Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Podle zpráv íránských státních médií byla reakce Teheránu předána pákistánským zprostředkovatelům, kteří ji následně postoupili do Washingtonu. Podrobnosti obsahu dokumentu nejsou známy, přichází však týden poté, co USA předložily memorandum o čtrnácti bodech. Tento americký návrh měl za cíl znovuotevřít strategický Hormuzský průliv a vytvořit rámec pro další jednání o íránském jaderném programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však v rozhovoru pro pořad 60 Minutes na stanici CBS zaujal velmi tvrdý postoj. Prohlásil, že konflikt skončí až v momentě, kdy Írán přijde o své zásoby vysoce obohaceného uranu, který může sloužit k výrobě jaderných hlavic. „Není konec, protože v Íránu stále zůstává jaderný materiál. Obohacovací zařízení musí být demontována,“ zdůraznil izraelský lídr.
Netanjahu zašel v rétorice ještě dál, když naznačil, že jediným spolehlivým způsobem, jak jaderný materiál zajistit, je přímý vstup do země. Podle něj mu americký prezident Donald Trump sdělil, že má v úmyslu „jít dovnitř“. Tato slova naznačují možnou pozemní operaci, která by měla za cíl fyzicky zajistit íránský jaderný arzenál ukrytý hluboko v podzemí.
Samotný Donald Trump se však v jiném nedělním rozhovoru vyjádřil o něco mírněji, i když si ponechal otevřená zadní vrátka pro další útoky. Uvedl, že díky satelitnímu sledování a technologiím vesmírných sil (Space Force) mají Spojené státy íránské sklady pod neustálým dohledem. „Pokud se k tomu místu někdo přiblíží, budeme o tom vědět a vyhodíme je do povětří,“ prohlásil v pořadu Full Measure.
Trump také připomněl, že dosavadní americké nálety zasáhly zhruba 70 % plánovaných cílů. Nevyloučil, že pokud jednání selžou, může armáda v útocích pokračovat další dva týdny, aby dokončila zbytek operace. Prezident je však pod značným tlakem, aby dosáhl diplomatického průlomu ještě před svou plánovanou cestou do Číny, která na ukončení bojů v Zálivu silně apeluje.
Klíčovým bodem sporu zůstává osud 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Teherán na hrozby reagoval prohlášením o plné bojové pohotovosti svých jednotek. Brigádní generál Akramí Nia uvedl, že armáda je připravena chránit zásoby před případnými infiltračními operacemi nebo výsadky z vrtulníků, o kterých se podle zpravodajských informací v USA uvažuje jako o vojenské variantě.
Zatímco se diplomacie pokouší najít cestu z krize, v regionu se drolí klid zbraní nastolený 8. dubna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Kuvajt v neděli oznámily narušení svého vzdušného prostoru íránskými drony. V SAE musela zasahovat protivzdušná obrana, která bezpilotní letouny sestřelila. Další úder byl hlášen z Iráku, kde dron zasáhl tábor kurdských rebelů poblíž Arbílu.
Incidenty se nevyhnuly ani námořní dopravě. U pobřeží Kataru vypukl požár na lodi plující z Abú Dhabí poté, co na ni zaútočil dron. Katar tento útok označil za vážnou eskalaci a vyzval k respektování svobody plavby. Katarský premiér Šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thání varoval Teherán, že využívání mezinárodních vod jako nástroje politického tlaku krizi pouze prohlubuje.
Tato námořní nejistota drasticky ovlivňuje globální ekonomiku. Írán, který Hormuzský průliv uzavřel 28. února po útoku USA a Izraele, nyní vyžaduje od proplouvajících lodí mýtné ve výši dvou milionů dolarů a koordinaci s íránskými ozbrojenými silami. Přestože v neděli umožnil průjezd jedné lodi plující pod panamskou vlajkou, blokáda fakticky trvá.
Situace je napjatá i na libanonské frontě. Donald Trump sice prohlásil, že příměří se vztahuje i na tuto oblast, Izrael však v omezené míře pokračuje v úderech na pozice Hizballáhu. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že sobotní nálety si vyžádaly 36 mrtvých a desítky raněných. Mezi oběťmi mají být i zdravotníci působící na jihu země.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.