Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého poradce Jurije Ušakova setkal v Moskvě se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Tříhodinová schůzka byla podle Ušakova „konstruktivní“ a přiblížila postoje obou zemí nejen ohledně Ukrajiny, ale i dalších otázek.
Jedním z témat jednání byla možnost přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ušakov dodal, že „produktivní dialog mezi Ruskem a USA bude pokračovat na různých úrovních“.
Z ukrajinské strany ale zaznívá výrazná skepse. Jurij Sak, poradce ukrajinského ministerstva pro strategická odvětví, v rozhovoru pro BBC obvinil Rusko, že mírový proces „natahuje“ a proměňuje v „divadlo“.
Podle něj Ukrajina denně komunikuje se svými evropskými partnery, jejichž podpora zůstává pevná, avšak zdůraznil: „Některé věci může poskytnout jen USA, proto je důležité zachovat strategické partnerství.“
Sak zároveň vyzval Rusko, aby „předložilo skutečný důkaz o tom, že to s mírem myslí vážně“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval neochvějnou pozici Ukrajiny ohledně Krymu, a to v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že „Krym zůstane Rusku“.
„Naše pozice je neměnná: pouze ukrajinský lid má právo rozhodovat o tom, které území patří Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj při setkání s novináři v Kyjevě. „Ukrajinská ústava jasně říká, že všechna dočasně okupovaná území… patří Ukrajině, ukrajinskému lidu.“
Krym, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014, zůstává pro Kyjev zásadní otázkou.
Zelenskyj zároveň připustil, že Ukrajina je ochotna jednat o územních otázkách, avšak pouze za podmínky „plného a bezpodmínečného příměří“. „Takové příměří otevírá možnost bavit se o všem,“ řekl.
Dodal také, že „v tuto chvíli opravdu nemáme dostatek zbraní, abychom znovu získali kontrolu nad Krymským poloostrovem“, čímž potvrdil slova prezidenta Trumpa, byť nesouhlasí s jejich závěrem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
