Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zpráva o možném otevření evropských hranic se rychle rozšířila po celé zemi a setkala se s pozitivními ohlasy na sociálních sítích i na veřejnosti. Lidé vítají především vyhlídku na snazší cestování a odstranění administrativních překážek, jako jsou pracovní víza a povolení k pobytu. Pro mladou generaci představuje tento plán šanci na získání zkušeností v zahraničí a přístup ke studiu na evropských univerzitách. Zástupci starší generace zase vyzdvihují usnadnění pobytů v jihoevropských zemích během zimních měsíců.
Odborníci však upozorňují, že cesta k naplnění těchto plánů bude zdlouhavá a složitá. Status přidruženého člena v současném právním rámci Evropské unie vůbec neexistuje a jeho vytvoření by si vyžadovalo dlouholetá jednání. Jakákoli taková dohoda by navíc musela získat jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti členských států Evropské unie. Kanadská veřejnost si je vědoma, že balení kufrů na cestu do Evropy je zatím předčasné.
Rostoucí zájem o Evropu odráží také narůstající frustraci obyvatel Kanady ze vztahů se sousedními Spojenými státy. Obchodní válka rozpoutaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ostrá rétorika vůči severnímu sousedovi vyvolávají v kanadské společnosti nejistotu. Mnoho obyvatel pociťuje vůči nepredikovatelnému postupu Washingtonu skepsi a obrací se k Evropě jako k partnerovi, který nabízí větší stabilitu a hodnotovou blízkost. Evropský kontinent je tak pro mnohé Kanaďany atraktivnější alternativou než dříve.
Ekonomická závislost Kanady na jejím jižním sousedovi zůstává zásadní, neboť směřuje do Spojených států až sedmdesát dva procent kanadského vývozu. Mark Carney byl do čela vlády zvolen mimo jiné s příslibem, že zaujme vůči americkému tlaku tvrdý postoj a rozšíří ekonomické obzory země. Podle průzkumu společnosti Abacus Data si osmdesát procent Kanaďanů přeje prohloubení strategické spolupráce s Evropskou unií a více než polovina se cítí mít k Evropě blíže než k Americe. Více než polovina populace navíc uvádí své evropské kořeny.
Předložené vize však narážejí na kritiku ze strany opozičních konzervativních poslanců, kteří požadují konkrétní detaily. Poslanec Adam Chambers upozornil, že návrh může být buď smysluplnou iniciativou, nebo pouhými prázdnými gesty. Zároveň připomněl existující Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu známou jako CETA, která stále čeká na ratifikaci v několika členských zemích Evropské unie. Bez dokončení stávajících závazků je podle opozice vytváření nových svazků diskutabilní.
Přestože mnozí obyvatelé Kanady snahu o sblížení s Evropou vítají, část veřejnosti varuje před úplným zanedbáváním vztahů s jižním sousedem. Podle některých hlasů přináší budování mostů s Evropou nové finanční prostředky i kulturní obohacení. Zároveň však zdůrazňují, že Spojené státy zůstávají přirozeným sousedem a oba partneři mají pro Kanadu rovnocennou hodnotu. Vztah k Washingtonu tak podle nich musí zůstat zachován i přes trvající napětí.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.