Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Vlnu diskusí odstartovaly informace deníku Financial Times, podle kterých Kyjev plánuje oba akty na letošní jaro, konkrétně do poloviny května. Tento tlak měl údajně přijít z Washingtonu, který by rád viděl politický posun na Ukrajině v souladu se svými vlastními volebními cykly. Zelenskyj však tyto zprávy označil za pouhé fámy a podivil se nad tím, že se o údajném jarním termínu poprvé dočetl až v novinách.
Zásadní překážkou pro konání voleb či referenda zůstává platné stanné právo, které bylo zavedeno hned na začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská legislativa během tohoto režimu jakékoli celostátní hlasování výslovně zakazuje. Vzhledem k tomu, že prezident stanné právo pravidelně prodlužuje a aktuálně platí až do 4. května 2026, jsou veškeré volební úvahy bez zásadní změny zákonů právně neproveditelné.
Bezpečnostní argumenty Kyjeva jsou přitom logické a pádné. Oficiální místa se ptají, jak lze uvažovat o volbách v době, kdy Rusko každodenně útočí na civilní cíle. Úřady sice demokratický proces nezpochybňují, ale trvají na tom, že musí být spravedlivý. To znamená zajistit bezpečí volebních místností před nálety a umožnit hlasování milionům uprchlíků v cizině i vojákům v zákopech na frontě, což je v současnosti technicky neřešitelné.
Diskuse o referendu se točí především kolem případné mírové dohody. Zelenskyj dříve přislíbil, že o jakýchkoli územních ústupcích nebo klíčových změnách musí rozhodnout lid. Právníci však upozorňují, že zorganizovat celostátní referendum je stejně komplikované jako volby a naráží na stejné legislativní mantinely spojené s válečným stavem.
Analytici z neziskového sektoru, například z organizace OPORA, varují před unáhleností. Pro legitimní volby je podle nich nutné alespoň půlroční přechodné období po skončení stanného práva, aby mohla proběhnout řádná kampaň. Pokud by se proces uspěchal, mohl by být vnímán jako nelegitimní, což by byla voda na mlýn ruské propagandě, která už nyní legitimitu současné ukrajinské vlády zpochybňuje.
Tlak ze strany USA naznačuje, že Washington si přeje jasné výsledky nebo politický obrat do léta 2026, aby ukrajinská otázka nedominuje americkým volbám do Kongresu. Zelenskyj sice potvrdil, že Spojené státy téma voleb otevřely, ale důrazně popřel, že by Kyjev dostal přímý příkaz k jejich vyhlášení předtím, než nastane skutečné příměří. Do té doby musí ukrajinská vláda brát v potaz i hrozbu destabilizace země ze strany Ruska.
Veřejné mínění na samotné Ukrajině je v této otázce rozpolcené. Zatímco nadpoloviční většina lidí by podpořila referendum o mírové dohodě, ochota jít k volebním urnám uprostřed aktivních bojů je velmi nízká. Lidé se obávají o svou bezpečnost a nechtějí narušit jednotu země v kritické chvíli. Zelenskyj proto uzavřel debatu s tím, že politika se na Ukrajinu vrátí až ve chvíli, kdy budou existovat pevné bezpečnostní záruky.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.