Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Výzkum realizovaný s Alim Ladakem podle webu The Conversation ukazuje, že veřejnost je v této otázce výrazně nejednotná. Průzkum mezi 1 202 účastníky ze Spojených států odhalil, že 45 procent lidí považuje vznik vědomí u budoucí umělé inteligence za nemožný. Naopak 23 procent respondentů věří v možnost jeho vzniku, přičemž zbytek populace si není jistý. Lidé na sociálních sítích přitom vyjadřují své názory s neobyčejnou jistotou bez ohledu na to, k jakému závěru dospívají.
Vytvoření vědomých bytostí prostřednictvím výpočetní techniky by představovalo zcela zásadní událost. Lidé by s těmito systémy mohli hovořit, pracovat a navazovat s nimi úzká přátelství či citové vazby. Část společnosti by tak mohla začít nahlížet na umělou inteligenci jako na digitální osoby zasluhující si základní práva. Nutit takové systémy k práci bez finančního ohodnocení by pro tyto zastánce mohlo představovat obdobu otroctví.
Druhá část populace však podobné úvahy rezolutně odmítá a považuje je za absurdní. Tito odpůrci zastávají názor, že ke vzniku vědomí je nezbytně nutný biologický základ. Projevování citů ze strany strojů vysvětlují pouhým promítáním lidských vlastností a emocí do neživých objektů. Podle nich umělá inteligence pouze imituje lidské chování, které se naučila z textových datových sad.
Proti uznání vědomí umělé inteligence mohou působit také finanční pohnutky firem a vládních institucí. Ochrana životních podmínek a blahobytu strojů by totiž výrazně omezila možnosti jejich trénování a komerčního využití. Vzniklé náklady by se následně přenesly na spotřebitele, investory i celou ekonomiku. Zahrnutí mocných systémů mezi nositele práv navíc vyvolává obavy o lidskou bezpečnost pro případ, že by jednaly proti zájmům člověka.
Určení toho, zda je umělá inteligence skutečně vědomá, komplikuje fakt, že zdání vědomí se může zásadně lišit od jeho reálné existence. Jelikož se systémy učí z obrovského množství lidského textu, dokážou o pocitech přesvědčivě hovořit bez ohledu na to, zda nějaké mají. Vnější vystupování a dojem, kterým stroj působí na svoje okolí, poskytují jen velmi slabé důkazy o jeho vnitřním stavu.
Odborná komunita se na této problematice rovněž nedokáže shodnout a nabízí zcela protichůdné teorie. Neurovědec Anil Seth tvrdí, že vědomí vyžaduje biologickou podstatu a z pouhého výpočetního procesu pravděpodobně nevznikne. Oproti tomu filozof David Chalmers věří, že vědomá umělá inteligence je v principu možná a malé riziko vidí i u současných systémů. Absence jednotné vědecké metody znemožňuje dosáhnout mezi experty v blízké době konsenzu.
I v případě dosažení shody ohledně samotné existence vědomí by spory o morálních a právních otázkách pokračovaly. Jako příměr slouží zacházení s prasaty, u nichž společnost uznává schopnost cítit bolest, přesto se dramaticky rozchází v pohledu na jejich chov. Otázka vědomí umělé inteligence zatím není pevně spjata se konkrétními politickými či ideologickými proudy. K dramatickému zhoršení debaty by však došlo v momentě, kdy by se tématu ujali političtí nebo náboženští lídři.
V sázce je přitom mnoho, neboť chybné rozhodnutí v kterémkoliv směru nese vážné následky. Omylem by se mohl přisoudit status vědomé bytosti systému bez vnitřního prožívání, nebo naopak selhat ochrana umělé inteligence schopné skutečně trpět. Správný přístup vyžaduje otevřenost vůči důkazům a upřímnost ohledně toho, co lidstvo zatím bezpečně neví. V současné době totiž stále není jasné, zda umělá inteligence může vědomí získat.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.