Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Vlnu diskusí odstartovaly informace deníku Financial Times, podle kterých Kyjev plánuje oba akty na letošní jaro, konkrétně do poloviny května. Tento tlak měl údajně přijít z Washingtonu, který by rád viděl politický posun na Ukrajině v souladu se svými vlastními volebními cykly. Zelenskyj však tyto zprávy označil za pouhé fámy a podivil se nad tím, že se o údajném jarním termínu poprvé dočetl až v novinách.
Zásadní překážkou pro konání voleb či referenda zůstává platné stanné právo, které bylo zavedeno hned na začátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská legislativa během tohoto režimu jakékoli celostátní hlasování výslovně zakazuje. Vzhledem k tomu, že prezident stanné právo pravidelně prodlužuje a aktuálně platí až do 4. května 2026, jsou veškeré volební úvahy bez zásadní změny zákonů právně neproveditelné.
Bezpečnostní argumenty Kyjeva jsou přitom logické a pádné. Oficiální místa se ptají, jak lze uvažovat o volbách v době, kdy Rusko každodenně útočí na civilní cíle. Úřady sice demokratický proces nezpochybňují, ale trvají na tom, že musí být spravedlivý. To znamená zajistit bezpečí volebních místností před nálety a umožnit hlasování milionům uprchlíků v cizině i vojákům v zákopech na frontě, což je v současnosti technicky neřešitelné.
Diskuse o referendu se točí především kolem případné mírové dohody. Zelenskyj dříve přislíbil, že o jakýchkoli územních ústupcích nebo klíčových změnách musí rozhodnout lid. Právníci však upozorňují, že zorganizovat celostátní referendum je stejně komplikované jako volby a naráží na stejné legislativní mantinely spojené s válečným stavem.
Analytici z neziskového sektoru, například z organizace OPORA, varují před unáhleností. Pro legitimní volby je podle nich nutné alespoň půlroční přechodné období po skončení stanného práva, aby mohla proběhnout řádná kampaň. Pokud by se proces uspěchal, mohl by být vnímán jako nelegitimní, což by byla voda na mlýn ruské propagandě, která už nyní legitimitu současné ukrajinské vlády zpochybňuje.
Tlak ze strany USA naznačuje, že Washington si přeje jasné výsledky nebo politický obrat do léta 2026, aby ukrajinská otázka nedominuje americkým volbám do Kongresu. Zelenskyj sice potvrdil, že Spojené státy téma voleb otevřely, ale důrazně popřel, že by Kyjev dostal přímý příkaz k jejich vyhlášení předtím, než nastane skutečné příměří. Do té doby musí ukrajinská vláda brát v potaz i hrozbu destabilizace země ze strany Ruska.
Veřejné mínění na samotné Ukrajině je v této otázce rozpolcené. Zatímco nadpoloviční většina lidí by podpořila referendum o mírové dohodě, ochota jít k volebním urnám uprostřed aktivních bojů je velmi nízká. Lidé se obávají o svou bezpečnost a nechtějí narušit jednotu země v kritické chvíli. Zelenskyj proto uzavřel debatu s tím, že politika se na Ukrajinu vrátí až ve chvíli, kdy budou existovat pevné bezpečnostní záruky.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.