Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Podle zpráv íránských státních médií byla reakce Teheránu předána pákistánským zprostředkovatelům, kteří ji následně postoupili do Washingtonu. Podrobnosti obsahu dokumentu nejsou známy, přichází však týden poté, co USA předložily memorandum o čtrnácti bodech. Tento americký návrh měl za cíl znovuotevřít strategický Hormuzský průliv a vytvořit rámec pro další jednání o íránském jaderném programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však v rozhovoru pro pořad 60 Minutes na stanici CBS zaujal velmi tvrdý postoj. Prohlásil, že konflikt skončí až v momentě, kdy Írán přijde o své zásoby vysoce obohaceného uranu, který může sloužit k výrobě jaderných hlavic. „Není konec, protože v Íránu stále zůstává jaderný materiál. Obohacovací zařízení musí být demontována,“ zdůraznil izraelský lídr.
Netanjahu zašel v rétorice ještě dál, když naznačil, že jediným spolehlivým způsobem, jak jaderný materiál zajistit, je přímý vstup do země. Podle něj mu americký prezident Donald Trump sdělil, že má v úmyslu „jít dovnitř“. Tato slova naznačují možnou pozemní operaci, která by měla za cíl fyzicky zajistit íránský jaderný arzenál ukrytý hluboko v podzemí.
Samotný Donald Trump se však v jiném nedělním rozhovoru vyjádřil o něco mírněji, i když si ponechal otevřená zadní vrátka pro další útoky. Uvedl, že díky satelitnímu sledování a technologiím vesmírných sil (Space Force) mají Spojené státy íránské sklady pod neustálým dohledem. „Pokud se k tomu místu někdo přiblíží, budeme o tom vědět a vyhodíme je do povětří,“ prohlásil v pořadu Full Measure.
Trump také připomněl, že dosavadní americké nálety zasáhly zhruba 70 % plánovaných cílů. Nevyloučil, že pokud jednání selžou, může armáda v útocích pokračovat další dva týdny, aby dokončila zbytek operace. Prezident je však pod značným tlakem, aby dosáhl diplomatického průlomu ještě před svou plánovanou cestou do Číny, která na ukončení bojů v Zálivu silně apeluje.
Klíčovým bodem sporu zůstává osud 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Teherán na hrozby reagoval prohlášením o plné bojové pohotovosti svých jednotek. Brigádní generál Akramí Nia uvedl, že armáda je připravena chránit zásoby před případnými infiltračními operacemi nebo výsadky z vrtulníků, o kterých se podle zpravodajských informací v USA uvažuje jako o vojenské variantě.
Zatímco se diplomacie pokouší najít cestu z krize, v regionu se drolí klid zbraní nastolený 8. dubna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Kuvajt v neděli oznámily narušení svého vzdušného prostoru íránskými drony. V SAE musela zasahovat protivzdušná obrana, která bezpilotní letouny sestřelila. Další úder byl hlášen z Iráku, kde dron zasáhl tábor kurdských rebelů poblíž Arbílu.
Incidenty se nevyhnuly ani námořní dopravě. U pobřeží Kataru vypukl požár na lodi plující z Abú Dhabí poté, co na ni zaútočil dron. Katar tento útok označil za vážnou eskalaci a vyzval k respektování svobody plavby. Katarský premiér Šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thání varoval Teherán, že využívání mezinárodních vod jako nástroje politického tlaku krizi pouze prohlubuje.
Tato námořní nejistota drasticky ovlivňuje globální ekonomiku. Írán, který Hormuzský průliv uzavřel 28. února po útoku USA a Izraele, nyní vyžaduje od proplouvajících lodí mýtné ve výši dvou milionů dolarů a koordinaci s íránskými ozbrojenými silami. Přestože v neděli umožnil průjezd jedné lodi plující pod panamskou vlajkou, blokáda fakticky trvá.
Situace je napjatá i na libanonské frontě. Donald Trump sice prohlásil, že příměří se vztahuje i na tuto oblast, Izrael však v omezené míře pokračuje v úderech na pozice Hizballáhu. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že sobotní nálety si vyžádaly 36 mrtvých a desítky raněných. Mezi oběťmi mají být i zdravotníci působící na jihu země.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.