Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Podle zpráv íránských státních médií byla reakce Teheránu předána pákistánským zprostředkovatelům, kteří ji následně postoupili do Washingtonu. Podrobnosti obsahu dokumentu nejsou známy, přichází však týden poté, co USA předložily memorandum o čtrnácti bodech. Tento americký návrh měl za cíl znovuotevřít strategický Hormuzský průliv a vytvořit rámec pro další jednání o íránském jaderném programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však v rozhovoru pro pořad 60 Minutes na stanici CBS zaujal velmi tvrdý postoj. Prohlásil, že konflikt skončí až v momentě, kdy Írán přijde o své zásoby vysoce obohaceného uranu, který může sloužit k výrobě jaderných hlavic. „Není konec, protože v Íránu stále zůstává jaderný materiál. Obohacovací zařízení musí být demontována,“ zdůraznil izraelský lídr.
Netanjahu zašel v rétorice ještě dál, když naznačil, že jediným spolehlivým způsobem, jak jaderný materiál zajistit, je přímý vstup do země. Podle něj mu americký prezident Donald Trump sdělil, že má v úmyslu „jít dovnitř“. Tato slova naznačují možnou pozemní operaci, která by měla za cíl fyzicky zajistit íránský jaderný arzenál ukrytý hluboko v podzemí.
Samotný Donald Trump se však v jiném nedělním rozhovoru vyjádřil o něco mírněji, i když si ponechal otevřená zadní vrátka pro další útoky. Uvedl, že díky satelitnímu sledování a technologiím vesmírných sil (Space Force) mají Spojené státy íránské sklady pod neustálým dohledem. „Pokud se k tomu místu někdo přiblíží, budeme o tom vědět a vyhodíme je do povětří,“ prohlásil v pořadu Full Measure.
Trump také připomněl, že dosavadní americké nálety zasáhly zhruba 70 % plánovaných cílů. Nevyloučil, že pokud jednání selžou, může armáda v útocích pokračovat další dva týdny, aby dokončila zbytek operace. Prezident je však pod značným tlakem, aby dosáhl diplomatického průlomu ještě před svou plánovanou cestou do Číny, která na ukončení bojů v Zálivu silně apeluje.
Klíčovým bodem sporu zůstává osud 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Teherán na hrozby reagoval prohlášením o plné bojové pohotovosti svých jednotek. Brigádní generál Akramí Nia uvedl, že armáda je připravena chránit zásoby před případnými infiltračními operacemi nebo výsadky z vrtulníků, o kterých se podle zpravodajských informací v USA uvažuje jako o vojenské variantě.
Zatímco se diplomacie pokouší najít cestu z krize, v regionu se drolí klid zbraní nastolený 8. dubna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Kuvajt v neděli oznámily narušení svého vzdušného prostoru íránskými drony. V SAE musela zasahovat protivzdušná obrana, která bezpilotní letouny sestřelila. Další úder byl hlášen z Iráku, kde dron zasáhl tábor kurdských rebelů poblíž Arbílu.
Incidenty se nevyhnuly ani námořní dopravě. U pobřeží Kataru vypukl požár na lodi plující z Abú Dhabí poté, co na ni zaútočil dron. Katar tento útok označil za vážnou eskalaci a vyzval k respektování svobody plavby. Katarský premiér Šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thání varoval Teherán, že využívání mezinárodních vod jako nástroje politického tlaku krizi pouze prohlubuje.
Tato námořní nejistota drasticky ovlivňuje globální ekonomiku. Írán, který Hormuzský průliv uzavřel 28. února po útoku USA a Izraele, nyní vyžaduje od proplouvajících lodí mýtné ve výši dvou milionů dolarů a koordinaci s íránskými ozbrojenými silami. Přestože v neděli umožnil průjezd jedné lodi plující pod panamskou vlajkou, blokáda fakticky trvá.
Situace je napjatá i na libanonské frontě. Donald Trump sice prohlásil, že příměří se vztahuje i na tuto oblast, Izrael však v omezené míře pokračuje v úderech na pozice Hizballáhu. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že sobotní nálety si vyžádaly 36 mrtvých a desítky raněných. Mezi oběťmi mají být i zdravotníci působící na jihu země.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.