Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Podle zpráv íránských státních médií byla reakce Teheránu předána pákistánským zprostředkovatelům, kteří ji následně postoupili do Washingtonu. Podrobnosti obsahu dokumentu nejsou známy, přichází však týden poté, co USA předložily memorandum o čtrnácti bodech. Tento americký návrh měl za cíl znovuotevřít strategický Hormuzský průliv a vytvořit rámec pro další jednání o íránském jaderném programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však v rozhovoru pro pořad 60 Minutes na stanici CBS zaujal velmi tvrdý postoj. Prohlásil, že konflikt skončí až v momentě, kdy Írán přijde o své zásoby vysoce obohaceného uranu, který může sloužit k výrobě jaderných hlavic. „Není konec, protože v Íránu stále zůstává jaderný materiál. Obohacovací zařízení musí být demontována,“ zdůraznil izraelský lídr.
Netanjahu zašel v rétorice ještě dál, když naznačil, že jediným spolehlivým způsobem, jak jaderný materiál zajistit, je přímý vstup do země. Podle něj mu americký prezident Donald Trump sdělil, že má v úmyslu „jít dovnitř“. Tato slova naznačují možnou pozemní operaci, která by měla za cíl fyzicky zajistit íránský jaderný arzenál ukrytý hluboko v podzemí.
Samotný Donald Trump se však v jiném nedělním rozhovoru vyjádřil o něco mírněji, i když si ponechal otevřená zadní vrátka pro další útoky. Uvedl, že díky satelitnímu sledování a technologiím vesmírných sil (Space Force) mají Spojené státy íránské sklady pod neustálým dohledem. „Pokud se k tomu místu někdo přiblíží, budeme o tom vědět a vyhodíme je do povětří,“ prohlásil v pořadu Full Measure.
Trump také připomněl, že dosavadní americké nálety zasáhly zhruba 70 % plánovaných cílů. Nevyloučil, že pokud jednání selžou, může armáda v útocích pokračovat další dva týdny, aby dokončila zbytek operace. Prezident je však pod značným tlakem, aby dosáhl diplomatického průlomu ještě před svou plánovanou cestou do Číny, která na ukončení bojů v Zálivu silně apeluje.
Klíčovým bodem sporu zůstává osud 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Teherán na hrozby reagoval prohlášením o plné bojové pohotovosti svých jednotek. Brigádní generál Akramí Nia uvedl, že armáda je připravena chránit zásoby před případnými infiltračními operacemi nebo výsadky z vrtulníků, o kterých se podle zpravodajských informací v USA uvažuje jako o vojenské variantě.
Zatímco se diplomacie pokouší najít cestu z krize, v regionu se drolí klid zbraní nastolený 8. dubna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Kuvajt v neděli oznámily narušení svého vzdušného prostoru íránskými drony. V SAE musela zasahovat protivzdušná obrana, která bezpilotní letouny sestřelila. Další úder byl hlášen z Iráku, kde dron zasáhl tábor kurdských rebelů poblíž Arbílu.
Incidenty se nevyhnuly ani námořní dopravě. U pobřeží Kataru vypukl požár na lodi plující z Abú Dhabí poté, co na ni zaútočil dron. Katar tento útok označil za vážnou eskalaci a vyzval k respektování svobody plavby. Katarský premiér Šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thání varoval Teherán, že využívání mezinárodních vod jako nástroje politického tlaku krizi pouze prohlubuje.
Tato námořní nejistota drasticky ovlivňuje globální ekonomiku. Írán, který Hormuzský průliv uzavřel 28. února po útoku USA a Izraele, nyní vyžaduje od proplouvajících lodí mýtné ve výši dvou milionů dolarů a koordinaci s íránskými ozbrojenými silami. Přestože v neděli umožnil průjezd jedné lodi plující pod panamskou vlajkou, blokáda fakticky trvá.
Situace je napjatá i na libanonské frontě. Donald Trump sice prohlásil, že příměří se vztahuje i na tuto oblast, Izrael však v omezené míře pokračuje v úderech na pozice Hizballáhu. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že sobotní nálety si vyžádaly 36 mrtvých a desítky raněných. Mezi oběťmi mají být i zdravotníci působící na jihu země.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.