Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Dočasně dojednané příměří má otevřít 60denní „okno“ pro jednání Spojených států a Íránu zejména o dalším osudu íránského jaderného programu. Představitelé obou zemí mají dočasnou dohodu podepsat tento pátek ve Švýcarsku. Ani jedna ze stran ovšem nezveřejnila text s body dohody, což znamená, že na zásadních otázkách – včetně tedy další podoby íránského jaderného programu – úplná shoda zatím nepanuje.
Americký prezident Donald Trump, jenž včera oslavil 80. narozeniny, tuto sobotu slíbil dohodu do neděle a silně tlačil, aby ta skutečně světlo světa spatřila. Pro investory je však pomyslný dárek, jejž k narozeninám dostal – který si možná také dal tak trochu sám – zatím do značné míry „black boxem“, tedy dárkem, jehož líbivý obal vidí, avšak ani náznakem neví, co přesně je uvnitř.
I to však stačí na to, aby ropa klesla na zmíněné více než tříměsíční minimum. Pokud by se v jeho blízkosti – v pásmu od 80 do 85 dolarů za barel – cena ropy ustálila, česká vláda by ke konci června mohla – a měla – ukončit svůj přes dva měsíce běžící program stanovování maximálních přípustných cen pohonných hmot v každý všední den. Sousední Polsko už od dneška z některých svých opatření snižujících cenu pohonných hmot upouští, když ukončuje režim snížené spotřební daně z paliv.
Česká koruna v reakci oznámení „dárku pro Trumpa“ zpevnila proti dolaru i proti euru. Proti euru dnes dle dat Bloombergu přechodně posílila dokonce pod úroveň 24,1 koruny za euro. To je její nejsilnější hodnota od letošního 2. ledna, tedy od doby ještě před zahájením války v Perském zálivu, která začala poslední únorový den.
Česká měna vůči euru posiluje navzdory tomu, že Evropská centrální banka rozhodla minulý týden zvýšit svoji depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Trh však z velké části míní, že podobně bude tento týden postupovat také Česká národní banka, což pomáhá koruně zpevňovat. ČNB by měla sazby zvýšit i podle zhruba dvou třetin z zhruba dvou desítek analytiků oslovených ještě v minulém týdnu agenturou Bloomberg měla tento týden svoji základní sazbu zvýšit – ze 3,5 na 3,75 procenta. Pokud však vskutku dojde na otevření Hormuzského průlivu a ceny ropy zůstanou výrazně pod 90 dolary za barel, může se alespoň část bankovních radních ČNB přiklonit k tomu, ponechat kvůli vyhlíženým slabším než dosud předpokládaným inflačním tlakům sazbu na stávající úrovni 3,5 procenta, takže výsledkem by mohlo být to, co předpokládá zhruba tedy třetina analytiků – pokračující stabilita úrokových sazeb ČNB.
Premiér ČR Andrej Babiš by tak svým způsobem také „dostal dárek“, neboť opakovaně kritizuje z jeho hlediska příliš vysoké úrokové sazby ČNB. Pokud by k otevření Hormuzského průlivu došlo, získal by další „munici“ pro svoji kritiku z jeho pohledu až příliš jestřábího – zbytečně ekonomiku dusícího – postoje.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.