V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Volebním manažerům v Kremlu nejde pouze o samotnou výhru, ale především o zachování dvoutřetinové ústavní většiny v parlamentu. K dosažení tohoto cíle státní aparát dlouhodobě využívá nátlakové taktiky vůči podnikům i úřadům. Skutečným ukazatelem veřejné podpory tak nebude samotný volební akt, ale míra manipulace a výsledný volební zisk vládní strany. Režim se snaží vytvořit zdání masového souhlasu obyvatelstva s dosavadní politikou.
Obyvatelé Ruska přitom podle The Conversation přistupují k volebním schránkám v poměrně ponuré náladě. Válka, která měla podle původních plánů trvat jen několik dní, se protáhla na roky a přináší civilistům stále vyšší náklady. Útoky ukrajinských dronů zasahují ruskou energetickou i obchodní infrastrukturu, přičemž inflace i nezaměstnanost v řadě regionů citelně rostou. Lidské ztráty na frontě dosáhly úrovně, kterou si na počátku konfliktu málokdo dokázal představit.
Situaci komplikuje také akutní nedostatek pohonných hmot, který v některých městech vytváří dlouhé fronty u čerpacích stanic a v zemědělských oblastech ohrožuje sklizeň úrody. Popularita vládní strany Jednotné Rusko klesla v průzkumech veřejného mínění na úroveň okolo 32 procent. Jedná se o nejnižší hodnotu od počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. I toto číslo je však podle analytiků pravděpodobně nadhodnocené, neboť se lidé obávají vyjádřit svůj skutečný názor.
Kremelský režim během uplynulých dvou desetiletí vyvinul širokou škálu nástrojů pro řízení volebního procesu mimo dohled veřejnosti. V minulosti úřady často využívaly úpravu volebních obvodů, kdy spojovaly městské části s venkovskými oblastmi s vyšším podílem starších voličů. Tentokrát však vláda těmto tradičně loajálním skupinám nenabídla žádné finanční stimulace. Mnoho venkovských regionů navíc těžce zasáhly vysoké počty obětí v bojích na Ukrajině.
Proces hlasování byl rozložen do tří dnů, což volebním úředníkům umožňuje průběžně sledovat sčítání hlasů a případně upravovat výsledky. Významnou úlohu hraje také elektronické online hlasování, které usnadňuje skrývání případných manipulací před veřejností. Nezávislá kontrola průběhu voleb je prakticky nemožná, neboť organizace Golos byla pod tlakem úřadů rozpuštěna. Evropští pozorovatelé navíc k monitorování volebního procesu vůbec nebyli pozváni.
Klíčovým prvkem kontroly nad výsledky zůstává výběr kandidátů a politických subjektů, které se voleb smí zúčastnit. Z celkového počtu devatenácti registrovaných stran se na volební lístky dostala jen desítka schválených formací. Všechny tyto subjekty byly pečlivě vybrány tak, aby nepředstavovaly skutečnou opozici a nekritizovaly vládní kroky. Jejich úkolem je pouze vytvořit iluzi politické soutěže a rozptýlit opoziční hlasy.
Represe a dezinformační kampaně v podstatě eliminovaly jakoukoliv organizovanou neparitní opozici uvnitř země. Fond boje proti korupci založený Alexejem Navalným byl úřady prohlášen za extremistickou organizaci a nyní funguje pouze v exilu. Sám Navalný zemřel v roce 2024 ve vězení, přičemž jeho příznivci tvrdí, že byl zavražděn. Většina regionálních lídrů této opoziční struktury skončila ve vězení nebo musela opustit zemi.
Ústřední volební komise v průběhu příprav původně povolila účast jediné nezávislé protiválečné straně Jabloko. Toto rozhodnutí však bylo brzy zrušeno a Nejvyšší soud odvolání strany zamítl. Jeden z hlavních představitelů strany Lev Šlosberg byl následně odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody za takzvané šíření lživých zpráv o armádě. Vyřazením této strany tak na volebních lístcích nezůstal žádný subjekt vystupující proti válce.
Exilová opozice spojená s Fondem boje proti korupci se snaží koordinovat protestní hlasování prostřednictvím upraveného systému takzvaného chytrého hlasování. Část nespokojených voličů plánuje na volební lístky dopisovat vyřazenou stranu Jabloko nebo lístky úmyslně znehodnotit. Ačkoliv je vítězství vládní strany předem jisté, případná nízká volební účast nebo slabší volební zisk budou jasným signálem o rozsahu nespokojenosti veřejnosti s vedením války i celkovou politikou vlády.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.