako poslední. Zástupci farmaceutického průmyslu naopak argumentují tím, že povinné požadavky by mohly potlačit výzkum a vývoj.
Plány na vznik pandemické smlouvy poprvé světoví lídři oznámili v březnu 2021. Po pěti letech Tedros a Lula státníkům vzkázali, že svět musí dokončit to, co začal, a že v tom mohou pomoci. Vyzvali je, aby měli na paměti společnou vzpomínku na přeplněné nemocnice a rodiny, které se s blízkými loučily přes sklo, po telefonu nebo vůbec. Dopis s odkazem na odhady WHO připomněl, že pandemie stála život až 20 milionů lidí, a lidstvo si tehdy v syrovém zármutku slíbilo, že už nikdy nebude čelit takové situaci nepřipravené.
Zmíněná příloha představuje poslední dílek skládačky ke splnění tohoto slibu, což si vyžádá politickou vůli na nejvyšší úrovni, smysl pro spravedlnost a vědomí naléhavosti. Autoři dopisu zároveň upozornili, že covid-19 stál globální ekonomiku více než 13 bilionů dolarů, v porovnání s čímž jsou investice do systému, který dokáže propuknutí nákazy zachytit včas, zanedbatelné.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.