V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Volebním manažerům v Kremlu nejde pouze o samotnou výhru, ale především o zachování dvoutřetinové ústavní většiny v parlamentu. K dosažení tohoto cíle státní aparát dlouhodobě využívá nátlakové taktiky vůči podnikům i úřadům. Skutečným ukazatelem veřejné podpory tak nebude samotný volební akt, ale míra manipulace a výsledný volební zisk vládní strany. Režim se snaží vytvořit zdání masového souhlasu obyvatelstva s dosavadní politikou.
Obyvatelé Ruska přitom podle The Conversation přistupují k volebním schránkám v poměrně ponuré náladě. Válka, která měla podle původních plánů trvat jen několik dní, se protáhla na roky a přináší civilistům stále vyšší náklady. Útoky ukrajinských dronů zasahují ruskou energetickou i obchodní infrastrukturu, přičemž inflace i nezaměstnanost v řadě regionů citelně rostou. Lidské ztráty na frontě dosáhly úrovně, kterou si na počátku konfliktu málokdo dokázal představit.
Situaci komplikuje také akutní nedostatek pohonných hmot, který v některých městech vytváří dlouhé fronty u čerpacích stanic a v zemědělských oblastech ohrožuje sklizeň úrody. Popularita vládní strany Jednotné Rusko klesla v průzkumech veřejného mínění na úroveň okolo 32 procent. Jedná se o nejnižší hodnotu od počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. I toto číslo je však podle analytiků pravděpodobně nadhodnocené, neboť se lidé obávají vyjádřit svůj skutečný názor.
Kremelský režim během uplynulých dvou desetiletí vyvinul širokou škálu nástrojů pro řízení volebního procesu mimo dohled veřejnosti. V minulosti úřady často využívaly úpravu volebních obvodů, kdy spojovaly městské části s venkovskými oblastmi s vyšším podílem starších voličů. Tentokrát však vláda těmto tradičně loajálním skupinám nenabídla žádné finanční stimulace. Mnoho venkovských regionů navíc těžce zasáhly vysoké počty obětí v bojích na Ukrajině.
Proces hlasování byl rozložen do tří dnů, což volebním úředníkům umožňuje průběžně sledovat sčítání hlasů a případně upravovat výsledky. Významnou úlohu hraje také elektronické online hlasování, které usnadňuje skrývání případných manipulací před veřejností. Nezávislá kontrola průběhu voleb je prakticky nemožná, neboť organizace Golos byla pod tlakem úřadů rozpuštěna. Evropští pozorovatelé navíc k monitorování volebního procesu vůbec nebyli pozváni.
Klíčovým prvkem kontroly nad výsledky zůstává výběr kandidátů a politických subjektů, které se voleb smí zúčastnit. Z celkového počtu devatenácti registrovaných stran se na volební lístky dostala jen desítka schválených formací. Všechny tyto subjekty byly pečlivě vybrány tak, aby nepředstavovaly skutečnou opozici a nekritizovaly vládní kroky. Jejich úkolem je pouze vytvořit iluzi politické soutěže a rozptýlit opoziční hlasy.
Represe a dezinformační kampaně v podstatě eliminovaly jakoukoliv organizovanou neparitní opozici uvnitř země. Fond boje proti korupci založený Alexejem Navalným byl úřady prohlášen za extremistickou organizaci a nyní funguje pouze v exilu. Sám Navalný zemřel v roce 2024 ve vězení, přičemž jeho příznivci tvrdí, že byl zavražděn. Většina regionálních lídrů této opoziční struktury skončila ve vězení nebo musela opustit zemi.
Ústřední volební komise v průběhu příprav původně povolila účast jediné nezávislé protiválečné straně Jabloko. Toto rozhodnutí však bylo brzy zrušeno a Nejvyšší soud odvolání strany zamítl. Jeden z hlavních představitelů strany Lev Šlosberg byl následně odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody za takzvané šíření lživých zpráv o armádě. Vyřazením této strany tak na volebních lístcích nezůstal žádný subjekt vystupující proti válce.
Exilová opozice spojená s Fondem boje proti korupci se snaží koordinovat protestní hlasování prostřednictvím upraveného systému takzvaného chytrého hlasování. Část nespokojených voličů plánuje na volební lístky dopisovat vyřazenou stranu Jabloko nebo lístky úmyslně znehodnotit. Ačkoliv je vítězství vládní strany předem jisté, případná nízká volební účast nebo slabší volební zisk budou jasným signálem o rozsahu nespokojenosti veřejnosti s vedením války i celkovou politikou vlády.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.