Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Dočasně dojednané příměří má otevřít 60denní „okno“ pro jednání Spojených států a Íránu zejména o dalším osudu íránského jaderného programu. Představitelé obou zemí mají dočasnou dohodu podepsat tento pátek ve Švýcarsku. Ani jedna ze stran ovšem nezveřejnila text s body dohody, což znamená, že na zásadních otázkách – včetně tedy další podoby íránského jaderného programu – úplná shoda zatím nepanuje.
Americký prezident Donald Trump, jenž včera oslavil 80. narozeniny, tuto sobotu slíbil dohodu do neděle a silně tlačil, aby ta skutečně světlo světa spatřila. Pro investory je však pomyslný dárek, jejž k narozeninám dostal – který si možná také dal tak trochu sám – zatím do značné míry „black boxem“, tedy dárkem, jehož líbivý obal vidí, avšak ani náznakem neví, co přesně je uvnitř.
I to však stačí na to, aby ropa klesla na zmíněné více než tříměsíční minimum. Pokud by se v jeho blízkosti – v pásmu od 80 do 85 dolarů za barel – cena ropy ustálila, česká vláda by ke konci června mohla – a měla – ukončit svůj přes dva měsíce běžící program stanovování maximálních přípustných cen pohonných hmot v každý všední den. Sousední Polsko už od dneška z některých svých opatření snižujících cenu pohonných hmot upouští, když ukončuje režim snížené spotřební daně z paliv.
Česká koruna v reakci oznámení „dárku pro Trumpa“ zpevnila proti dolaru i proti euru. Proti euru dnes dle dat Bloombergu přechodně posílila dokonce pod úroveň 24,1 koruny za euro. To je její nejsilnější hodnota od letošního 2. ledna, tedy od doby ještě před zahájením války v Perském zálivu, která začala poslední únorový den.
Česká měna vůči euru posiluje navzdory tomu, že Evropská centrální banka rozhodla minulý týden zvýšit svoji depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Trh však z velké části míní, že podobně bude tento týden postupovat také Česká národní banka, což pomáhá koruně zpevňovat. ČNB by měla sazby zvýšit i podle zhruba dvou třetin z zhruba dvou desítek analytiků oslovených ještě v minulém týdnu agenturou Bloomberg měla tento týden svoji základní sazbu zvýšit – ze 3,5 na 3,75 procenta. Pokud však vskutku dojde na otevření Hormuzského průlivu a ceny ropy zůstanou výrazně pod 90 dolary za barel, může se alespoň část bankovních radních ČNB přiklonit k tomu, ponechat kvůli vyhlíženým slabším než dosud předpokládaným inflačním tlakům sazbu na stávající úrovni 3,5 procenta, takže výsledkem by mohlo být to, co předpokládá zhruba tedy třetina analytiků – pokračující stabilita úrokových sazeb ČNB.
Premiér ČR Andrej Babiš by tak svým způsobem také „dostal dárek“, neboť opakovaně kritizuje z jeho hlediska příliš vysoké úrokové sazby ČNB. Pokud by k otevření Hormuzského průlivu došlo, získal by další „munici“ pro svoji kritiku z jeho pohledu až příliš jestřábího – zbytečně ekonomiku dusícího – postoje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.