Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Vlnu diskusí odstartovaly informace deníku Financial Times, podle kterých Kyjev plánuje oba akty na letošní jaro, konkrétně do poloviny května. Tento tlak měl údajně přijít z Washingtonu, který by rád viděl politický posun na Ukrajině v souladu se svými vlastními volebními cykly. Zelenskyj však tyto zprávy označil za pouhé fámy a podivil se nad tím, že se o údajném jarním termínu poprvé dočetl až v novinách.
Zásadní překážkou pro konání voleb či referenda zůstává platné stanné právo, které bylo zavedeno hned na začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská legislativa během tohoto režimu jakékoli celostátní hlasování výslovně zakazuje. Vzhledem k tomu, že prezident stanné právo pravidelně prodlužuje a aktuálně platí až do 4. května 2026, jsou veškeré volební úvahy bez zásadní změny zákonů právně neproveditelné.
Bezpečnostní argumenty Kyjeva jsou přitom logické a pádné. Oficiální místa se ptají, jak lze uvažovat o volbách v době, kdy Rusko každodenně útočí na civilní cíle. Úřady sice demokratický proces nezpochybňují, ale trvají na tom, že musí být spravedlivý. To znamená zajistit bezpečí volebních místností před nálety a umožnit hlasování milionům uprchlíků v cizině i vojákům v zákopech na frontě, což je v současnosti technicky neřešitelné.
Diskuse o referendu se točí především kolem případné mírové dohody. Zelenskyj dříve přislíbil, že o jakýchkoli územních ústupcích nebo klíčových změnách musí rozhodnout lid. Právníci však upozorňují, že zorganizovat celostátní referendum je stejně komplikované jako volby a naráží na stejné legislativní mantinely spojené s válečným stavem.
Analytici z neziskového sektoru, například z organizace OPORA, varují před unáhleností. Pro legitimní volby je podle nich nutné alespoň půlroční přechodné období po skončení stanného práva, aby mohla proběhnout řádná kampaň. Pokud by se proces uspěchal, mohl by být vnímán jako nelegitimní, což by byla voda na mlýn ruské propagandě, která už nyní legitimitu současné ukrajinské vlády zpochybňuje.
Tlak ze strany USA naznačuje, že Washington si přeje jasné výsledky nebo politický obrat do léta 2026, aby ukrajinská otázka nedominuje americkým volbám do Kongresu. Zelenskyj sice potvrdil, že Spojené státy téma voleb otevřely, ale důrazně popřel, že by Kyjev dostal přímý příkaz k jejich vyhlášení předtím, než nastane skutečné příměří. Do té doby musí ukrajinská vláda brát v potaz i hrozbu destabilizace země ze strany Ruska.
Veřejné mínění na samotné Ukrajině je v této otázce rozpolcené. Zatímco nadpoloviční většina lidí by podpořila referendum o mírové dohodě, ochota jít k volebním urnám uprostřed aktivních bojů je velmi nízká. Lidé se obávají o svou bezpečnost a nechtějí narušit jednotu země v kritické chvíli. Zelenskyj proto uzavřel debatu s tím, že politika se na Ukrajinu vrátí až ve chvíli, kdy budou existovat pevné bezpečnostní záruky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.