Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Jedním z hlavních opatření je automatický limit pro používání aplikací, který pro uživatele mladší osmnácti let stanovuje maximálně dvě hodiny denně. Součástí tohoto systému jsou také pravidelná upozornění, která mají mladé lidi přimět k přestávkám a k lepší seberegulaci. Vědecké výzkumy obecně podporují myšlenku omezování času stráveného na sociálních sítích a zařazování pauz.
Dvě hodiny však nepředstavují žádný univerzální lékařský práh a ani intervaly připomínek nemají pevný vědecký základ. Studie naznačují, že dočasné omezení aktivit na sítích může zlepšit životní pohodu především díky kvalitnějšímu spánku, ale dopady vždy závisí na konkrétním způsobu použití, upozornil The Conversation.
Další novinkou jsou automatická noční omezení, která reagují na prokázanou souvislost mezi nespavostí a psychickými problémy. Toto opatření lze nicméně snadno doplnit nebo nahradit jednoduchými pravidly v domácnosti, například úplným zákazem používání mobilních telefonů v ložnicích během noci.
V době školního vyučování budou navíc u nezletilých uživatelů vypnuty příchozí notifikace. Přestože to může snížit přímé odvádění pozornosti, problém s častou kontrolou telefonů souvisí s takzvaným úzkostným strachem ze zmeškání. Tato psychická úzkost z obavy, že člověk přichází o zážitky ostatních, ze samotného vypnutí upozornění nezmizí.
Plánované odstranění takzvaných zkrášlovacích filtrů má zabránit tomu, aby se mladí lidé srovnávali s upraveným a nedosažitelným obrazem sebe sama, což často vede k problémům se sebevědomím či vnímáním vlastního těla. Pokud však tyto filtry zůstanou dostupné na účtech dospělých, mohou jim být dospívající i nadále vystaveni skrze sdílený obsah.
Z účtů teenagerů rovněž zmizí tlačítko určené k udílení lajků, které představovalo hlavní motivaci pro zveřejňování příspěvků. Skrytí počtu lajků ale sociální interakce zcela neeliminuje. Komentáře, sledování, sdílení a soukromé zprávy budou i nadále poskytovat jiné formy uznání a schválení ze strany okolí.
Významnou oblastí změn je ověření věku a posílení rodičovské kontroly. Vyvíjené systémy ověřování věku mají chránit soukromí tím, že nebudou vyžadovat vyzrazení totožnosti ani přesného data narození, což odpovídá principu minimalizace zpracovávaných dat. Tyto technologie nicméně stále čelí výzvám ohledně přesnosti algoritmů a chybovosti.
Vylepšená rodičovská kontrola má dospělým umožnit například vypnutí algoritmických kanálů příspěvků nebo automatického přehrávání videí. Ani automatizované blokovací systémy však nedokážou plně nahradit aktivní zapojení rodičů do digitálního života dětí.
Většina technických opatření se dá zástupnými účty či jinými triky obcházet, takže reálnou účinnost ukáže až čas a nezávislé hodnotící studie. Klíčovou roli proto bude hrát rozvoj digitální gramotnosti jak u mladých lidí, tak u jejich rodičů a pedagogů.
Dospělí by zároveň měli jít příkladem v tom, jakým způsobem a k jakým účelům obrazovky sami používají. Problematický vztah mezi dospívajícími a sociálními sítěmi totiž přesahuje jakákoli firemní opatření, která mohou technologické korporace zavést.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.