Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
Historička Margaret MacMillanová podle webu BBC upozorňuje, že největší riziko představuje poškození podmořských kabelů nebo napadení klíčových počítačových systémů. Západní společnost je podle ní po osmdesáti letech míru navyklá považovat klidný stav za samozřejmost a není na válku psychologicky připravena. Současná atmosféra v mnohém připomíná edwardiánské léto před rokem 1914, kdy se diskuse o konfliktu zdály příliš vzdálené realitě. První světová válka následně navždy změnila vnímání bojů a připravila společnost o iluze o romantice válčení.
Penzionovaný britský generál Richard Shirreff připomíná, že Rusko se považuje ve válce se Severoatlantickou aliancí již od roku 2014. Profesor strategických studií Andrew Michta v té souvislosti hovoří o dlouholeté krizi víry a mentálním odzbrojení západních elit. Po rozpadu Sovětského svazu evropské státy výrazně snížily výdaje na obranu v přesvědčení, že hrozba ze strany Moskvy definitivně pominula. Příkladem tohoto přístupu byla podle Michty i vysoká závislost Německa na ruských energiích a snaha spravovat vztahy s Kremlem diplomacií.
Psycholog Jim Orford z Birminghamské univerzity poukazuje na to, že příprava na konflikt vyžaduje zjednodušené vidění světa rozděleného na hrdiny a nepřítele. Podle jeho analýzy se západní společnost nachází ve fázi uvažování o válce, která předchází samotnému zapojení do bojů. Vnímání Ruska jako jednoznačného protivníka je klíčovým předpokladem pro ochotu veřejnosti schválit vyšší vojenské výdaje. Volání po posílení obranných rozpočtů totiž vychází z předpokladu, že nejlepší prevencí konfliktu je připravenost k boji.
Míra psychologické připravenosti se však v rámci Evropy výrazně liší a roste směrem k ruským hranicím. Švédsko po více než dvou staletích opustilo politiku neutrality a po začátku invaze na Ukrajinu se rychle zařadilo k nejlépe připraveným zemím. Bývalý švédský premiér Ulf Christersson zdůraznil, že výsledek ukrajinského konfliktu určí bezpečnostní situaci v regionu na celou generaci. Švédsko využívá systém částečné branné povinnosti a občanského zapojení, kdy jsou vybraní specialisté cvičeni pro krizové situace.
Podobně vysokou mírou ostražitosti disponují Pobaltí a Finsko, jejichž historická zkušenost se Sovětským svazem zásadně utváří národní bezpečnostní doktrínu. Finsko, které sdílí s Ruskem dlouhou hranici, staví svou obranu na všeobecné vojenské službě pro muže a rozsáhlých zálohách. Bývalý generál Arto Raty vysvětluje, že povinná služba propojovala a propojuje celé rodiny s myšlenkou národní bezpečnosti. Země má sice jen dvacet tři tisíc profesionálních vojáků, ale v případě potřeby dokáže mobilizovat stovky tisíc záložníků.
Finský systém civilní odolnosti zahrnuje od roku 1960 také pravidelné kurzy krizového řízení pro lídry společnosti, včetně poslanců, ředitelů firem či zástupců církví. Díky tomuto přístupu patří armáda a policie ve Finsku k nejdůvěryhodnějším institucím vůbec. Vládní výdaje Finska na obranu dosáhly dvou a půl procenta hrubého domácího produktu. Tento model komplexního zapojení společnosti do obrany slouží jako příklad pro ostatní evropské státy.
Podle generála Shirreffa nemohou profesionální armády s několika desítkami tisíc vojáků v případném rozsáhlém střetu obstát. Řešení vidí v inspiraci norským modelem, kde všichni absolventi škol procházejí registrací k branné povinnosti a ročním výcvikem. Zkušenost s národní službou je v Norsku vnímána jako výhoda při vstupu na trh práce i na univerzity. Politikové podle něj musejí otevřeně vysvětlit veřejnosti, že taková opatření jsou nezbytná pro zajištění národní bezpečnosti.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku