Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Vlnu diskusí odstartovaly informace deníku Financial Times, podle kterých Kyjev plánuje oba akty na letošní jaro, konkrétně do poloviny května. Tento tlak měl údajně přijít z Washingtonu, který by rád viděl politický posun na Ukrajině v souladu se svými vlastními volebními cykly. Zelenskyj však tyto zprávy označil za pouhé fámy a podivil se nad tím, že se o údajném jarním termínu poprvé dočetl až v novinách.
Zásadní překážkou pro konání voleb či referenda zůstává platné stanné právo, které bylo zavedeno hned na začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská legislativa během tohoto režimu jakékoli celostátní hlasování výslovně zakazuje. Vzhledem k tomu, že prezident stanné právo pravidelně prodlužuje a aktuálně platí až do 4. května 2026, jsou veškeré volební úvahy bez zásadní změny zákonů právně neproveditelné.
Bezpečnostní argumenty Kyjeva jsou přitom logické a pádné. Oficiální místa se ptají, jak lze uvažovat o volbách v době, kdy Rusko každodenně útočí na civilní cíle. Úřady sice demokratický proces nezpochybňují, ale trvají na tom, že musí být spravedlivý. To znamená zajistit bezpečí volebních místností před nálety a umožnit hlasování milionům uprchlíků v cizině i vojákům v zákopech na frontě, což je v současnosti technicky neřešitelné.
Diskuse o referendu se točí především kolem případné mírové dohody. Zelenskyj dříve přislíbil, že o jakýchkoli územních ústupcích nebo klíčových změnách musí rozhodnout lid. Právníci však upozorňují, že zorganizovat celostátní referendum je stejně komplikované jako volby a naráží na stejné legislativní mantinely spojené s válečným stavem.
Analytici z neziskového sektoru, například z organizace OPORA, varují před unáhleností. Pro legitimní volby je podle nich nutné alespoň půlroční přechodné období po skončení stanného práva, aby mohla proběhnout řádná kampaň. Pokud by se proces uspěchal, mohl by být vnímán jako nelegitimní, což by byla voda na mlýn ruské propagandě, která už nyní legitimitu současné ukrajinské vlády zpochybňuje.
Tlak ze strany USA naznačuje, že Washington si přeje jasné výsledky nebo politický obrat do léta 2026, aby ukrajinská otázka nedominuje americkým volbám do Kongresu. Zelenskyj sice potvrdil, že Spojené státy téma voleb otevřely, ale důrazně popřel, že by Kyjev dostal přímý příkaz k jejich vyhlášení předtím, než nastane skutečné příměří. Do té doby musí ukrajinská vláda brát v potaz i hrozbu destabilizace země ze strany Ruska.
Veřejné mínění na samotné Ukrajině je v této otázce rozpolcené. Zatímco nadpoloviční většina lidí by podpořila referendum o mírové dohodě, ochota jít k volebním urnám uprostřed aktivních bojů je velmi nízká. Lidé se obávají o svou bezpečnost a nechtějí narušit jednotu země v kritické chvíli. Zelenskyj proto uzavřel debatu s tím, že politika se na Ukrajinu vrátí až ve chvíli, kdy budou existovat pevné bezpečnostní záruky.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.