Zelenskyj otočil: Na ovládnutí Krymu nemáme, s Ruskem můžeme jednat o územních otázkách

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: president.gov.ua
Klára Marková 25. dubna 2025 19:53
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého poradce Jurije Ušakova setkal v Moskvě se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Tříhodinová schůzka byla podle Ušakova „konstruktivní“ a přiblížila postoje obou zemí nejen ohledně Ukrajiny, ale i dalších otázek.

Jedním z témat jednání byla možnost přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ušakov dodal, že „produktivní dialog mezi Ruskem a USA bude pokračovat na různých úrovních“.

Z ukrajinské strany ale zaznívá výrazná skepse. Jurij Sak, poradce ukrajinského ministerstva pro strategická odvětví, v rozhovoru pro BBC obvinil Rusko, že mírový proces „natahuje“ a proměňuje v „divadlo“.

Podle něj Ukrajina denně komunikuje se svými evropskými partnery, jejichž podpora zůstává pevná, avšak zdůraznil: „Některé věci může poskytnout jen USA, proto je důležité zachovat strategické partnerství.“

Sak zároveň vyzval Rusko, aby „předložilo skutečný důkaz o tom, že to s mírem myslí vážně“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval neochvějnou pozici Ukrajiny ohledně Krymu, a to v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že „Krym zůstane Rusku“.

„Naše pozice je neměnná: pouze ukrajinský lid má právo rozhodovat o tom, které území patří Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj při setkání s novináři v Kyjevě. „Ukrajinská ústava jasně říká, že všechna dočasně okupovaná území… patří Ukrajině, ukrajinskému lidu.“

Krym, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014, zůstává pro Kyjev zásadní otázkou.

Zelenskyj zároveň připustil, že Ukrajina je ochotna jednat o územních otázkách, avšak pouze za podmínky „plného a bezpodmínečného příměří“. „Takové příměří otevírá možnost bavit se o všem,“ řekl.

Dodal také, že „v tuto chvíli opravdu nemáme dostatek zbraní, abychom znovu získali kontrolu nad Krymským poloostrovem“, čímž potvrdil slova prezidenta Trumpa, byť nesouhlasí s jejich závěrem. 

Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

"Dopady extrémního počasí budou devastační." Ekonoma před 20 lety odborníci tvrdě zkritizovali, dnes je vše jinak

Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.

Novinky
Izrael

Volby v Izraeli: Hlavní strany na většinu nedosáhnou, potřebují podporu palestinských hnutí

Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.

Novinky
Izrael

Izrael míří do hluboké politické krize. Ve hře jsou i nové volby

Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.

Novinky
Eurovize 2025

Sbližování s EU pokračuje. Kanada se už příští rok zapojí do Eurovize

V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.