Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Podle zpráv íránských státních médií byla reakce Teheránu předána pákistánským zprostředkovatelům, kteří ji následně postoupili do Washingtonu. Podrobnosti obsahu dokumentu nejsou známy, přichází však týden poté, co USA předložily memorandum o čtrnácti bodech. Tento americký návrh měl za cíl znovuotevřít strategický Hormuzský průliv a vytvořit rámec pro další jednání o íránském jaderném programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však v rozhovoru pro pořad 60 Minutes na stanici CBS zaujal velmi tvrdý postoj. Prohlásil, že konflikt skončí až v momentě, kdy Írán přijde o své zásoby vysoce obohaceného uranu, který může sloužit k výrobě jaderných hlavic. „Není konec, protože v Íránu stále zůstává jaderný materiál. Obohacovací zařízení musí být demontována,“ zdůraznil izraelský lídr.
Netanjahu zašel v rétorice ještě dál, když naznačil, že jediným spolehlivým způsobem, jak jaderný materiál zajistit, je přímý vstup do země. Podle něj mu americký prezident Donald Trump sdělil, že má v úmyslu „jít dovnitř“. Tato slova naznačují možnou pozemní operaci, která by měla za cíl fyzicky zajistit íránský jaderný arzenál ukrytý hluboko v podzemí.
Samotný Donald Trump se však v jiném nedělním rozhovoru vyjádřil o něco mírněji, i když si ponechal otevřená zadní vrátka pro další útoky. Uvedl, že díky satelitnímu sledování a technologiím vesmírných sil (Space Force) mají Spojené státy íránské sklady pod neustálým dohledem. „Pokud se k tomu místu někdo přiblíží, budeme o tom vědět a vyhodíme je do povětří,“ prohlásil v pořadu Full Measure.
Trump také připomněl, že dosavadní americké nálety zasáhly zhruba 70 % plánovaných cílů. Nevyloučil, že pokud jednání selžou, může armáda v útocích pokračovat další dva týdny, aby dokončila zbytek operace. Prezident je však pod značným tlakem, aby dosáhl diplomatického průlomu ještě před svou plánovanou cestou do Číny, která na ukončení bojů v Zálivu silně apeluje.
Klíčovým bodem sporu zůstává osud 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Teherán na hrozby reagoval prohlášením o plné bojové pohotovosti svých jednotek. Brigádní generál Akramí Nia uvedl, že armáda je připravena chránit zásoby před případnými infiltračními operacemi nebo výsadky z vrtulníků, o kterých se podle zpravodajských informací v USA uvažuje jako o vojenské variantě.
Zatímco se diplomacie pokouší najít cestu z krize, v regionu se drolí klid zbraní nastolený 8. dubna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Kuvajt v neděli oznámily narušení svého vzdušného prostoru íránskými drony. V SAE musela zasahovat protivzdušná obrana, která bezpilotní letouny sestřelila. Další úder byl hlášen z Iráku, kde dron zasáhl tábor kurdských rebelů poblíž Arbílu.
Incidenty se nevyhnuly ani námořní dopravě. U pobřeží Kataru vypukl požár na lodi plující z Abú Dhabí poté, co na ni zaútočil dron. Katar tento útok označil za vážnou eskalaci a vyzval k respektování svobody plavby. Katarský premiér Šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thání varoval Teherán, že využívání mezinárodních vod jako nástroje politického tlaku krizi pouze prohlubuje.
Tato námořní nejistota drasticky ovlivňuje globální ekonomiku. Írán, který Hormuzský průliv uzavřel 28. února po útoku USA a Izraele, nyní vyžaduje od proplouvajících lodí mýtné ve výši dvou milionů dolarů a koordinaci s íránskými ozbrojenými silami. Přestože v neděli umožnil průjezd jedné lodi plující pod panamskou vlajkou, blokáda fakticky trvá.
Situace je napjatá i na libanonské frontě. Donald Trump sice prohlásil, že příměří se vztahuje i na tuto oblast, Izrael však v omezené míře pokračuje v úderech na pozice Hizballáhu. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že sobotní nálety si vyžádaly 36 mrtvých a desítky raněných. Mezi oběťmi mají být i zdravotníci působící na jihu země.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.