V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Ruský volební systém rozhoduje o rozdělení čtyř set padesáti křesel ve Státní dumě na pětileté funkční období. Polovina poslanců je volena prostřednictvím stranických kandidátek, zatímco druhá polovina v jednomandátových obvodech. Vládnoucí strana Jednotné Rusko usiluje o získání nejméně tří stovek mandátů, což představuje ústavní většinu nutnou k prosazování zásadních změn zákonů. Moskva přitom odmítla pozvat volební pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Ačkoli samotný úřad prezidenta v těchto volbách nefiguruje a složení parlamentu nemůže zastavit válečné operace, dolní komora hraje v systému klíčovou roli. Státní duma schvaluje vojenské rozpočty, válečné daně, mobilizační opatření i rozšiřující se soubor represivní legislativy. Povolná sněmovna tak poskytuje přímou zákonodárnou podporu pro pokračování vleklého konfliktu. Volby jsou současně pořádány i na okupovaných ukrajinských územích ve snaze vytvořit zdání trvalé anexe.
Vyřazení opoziční strany Jabloko z celostátní kandidátky schválil nejvyšší soud na základě žaloby prokremelské strany Rodina. Jako oficiální důvod soud uvedl údajná porušení pravidel financování kampaně a ohrožení územní celistvosti státu. Přestože tato liberální strana neměla v předchozím parlamentu žádné zastoupení, představovala pro režim symbolické riziko. Nabízela totiž jedinou legální možnost, jak mohl ruský volič vyjádřit svůj nesouhlas s probíhající válkou.
Zákaz kandidatury doprovázejí tvrdé rozsudky vůči čelným představitelům opozice. Místopředseda strany Jabloko Lev Šlosberg byl odsouzen k jedenácti letům a jednomu měsíci v trestanecké kolonii za výzvy k okamžitému příměří a šíření takzvaných lživých informací o armádě. Další místopředseda Maxim Kruglov obdržel již v červnu sedmiletý trest vězení kvůli příspěvkům dokumentujícím civilní oběti na Ukrajině. Represe se tak zaměřují na jakékoli veřejné projevy protiválečných postojů.
Objektivitu volebního procesu i průzkumů veřejného mínění v zemi zásadním způsobem narušuje atmosféra strachu a útlaku. Státní sociologické agentury sice vykazují vysokou podporu vládnoucímu režimu, metodika však spoléhá na osobní dotazování v domácnostech obyvatel. Voliči si jsou vědomi, že tazatelé disponují jejich osobními údaji i adresou, což vede k systematickému odmítání účasti nebo k alibistickým odpovědím. Vnitřní průzkumy přesto v létě zaznamenaly nejvýraznější pokles popularity vedení státu od mobilizace.
Nezávislá kontrola průběhu hlasování byla v zemi prakticky zlikvidována. Hlavní ruská organizace pro dohled nad volbami Golos byla nucena ukončit činnost poté, co byl její spolupředseda Grigorij Melkonjanc odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody. Absolutní absence nezávislých pozorovatelů znemožňuje ověřit správnost sčítání hlasů. Výsledky tak nemohou podat věrohodné svědectví o tom, jakou podporu má probíhající válka mezi obyvatelstvem.
Hlasování probíhá v kulisách zhoršující se hospodářské a energetické situace uvnitř samotného Ruska. Ukrajinské drony pravidelně zasahují rafinérie, přístavy a logistická centra stovky kilometrů za hranicemi. Nedávný útok na obří rafinérii v Jaroslavli vyřadil z provozu klíčovou část kapacity na zpracování ropy. Tyto operace vedly k výraznému omezení vývozu paliv a k zavedení přídělového systému na čerpacích stanicích v mnoha ruských regionech.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.