Zelenskyj otočil: Na ovládnutí Krymu nemáme, s Ruskem můžeme jednat o územních otázkách

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: president.gov.ua
Klára Marková 25. dubna 2025 19:53
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého poradce Jurije Ušakova setkal v Moskvě se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Tříhodinová schůzka byla podle Ušakova „konstruktivní“ a přiblížila postoje obou zemí nejen ohledně Ukrajiny, ale i dalších otázek.

Jedním z témat jednání byla možnost přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ušakov dodal, že „produktivní dialog mezi Ruskem a USA bude pokračovat na různých úrovních“.

Z ukrajinské strany ale zaznívá výrazná skepse. Jurij Sak, poradce ukrajinského ministerstva pro strategická odvětví, v rozhovoru pro BBC obvinil Rusko, že mírový proces „natahuje“ a proměňuje v „divadlo“.

Podle něj Ukrajina denně komunikuje se svými evropskými partnery, jejichž podpora zůstává pevná, avšak zdůraznil: „Některé věci může poskytnout jen USA, proto je důležité zachovat strategické partnerství.“

Sak zároveň vyzval Rusko, aby „předložilo skutečný důkaz o tom, že to s mírem myslí vážně“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval neochvějnou pozici Ukrajiny ohledně Krymu, a to v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že „Krym zůstane Rusku“.

„Naše pozice je neměnná: pouze ukrajinský lid má právo rozhodovat o tom, které území patří Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj při setkání s novináři v Kyjevě. „Ukrajinská ústava jasně říká, že všechna dočasně okupovaná území… patří Ukrajině, ukrajinskému lidu.“

Krym, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014, zůstává pro Kyjev zásadní otázkou.

Zelenskyj zároveň připustil, že Ukrajina je ochotna jednat o územních otázkách, avšak pouze za podmínky „plného a bezpodmínečného příměří“. „Takové příměří otevírá možnost bavit se o všem,“ řekl.

Dodal také, že „v tuto chvíli opravdu nemáme dostatek zbraní, abychom znovu získali kontrolu nad Krymským poloostrovem“, čímž potvrdil slova prezidenta Trumpa, byť nesouhlasí s jejich závěrem. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Experti jsou Trumpovými protiruskými sankcemi překvapeni

Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.

Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.